Výživa selat: mléko, vejce a med v identifikaci a řízení výživy prasnic a odstavu

Výživa prasnic a prasniček, ale i úroveň managementu řízení stáda, technologie ustájení a krmení, se v současné době blíží již ke svému vrcholu.

Mléčnost prasnice patří v současnosti, kdy počty odstavených selat běžně přesahují číslo 30 na prasnici a rok, k vysoce sledovaným parametrům.

Pokud bychom přepočítali produkci mléka na kilogram živé hmotnosti, je u moderních genotypů prasnic produkce mléka srovnatelná s produkcí mléka vysokoužitkových krav (dojnic), což s sebou nese vysoké nároky na výživu prasnic v období kolem a po porodu.

Oxid dusnatý má v metabolismu zvířete velký vliv na cévní aparát, a to v podobě rozšíření cév (vazodilatace).

Díky tomu dochází k vyššímu průtoku krve řečištěm, a tedy i k vyššímu okysličení a vyšší saturaci tkání živinami, a to nejen u samotné prasnice, ale i u vyvíjejících se plodů.

Při tvorbě výrobku byly použity nejvhodnější a nejmodernější suroviny s vysokou stravitelností, účinností a funkčností pro dané období.

Základem tohoto výrobku je vysoký obsah vlákniny, který je nezbytný k zajištění správné peristaltiky střev a dále jsou ve výrobku obsažena laxativa, která zamezují vzniku zácpy a zajišťují tak lepší průchodnost plodu porodními cestami.

MVDr. 07.09.2012 | 08:09 Autor: Kategorie: Štítky: V období kojení a odchovu jsou položeny základy budoucí užitkovosti.

Cílem je odchovat zdravé sele požadované hmotnosti, které má všechny předpoklady pro zdárný růst po přemístění do výkrmny.

Jen správně a kvalitně odchovaná selata mohou následně ve výkrmu plně projevit svůj genetický potenciál.

Sele se rodí bez plně vyvinutého trávicího, termoregulačního a imunitního systému a s malou zásobou zdrojů energie a železa.

Po narození tak potřebuje získat protilátky a přijmout energii.

Zdrojem obojího je mlezivo (kolostrum), jehož rychlý příjem je pro sele životně důležitý.

Střevní stěna selete je po narození plně prostupná pro imunoglobuliny, ale tato schopnost se přibližně po šesti hodinách života začíná snižovat a u jednodenního selete je již prostupnost střevní stěny pro imunoglobuliny minimální.

Rovněž mlezivo se velmi rychle kvalitativně mění.

Koncentrace imunoglobulinů se rychle snižuje a po 24 hodinách po porodu je až řádově nižší než při porodu (např. u Ig z 61,8 na 11,8 mg/ml mléka).

Trávicí trakt selete po narození je plně přizpůsoben mlezivu a poté mléku jako jedinému zdroji výživy.

V období kojení v něm dochází především k rozvoji střevních klků tenkého střeva, neboť mateřské mléko je tráveno především v něm.

Sele také produkuje velké množství enzymu laktázy pro štěpení mléčného cukru, ale minimální množství ostatních enzymů.

Až po 2-3 týdnech života selete se tento poměr mění.

Produkce laktázy klesá a zvyšuje se produkce amylázy pro štěpení škrobu a pepsinu a trypsinu pro štěpení bílkovin.

Sele se rodí s minimální zásobou železa a mnoho selat již přichází na svět anemických.

Je proto nezbytné tento prvek seleti dodat.

Injekční aplikace má význam nejdříve od třetího dne života, protože vpíchnuté ionty železa působí toxicky a detoxikační stres je především pro malá selata velkou zátěží.

Alternativou je podání železa pastou nebo orální aplikace železa speciální emulzí jako součást poporodní péče.

Železo je tak využito rovnou ze střeva a je bez stresu ihned k dispozici.

Prevence anémie je tak zajištěna od prvního dne života.

Je jasně patrné, jak jsou znevýhodněna selata rodící se ve vrhu mezi posledními.

