Povinný celoplošný novorozenecký screening sluchu by pomohl včas odhalit sluchové postižení u nejmenších dětí, přesto se zjišťování takzvaných otoakustických emisí u nás provádí dobrovolně a jen v některých porodnicích.
Úplná hluchota představuje jedno z nejtěžších postižení člověka a pro svoji závažnost je řazena Světovou zdravotnickou organizací (WHO) na druhé místo hned za postižení mentální, respektive za postižení sluchu a zraku současně.
Vada sluchu u kojenců a v raném dětství podmiňuje poruchu vývoje řeči a kognitivních schopností.
Nejdůležitějším obdobím pro rozvoj jazyka a řeči jsou všeobecně uváděné první tři roky života.
Nedostatek sluchových vjemů má mimo jiné vliv na vývoj sluchově nervového systému a poškozuje rozvoj společenských, citových a poznávacích funkcí, stejně jako rozvoj abstraktního myšlení.
Sluch se podílí nemalou měrou na rozvoji i ostatních smyslových systémů.
Pozdní zjištění a řešení závažné nedoslýchavosti může opozdit vývoj řady schopností dítěte s největším dopadem na rozvoj intelektu.
Je prokázáno, že i děti s těžkou jednostrannou poruchou sluchu mají signifikantní poruchy sluchových a psycholingvistických schopností s negativními projevy ve školním prospěchu přibližně ve třetině případů.
V současné době se v České republice celoplošně provádí screening zatím jen u dvou vrozených metabolických vad: hypothyreózy (incidence neboli výskyt 1:4 000) a fenylketonurie (incidence 1:4 500).
Následkem těchto dvou vad vzniká postižení mozku doprovázené mentální retardací.
Zatímco výskyt poruch sluchu jakékoliv geneze (původu) u novorozenců představuje podle literárních údajů 6-12:1 000, u zmiňovaných metabolických vad je četnost menší.
V řadě případů umožní časné rozpoznání sluchové vady stanovení genetické prognózy rodiny.
Sluchové poruchy jsou etiologicky různorodou skupinou onemocnění.
Čím dříve je sluchově postiženému dítěti poskytnuta adekvátní léčba (přidělení sluchadel, eventuálně kochleární implantace) a komplexní péče o celou rodinu včetně vhodné rehabilitace (logopedická, foniatrická, psychologická a sociální péče, speciální pedagogika), tím jsou následky postižení menší.
Diagnostika a metody vyšetření sluchu
1. Pozdní diagnóza znemožňuje efektivní léčbu a vede k těžkému psychomotorickému postižení.
2.
3. Významu včasné diagnostiky poruch sluchu odpovídá i vývoj diagnostických metod.
Vyšetřování sluchových vad je ve vyspělých zemích různě rozšířeno.
Obecná shoda je přitom v konstatování, že běžný behaviorální screening sluchového postižení nemá patřičný stupeň objektivizace, zejména u novorozenců.
V posledních třiceti letech byla metodou první volby objektivní audiometrie ABR (Auditory Brainstem Response).
Sluchové evokované odpovědi (akustické evokované potenciály) vznikají na smyslových buňkách a při šíření nervového vzruchu po sluchové dráze.
Jsou definovány jako projevy mozkové elektrické aktivity, které mají pevný časový vztah k definovaným zvukovým stimulům.
Lze je zaznamenat pomocí elektrod umístěných na povrchu lebky nebo v průběhu sluchové dráhy.
Screeningové vyšetření pomocí akustických evokovaných potenciálů BERA reprezentuje nejužívanější objektivní metodu vyšetření sluchu.
Kmenové odpovědi však nelze registrovat z běžného EEG záznamu, protože mají malou amplitudu.
Ke zvýraznění elektrických odpovědí se využívá metoda zprůměrování určitého množství odpovědí, kdy se poměr amplitudy odpovědi a amplitudy šumu pozadí zvýší.
Širokospektrý nebo filtrovaný klik created generátorem akustických stimulů je přiváděn do stimulačního sluchátka.
Akustické evokované potenciály jsou snímány pomocí dvou aktivních elektrod umístěných na obou mastoidálních výběžcích a jedné indiferentní elektrody umístěné na čele.
Měřený signál je zesílen, filtrován a počítačově zpracován - především zprůměrován.
Komplex vln BERA záznamu je tvořen sedmi až osmi vlnami.
