ROZHOVOR - Kojenecká mléka, cereální kuličky, batolecí sušenky… je toho moc, co svým dětem kupujeme v domnění, že je to pro ně to nejlepší. Výživová specialistka vysvětluje, proč si dopřát mediální dietu a co dát dětem i sobě na talíř. Margit Slimáková je optimistka: čím dál více lidí se podle ní zajímá o zdravé stravování i životní styl, a to je základ. Cesta k němu nemusí být těžká, jen se nenechat ošálit marketingem výrobců potravin. Zdravé není to, o čem nás desítky let přesvědčoval potravinářský průmysl, že by zdravé být mělo a pro děti je to to nejlepší.
Hodnocení reklam a realita výživy dětí
Pamatuji se na reklamu na cereální kuličky, které jsou údajně mnohonásobně lepší a zdravější než kobliha. Vtip byl v tom, že kuliček se dalo na porci málo a kobliha se zvětšila. Když se ale všechno propočítalo, vyšly ty snídaně nastejno. Já si jako rodič ale na krabici přečtu, že je to to nejlepší pro mé dítě. Děti nepotřebují žádné speciální potraviny. O reklamách říkám, že si na ně máme nasadit mediální dietu, přestat je sledovat a číst. Musíme si uvědomit, že na ty výrobky to píšou výrobci a prodejci. Jsou to experti na výrobu a prodej, ne na zdraví! Dělají všechno pro to, aby levně vyrobili a dobře prodali. Ano, ti jsou ale placeni potravinářským průmyslem.
Přehodnocení složení dětské stravy a role kojeneckého mléka
Ve sto gramech sušenek je více než sedmdesát gramů sacharidů. A začít můžeme už u těch nejmenších dětí. Naprostá většina z nich nepotřebuje umělá kojenecká mléka. Ideální je samozřejmě kojit výlučně do šesti měsíců věku dítěte. Do roka je dítě stále kojencem, takže maminka kojí dál. Když pak kojit přestane, dítě žádné kojenecké mléko nepotřebuje. Protože v Česku je to jinak. U nás jsou pediatři vyškolení programem 1000 dní do života. To je ale program firmy, která vyrábí kojenecká mléka. Takže doporučení je v rozporu se Světovou zdravotnickou organizací.
O hloubce vlivů a důležitosti kvalitních potravin
První námitkou proti tomu ale může být, že třeba batolecí mléko obsahuje pro děti potřebné živiny. No přece tam, kde my dospělí! Základ je ale vařit ze skutečných potravin. Do čeho se dítě narodí, to bude jíst. To je normální až do věku, kdy začne rebelovat a zcela ovlivnit ho nemůžeme, doma ale pořád ano. Dobrou zprávou je, že je čím dál více v módě starat se o své zdraví. Jsem optimista. Dříve bylo normální kouřit, pít a nespat. Teď je zejména u mladých rodičů cool nekouřit, alkohol se pije střídměji nebo vůbec a napříč populací začíná být zdravá výživa důležitá.
Praktické kroky k zdravější výživě rodin
Chceme, aby děti jedly zdravě. Mnozí z nás už znalosti mají, víme, co bychom chtěli. Než jdeme nakupovat, řekneme si, co skvělého a zdravého si dopřejeme. Ale nakonec nakoupíme podle ceny. Nechci rodičům nic vyčítat. Ne každý máme znalosti, schopnosti a finanční prostředky. Když je rodič třeba samoživitel, který po práci sotva stihne běžet do supermarketu, který má otevřeno nonstop, není to jednoduché. Kdybychom byli zdravým jídlem obklopeni, i děti by ho patrně jedly automaticky. Stačí se ale rozhlédnout - automaty, kina, donedávna i školy… všude jsme obklopeni nezdravým jídlem.
Chceme po rodičích, aby děti vedli ke zdravé výživě, učíme je to ve školách. Žijeme v domnění, jak zdravé jsou džusíky. Ovoce samozřejmě ano, ale když ho vylisujeme, tak z něj někdy dokonce odstraníme vlákninu. Džusy jsou koncentrované - kdyby děti to ovoce snědly a musely ho kousat, nebylo by ho nárazově takové množství, a tedy i takové množství cukru. Mixováním se částečně poškozuje vláknina a funguje jinak, než když ovoce koušeme. Navíc v krabičce takového džusíku je třeba 25 gramů cukru.
Sezónnost, farmářské trhy a vaření ze skutečných potravin
Zmiňovala jste, že u nás zdravé jídlo stále ještě není běžně dostupné. Jak je to třeba jinde v Evropě? Malou podporu u nás vyčítám státu. Před dvaceti lety jsem žila v Německu. Farmářské trhy, bedýnky… to vše už bylo normou. U nás se to těžce probojovává. Bio je jinde ve světě normální, u nás se mu spousta lidí vysmívá. Podpora od státu je malá. Zpět k dětem. Základ je vařit ze skutečných potravin, to je potravin základních a minimálně průmyslově upravených. Zdravá výživa je za mě velmi snadná, vyžaduje ale určitý čas a přemýšlení. Na farmářský trh se může vydat celá rodina jako na výlet. Měli bychom využívat sezónnost, pak se to vyplatí i finančně. Na trhu jsem teď sehnala květák za čtyřicet korun, v supermarketu stál stovku. Pokud se naučíme jíst kvasový chleba, budeme vědět, že vydrží týden, a nebude třeba denně kupovat rohlíky. Ve výsledku ještě ušetříme. Navíc toho nesníme tolik, skutečné potraviny více zasytí, protože mají maximum živin.