Selata narozená mezi prvními mají většinou adekvátní hmotnost, přijala dostatek nejkvalitnějšího mleziva, měla u struků minimální konkurenci ostatních selat a už si zdřímla ve vyhřátém doupěti.

Selata rodící se mezi posledními mají vstup do života výrazně těžší.

Často mají nižší hmotnost, a tím nižší zásoby energie.

Jsou více náchylná k prochladnutí, pokud se nedostanou včas ke strukům nebo ke zdroji tepla.

Struky jsou již obsazené dříve narozenými selaty, boj o pozici je tak stojí další energii.

Při několikahodinové prodlevě do přijetí prvního mleziva je již koncentrace imunoglobulinů mnohem nižší.

Zde tak hraje nezastupitelnou roli pomoc ošetřovatelů, aby sací selata přijímala mlezivo a zajistila pobyt v teplém prostředí (podlážka, inkubátor atd.).

Po několika dnech/týdnech života začíná přikrmování selat (pre)starterovou směsí.

Hlavním úkolem je provokovat trávicí aparát selete k jeho správnému vývinu a enzymatický systém k produkci výše uvedených enzymů.

Teprve několik dnů před odstavem má (pre)starterová směs u kojených selat i úlohu výživy, doplňuje mateřské mléko a umožňuje dosáhnout vyšší odstavové hmotnosti selat.

Složení (pre)starterové směsi musí být uzpůsobeno stupni vývoje trávicího traktu selete a produkci enzymů, směs musí být velmi chutná a lehce stravitelná.

Samozřejmostí je od narození stálý přístup selat k napájecí vodě.

Odstav je nejkritičtější období života selete.

Dochází ke změně „kojence“ na výkonného „dospělého všežravce“, a to během několika hodin/dnů.

mikrobiologické: vytváření stabilní a výkonné střevní flóry.

Tyto přizpůsobovací procesy ovšem neprobíhají hladce, ale jsou prodlužovány v důsledku působení různých vlivů: změna mléčné výživy na pevnou, výpadek imunoglobulinů mateřského mléka, ztráta pasivní imunity a teprve pomalé budování aktivní imunity, působení nemocí, pokles příjmu krmiva, psychologické trauma ze ztráty matky, změna prostředí a tvorba nových skupin selat.

Všechny tyto vlivy hrají svou roli a podle své závažnosti brzdí rozvoj selete.

Vlivem výše uvedených faktorů po odstavu často dochází k nedostatečnému příjmu krmiva, a tím k deficitu zásobení energií.

To vede ke krnění střevních klků a ke snížené enzymatické aktivitě.

Poté se sele snaží deficit příjmu potravy kompenzovat, zvýší příjem potravy a v žaludku neprobíhá její dostatečné okyselení.

Nestrávené zbytky se dostávají do zadních částí střeva, a to vede k průjmům z překrmení.

Nestrávené zbytky potravy v zadní části střeva jsou také ideálním prostředím k pomnožování patogenních bakterií kmenů E. coli, následkem mohou být průjmy a edémová nemoc.

Střevní klky obvykle opět regenerují během několika dnů po odstavu.

Tento proces je však bezprostředně závislý na zásobení energií a zdravotním stavu selat.

Pokud není zásobení energií v tomto období dále zabezpečeno, může dojít k dlouhodobému poškození klků a ztrátě užitkovosti.

Propuknutí nemoci či zvýšený infekční tlak mohou situaci dále zostřit.

Na jedné straně škodí někteří původci nemocí (E. coli, Lawsonia, …) přímo střevní mukóze a na druhé straně je každé onemocnění nebo stres náročné na spotřebu energie.

V období odstavu je navíc v žaludku ještě nedostatečně produkována kyselina chlorovodíková (solná, HCl), což opět ulehčuje pomnožování bakterií kmenů E. coli.

Dále je kvůli ještě nedostatečné motilitě střev usnadněn vzestup patogenů z tlustého do tenkého střeva.

Trávicí trakt selete je při narození sterilní (hodnota pH v žaludku je 7, tj. neutrální), během několika hodin je ale osídlen bakteriemi.

Mléčné bakterie přeměňují laktózu obsažené v mateřském mléce na kyselinu mléčnou, která je zodpovědná za nezbytné okyselení žaludku (pH hodnota je nižší než 4).

