Perinatální duševní zdraví a rizika u mladistvých těhotných žen: péče, práva, rizika a podpora

Konferenci Duše mámy, která byla první svého druhu v České republice, pořádala organizace Úsměv mámy s hlavním cílem propojit odborníky z řad psychiatrie, porodnictví a psychologie se zástupci ministerstva zdravotnictví a s uživatelkami péče. Jak v úvodu konference poznamenal i primář Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Pavel Mohr, Ph.D., problematiku perinatálního zdraví a zdraví žen obecně považuje za zásadní oblast péče, která však dosud není dostatečně prioritizována.

Je proto nutné mimo jiné pracovat na zavedení screeningového programu na záchyt duševních poruch v těhotenství nebo bezprostředně po porodu, který pomůže v záchytu duševních poruch a jejich včasném léčení. Neléčené duševní poruchy v těhotenství a po porodu mají silný negativní dopad nejen na ženu samotnou, ale i na její dítě a partnera. „Na základě výzkumu Národního ústavu duševního zdraví víme, že až 75 procent žen, které na mateřské či rodičovské dovolené zažívají příznaky duševní poruchy, nevyhledá odbornou péči,“ říká Veronika Kubrichtová z organizace Úsměv mámy.

Problematiku psychosociálního stresu a duševních poruch během těhotenství a po porodu v České republice zkoumá MUDr. Antonín Šebela, Ph.D., z NUDZ, který patří k průkopníkům systematické péče o duševní zdraví matek v ČR. Dlouhodobý psychosociální stres vede k narušení duševního zdraví a následně ke vzniku duševních poruch. Ke zdrojům psychosociálních poruch v perinatálním období mohou přispět změna role, tělesné zdraví, stav před těhotenstvím, sociální a ekonomické faktory a vztahové problémy.

„Celkový odhadovaný výskyt určitě není zanedbatelný. Jde o jednu kohortu žen, které každý rok v ČR rodí, a zároveň se jedná i o jejich děti, partnery a širší rodinu. Přitom potkají příznaky duševních poruch různé závažnosti až 30 000 žen, které v daném roce rodí,“ upřesňuje MUDr. Šebela. Zároveň poukazuje na stigma, které duševní poruchy doprovází, zvláště v perinatálním období; destigmatizační osvětové akce jsou proto nezbytné.

V rámci reformy psychiatrické péče, která probíhá od roku 2013, se usiluje o zlepšení kvality péče, snížení stigmatizace a rozvoj komunitní péče. Projekty od roku 2017, financované z evropských fondů, vedou k vzniku center duševního zdraví a multidisciplinárních terénních týmů s rozvojem ambulantní péče a lepším dosahem pacienta. Podle MUDr. Dity Protopopové je třeba chápat duševní zdraví jako širší problém vyžadující spolupráci mnoha sektorů mimo zdravotnictví, aby bylo možné vzniklé duševní poruchy lépe diagnostikovat a včas intervenovat.

V komplexní péči o těhotné a ženy po porodu hrají důležité místo psychologové, kteří pečují o navázání a posílení vazby mezi matkou a dítětem. Mgr. Jana Černá z FN Plzeň popisuje práci psychologů na porodních Sálech (psychologická péče o pacientky s dg. foetus mortus, zvládání šokových reakcí na změny porodu, aktivace abstinenčních syndromů u žen s drogovou závislostí) a na šestinedělí (řešení šokových stavů, úzkostné stavy, podpora vztahu matka-dítě). Zmíněna je také onkogynekologie, kde psychologická péče pomáhá ženám s diagnózou a s adaptací po porodu.

Vrchní sestra Mgr. Vladislava Marciánová z FN Olomouc uvádí, že screening peripartální deprese byl zahájen již v roce 2020 a že návazná péče je klíčová. Dosavadní výsledky ukazují, že čtvrtina žen má známky perinatální deprese, avšak jen polovina zachycených mamink je ochotna přijmout formu péče. Důležité je zlepšit informovanost personálu porodnic a zavést pravidelné dotazníky pro těhotné, aby se zajistila následná péče a koordinace včasné intervence.

