Nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM), lidově nazývanou mateřská dovolená, vzniká pouze za splnění dvou klíčových podmínek. První z nich je, že žadatelka musí být v době nástupu na dávku nemocensky pojištěna, což znamená, že z jejího příjmu ze zaměstnání jsou odváděny příspěvky na sociální zabezpečení. Alternativně může být splněna tzv. ochranná lhůta z předchozího nemocenského pojištění.
Druhou, specifickou podmínkou je minimální doba účasti na nemocenském pojištění, která činí 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na dávku. Tato doba se nemusí nutně vztahovat k jednomu zaměstnavateli.
Podmínky pro OSVČ
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství pouze v případě, že si dobrovolně a po stanovenou dobu platí nemocenské pojištění. Konkrétně musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění OSVČ alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku před nástupem na dávku. K tomu navíc musí splnit i obecnou podmínku 270 dnů nemocenského pojištění v posledních dvou letech.
Ochranná lhůta
Aby občané nezůstali bez prostředků v případě ukončení zaměstnání, zákon zavádí tzv. ochrannou lhůtu. Pro ženy, které byly v době skončení zaměstnání těhotné, činí tato lhůta 180 kalendářních dnů od zániku pojištění. Pokud pojištění trvalo kratší dobu, ochranná lhůta je omezena na dobu trvání tohoto pojištění. V ostatních případech je ochranná lhůta stanovena na 7 kalendářních dnů.
Další možností pro nárok na dávku je situace, kdy pojištěnka pobírá nemocenské z dřívějšího pojištění až do nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.
Nárok otce dítěte
Kromě prvních šesti týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží výhradně matce, má na tuto dávku nárok i otec dítěte nebo manžel matky. Aby mohl otec o dávku požádat, musí splňovat stejné podmínky nemocenského pojištění jako matka (účast na pojištění v době nástupu na dávku a 270 dnů účasti na pojištění v posledních dvou letech před nástupem na dávku). Navíc musí s matkou dítěte uzavřít písemnou dohodu o péči o dítě, která musí obsahovat den nástupu otce k péči, den porodu a úředně ověřený podpis matky.
Otec může nastoupit na peněžitou pomoc v mateřství nejdříve po uplynutí šestinedělí matky, tedy od začátku sedmého týdne po porodu, a to na dobu nejméně 7 po sobě jdoucích dnů. Dávka se mu poskytuje maximálně 22 týdnů, u vícerčat pak 31 týdnů.
Výše a výpočet dávky
Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku. Průměrný denní příjem je následně redukován pomocí stanovených redukčních hranic.
Délka pobírání dávky
Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje po dobu 28 týdnů. V případě narození dvou a více dětí současně (dvojčata, trojčata atd.) se podpůrčí doba prodlužuje na 37 týdnů. Matka může na peněžitou pomoc v mateřství nastoupit 8 až 6 týdnů před očekávaným dnem porodu, přičemž termín nástupu si v tomto rozmezí určuje sama. Pokud si matka neurčí den nástupu, počítá se jako první den nástupu první den šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
Je možné pracovat až do dne porodu, ale podpůrčí doba se v takovém případě počítá od šestého týdne před plánovaným porodem a za dny, kdy žena pracuje, na dávku nemá nárok.
Ukončení dávky a navazující příspěvky
Po uplynutí doby poskytování peněžité pomoci v mateřství je její výplata ukončena. Informace o zániku nároku na dávku je uvedena na výpisu z účtu nebo na složence. Po skončení mateřské dovolené je nezbytné požádat o navazující dávku státní sociální podpory, kterou je rodičovský příspěvek. O něj se žádá na Úřadu práce České republiky.
Rozdíl mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou
Je důležité rozlišovat mezi mateřskou dovolenou a rodičovskou dovolenou, které jsou dva odlišné instituty. Zatímco mateřská dovolená je primárně určena pro období okolo porodu a je spojena s vyplácením peněžité pomoci v mateřství, rodičovská dovolená může trvat až do tří let věku dítěte a je spojena s vyplácením rodičovského příspěvku. Mateřská dovolená dle zákoníku práce je překážkou v práci pro zaměstnankyně, zatímco rodičovská dovolená je volno ze zaměstnání pro oba rodiče.
