MUDr. V současnosti už poměrně bezpečně víme, že zkracování/otevírání děložního hrdla není příčinou, ale projevem blížícího se - nejen - předčasného porodu. To samé se totiž děje přirozeně v řádu týdnů před termínovým porodem. Příčina, proč tomu tak je, zatím není plně objasněna. V současnosti nahlílíme na spontánní předčasný porod jako na proces, který je započat již řádově pár dní po početí, a vzniká jako důsledek ne zcela správné komunikace mezi imunitou matky, budoucím plodem a pravděpodobně i mikroby lidského těla.
Mezi termínovým a předčasným porodem ale není rozdíl v charakteru procesů, které k nim vedou. Příprava ženy k porodu začíná řádově mnoho týdnů před ním. Zahrnuje změny v děložní činnosti, plodových obalech a také zrací pochody děložního hrdla. Zracími pochody se rozumí zkracování a postupné otevírání děložního hrdla. U termínového porodu se výše uvedené pochody dějí současně a přirozeně, u (budoucího) předčasného porodu se vše uvedené děje často nestejným tempem - tzv. asynchronně.
Někdy tedy k porodu dojde s vizuálním obrazem předčasně se rozvíjejících kontrakcí, jindy s obrazem dozrávání plodových obalů a puknutí vaku blan, případně je zjištěno nečekaně při pravidelné kontrole. Děložní hrdlo moderní medicína posuzuje ultrazvukem - měřením délky vaginální ultrazvukovou sondou. Mezi 20.-30. týdnem by měla být délka hrdla děložní stabilní - aspoň 25 mm. Zkrácení pod 25 mm před 30. týdnem zvyšuje riziko porodu před 33. týdnem a podání progesteronu (vaginální) snižuje toto riziko.
Co znamená zkrácení hrdla a co s tím dělat
Za hranicí 30. týdne se děložní hrdlo zkracuje přirozeně, ale u každé těhotné jinak. Proto za touto hranicí hrdlo neměříme - neříká to nic o riziku předčasného porodu. Vaginální vyšetření má smysl jen u těhotných, u nichž se rozvíjí nenormální děložní činnost, objeví se krvácení apod. Při zjištění zkrácení pod 25 mm před 30. týdnem je nutné podrobnější sledování a zvážení vhodných opatření. Moderní porodnictví tuto situaci řeší většinou ambulantně s preskriptorem vaginálního progesteronu; hospitalizace je zvážena, pokud se objeví symptomy či rizikové signály.
Pro ještě přesnější predikci může být využita fetální fibronektin (fFN). Tato látka indikující lepidlo mezi plodovými obaly a stěnou dělohy bývá uvolňována do cervikovaginální tekutiny, a test negativní má vysokou negativní prediktivní hodnotu. Negativní výsledek znamená vysokou pravděpodobnost, že k porodu do 14 dnů nedojde. Testy fFN však nejsou běžně dostupné na všech pracovištích a pojišťovna je nehradí, různá pracoviště je používají jen v rámci projektů.
Diagnóza a prognóza insuficience děložního čípku
Diagnóza neschopnosti děložního čípku (cervikální insuficience) bývá založena na klinickém vyšetření, anamnéze a ultrazvukovém měření délky čípku. Pokud je čípek oslabený či zkrácený pod 25 mm, riziko předčasného porodu se zvyšuje. Mírné formy mohou být jen monitorovány a omezeny na klidový režim bez námahy. U vysoce rizikových pacientek je možné zavedení cerkláže - steh na děložní hrdlo, který hrdlo uzavře a brání dalším otevíráním.
V některých případech, pokud je riziko významné nebo v minulosti již byl předčasný porod, bývá doporučena cerkláž mezi 12.-14. týdnem (u asymptomatických), nebo v rozmezí 14.-24. týdne jako záchranný zákrok v případě prolapsem vaku blan do pochvy. Většinou jde o zákrok McDonalda, s různými modifikacemi. Po cerkláži pak následuje klidový režim, magnesium k prevenci kontrakcí a monitorování až do 38. týdne, kdy se steh vyndává před porodem.