Žaludek tím také v době kojení přebírá důležitou funkci bariéry proti orálně přijatým patogenům.

Při odstavu ale dochází v důsledku náhlého ukončení příjmu mateřského mléka, resp. kyseliny mléčné a v důsledku chybějící, resp. Jsou-li nyní odstavová krmiva bohatá na proteiny a minerální látky zkrmována bez přídavků kyselin, dochází k vzestupu hodnoty pH v žaludku.

Trávení bílkovin je omezené, následkem je pomalejší vyprázdňování žaludku, převládají fermentační procesy, a tak vzniká prostředí vhodné k pomnožování koli bakterií, snižuje se příjem krmiva a nastává deficit energie!

Situace pak může být vyhrocena náhlým zvýšeným příjmem krmiva (přežráním se) po hladovce způsobené odstavem.

Nejvyšší prioritou po odstavu z hlediska výživy je proto udržení pozitivní energetické bilance.

Jen tak může být pokryta energetická potřeba selete pro jeho tělesný růst.

Úkolem je proto podpořit vysoký příjem krmiva během fáze odstavu a po ní, a současně zabránit spotřebě energie při nechtěných událostech.

Ideální je po odstavu zkrmovat stejnou krmnou směs jako v období kojení a po 1-2 týdnech postupným smícháváním během několika dnů přejít na zkrmování odstavové směsi.

Jak vyplývá z výše uvedeného, tato krmná směs by neměla být přezásobena dusíkatými látkami zatěžujícími trávicí trakt selete.

Směs by měla být vyvážená ve všech parametrech a vyráběná ze surovin pokud možno stabilní kvality.

odstavové krmivo, navazuje na (pre)starterové krmivo, musí být vysoce stravitelné, neboť funkce tělu vlastních enzymů nejsou ještě dostatečně rozvinuty.

Speciální doplňkové krmné látky podporují účinky těchto enzymů a upravují pro sele těžce stravitelné látky.

Tím je také zajištěno hladké trávení i při krátkodobém zvýšeném příjmu krmiva (přežrání).

Méně nestrávených částí krmiva ve střevě znamená současně méně substrátu vhodného pro množení koli bakterií.

Do krmiva lze také přidávat další látky pro podporu stravitelnosti, lepší hygieny střeva (a tím snížení spotřeby energie), prevence průjmů (např. v tmavých částech dne a světlo malé intenzity v noci v prvních dnech po odstavu umožňuje přístup ke krmivu i slabším selatům.

Trávicí trakt selete je plně adaptován na příjem pevné potravy.

Sele zrychluje svůj růst a mělo by projevit svůj genetický potenciál.

Z odstavového krmiva se přechází na krmnou směs pro dochov selat.

Zvyšuje se denní potřeba dusíkatých látek, aminokyselin, minerálních látek atd., ale díky zvyšování příjmu krmiva může mít směs pro odchov v některých parametrech nižší hodnoty než odstavová směs.

- Rychlý příjem dostatečného množství mleziva selaty je nezbytný, role kvalifikovaných ošetřovatelů je nezastupitelná.

- Podstatné je zvládnutí odstavové fáze - návyk na pevné krmivo, dostatečný příjem krmiva po odstavu a udržení pozitivní energetické bilance.

Udržení hygieny a zdraví trávicího traktu selete šetří spotřebu energie.

Využitím látek podporujících stravitelnost získá sele více energie z krmiva.

Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem.

Po narození, musí být selatům zajištěn příjem dostatečného množství mleziva (to je u prasnice produkováno cca 24 až 36 hodin).

Mlezivo poskytuje selatům nejen základní příjem živin, ale zejména protilátky, které je chrání první 3. týdny před infekcemi.

Z pohledu krytí požadavků selat na živiny je mléko dostačující pouze prvních 10. dní.

Již v průběhu prvního týdne věku je doporučováno podávat selatům velmi malé dávky prestarterového krmiva.

Přijímané množství prestarteru je zpočátku velmi malé, ale v této fázi je rozhodující, aby si na něj selata navykla.

