Česká gynekologická a porodnická společnost (ČGPS ČLS JEP) a Česká neonatologická společnost budují ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR komplexní informační systém, který sleduje všechny podstatné aspekty péče o rodičky a novorozence. Nová data za období 2020 až 2022 potvrzují vysokou úroveň dostupnosti a kvality této péče, kterou nenarušila ani epidemie COVID-19. V nejvýznamnějších parametrech jako je novorozenecká nebo mateřská úmrtnost se ČR svými výsledky řadí mezi nejlepší země světa.
Trojstupňový systém péče a jeho význam pro regiony
Péči o těhotné a rodičky v ČR garantuje velmi hustá síť pracovišť, která vytváří žádoucí trojstupňový systém péče pokrývající všechny typy péče dle rizikovosti těhotenství a porodů. Konkrétně jde o 60 porodnic základní úrovně, 15 perinatologických center intermediární péče a 12 perinatologických center poskytujících intenzivní péči. Tato struktura je potřebná, neboť z průměrného ročního počtu 107 152 porodů za posledních pět let byla v průměru v 7738 případech předčasně narozených dětí (7,1 %) potřebná intermediární nebo intenzivní péče.

Hlavní výsledky a mezinárodní srovnání
České porodnictví dosahuje i v mezinárodním srovnání vysoké míry centralizace péče o nejtěžší případy (93 % je řešeno specializovanými centry). „Zajištění plné dostupnosti péče o maminky a novorozence ve všech krajích ČR je naprostou prioritou ministerstva. Ačkoli se v této oblasti můžeme pyšnit vynikajícími výsledky, nesmíme zapomínat na průběžnou kontrolu kvality. Nejnovější data skutečně potvrzují velmi nadprůměrné výsledky české perinatologické péče i v mezinárodním srovnání.“
Evidence ukazuje velmi nízkou mateřskou mortalitu (3,4 úmrtí na 100 tis. živě narozených), novorozeneckou mortalitu (1,6 zemřelých na 1000 živě narozených) a časnou novorozeneckou mortalitu (1,3 zemřelých ve věku 0-6 dní na 1000 živě narozených). Dle mezinárodního srovnání Eurostat.
„Na základě nezpochybnitelných dat můžeme prohlásit, že Česká republika neměla nikdy v historii lepší výsledky perinatologické péče a jednoznačně patří mezi nejbezpečnější země na světě pro porod člověka. I přesto musí naše úsilí směřovat k dalšímu posílení kvality a bezpečnosti péče, přičemž vedle rodiček nesmíme zapomínat na dítě.“
Indikátory a procesy v péči o rodičky a novorozence
Přidané procesní indikátory a hodnocení komplikací ukazují pozitivní trend. Například podíl porodů ukončených císařským řezem je pod průměrem zemí EU (ČR 24,5 %, EU průměr 30,8 %). Podíl porodů s použitím kleští a vakuumextraktoru je dlouhodobě nízký (okolo 3 %).
Rovněž novorozenecká a časná novorozenecká mortalita zůstávají v mezinárodním srovnání nízké. Hodnocení výsledků perinatologické péče vyžaduje komplexnost a zohlednění rizikovosti jednotlivých případů. Centrum specializované péče prochází důkladným akreditačním procesem a harmonizace nemocničních informačních systémů je nezbytná pro získání správných a objektivních dat.
Práce na Národním registru a otevřená data
Plán dalšího rozvoje Národního registru reprodukčního zdraví a koncepci otevírání jeho dat představila Jitka Jírová z ÚZIS ČR. Vedle dalšího rozšiřování sledovaných parametrů zdůraznila nutnost standardizace nemocničních informačních systémů. Závěrem Jitka Jírová uvedla nový webový portál zaměřený na reprodukční zdraví, na kterém jsou již nyní publikována otevřená data a analytické souhrny, včetně výsledků české perinatologické péče.

Časové údaje a zdroje dat o úmrtích
Reporty obsahují data o počtu zemřelých dle MKN-10 základní příčiny úmrtí pro Českou republiku a kraje od roku 1994, s tabulkami a časovými řadami. Datové soubory zahrnují také přehled očekávaných úmrtí, předčasných úmrtí a rozdíly podle krajů, okresů bydliště a pohlaví. Data vycházejí z evidence ČSÚ a Listu o prohlídce zemřelého, a jsou prezentována v absolutních číslech s důrazem na transparentnost a otevřenost dat.
- První pozice nejčastějších příčin smrti často zaujímají chronická ischemická choroba srdce, srdeční selhání a cévní nemoci mozku, následované zhoubnými novotvary průdušky, průdušnice a plíce a diabetes mellitus.
- U žen a mužů existují rozdíly v pořadí příčin, a sebevraždy zaznamenávají výrazný nárůst v posledních letech díky zpřesnění datové klasifikace.
- Regionální rozdíly v dožití ukazují na vyšší riziko v severních regionech a naopak lepší situaci v Praze a jižních částech země.

Regionální data a mapové vizualizace
Mapové portály, včetně národních projektů SYRI, ukazují, kde lidé nejčastěji umírají před 65 lety a kolik let života se ztrácí. Výsledky ukazují dlouhodobě vyšší podíl úmrtí do 65 let v severních Čechách a severní Moravě, zatímco Praha a části středních a jižních Čech vykazují lepší výsledky. Metodika analýzy předčasné úmrtnosti byla certifikována Ministerstvem zdravotnictví ČR a umožňuje mezinárodní srovnání.

Regionální data a grafické výstupy zdůrazňují vliv socioekonomických podmínek a dostupnosti zdravotních služeb na úmrtnost a délku života. Předčasná úmrtnost je definována jako úmrtnost, která by mohla být předejita prevencí či léčbou. Přímočarý závěr - lepší zdravotní a sociální podmínky vedou k nižší předčasné úmrtnosti a delší průměrné délce života v regionech, kde jsou investice do zdravotnictví a prevence dlouhodobé.
Podstatná poznámka o datech a otevřenosti
Datová sada obsahuje individuální záznamy o úmrtích od roku 1994 včetně demografických údajů a příčin smrti. Data slouží k informování odborné i laické veřejnosti o vývoji úmrtnosti a jsou poskytována v souladu s metodikou tvorby otevřených dat.

Klíčová data a budoucí trendy
Z výše uvedených údajů vyplývá, že Česká republika dosahuje vysoké úrovně kvality perinatologické péče, nízké mateřské a novorozenecké mortality a pokračuje v dalším zlepšování prostřednictvím standardizace datových systémů, akreditací center a otevřeného přístupu k datům o reprodukčním zdraví. Regionální analýzy ukazují jasné rozdíly, které vyžadují cílené intervence a rezervy v prostředcích, aby se zlepšila prevence a péče ve všech krajích.