V těhotenství je důležité i dodržovat další opatření: omezení fyzické aktivity, klidový režim, a někdy i hormonální terapii (např. Utrogestan) během určitého období. Při výrazně shruba 20.-28. týdnu může být nasazena speciální konstrukce zvaná pesar - fixace čípku, která snižuje riziko předčasného porodu a podporuje držení plodu až do doby porodních bolestí. Pesar se vyjíždí 25-35 minut a bývá odstraněn 1-2 týdny před porodem.
Etapy a rizikové faktory
Insuficience čípku bývá částečně vrozená, částečně získaná - např. po konizaci čípku, kyretáži, poškození při umělém oplodnění nebo po předchozích porodech. Infekce reprodukčního traktu, kouření a některé genetické predispozice (např. poruchy pojivové tkáně) mohou přispívat ke slabosti čípku. Životní styl a výživa také hrají roli, ačkoliv příčina zůstává často nejasná.
Rozlišujeme dvě hlavní skupiny těhotných s předčasným porodem: asymptomatické PTL (většina tvořena insuficiencí čípku) a symptomatické PTL s kontrakcemi. Cervikometrie a biomarkery pomáhají určit riziko a nastavit management. Klíčové je dřívější rozpoznání a vhodný zásah - progesteron, cerkláž či kombinace obou, a vysoká opatrnost při pre-terminovaních symptomech.
Možnosti prevence a léčby
- Rizikové faktory: úprava, pokud je to možné (kouření, infekce, prenatální péče).
- Progesteron: snižuje riziko předčasného porodu o 25-40% u asymptomatických žen s krátkým čípek či anamnézou předčasného porodu; u symptomatických se jeho účinek neprojeví.
- Cerkláž: snížení rizika o 25-40%, potenciál zvýšení efektu při kombinaci s progesteronem; kontraindikováno při aktivní děložní činnosti.
- Pesary: fixace čípku k podpoře plodu bez chirurgického řešení v ranějším období; obvykle 25-35 minut a odstranění těsně před porodem.
- Kortikosteroidy a tokolytika: podávají se v případě nutnosti zajištění plicní zralosti a oddálení porodu.
Specifikace a doporučení pro praxi
Pokud zkrácení čípku pod 25 mm nastane před 30. týdnem, je vhodné hospitalizovat se pro podrobnější vyšetření a možné opatření. Za hranicí 30. týdne je vhodné hovořit s lékařem o dalším sledu a rizicích, protože samotné zkrácení čípku po 30. týdnu nemá význam pro prognózu. Před 28. týdnem je čípek zvláště citlivý na tlaky; včasná cerkláž a správně vedená terapie mohou významně ovlivnit výsledek.
V případě opakovaných či náhlých změn a podezření na isthmicko-cervikální insuficienci je nutné rychlé a cílené vyšetření a individuální plán péče. Dříve či později může být nutná hospitalizace, aby se minimalizovalo riziko předčasného porodu a byla zajištěna bezpečnost plodu i matky.
Shrnutí významných pojmů
- Dolní část dělohy, cervix, hraje klíčovou roli v ochraně dutiny děložní během těhotenství a připravuje průchod dítěte k porodu.
- Nedostatečnost děložního čípku (insuficience) znamená zkracování a dilataci čípku před termínem, což zvyšuje riziko potratů a předčasných porodů.
- Cerkláž je chirurgické zpevnění čípku stehem, prováděné v specifických fázích těhotenství a s určitou indikací.
- Fetální fibronektin (fFN) slouží jako biomarker pro predikci rizika předčasného porodu; negativní výsledek snižuje riziko krátkodobého porodu.

Disclaimer: Tento text je informační a nenahrazuje kvalifikovanou lékařskou péči.