Každý den se proto very malé dávky podávají selatům do čistých misek.

Selatům se obvykle podává krmivo pod označením ČOS - časný odstav selat.

Toto krmné směsi jsou prodávány i pod různými komerčními názvy (selátko aj.), někdy jsou označeny např. Krmná směs ČOS 1 je obvykle selatům zkrmována do jejich hmotnosti 8 kg, poté je zkrmována krmná směs ČOS 2.

V produkčních chovech jsou selata běžně odstavována od matky mezi 20 až 35 dnem věku selat.

V drobnochovech pak obvykle okolo mezi 40 a 60 dnem.

Poté jsou selata krmena krmnými směsmi pro předvýkrm tzv. krmná směs A 1, a to od 20 kg ž. hm. do živé hmotnosti 35 kg ž. h.m.

Poté následuje již výkrm prasniček a vepříků (kanečků) směsí A 2 od 35 kg ž. hm. do 66 kg ž. hm, poté se dieta mění a zbytek výrkmu do porážkové je.

Na každé sele, které se narodí více než 14, připadá pokles porodní hmotnosti přibližně o 35 gramů na sele.

V důsledku toho může být porodní hmotnost ve vrhu se 17 selaty až o 100 gramů na sele nižší.

Je důležité, aby tato lehčí selata přijímala dostatečné množství mleziva.

U velkých vrhů je proto dobré, aby se využívalo dělené sání.

Upřednostňuje se odchov selat vlastní matkou, ale v případě velkých vrhů je produkce mléka prasnice často limitujícím faktorem.

Proto je vhodné přikrmovat selata mléčnou náhražkou Romelko Nurse MILK od De Heus již od druhého dne.

Čím rychleji se sele dostane do kontaktu s jinými produkty než jen s mlékem prasnice, tím lépe se jeho střevní systém přizpůsobí trávení těchto vysoce kvalitních krmiv.

Čím dříve se mladým selatům poskytne doplňkové krmivo, tím více selat ho začne konzumovat ještě před odstavem.

Proto je důležité začít s krmením selat krmivy De Heus včas.

Poskytnutí mléčné náhražky Romelko Nurse MILK, v ranném stádiu zajišťuje, že se selata naučí žrát ve velmi mladém věku.

Po této mléčné náhražce by mělo následovat krmivo obsahující rostlinné suroviny, které pomáhá selatům ve vývoji střev.

To znamená, že více selat ve vrhu začne přijímat krmivo a průměrný příjem krmiva bude vyšší.

Kromě toho budou odstavena ve vyšší hmotnosti a po odstavu budou snáze a v lepším zdravotním stavu prosperovat.

Selata, která na porodně konzumovala dostatečné množství mléka/krmiva, vykazují po odstavu méně problémů.

Je to proto, že tato selata budou po odstavu postupně přijímat krmivo.

V důsledku toho se u nich neprojevuje známý pokles příjmu a přírůstku po odstavu.

Výživa selat: Hned po narození je nejdůležitější, aby se selátka co nejrychleji napila kolostra.

Často trvá porod několik hodin a co prasnice to jiné chování u porodu a někdy se stane, že mezi prvním a posledním narozeným je např. 5 hodin rozdíl a zde se musí ohlídat, aby se první selata napila max do 30 minut od narození.

Maximální doba sání je do 6 měsíců věku.

Pokud chcete sviňku připustit dříve, je lepší selata ve 3 měsících úplně odstavit.

Ve 3. - 4. dni života se selatum podává injekčně nebo pastou železo.

Infografika: Výživové fáze od narození po odstavu a doplňková krmiva

Colostrum vs Probiotics: Which Is Better for Immunity?

Významným a pro mnohé zemědělce likvidačním faktorem živočišné výroby je současná probíhající celosvětová krize.

V tomto období různých spekulací je jen velice těžké predikovat jakýkoliv trend, což k rozvoji daného odvětví nepřispívá.

Krize se zvláště v zemědělství dotýká států východní Evropy.

Jedním z mnoha je fakt, že se vstupem do Evropské unie se vytvořil společný prostor bez obchodních bariér.

