Miminko se vzteká, vyplivuje dudlík a hledání cesty, jak s tím naložit

Patrně přišlo na to, že když podáváte dudlík, jste u ní. No, mazaná je to se musí nechat, ale je to její hra, dělá to schválně, chce abyste byli u ní. Kam ho plivne, tak bys to řekla taky… Nebudeme se tady chytat slovíček že ne?? Nemyslela jsem to rozhodně tak jak ty jsi to asi pochopila… Sledují ji v kočárku a tam dělá to samé. Spíš mě zajímá, jestli má.

Prestali jsme proto, že již bylo dítě v zavinovačce neklidné. Ten přechod byl problém, zavinované bylo neklidné, ale bez zavinovačky zase nedokázalo spát. Dcera to dělala taky. Od narození, takže úmysl v tom nebyl. Chtěla dudlík, dostala ho, flusla ho někam a ječela. Podala jsem jí ho, flusla… a furt dokola. Chvíli jsem myslela, že když jí koupím velkej dudlík 6+, tak jí to tolik nepůjde, ale šlo jí to parádně i s plnou pusou dudlíku. A dělala to hlavně v polospánku, když usínala. Tak jí ta prázdná pusa zase vzbudila a pořád dokola. I jsem jí vždycky k puse přirazila plínku, aby se o ní dudlík zastavil. Vyřešila jsem to tak, že jsem ji naučila usínat a spát bez dudlíku.

Infografika: Vývoj kojeneckých fází a význam dudlíku

Současně jsou jí 4 měsíce a už dobře měsíc usíná tak. Dudlíka jí šoupnu někdy k ránu, když frfle a vím, že se ještě nechce úplně probudit. Tak zrušit dudlík. Nejspíš řve, protože potřebuje Vás a ne dudlík. A zavinování se jí taky nemusí líbit. A ke kočárku - ne všechny děti jsou kočárkové. Moje dcera taky nebyla, tak jsme nosili v šátku nebo v nosítku. Zkuste a uvidíte, jak budete Vy i dcera spokojení.

Používat dudlík nebo ne?

Třeba v noci ho „vyhodí“ na zem, já mu ho podám a do minuty to samé. Jsem ho pozorovala a on si fakt našel tu mezeru mezi šprušlama a vyhodil - několikrát po sobě (otáčí se na bříško od 3 m). Samo že maminka přijde, podá, pomazlí a prcek spokojenost sama. Po 20. podání během hodiny to maminka vzdává a veme k sobě do postele. Tak nevím, mám pocit, že to 5 měsíční miminko jakoby tomu přesně rozumělo. Ale tuším, že to časem buď přejde, nebo zkusím vzít ten dudlík.

Odesílám… Dudlík je pomocníkem mnoha maminek. Usínání je najednou lehčí a drobeček se rychleji uklidní. Každé dítě je individuální. Zatímco jedno dudlík odmítá, další si ho zamiluje a používání dudlíku se časem stane zlozvykem. Odstavení od dudlíku je pro dítě velká změna. Některé dětičky ji zvládnou v pohodě a jiné dopřávají svým rodičům probdělé noci. Dudlík ale větším dětem již do úst nepatří. Přibližně po druhém roce byste měli pomalu začít s postupným odnaučováním. Čím dříve se do toho pustíte, tím snazší to bude pro vaše dítě.

Infografika: Doporučené časové okna pro odstav dudlíku

Podle Dr. Bukovského by děti měly samy zbavit dudlíku v období mezi 2 - 4 rokem. Ve své knize Návod na přežití pro bejby píše o tom, že dudlík by rodič dítěti měl odebrat, pokud mu vysloveně hrozí výše zmíněná rizika. Vykoupení: Vezměte dítě do obchodu s hračkami a nechte ho vybrat si jednu, která se mu líbí nejvíce. Ztráta: Předstírejte, že se dudlík ztratil. Kreativní maminky však přišly i s jinými nápady, jak dostat dudlík pryč z pusinky i mysli jejich děťátka. Ideálně už úplně na začátku používejte dudlík pouze, pokud je to nezbytné a už nic jiného nezabírá.

Pokud děťátko pláče, zkuste jeho problém vyřešit jinak než okamžitém přiložením dudlíku. Dítě má na pláč většinou důvod. Buď je pokakané, nebo počurané, je mu zima nebo teplo, něco ho bolí, je hladové nebo chce mít vás u sebe. Odstavení od dudlíku je pro dítě stresující. Tak, jak se dospělý člověk závislý na cigaretách neumí z jednoho dne na druhý zbavit tohoto neduhu, nejde to tak snadno ani dítěti. Ano, i „dudu“ je závislost. Odstavujte dítě pomalu. Můžete při tom využít metody doktora Bukovského, tedy vykoupení nebo vyrušení.