Smysluplné začlenění tuků, vajec a kvalitních potravin
Když naučíme dítě jíst bílý plnotučný jogurt, bude ho jíst. Důležité je, aby to bylo odmalička. Také platí, že co jedí rodiče, jedí děti. Takový jogurt je základ, někdy do něj mohu podusit jablka, jindy přidat strouhanou mrkev a lžičku medu nebo rozpustit kvalitní čokoládu. Zdravé vaření není komplikované, jsou to často i minutové záležitosti. Třeba kaše k snídani. Stačí dát večer do skleničky ovesné vločky, chia semínka, mléko nebo rostlinné mléko, jogurt a ovoce. Na tom všem může spolupracovat i dítě. Suroviny přes noc nabobtnají a fermentují a ráno je kaše hotová.
Tuky, tuky a výběr masa
Jaký je váš názor na tuky? Přídavek kvalitních tuků od másla až po za studena lisované oleje anebo kokosový tuk do jídel je nejenže bezproblémový, ale dokonce zdraví prospěšný. Ono strava bez tuků ani nijak nechutná a už vůbec nezasytí. Mnozí dietující, kteří omezují tuky, jsou věčně hladoví, neustále něco pojídají a pořád musí držet diety. Co se týká výběru masa, kvalita a složení všech živočišných potravin odráží kvalitu krmiva daného zvířete. Proto u masa, ryb, mléka a vajec doporučuji BIO kvalitu, produkty zvířat z pastvy anebo volného lovu v moři. Žloutko a játra jsou výživově bohaté, jatra ale mohou obsahovat škodliviny, proto malým dětem je nedoporučuji. Žloutky jsou naopak vhodné zařazovat hned mezi prvními příkrmy.
MLEKO, mléčné výrobky a alternativy
Všeobecně: kvalitní mléko zvířat pasených na louce a zdravě krmených může být zdrojem mnoha prospěšných látek. Pokud nejste alergičtí na kravské mléko ani netrpíte laktózovou intolerancí, mohu doporučit minimálně průmyslově poškozené a zdraví prospěšné zakysané mléčné výrobky. Rostlinná mléka jsou také možností, ale doporučuji zejména domácí přípravu. Kravské mléko není esenciální potravinou a lze ho nahradit rostlinnými mléky.
Jak vyhodnocovat informace z médií a eshopů
Běžná média a diskuzní fóra často přinášejí více nesmyslů a znejistění než prospěchu. Zdravá výživa je jednoduchá: upřednostňovat kvalitní potraviny a jejich domácí přípravu. Pokud přetrvávají zdraví potíže, je vhodné vyzkoušet eliminační dietu, ale bez nutnosti sledovat každou studii. Při závažnějších onemocněních je nutná správná diagnostika a případná bylinná či dietoterapie.
Delší kojící období a jeho výhody
WHO i AAP doporučují pokračovat v kojení minimálně do druhého roku a dále podle potřeb matky a dítěte. Mateřské mléko zůstává významnou součástí jídelníčku i po druhém roce a nese ochranné látky pro imunitu dítěte. Délka kojení by však měla být individuální, a pokud dítě prospívá a kojení vyhovuje oběma stranám, není důvod ukončovat jen kvůli věku. Podpora matek a rodiny je klíčová pro udržení této praxe.
Přílohy: praktické tipy a recepty na cestách
Pokud byste chtěli mít na cesty hodnotný doplněk stravy pro děti od 1 roku, Margit navrhuje kombinaci čerstvého ovoce s ořechovým máslem, jogurtové nápoje jako lassi či ayran, nebo směs ořechů a sušeného ovoce. V zimním období je vhodná směs mandlí, vlašských ořechů a tmavé čokolády. Dětem v první rok života se doporučuje vyhýbat se vysoce průmyslově upraveným potravinám a volit domácí jídla ze základních, lokálních a sezonních surovin. Příkrmy mohou začínat lokální bio zeleninou a ovocem, na které navazuje kvalitní bílkovina a tuky z ovoce a mléčných výrobků.
SPECIÁL 🥗 O zdraví a výživě (nejen) dětí s MARGIT | Ptá se Miluška Bittnerová
Na závěr přidávám i stručný soupis témat, která se v rozhovoru objevují: důležitost kojení, identifikace a zvládání alergií, výběr kvalitních potravin, vliv marketingu na rozhodování, role školních jidelníčků a domácí přípravy jídel.
| Téma | Klíčová myšlenka | Doporučení |
|---|---|---|
| Kojení | Pečlivost a výhody kojení i po 1. roce | Kojit co nejdéle, pokud to vyhovuje matce a dítěti |
| Alergie | Imunologické okno 4-6 měsíců | Podávat alergeny později, pokud netrpí kojením |
| Tuky | Kvalitní tuky pro výživu a sytost | Máslo, panenské oleje, kokosový tuk jsou prospěšné |
| Masné produkty | Bio kvalita a tráva krmená zvířata | Biopotraviny, maso z pastvy |
| Chléb a obiloviny | Omezit bílou mouku, preferovat kváskové pečivo | Namáčet semínka pro malé děti |