Náš chovatel je součástí celoevropské populace farmářů, a aby uspěl, musí dosahovat lepších výsledků než ostatní chovatelé prasat v EU.

K dosažení tohoto cíle vede, ať v rostlinné nebo živočišné produkci, jediná cesta - a tou je využití všech dostupných informací a výsledků, zvláště v aplikovaném výzkumu.

Užitkovost všech hospodářských zvířat, tedy i prasat, lze dělit do dvou základních komplexů vlastností, a to na reprodukci, charakterizovanou plodností a mléčností, a produkci, danou výkrmností a jatečnou hodnotou.

Je známo, že fenotyp těchto vlastností i jejich dílčích znaků je funkcí genotypu a prostředí.

Podíl celkové fenotypové proměnlivosti daného znaku podmíněný dědičností je dědivost, která se vyjadřuje koeficientem dědivosti (h2).

Jeho výše (0 - 1) je klíčová pro strategii plemenářské práce.

Čím vyšší h2 daného znaku, tím účinnější selekce a nižší projev heteroze.

Produkční znaky vykazují střední až vysokou dědivost.

Zlepšení daného znaku v populaci není složité a je poměrně rychlé.

To však neplatí u vlastností charakterizujících reprodukci, jejichž fenotyp je z velké části dědičností podmíněn velmi málo, tedy fenotypovou manifestaci ovlivňují převážně efekty prostředí.

Proto oblast šlechtění v rámci reprodukce je zdlouhavá a složitá, díky nízké heritabilitě reprodukčních znaků (0,1 až 0,15), její vazbou na jedno pohlaví a částečnou neznalostí genetické kontroly reprodukce.

Jestliže plodnost vyjadřuje kvantitativní stránku reprodukce prasat danou počtem selat, pak mléčnost je vlastností zajišťujících jejich přežití a kvalitu.

Technika krmení prasnic je organizována podle fází reprodukčního cyklu, tedy pro období jalovosti, říje, březosti a kojení.

Mléčnost prasnice je v podstatě doba, ve které se mléko prasnice považuje za hlavní složku výživy selat a jeho plnohodnotná náhrada je možná jen při použití velice drahých prestarterů.

Mlezivo a mléko pro selata představuje jak ochranu, tak výživu.

Pokud se jedná o ochranné funkce, ty zajišťují absorbovatelné a neabsorbovatelné protilátky v mléčné žláze.

U absorbovatelných se jedná převážně o IgM, které zajišťují systémovou ochranu.

Po ukončení tvorby mleziva se charakter protilátek mění, koncentrace IgG rychle klesá, převládají hlavně IgA.

Pro chovatele vyplývají dvě důležité skutečnosti: sele ochuzené o mlezivo je na první pohled méně pohyblivé, má sníženou humorální a buněčnou reaktivitu.

Mléko prasnice má měrnou hmotnost 1,037 a řadí se mezi mléka albuminová, která produkují masožravci, všežravci a býložravci s jednoduchým žaludkem.

Obsahuje asi 6 % bílkovin, 5 % mléčného cukru, 6 až 7 % tuku a 1 % popelovin, přičemž poměr těchto složek je ovlivněn fyziologickou vyspělostí a náročností selat po narození.

Oproti kravskému mléku, prasečí má vyšší podíl sušiny, dvojnásobné množství bílkovin a tuku, a tím i vyšší podíl popelovin.

Mléčný tuk obsahuje oproti tuku přežvýkavců méně nižších mastných kyselin a vyšší obsah oleinu.

Na rozdíl od mléka prasnice mlezivo vykazuje méně tuku, cukru, popelovin a více sušiny, bílkovin, vitamínů a globulinů.

Dědičné založení, jak bylo již výše uvedeno, je nízké, dědičně podmíněná variabilita z celkové variability činí asi 20 až 30 %.

Rozdíly v mléčnosti prasnic jsou výsledkem stupně prošlechtění plemene a působení podmínek vnějšího prostředí.

Vliv plemene je značný. Je výsledkem dlouhodobé selekce vzhledem ke specializaci plemen v hybridizaci prasat, zvýrazněný odlišnými standardy pro mateřská plemena.