Maminky mají v tomto směru skutečně mnoho nápadů. Vymyslete si příběh, který podle vás vaše děti pochopí. Některé maminky spolu s dětmi „dudlík“ darují jinému dítěti, které ho potřebuje více. Například „poštou“ do Afriky. Můžete šikovně využít i období vánočních svátků. Dudlík jednoduše vymění za krásný dárek od Ježíška či Mikuláše. Děti „dudlají“ většinou ze zvyku. Zbavit se závislosti není snadné pro dítě ani dospělého.

Můžete mu zkusit dudlík znepříjemnit. Není to populární ani oblíbená metoda, ale může zabrat. Dudlík namáčejte do jídla, které vaše dítě nemá rádo nebo jej začněte poškozovat. S odstavováním dudlíku začněte jen, když je vaše dítě v pohodě. Dudlík odstavujte postupně a používejte ho jen v určité době. Příběhy pomáhají dětem lépe pochopit, proč by se měly dudlíku vzdát. S odstavováním není třeba zbytečně otálet. V žádném případě neustupujte, i když vám je plačícího dítěte líto. Odvádějte pozornost dítěte v těžkých momentech.

Jaký trik zabral vám? Kojení příznivě ovlivňuje vývoj svalů obličeje. Je určujícím faktorem správného kraniofaciálního vývoje, jelikož podporuje intenzivní procvičování orofaciálních svalů, čímž přednostně stimuluje funkci dýchání, polykání, žvýkání a rozvoj hlasu. První situace je výsledkem problémů s kojením a neadekvátního přibývání dítěte na váze. V takovém případě je běžné, že zdravotníci předepíšou dětskou formuli, obvykle podávanou lahví, a tím nahrazují či doplňují mléko matky, i když správným opatřením by bylo nejprve odhalit příčinu problémů a nabídnout matce pomoc s řešením problémů při kojení.

Nejčastějším případem narušení kojení dudlíkem je zkrácení pobytu dítěte u prsu, snížení frekvence sání, nahrazení nočního kojení sáním dudlíku a tím také nemožnost toho, aby se tvorba mléka matky přizpůsobila potřebám dítěte. „Maskování hladu“ dudlíkem je také velmi častým narušením správného přístupu ke kojení. V době, kdy se dítě hlásí o jídlo, vyhodnotí maminka tuto situaci subjektivně („vždyť se před hodinou kojil“, „ještě hlad mít nemůže“ atd.) jako potřebu nenutritivního sání, a tudíž místo nakojení podá miminku dudlík. Výsledkem je špatně přibývající kojenec, který téměř nepřetržitě vyžaduje dudlík.

Dále je důležité zmínit, že technika sání dudlíku je naprosto odlišná od techniky sání z prsu a u některých dětí může docházet ke zmatení techniky sání. Při sání z prsu jazyk pracuje jinak než při sání dudlíku. Dítě může být zmatené a vztekat se, bradavku špatnou technikou sání poškozovat. Kojenci fixovaní na dudlík mohou mít postupně ztrátu schopnosti nenutritivního sání na prsu a usínání u prsu, což bývá problém v době, kdy sání jako reflex přechází do způsobu chování.

U některých kojenců je dudlík prostředkem k uklidnění, ale může vést k řadě negativních vlivů, jako kolonizace kvasinkami, vyšší riziko malokluzí a zdroj dalších návyků. Kojení déle než 2 roky může mít ochranný efekt proti některým zlozvykům a je spojeno s lepším rozvojem obličejových svalů a dýchání. Studie ukazují rozdíly mezi kojením a užíváním směsi; kojení snižuje riziko problémů s váhou a může být spojeno s nižší pravděpodobností obezity.

Stručné shrnutí: Děti se v přijímání dudlíku výrazně liší; někteří ho přijmou už v porodnici, jiní až v pozdějším věku. Rodiče doporučují vyzkoušet více tvarů a značek dudlíků a využívat alternativy uklidnění. Příběhy a postupné odstavování mohou usnadnit celý proces. Děti ale bývají různě citlivé na kroky rodičů, vizace a podpůrné metody.

Schéma: Jak funguje sání u prsu vs. dudlíku

tags: #miminko #se #vzteka #vyplivuje #dudlik