Vlna I. Vlna II. Vlna III. Vlna IV. Vlna V. - ventrolaterální část colliculus inferior, nejstabilnější a nejvýznamnější vlna komplexu, často splývající se IV.
Amplituda odpovědi se pohybuje řádově do jednoho mikrovoltu.
Místo její absolutní hodnoty se uvádí relativní amplituda, což je poměr absolutní amplitudy vlny k absolutní amplitudě vyvolané maximální stimulací.
Latence je pro hodnocení BERA záznamu nejvýznamnější.
Absolutní latence je dána intervalem od počátku stimulu k vrcholu odpovědi.
Nejdůležitější jsou intervaly mezi vlnami I a III a mezi vlnami I a V.
Porovnává se i stranový rozdíl intervalů latencí.
Nevýhodou této metodiky je jednak její technická náročnost a jednak to, že ji z principiálních důvodů nelze použít před dosažením určitého stupně zralosti centrální nervous systémy.
Při pozitivní odpovědi oba tyto nedostatky eliminuje metodika vyšetření OAE (otoakustické emise).
Přináší časnou a velmi přesnou informaci.
Je použitelná již v prvních dnech života, je technicky nenáročná, rychlá a ekonomicky únosná.
Pacienta vůbec nezatěžuje.
Otoakustické emise (OAE) jsou zvuky, které jsou generovány mechanickými vibracemi zevních vláskových buněk hlemýždě a lze je objektivně zaznamenat ve zvukovodu.
Nejen přijímání, ale i vyzařování akustické energie hlemýžděm bylo teoreticky studováno již v roce 1948 Thomasem Goldem.
Prakticky je prokázal profesor David Thomas Kemp v roce 1978.
Bylo zjištěno, že hlavní roli při vzniku otoakustických emisí hrají zevní vláskové buňky a jejich kontraktilní elementy.
Svou aktivní kontrakcí v závislosti na změně elektrického pole nebo iontového prostředí umožňují komplexní dynamické změny Cortiho orgánu.
Otoakustické emise jsou tak vedlejším produktem zpětnovazebního procesu, který zvyšuje citlivost sluchového orgánu.
Objev otoakustických emisí se stal v audiologii nejvýznamnější událostí poslední čtvrtiny 20.
TEOAE jsou transientně evokované otoakustické emise vyvolané krátkými přerušovanými impulzy - nejčastěji kliky - a lze je zaznamenat pomocí zprůměrovací techniky (averaging).
Ke stimulaci se nejčastěji používají kliky přiváděné do stimulačního sluchátka zvukovodové sondy.
Signály zachycené pomocí vysoce citlivého elektretového mikrofonu uvnitř zvukovodové sondy jsou zesíleny, zprůměrovány a filtrovány.
Otoakustické emise lze registrovat již v prvních hodinách po narození, maximum však kolem třetího až čtvrtého dne života.
U většiny nejsou emise výbavné ve kmitočtech do jednoho kHz.
Amplituda odpovědí je cca o deset dB vyšší než u dospělých.
Vyšetřování sluchu pomocí měření otoakustických emisí (OAE) se dnes prosazuje ve všech vyspělých zemích: například v USA, Kanadě, Austrálii, Japonsku i v jihovýchodní Asii (Singapur, Jižní Korea).
Rovněž v řadě evropských zemí se na tuto metodu zaměřuje pozornost.
V České republice má univerzální screening sluchových vad u novorozenců a kojenců více jak třicetiletou tradici a je reprezentován zejména behaviorálním screeningem.
Otázkou sluchových vad v dětském věku, jejich diagnostikou a následnou péčí se zabývají především ORL kliniky s dětskými odděleními a foniatrické kliniky, oddělení a stacionáře.
Pouze na některých pracovištích je screening prováděn pomocí otoakustických emisí (OAE), ale většinou u rizikových novorozenců.
Pozitivní zkušenosti s testováním emisí a kmenových potenciálů u našich dětí v poslední době má pražská Foniatrická klinika a dětská nemocnice působící ve Fakultní nemocnici Brno.
Snahy o přesný screening vedly u nás k vypracování povinných periodických prohlídek pediatry.
V současné době je prováděn CNSS ve všech sousedních zemích včetně Slovenska.
V České republice je nicméně stále na samém začátku.
