Tento text pro nás napsal partner naší pacientky, s jehož laskavým svolením vám jej předkládáme. Možná na něco zapomenu, nebo vynechám, ale je to můj pohled na celé IVF. Naprosto souhlasím s názorem, že kdo tímto neprošel a podařilo se mu zplodit dítě přirozenou cestou, nemůže prostě pochopit, co prožívají ti, kteří musí podstoupit oplodnění uměle. Pokuste si to představit: víte, že partnerka nemůže mít dítě přirozenou cestou a vy nemáte zrovna nejlepší spermiogram, takže v součtu je jasné, že normální cestou to opravdu nepůjde.
Věděl jsem, že partnerka nejspíš bude procházet nějakou hormonální léčbou. Až dozrají vajíčka, tak jí je odeberou a spojí je s mými vybranými spermiemi, vloží zpět do partnerky a za devět měsíců budeme chovat zhmotnění naší lásky. Ještě jednu informaci jsem měl, a to tu, že tři pokusy platí pojišťovna a nás to nebude stát v podstatě nic - jen případné drobné doplatky za nějaké vitamíny. To byl ale omyl, stálo nás to o trochu víc než jen to.
Důležitost vzájemné komunikace a sdílení rozhodnutí
Když jsme se s partnerkou rozhodli navštívit CAR, předem jsem si zjistil, ke komu vlastně jdeme. A hele, říkal jsem si, to je dobré, jdeme k tomu nejlepšímu, přímo k primáři. To už na mě udělalo velmi dobrý dojem. Vzal nás přesně na čas, což je ostatně doteď, vždy když jsme objednaní na nějaký čas, tak nikdy nečekáme. První dojem ze setkání byl famózní, prostě jsem věřil, že nám tady pomůžou a že nic jiného než miminko nás nečeká.
Musím podotknout, že mám sice úžasnou partnerku, ale bohužel vnímá čas trochu odlišně od ostatních. Jeden den je pro ni asi jako týden a měsíc je pro ni asi tak rok. Všechno se moc táhne, všechno moc dlouho trvá atd. Než jsme začali píchat injekce, vzali nám krev a musel jsem donést vzorek spermií. Zjistilo se, že na tom nejsem zas až tak špatně a není důvod, aby se to nepodařilo.
Odběr krve byl pro mě trochu problém. Začali jsme píchat injekce, nebo lépe řečeno, začal jsem je píchat já. Když jsem vždy volal partnerce, že už jedu domů z práce a jestli se na mě těší, tak řekla, že NE, že ji zase budu píchat injekce, na ty si do konce stimulace nezvykla. Teď nastal stres při každé kontrole - kolik folikulů tam je a jestli vůbec nějaké atd.… No to byly nervy, to si málo kdo umí představit.
V den odběru vajíček přítelkyni (teď už manželku) odvedli na pokoj a mně dali lahvičku a zavedli mě do odběrové místnosti. Byla tam televize, mohl jsem si pustit nějaký porno film. Poté jsme si každý druhý den volali, jak to vypadá, jak se vše vyvíjí. Pokaždé jsem musel přítelkyni uklidňovat, že to bude super a že výsledek je perfektní. Ona v tom naopak hledala zase něco špatného a co by se katastrofálního mohlo stát. Postupně jsme se ale uklidňovali tím, že máme fakt super výsledky.
