Mezoderm vzniká ve třetím týdnu vývoje zárodku během gastrulace. Gastrulace je proces, při kterém dvouvrstevný zárodek (ektoderm a hypoblast) získává trojvrstevný terčík (ektoderm, mezoderm a endoderm). Počínaje kaudálním koncem primitivního proužku se buňky epiblastu migrují směrem k mediální rovině a invaginují pod epiblast, čímž vzniká mezoderm. Postupně se vytváří paraaxiální mezoderm, intermediální mezoderm a laterální mezoderm, které se rozšiřují do oblastech kolem žloutkového váčku a trubice srdce.
Segmetace a vznik somitů
Ke konci třetího týdne se paraxiální mezoderm začíná diferencovat do párových kuboidních útvarů - somitů. Somity po kranio-kaudálním směru přibývají až do konce pátého týdne, kdy se vytvoří 42-44 párů. Uprostřed somitů je dutina - myocél, která postupně mizí. První páry somitů se objevují v okcipitální oblasti a vývoj pokračuje kaudálně; počet somitů a jejich diferenciace jsou klíčové pro časový rámec embrya. Segmentaci paraaxiálního mezodermu ovlivňují geny z chordy a dalších struktur, které řídí vznik oblastí okcipitálních, hrudních a sakrálních segmentů.
Sklerotom, myotom a dermomiotom
Na ventromediálním okraji somitů začínají buňky osamostatňovat se, měnit tvar a shlukovat kolem chordy. Tyto buňky se nazývají sklerotom a z nich vznikají pojivové buňky okolo míšní trubice a chordy; ze sklerotomu vznikají i kosti. Z buněk na ventrolaterální části somitů vzniká myotom, ze kterého se diferencují svaly. Z dorsální části somitů se tvoří dermomyotom, který se diferencuje na dermatom a myotom. Z této části mezodermu se diferencují struktury urogenitálního systému a další skeletální a svalové komponenty.
Vytváření tělesných stěn a dutin
Ze somatopleury vznikají laterální a ventrální tělní stěny. V cervikální oblasti vznikají nefrotomy, které se rozdělí na viscerální (splanchnopleura) a parietální (somatopleura) listy. Tyto listy vystýlají intraembryonální dutinu a pokrývají orgány. Laterální mezoderm je spojován s extraembryonálním mezodermem kryjícím žloutkový vak a amnion.
Kaudální a kraniální osy, levostrannost a organogeneze
Kraniální a kaudální osa byla založena již ve druhém týdnu; pravolevá osa se ustanovuje až ve třetím týdnu. Nodal signály, lefty, a další geny určují levostrannost; PITX2 je klíčový gen pro asymetrii v orgánech (srdce, střeva, játra, žaludek). Gastrulace tedy vyústí v trojvrstevný zárodek se všemi třemi zárodečnými listy a s determinovanými osami těla. Po gastrulaci následuje období organogeneze, v němž CNS vychází z neurální trubice a skelet z mezenchymu od sklerotomu a laterální ploténky.
Vztah mezodermu k vývoji svalstva a kosterní soustavy
Mezenchym vznikající z paraaxiálního a laterálního mezodermu umožňuje vznik skeletu a svalstva. Sklerotom obalí chordu dorsalis a neurální trubici a zajistí kosterní formaci páteře; z myotomu se vyvíjejí hlavní svalové skupiny-epaxiální svalstvo zahrnuje hluboké zádové svaly a dorzální svalství, zatímco ventro-laterální části dávají vznik povrchovým a laterálním svalům končetin a dutin břišní stěny. Myoblasty z myotomů migrují, aby se spojily do motorických jednotek inervovaných odpovídajícími nervy.

Hlavní organogeneze zahrnuje i tvorbu aot, srdce a cév vývojem kardiogenního pole v mezodermu a následnou angiogenezí v extraembryonálních strukturách. Základní vzory vývoje srdce, cév a krvetvorby se formují v průběhu 3. až 5. týdne, kdy se z mezenchymu vyvíjí první karty a vaskulární struktury, například primární srdce, choriální klky a klky, a později terciární klky, které podporují výživu embrya.
Klíčové struktury vznikající z mezodermu
Mezoderm dává vznik nejen kostem a svalům, ale také řadě orgánových systémů: kardiovaskulární systém (hemangioblasty, krevní ostrůvky, endotelové buňky), urogenitální trakt a skelet tvořený z mezenchymu. Laterální mezoderm se postupně diferencuje na somatopleuru a splanchnopleuru, které tvoří stěny těla a vnitřní orgány. Somity dále diferencují na sklerotom, myotom a dermatom, z nichž vznikají kostra, svaly a kožní vrstvy.
Neurulace a vzájemný vztah s mezodermem
Během neurulace, která završuje vývoj nervové soustavy, se neurální trubice formuje z ektodermu. Na obou stranách trubice vznikají neurální lišty, ze kterých migrují buňky a tvoří široké spektrum derivátů, včetně ganglií, nervů a dalších struktur. Paraxiální mezeoderm tvoří hlavní podélný sloupec, který se později rozvětví do intermediálního a laterálního mezodermu a odtud do všeho, co popisuje vývoj kostí, svalů a dalších systémů.