Provádění CNSS je podpořeno legislativně „Metodickým pokynem k zajištění celoplošného novorozeneckého screeningu sluchu a následné péče“ zveřejněným ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR v čísle 7/2012.
Ačkoliv se situace v České republice zlepšuje, je zřejmé, že zatím chybí validní data o počtech vyšetřených dětí.
Žádný orgán nesleduje, ve kterých porodnicích je CNSS prováděn.
Přestože existuje shoda o významu provádění screeningu sluchu, praktická realizace dosud významně zaostává.
Ve většině krajů včetně Prahy lze dosud sotva hovořit o systému vyšetřování sluchu novorozenců.
Ke CNSS se v České republice hlásí celkem devadesát porodnic.
Největší slabinou celého systému je následné vyšetření sluchu.
Novorozenci s nevýbavnými otoakustickými emisemi nepokračují v dalším vyšetření, nejsou cíleně odesíláni na specializovaná pracoviště a data nejsou komplexně sledována, ukládána a vyhodnocována.
Zavádění, organizování a sledování výstupů screeningu předpokládá úzkou spolupráci počínaje neonatology přes pediatry, ORL lékaře a foniatry konče.
Na dobré úrovni je spolupráce v krajích, kde jsou koordinátory krajská ORL pracoviště.
Screening sluchových vad v novorozeneckém věku by měl být prováděn.
U dětí narozených v termínu probíhá vyšetření v porodnici již druhý až čtvrtý den.
Vlastní měření je prováděno zaškolenou, nejlépe neonatologickou sestrou pomocí přístroje ECHOSCREEN.
Původní koncepce vyšetření novorozence nejdříve otoskopicky, tympanometricky a poté pomocí TEOAE byla záhy zavržena.
Při jakékoliv nepříjemné manipulaci v citlivé části zvukovodu se dítě probudí a registrace je zcela znemožněna.
Praxe ukázala, že je výhodnější provést otoskopii a tympanometrii až v případě nevýbavných OAE.
Speciální metodika byla použita u novorozenců z vysoce rizikových skupin - nízká porodní váha, novorozenci vyžadující intensivní péči (v Praze je to cca pět set dětí za rok).
Tato skupina má zvýšené riziko postižení sluchu.
Děti narozené předčasně procházejí screeningem až ve čtyřicátém postkoncepčním týdnu na novorozeneckém oddělení.
Měření probíhá na pěti frekvenčních pásmech.
Rodiče jsou pečlivě informováni a přicházejí s dítětem na první následné vyšetření sami za čtyři až šest týdnů.
Druhé následné vyšetření je za čtyři týdny po prvním následném vyšetření.
Při absenci OAE následuje tympanometrické vyšetření a otoskopické vyšetření.
Vyšetření pomocí evokovaných sluchových potenciálů je rovněž vhodnější indikovat jako první u dětí se zjištěnými vývojovými anomáliemi v oblasti horních cest dýchacích (například atrézie, stenóza choan, rozštěpové vady) a u rizikových novorozenců arteficiálně ventilovaných.
Novorozencům s pravděpodobným postižením sluchu (podle BERA) jsou výhledově zajištěna detailní specializovaná vyšetření sluchu a příslušná péče foniatra, logopeda, genetika, psychologa a sociálního pracovníka podle charakteru postižení.
Genealogie a případové poznámky
Oba rodiče dítěte i jejich rodiče jsou zdrávi, otec dvacet devět let, matka dvacet sedm let.
V rodině se vyskytuje diabetes mellitus (cukrovka) II.
Narozen z I. gravidity matky, komplikované horečnatým virovým onemocněním ve třínáctém týdnu.
Porod v termínu spontánní, záhlavím, 3 400 g / 52 cm, nekříšen.
Po narození zjištěna vrozená vývojová vada - atresie anu, pro kterou operován, malformace ušních boltců, paresa n. VII. vpravo a hypospadie mírného stupně.
Ve druhém měsíci věku prodělal horečnaté onemocnění, byla diagnostikována otitis media a podána léčba ATB.
Proband se narodil z první gravidity, komplikované virózou matky na konci prvního trimestru.
Po narození byla zjištěna vrozená vada rekta, stigmatizace, asymetrie tváří, hypospadie.
