Konferenci Duše mámy, která byla první svého druhu v České republice, pořádala organizace Úsměv mámy s hlavním cílem propojit odborníky z řad psychiatrie, porodnictví a psychologie se zástupci ministerstva zdravotnictví a s uživatelkami péče. Jak v úvodu konference poznamenal i primář Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Pavel Mohr, Ph.D., problematiku perinatálního zdraví a zdraví žen obecně považuje za zásadní oblast péče, která však dosud není dostatečně prioritizována.
Je proto nutné mimo jiné pracovat na zavedení screeningového programu na záchyt duševních poruch v těhotenství nebo bezprostředně po porodu, který pomůže v záchytu duševních poruch a jejich včasném léčení. Neléčené duševní poruchy v těhotenství a po porodu mají silný negativní dopad nejen na ženu samotnou, ale i na její dítě a partnera. „Na základě výzkumu Národního ústavu duševního zdraví víme, že až 75 procent žen, které na mateřské či rodičovské dovolené zažívají příznaky duševní poruchy, nevyhledá odbornou péči,“ říká Veronika Kubrichtová z organizace Úsměv mámy.
Problematiku psychosociálního stresu a duševních poruch během těhotenství a po porodu v České republice zkoumá MUDr. Antonín Šebela, Ph.D., z NUDZ, který patří k průkopníkům systematické péče o duševní zdraví matek v ČR. Dlouhodobý psychosociální stres vede k narušení duševního zdraví a následně ke vzniku duševních poruch. Ke zdrojům psychosociálních poruch v perinatálním období mohou přispět změna role, tělesné zdraví, stav před těhotenstvím, sociální a ekonomické faktory a vztahové problémy.
„Celkový odhadovaný výskyt určitě není zanedbatelný. Jde o jednu kohortu žen, které každý rok v ČR rodí, a zároveň se jedná i o jejich děti, partnery a širší rodinu. Přitom potkají příznaky duševních poruch různé závažnosti až 30 000 žen, které v daném roce rodí,“ upřesňuje MUDr. Šebela. Zároveň poukazuje na stigma, které duševní poruchy doprovází, zvláště v perinatálním období; destigmatizační osvětové akce jsou proto nezbytné.
V rámci reformy psychiatrické péče, která probíhá od roku 2013, se usiluje o zlepšení kvality péče, snížení stigmatizace a rozvoj komunitní péče. Projekty od roku 2017, financované z evropských fondů, vedou k vzniku center duševního zdraví a multidisciplinárních terénních týmů s rozvojem ambulantní péče a lepším dosahem pacienta. Podle MUDr. Dity Protopopové je třeba chápat duševní zdraví jako širší problém vyžadující spolupráci mnoha sektorů mimo zdravotnictví, aby bylo možné vzniklé duševní poruchy lépe diagnostikovat a včas intervenovat.
V komplexní péči o těhotné a ženy po porodu hrají důležité místo psychologové, kteří pečují o navázání a posílení vazby mezi matkou a dítětem. Mgr. Jana Černá z FN Plzeň popisuje práci psychologů na porodních Sálech (psychologická péče o pacientky s dg. foetus mortus, zvládání šokových reakcí na změny porodu, aktivace abstinenčních syndromů u žen s drogovou závislostí) a na šestinedělí (řešení šokových stavů, úzkostné stavy, podpora vztahu matka-dítě). Zmíněna je také onkogynekologie, kde psychologická péče pomáhá ženám s diagnózou a s adaptací po porodu.
Vrchní sestra Mgr. Vladislava Marciánová z FN Olomouc uvádí, že screening peripartální deprese byl zahájen již v roce 2020 a že návazná péče je klíčová. Dosavadní výsledky ukazují, že čtvrtina žen má známky perinatální deprese, avšak jen polovina zachycených mamink je ochotna přijmout formu péče. Důležité je zlepšit informovanost personálu porodnic a zavést pravidelné dotazníky pro těhotné, aby se zajistila následná péče a koordinace včasné intervence.