Emocionální nápor během transferu a očekávání výsledků
Nastal 5. den kultivace a šlo se na transfer. Za chvíli přišel přímo primář a řekl mně, že jsme měli vše ukázkové a že drží palce. Mě to vcelku uklidnilo, no ale nervy to byly. A když teď tady napíši, že to byly nervy pro mě jako pro chlapa, který se na vše snaží dívat pozitivně, tak je to jen slabý odvar toho, co jsem prožíval. Těhotenský test nám doporučili udělat asi za 10 dní od transferu. Už tehdy jsem věděl, že toto přítelkyně nevydrží a bude testovat dříve. Vím, že testovala asi o pět dní dříve…
No a samozřejmě nic, a tak se z toho trochu sesypala. Snažil jsem se jí uklidnit, že to je ještě brzo atd. „No, ale některé holky už ho měly pozitivní“, tak říkám, ale některé ne, tak prosím vydrž. Skoro jsem před ní klečel na kolenou, aby byla hlavně v klidu. Vím, že to bylo pro ni neuvěřitelně těžké, proto jsem se ji za každých okolností snažil uklidnit. I když jsem věděl, že dělá něco, co by neměla, tak jsem celou dobu stál, stojím a stát budu při ní. Nejhorší bylo to brzké testování a poté celé dny, kdy seděla u internetu a zjišťovala co a jak.…
Oba víme, že to není až tak dobré, že je to dvousečné, ale přesto jí to nedalo. A chápu to - opravdu jsme žili jen tím, takže kdo to nezažil, nikdy nepochopí. Za další asi dva dny mi oznámila, že je těhotná, že má pozitivní test. Samozřejmě nastalo další období nervů, zda bude bít srdíčko, jestli dítě poroste a podobně. Je to celé šíleně složité. Věřím, že na Vánoce už budeme tři a budou to nádherné Vánoce. V době, kdy to píšu, nás čeká ještě dlouhá cesta. Ještě dlouhých, ale věřím, že šťastných asi 6,5 měsíců.
Kdy řešit odmítnutí IVF a jak hledat společné řešení
Závěrem si dovolím znovu podotknout, že kdo toto nezažil, nebo kdo počal dítě naprosto přirozeně a vše se zadařilo, tak nikdy nepochopí. Doufám, že zvládnu být mamince mého budoucího dítěte oporou ve všech směrech. Zda mít, či nemít dítě, případně kdy, je bezesporu jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, které musí žena ve svém životě udělat. Zda mít, či nemít dítě, případně kdy, je bezesporu jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, které musí žena ve svém životě udělat. V ideálním případě se rozhodují oba partneři společně, avšak co když se jejich názory zásadně rozcházejí?
Nejen erudovaní psychologové, ale i náš selský rozum nám říká, že možnost mít a vychovávat děti hraje v životě ženy podstatně důležitější roli než v životě muže. Více než touha po dítěti trápí muže skutečnost, že nemůže oplodnit ženu, kterou miluje a která to od něj očekává. Jestliže neplodný partner odmítá jak pokusy o umělé oplodnění (IVF), tak adopci, je potřeba spolu nejprve podrobně probrat všechny možnosti a dopátrat se důvodů, proč vlastně. Pamatujte si, že informovat se o možnostech můžete sama, rozhodovat se však musíte vždy společně.
Vyložte svému partnerovi, jaké metody IVF by pro vás přicházely v úvahu a co konkrétně by to u vás obou obnášelo. Informujte se o podmínkách a procesu adopce a poté je s partnerem v klidu proberte. Některé problémy se nedají vyřešit rychle a hned. Pokud o partnerově neplodnosti víte teprve chvíli, je to jistě pro vás i pro něj tak trochu šok. Není dobře se hned upínat k rychlým řešením, nelehkou situaci je dobré nejdřív v klidu vstřebat. Také adopci je dobré nadhodit až ve chvíli, kdy se oba partneři se situací smíří a mohou se na ni podívat střízlivýma očima.
Najdou se jistě ženy, které jsou zvyklé řešit věci samy a rozhodnou se na váhavého manžela nečekat. Protože provést IVF ženě bez souhlasu partnera není možné, zbývá takzvaný „krok stranou“. Lze se však spolehnout na to, že neplodný partner se s nečekaným přírůstkem do rodiny smíří a nebude se na nic vyptávat? Pravděpodobně ne.
Praktické kroky pro komunikaci
- Promluvit si o motivech: finance, etika, víra - otevřeně a bez obvinění.
- Navrhnout časový plán a mezikroky (např. vyzkoušet IUI před IVF).
- Probrat možnosti adopce a případně pěstounství s realistickým očekáváním.
- Nastavit hranice a dohody, které respektují potřeby obou partnerů.
