Molární těhotenství je vzácná komplikace těhotenství, ke které dochází v důsledku abnormálního růstu buněk trofoblastů, které se vyvinou do placenty. Molární těhotenství zahrnuje dvě rozdílné jednotky: částečnou a úplnou molu, které je možno od sebe odlišit na základě morfologického a histopatologického vyšetření a podle chromosomálního vzorce. U úplných mol není možné identifikovat embryonální ani fetální tkáně. V klasickém případě se choriové klky vyznačují difuzní trofoblastickou hyperplazií a generalizovaným edémem a trofoblast v místě implantace pak zřetelnou difuzní atypií.
Částečné molární těhotenství: placenta a plod jsou částečně vyvinuty. Příčinou molárního těhotenství je genetická chyba během oplodnění vajíčka spermií. V normálním těhotenství se obvykle vyvíjí placenta, která vyživuje a roste dítě. Vědecky řečeno, ve zdravých lidských buňkách je 23 párů chromozomů. Když je prázdné vajíčko oplodněno jednou nebo dvěma spermiemi, které získávají veškerý materiál od otce, nazývá se to kompletní molární těhotenství. V tomto těhotenství jsou matčiny chromozomy přítomné ve vajíčku buď ztraceny, nebo deaktivovány a chromozomy od otce jsou duplikovány.
Molární těhotenství se může projevovat různými příznaky. Krvácení z pochvy se objevuje v prvním trimestru a může být jasně červené až tmavě hnědé. Žena může mít pocit, že má zdravé těhotenství na počátku. Hormon hCG je zodpovědný za vývoj placenty, nevolnost a zvracení; v molárním těhotenství nastane nadměrný růst placentární tkáně, což bývá spojeno s těžkou nevolností a zvracením. Dále může nastat zvýšená bolest a tlak v pánvi a rychlý růst dělohy, který neodpovídá gestačnímu věku.
Diagnostika molárního těhotenství zahrnuje ultrazvuk a krevní testy na hCG. Na ultrazvuku se mohou objevit hroznovité útvary v děloze. Pokud je diagnostikováno molární těhotenství, provádí se kyretáž (D&C) k odstranění obsahu děložní dutiny a pacientky jsou dlouhodobě sledovány kvůli possible rozvoje perzistentní gestační trofoblastické neoplazie (GTN) a choriokarcinomu. Po kyretáži bývá sledována hladina hCG v krvi, která by měla klesnout na nulu během určité doby; v některých případech může být nutná další léčba.
Riziko vzniku molárního těhotenství je vyšší u žen mladších 20 let nebo nad 35 let a u žen s předchozím výskytem molárního těhotenství. Parciální molární těhotenství vzniká oplodněním vajíčka dvěma spermiemi či endoreduplikací jednoho gamety, a je obvykle triploidní (např. 69,XXX nebo 69,XXY). Úplné molární těhotenství vzniká oplodněním prázdného vajíčka dvěma spermiemi nebo jednou spermií, která se endoreduplikuje, a chromozomy jsou paternalního původu; embryo se vyvíjet nemůže a klky jsou bezcévnaté a edematózní, s obrazem „sněžení“.
Podrobná léčba závisí na typu molárního těhotenství a na rizikových faktorech. Pro nízkorizikové případy může být volbou monoterapie metotrexátu; v případě rezistence nebo kontraindikací se používá monoterapie actinomycinu D. U vysoce rizikových pacientek se volí kombinovaná chemoterapie a v některých případech hysterektomie, zejména pokud si pacientka nepřeje otěhotnět znovu. Hlavními cíli léčby je eliminace molární tkáně a zabránění vzniku choriokarcinomu, který je metastazující a může být smrtelný bez léčby, často reagující na chemoterapii.
Dilatační a kyretáž (D&C) je standardní způsob ukončení molárního těhotenství. Po zákroku je nutné nadále sledovat hladiny HCG a vyčkávací období před otěhotněním, obvykle 6-12 měsíců, aby se zamezilo recidivě a aby bylo možné detekovat případný GTN. RhoGAM se podává Rh-negativním pacientkám jako součást léčby k prevenci komplikací spojených s tvorbou protilátek. V některých případech, zejména u pacientek, které chtějí zachovat plodnost, je možné zvážit další sledování a následné vyšetření.
U pacientek s ceskou literaturou a prameny se uvádí i tabulkový přehled různých forem mola a jejich charakteristik, doplněný o klinické projevy, diagnostické postupy a možné léčebné postupy. Mola hydatidosa completa (MHC) vzniká oplozením prázdného vajíčka dvěma spermiemi nebo jednou spermií, která se endoreduplikuje; embryonální tkáň chybí a klky jsou edematózní s typickým vzhledem „hrozíčků vína“. Mola hydatidosa partialis (MHP) vzniká triploidní zygotou a bývá spojena s nepravidelným krvácením; malignizace je raritní. Mola invasiva (MP) je nejagresivnější forma a může vést k choriokarcinomu, který se šíří hematogenně do plic a dalších orgánů a vyžaduje chemoterapii. Choriokarcinom je nejlépe léčitelný zhoubný nádor trofoblastu a může být léčena metotrexátem nebo aktinomycinem D.
Parciální molární těhotenství je vzácný a závažný stav, který vyžaduje včasnou diagnózu a léčbu, aby se minimalizovalo riziko pro matku a budoucí těhotenství. Diagnóza obvykle zahrnuje klinické vyšetření, ultrazvuk a měření hladin hCG, a léčba obvykle zahrnuje odstranění abnormální tkáně (D&C) a následné sledování hormonů a možných komplikací. Prognóza je obecně dobrá po včasné intervenci, a riziko recidivy je nízké.
Gestační trofoblastická nemoc je termín zahrnující různé formy mola, které vyžadují pečlivé sledování a správnou léčbu pro zajištění zdraví matky a budoucích těhotenství. Kolísání klinických příznaků a proměnlivá obrazová prezentace na ultrazvuku vyžadují individuální přístup k pacientkám s podezřením na molární těhotenství.
- Diagnostika molárního těhotenství: ultrazvuk, krevní hCG, anamnéza.
- Léčba: D&C, sledování HCG, případně chemoterapie nebo hysterektomie.
- Rizika a prognóza: GTN, choriokarcinom, nízké riziko recidivy při správné léčbě.
- Prevence budoucích problémů: odstup mezi těhotenstvími a potvrzení normalizace hladin HCG.
tags: #molarni #tehotenstvi #priznaky