„Screening perinatální deprese má rozhodně smysl. Porodnice usilují o komplexní péči, včetně péče o psychickou pohodu. Následná péče o psychickou pohodu maminek je nezbytná,“ shrnuje závěrem Mgr. Marciánová. Rozpoznání psychosociálního rizika a navázání včasné intervence má být klíčovým prvkem střednědobé reformy.

Mezi zásadní témata patří užívání návykových látek v těhotenství a jejich dopad na novorozence. Globálně se zvyšuje počet uživatelů návykových látek a roste i počet žen užívajících látky v těhotenství, což vede k neonatálním abstinenčním syndromům (NAS) a dalším komplikacím. V České republice se pohybuje prevalence kouření v těhotenství mezi 6 a 24 %, zatímco celosvětově se odhaduje 12-25 %. Alkohol bývá nepřijatelný i v nízkých dávkách a fetální alkoholový spektrum vyžaduje širokou škálu diagnostických a preventivních opatření.

Podle odborníků je potřeba vytvořit dostupné preventivní a léčebné služby pro těhotné ženy užívající návykové látky. Důležité intervence zahrnují screening, krátkou intervenci, motivační rozhovory, individuální a rodinné poradenství a harm reduction. Centrum pro rodinu - Drop In, o. p. s. poskytuje podporu pro těhotné a kojící ženy a spolupracuje s hygienickou službou a akademickou obcí.

Infografika: Psychické poruchy v perinatálním období a jejich dopady na rodinu

Podle údajů WHO a NIDÁ si dlouhodobě uvědomujeme, že prevence a včasná intervence jsou klíčové pro snížení zátěže duševního zdraví. Vzniká mezioborová pracovní skupina pro celostátní program, který má zajišťovat včasný záchyt psychosociálních rizik a kvalifikovanou následnou péči. „Včasná podpora a pomoc je to, co může zabránit rozvoji už závažných duševních obtíží vyžadujících léčbu u specialisty,“ dodává Dita Protopopová.

Navazující péče zahrnuje nejen psychiatrickou léčbu, ale i sociální podporu, bydlení, zaměstnání a vzdělávání, aby se minimalizovala rizika pro dítě a rodinu. Přístup k péči musí být citlivý k integritě pacientek, bez stigmatizace a diskriminace a s respektováním lidských práv. Zahrnuta je také role partnerů a rodičů v podpoře duševního zdraví během perinatálního období.

V perinatálním rámci je klíčové sledovat vývoj dětí a riziko psychosociálního stresu u matek. Důležité je identifikovat děti s rizikem a vytvořit metodiku koordinované včasné intervence, která umožní posun od penalizujícího přístupu k podpůrnému. Upozorňuje na to MUDr. Protopopová spolu s odborníky z psychologie a gynekologie, že péče o duševní zdraví není jen otázkou zdravotnictví, ale širší veřejné odpovědnosti.

V závěru článku se potvrzuje, že léčba a podpora duševního zdraví těhotných a žen po porodu vyžaduje systémové změny, implementaci screeningu a destigmatizační aktivity, zapojení peer podpory a multidisciplinární spolupráci na všech úrovních zdravotní péče a sociálních služeb.

Faktory rizikaDopady na matku a dítěNavrhované intervence
psychosociální stres, změna role, sociální izolace, ekonomické tlaky deprese, úzkost, poruchy vazby screening, krátká intervence, motivační rozhovory, rodinné poradenství
užívání návykových látek (tabák, alkohol, konopí, opioidy, stimulancia) NAS, nízká porodní hmotnost, komplikace při porodu destigmatizace, dostupná léčba, harm reduction, následná péče
stigma a nedostatek odborníků nedostatečný vyhledávací mechanismus vzdělávání personálu, komunitní služby, integrovaný systém péče

tags: #mladistve #tehotne #zeny