Skutečná plodnost ovlivňuje mléčnost tak, že vyšší četnost vrhu zvyšuje celkovou produkci mléka, tedy absolutní mléčnost, avšak snižuje relativní mléčnost, tedy množství mléka na jedno sele.

Průměrná denní produkce mléka u vrhu asi s deseti selaty činí osm až deset kilogramů.

Po porodu postupně stoupá a dosahuje vrcholu v 17. - 26. dni. Do 30. dne nepatrně klesá, po 40. dni je pokles velmi rychlý.

Intenzivní produkci mléka je nutné při odstavu cíleně zastavit, a tak připravit prasnici pro další nástup říje.

Krátkodobé nevyprázdnění vemínka nese s sebou rychlou regresi žlaznatého parenchymu, a tím snížení tvorby mléka.

Produkce mléka závisí na pořadí vrhu, tedy pořadí laktace.

Je známo, že prvničky v první laktaci produkují podstatně méně mléka než na dalších vrzích.

Obecně se za vrcholovou laktaci považuje produkce mléka na 3. - 4. vrhu, moderní genotypy vrcholu dosahují již na 2. laktaci.

Deficit mleziva negativně ovlivňuje střevní mikroflóru selete. Proto aplikace asistovaných porodů je v praxi tak důležitá.

Kolostrální přenos protilátek je vlastnost střeva selete po porodu, které je průchodné, schopné absorbovat neporušené velké molekuly.

Tato jeho vlastnost však končí 24 - 36 hodin post partum.

Je známo, že placenta prasat je neprůchodná pro látky mající vysokou molekulární hmotnost.

Ty zahrnují imunoglobuliny, bez kterých sele na počátku života nepřežije.

Selata se rodí bez imunity. Díky ní se realizuje pasivní přenos mateřských protilátek. Ten však trvá omezenou dobu.

Během ní dochází k masivnímu přenosu kolostrálních makromolekul přes střevo, které poskytují mláňatům spektrum sérových protilátek.

Ačkoliv sele v prvních hodinách života má při narození zastoupeny všechny buněčné komponenty imunního systému, je schopné reagovat na antigen pouze částečně, neboť v prvním týdnu života se orgány imunitního systému dotvářejí.

V dalším týdnu se zvyšují počty cirkulujících neutrofilů a dotváří se schopnost selete reagovat na chemický podnět.

Podstata těchto změn spočívá v organizaci a stavbě střeva ve vztahu k lymfatické tkáni.

Peyerovy plaky představují ve střevě okrsky lymforetikulární tkáně a jejich produkce IgA zprostředkovává imunitní odpověď sliznic.

Lamina propria obsahuje velký počet lymfocytů, jejichž počet se během prvních měsíců života výrazně zvyšuje.

Cetnost lymfocytů a produkce imunoglobulinů M a A se mění po narození.

V dospělosti je počet T-lymfocytů u selat větší ve střevních klcích oproti kryptám.

Epitel a mezenterické lymfatické uzliny jsou zdrojem antigenů a jejich počet po narození stoupá.

Druhá funkce mleziva a mléka plní pro sele funkci výživy.

U moderních genotypů prasnic je skutečností, že prasnice i při optimálním krmení v průběhu laktace není schopna plně hradit svým mlékem potřebu živin pro růst selat.

Produkce mléka a potřeby selat se začínají rozcházet již po prvním týdnu po porodu.

Je tedy prioritou chovatele v období 3. - 4. dne života selete jej co nejdříve naučit příjmu externích, důležitých živin v podobě příkrmu kvalitních prestarterů s obsahem žádoucích prebiotik a probiotik.

Odstav je pro sele z hlediska ontogeneze obdobím velice složitým.

Během něho se sele musí vyrovnat s několika životními problémy.

První souvisí se změnou jeho homeostáze v důsledku jeho přemístění od matky, novou dietou a přechodem do nového prostředí.

S novou dietou přichází zažívací problémy, s absencí mléka vysoká vnímavost k nemocem.

Toto kritické období trvá asi čtyři dny.

tags: #mleko #med #a #vejce #jako #prikrm