„Screening perinatální deprese má rozhodně smysl. Porodnice usilují o komplexní péči, včetně péče o psychickou pohodu. Následná péče o psychickou pohodu maminek je nezbytná,“ shrnuje závěrem Mgr. Marciánová. Rozpoznání psychosociálního rizika a navázání včasné intervence má být klíčovým prvkem střednědobé reformy.
Mezi zásadní témata patří užívání návykových látek v těhotenství a jejich dopad na novorozence. Globálně se zvyšuje počet uživatelů návykových látek a roste i počet žen užívajících látky v těhotenství, což vede k neonatálním abstinenčním syndromům (NAS) a dalším komplikacím. V České republice se pohybuje prevalence kouření v těhotenství mezi 6 a 24 %, zatímco celosvětově se odhaduje 12-25 %. Alkohol bývá nepřijatelný i v nízkých dávkách a fetální alkoholový spektrum vyžaduje širokou škálu diagnostických a preventivních opatření.
Podle odborníků je potřeba vytvořit dostupné preventivní a léčebné služby pro těhotné ženy užívající návykové látky. Důležité intervence zahrnují screening, krátkou intervenci, motivační rozhovory, individuální a rodinné poradenství a harm reduction. Centrum pro rodinu - Drop In, o. p. s. poskytuje podporu pro těhotné a kojící ženy a spolupracuje s hygienickou službou a akademickou obcí.

Podle údajů WHO a NIDÁ si dlouhodobě uvědomujeme, že prevence a včasná intervence jsou klíčové pro snížení zátěže duševního zdraví. Vzniká mezioborová pracovní skupina pro celostátní program, který má zajišťovat včasný záchyt psychosociálních rizik a kvalifikovanou následnou péči. „Včasná podpora a pomoc je to, co může zabránit rozvoji už závažných duševních obtíží vyžadujících léčbu u specialisty,“ dodává Dita Protopopová.
Navazující péče zahrnuje nejen psychiatrickou léčbu, ale i sociální podporu, bydlení, zaměstnání a vzdělávání, aby se minimalizovala rizika pro dítě a rodinu. Přístup k péči musí být citlivý k integritě pacientek, bez stigmatizace a diskriminace a s respektováním lidských práv. Zahrnuta je také role partnerů a rodičů v podpoře duševního zdraví během perinatálního období.
V perinatálním rámci je klíčové sledovat vývoj dětí a riziko psychosociálního stresu u matek. Důležité je identifikovat děti s rizikem a vytvořit metodiku koordinované včasné intervence, která umožní posun od penalizujícího přístupu k podpůrnému. Upozorňuje na to MUDr. Protopopová spolu s odborníky z psychologie a gynekologie, že péče o duševní zdraví není jen otázkou zdravotnictví, ale širší veřejné odpovědnosti.
V závěru článku se potvrzuje, že léčba a podpora duševního zdraví těhotných a žen po porodu vyžaduje systémové změny, implementaci screeningu a destigmatizační aktivity, zapojení peer podpory a multidisciplinární spolupráci na všech úrovních zdravotní péče a sociálních služeb.
| Faktory rizika | Dopady na matku a dítě | Navrhované intervence |
|---|---|---|
| psychosociální stres, změna role, sociální izolace, ekonomické tlaky | deprese, úzkost, poruchy vazby | screening, krátká intervence, motivační rozhovory, rodinné poradenství |
| užívání návykových látek (tabák, alkohol, konopí, opioidy, stimulancia) | NAS, nízká porodní hmotnost, komplikace při porodu | destigmatizace, dostupná léčba, harm reduction, následná péče |
| stigma a nedostatek odborníků | nedostatečný vyhledávací mechanismus | vzdělávání personálu, komunitní služby, integrovaný systém péče |