Mateřská dovolená je v souladu se zákoníkem práce poskytována po dobu 28 týdnů (u vícerčat 37 týdnů). Žena na ni nastupuje 6 až 8 týdnů před porodem. Peněžitá pomoc v mateřství, jako dávka nemocenského pojištění, má odlišné podmínky nároku a výpočtu.
Další dávky a specifické situace
V souvislosti s mateřstvím mohou vzniknout nároky i na další dávky, jako je otcovská, která je vyplácena otci po dobu 14 dnů, nebo vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, který je určen pro ženy převedené na méně placenou práci z důvodu těhotenství nebo mateřství.
Studentky, které nastoupí do zaměstnání a nesplní podmínku 270 dnů pojištění, si mohou započítat dobu studia, pokud školu úspěšně ukončí nebo přeruší z důvodu těhotenství. Podmínkou je, že studium spadá do dvou let před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství.
Nezaměstnaní nemají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, ale od data porodu jim vzniká nárok na rodičovský příspěvek. Nárok na PPM by jim mohl vzniknout pouze v případě zaměstnání na základě dohody o provedení práce, pokud měsíční příjem dosahuje alespoň 11 500 Kč.
V případě, že maminka je na rodičovské dovolené s prvním dítětem a má platnou pracovní smlouvu, ze které jí vznikl nárok na první PPM, může jí vzniknout nárok na tuto dávku i v souvislosti s dalším těhotenstvím. V takovém případě se pro stanovení nové PPM použije vyšší denní vyměřovací základ.
Maminky zaměstnankyně mohou pracovat a zároveň pobírat peněžitou pomoc v mateřství, pokud se jedná o jiné zaměstnání, než ze kterého je dávka vyplácena. OSVČ, které pobírají PPM z nemocenského pojištění OSVČ, nemusí přerušovat činnost, ale nesmí ji vykonávat osobně.
Správní postupy a lhůty
O nároku na dávku a její výši rozhoduje příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). Zákonná lhůta pro zpracování a výplatu dávky činí jeden měsíc od data obdržení všech potřebných dokladů. Současně s výplatou dávky je příjemci zasíláno písemné oznámení o druhu dávky, její denní výši, denním vyměřovacím základu a době, za kterou byla vyplacena.
V případě nesouhlasu s oznámením či výší dávky lze podat písemnou žádost o vydání rozhodnutí ve lhůtě do 30 dnů ode dne výplaty dávky nebo doručení oznámení o jejím ukončení. Proti rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení.
Nemocenské vs. zdravotní pojištění
Je klíčové rozlišovat mezi nemocenským pojištěním a zdravotním pojištěním. Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění v případě nemoci či mateřství, zatímco zdravotní pojištění pokrývá náklady na zdravotní péči.
Stát hradí pojistné na zdravotní pojištění za:
- Příjemce rodičovského příspěvku
- Ženy na mateřské dovolené
- Osoby na rodičovské dovolené
- Osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství
- Osoby osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku (s novými pravidly pro předškolní zařízení a příjmy pečující osoby od 1. 1. 2026).
V případě souběhu zaměstnání a péče o dítě, kdy stát hradí zdravotní pojištění, odvádí se pojistné i ze zdanitelných příjmů zaměstnance. Minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného na zdravotní pojištění se odvozuje od minimální mzdy.
Péče o dítě a důchodové pojištění
Doba péče o dítě do čtyř let věku je považována za náhradní dobu pojištění pro účely důchodového pojištění. Tato doba se započítává do celkové doby pojištění pro vznik nároku na starobní důchod, který vyžaduje minimálně 35 let pojištění.
Zaměstnanci čerpající rodičovskou dovolenou nebo pečující o děti nemusí povinně platit pojistné na sociální pojištění. Pokud zaměstnanec pracuje, pojistné odvádí z dosaženého příjmu zaměstnavatel.
Od 1. 1. 2026 se ruší povinnost orgánu sociálního zabezpečení zasílat informativní osobní list důchodového pojištění na žádost, pokud jsou údaje zpřístupněny elektronicky prostřednictvím ePortálu ČSSZ.