Horečnaté onemocnění, které se objevilo mezi druhým a třetím měsícem věku a pro které byl proband hospitalizován ve Fakultní nemocnici Motol, se pozvolna vyvíjí v systémové onemocnění arteriitis nodosa.
Proband byl geneticky vyšetřen a byl diagnostikován Goldenharův syndrom.
Doplněno chromozomální vyšetření, které prokázalo normální karyotyp (46, XY).
Bylo doplněno vyšetření sluchu OAE a posléze vyšetření BERA.
Vyšetření potvrdilo sluchovou poruchu s nálezem oboustranné převodní či eventuálně smíšené vady, vpravo okolo 80 dB, vlevo okolo 60 dB.
Další přidružené vady nebyly v tomto případě prokázány.
Fenotyp: syndrom vývojových vad s mírnější až střední retardací, prenatálně i postnatálně malým vzrůstem, výraznou hypotonií, srdeční vadou (častá supravalvulární aortální stenosa, septální defekty a jiné), vývojovými vadami ledvin, poruchou prospívání a vzácně s hyperkalcémií.
Genealogie: Oba rodiče jsou zdrávi, otec dvacet sedm let, matka dvacet pět let.
OA: Narozena ze třetí rizikové gravidity po IVF, gemini (2x EUGR v roce 1996 a 1997), komplikované koncem prvního trimestru nachlazením s teplotou.
Porod ve 32. + 3 týdnu, sekcí po odtoku plodové vody (dvojče A).
Dle ultrazvukového vyšetření před narozením zjištěna u plodu A růstová retardace, 925 g, délka 35 cm (druhé dvojče B mělo 2 300 g).
Po narození nekříšena, dlouhodobá hospitalizace pro malou váhu a rehabilitace pro hypotonii prakticky doposud.
Začala sedět v 15. měsíci věku a začíná chodit nyní ve 20. měsíci.
Chůze je nejistá o široké bázi.
Dvojče B (chlapec) chodí od 15. percentilem tabulky, obvod lbi 45 cm na 3.
Jedná se o dvouletou probandku z rizikové gravidity po IVF s pre- i postnatálně malým vzrůstem, hypotonií, hypotrofií a stigmatizací.
Vývoj je opožděný, nerovnoměrný. Opoždění je mírnější až střední.
V popředí celkového obrazu je neprospívání a stigmatizace obličeje.
Z genetického hlediska u probandky pomýšlíme na Williamsův syndrom, svědčí pro něj několik přítomných znaků, i když není patrně přítomna srdeční vada.
Chromozomální vyšetření probandky je normální (46, XX).
Při hospitalizaci v raném věku ve Fakultní nemocnici Motol byla diagnostikována sluchová vada. Jedná se o mírnou převodní oboustrannou sluchovou vadu okolo třiceti dB.
Odkazy a reference
Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích?

Klinika ušní, nosní a krční 2. Foniatrická klinika 1. Centrum pro poruchy sluchu, hlasu, řeči a rovnováhy - Audio Fon Centr., s. r.
ARNOLD, B., SCHORN, K., STECKER, M.: Screening program for selection of hearing loss in newborn infants instituted by the European Community. Laryngorhinootologie, 74, 3/1995, s.
BONFILS, P., DUMONT, A., MARIE, P. et al.: Evoked otoacoustic emissions in newborn hearing screening. Laryngoscope, 100, 2/1990, s.
EC protocol for early hearing screening using transient otoacoustic emissions (TEOAE). Edited by G. Salomon and A. Davis. Revision 1.
GRANDORI, Ferdinando. European Consensus Statement on Neonatal Hearing Screening Finalised at the European Consensus Development Conference on Neonatal Hearing Screening, 15-16 May 1998, Milan. Scandinavian audiology, 1998, vol 27. is. 4, pp.
GOLD, T.: Hearing II. physical basis of action of the cochlea. Proc. R. Soc. London Biol. Sci. 135, 1948, s.
JEDLIČKA, I., DLOUHÁ, O.: Preventivní vyšetření sluchu u rizikových dětí. Otorinolaryngol, 44, 2/1995, s.
KEMP, D. T., RYAN, S.: The use of transient evoked otoacoustic emissions in neonatal hearing screening programs. Seminars in hearing - Volume 14, 1/1993, s.
NOVÁK, A.: Nové přístupy k diagnostice, prevenci, depistáži a rehabilitaci sluchových vad u dětí. O...