11. 9. je mi 36let, manželovi 31let. Já mám dle laparaskopie asi z 50% zjištěné neprůchodné vejcovody. Není to jisté, protože mi tehdy náhodně zjistili drobnou endometriozu na pravém vaječníku a tu odstranili a poté zkoumali ty vejcovody, které v tu chvíli mohly mít jen spasmus vlivem té operace tam. Manžel ač mladý, tak má zjištěné pomalé spermie. Počet dobrý, ale pomalé. Máme za sebou 1.IVF a 2.IVF. Obojí neúspěšné. Oba máme za sebou imunologii a ta je v pořádku, tudíž u mě není špatná reakce na buňky. Jinak u mě dále provedena hysteroskopie, která je v pořádku. Vždy jsem měla za sebou stimulaci pomocí krátkého protokolu (jednou Gonal, jednou Pregnyl...). Reakce mého organizmu na stimulaci asi v normě. Vždy se mi udělá 6 folikulů na pravém vejcovodu a na levém 3. Bohužel v konečném výsledku jsou z toho 2 embrya, která jsou vhodná tak zavedení a zamražené po žádném cyklu nemáme žádné. Mě spíš zajímá věc jiná. Ač máme za sebou imunologii (genetika u nás není potřeba), tak proč moje děloha odmítne vložená vždy dvě embrya?? Sliznici a vše uvnitř mám ukázkovou na dobré úrovni. Tak se chci s vámi poradit, co byste nám doporučil dále.
Časová osa a další dotazy
20. 2. Dobrý den pane doktore, momentálně jsem ve 36 týdnu těhotenství a cca od 32 týdne me hlavně při chůzi trápí řezave bolesti v podbřišku, kolikrát nemůžu udělat ani krok. Myslela jsem si, ze je to zánět močového měchýře, ale ten se nepotvrdil....
12. 12. ráda bych se zeptala na úspěšnost IUI. Já jsem podle lékařů v naprostém pořádku a vše u mě probíhá v naprostém pořádku, tedy ovulaci mám jako hodinky, vejcovody jsou průchodné a manžel má výsledky ze spermiogramu také dobré, tedy byl řečen...
12. 12. Dobry vecer pan Doktor, chystam sa koncom ledna na KET, rada by som vedela, ci mozem po KETe zdvihat nasko 2 rocneho syna, alebo sa mam radsej setrit, myslim prve dni. Nerada by som sa nejako obmedzovala, chcem to brat ako normalnu vec, ale nechcem... Můžete ho klidně zvedat ... Jistěže "je nejaka sanca aby som zostala po KETe tehotna " - kdyby proces (KET) všeobecně nefungoval, tak ho pCE...
8. 8. Dobrý den pane doktore, snažím se neúspěšně otěhotnět, čtvrtý měsíc neberu HA. O těhotenství se pokoušíme s půlroční přestávkou téměř 2 roky. Loni v létě jsem otěhotněla po cca 9 měsících od ukončení HA a dvouměsíčním užívání Clostilbegytu (...
8. 8. V rijnu lonskeho roku jsem absolvovala 1.IVF ICSI. Od 11.... Ad 2: Ne, je to normální počet. 8. 8. prosím Vás o radu. Je mi 31 let, snažím se o dítě již třetím rokem. Mám rozsáhlou endometriózu (neprůchodný jeden vejcovod úplně, druhý částečně pokroucený, děloha OK. hodnoty z krve vždy v normě), po zjištění nemoci a...
3. 8. v imunologickych testech mi vysel mimo jine vysledky, ktere budu dale resit s imunologem, jeste pozitivni test na CMV IgG: 1 IU/ml [0..0,3]. Docetla jsem se, ze se jedna o protilatky proti borelioze. Muj dotaz se tyka toho,...
9. bud pujdete na umělé oplodnění a budete mít miminko, po kterém toužíte, nebo nebudete mít dítě. Je to bohužel tak...
Závěrečná shrnutí a doporučení pro praxi
- Je důležité informovat se o možnostech a rozhodovat se spolu s partnerem, nikoli osaměle.
- Definujte společně, jaké metody IVF by pro vás obě osoby přijímaly a co by to znamenalo pro váš život.
- Podpořte otevřenou komunikaci o motivacích, finančních aspektech a náboženských či etických názorech.
- V případě rozdílných názorů zvažte mezikroky (IUI) a časové období pro zklidnění a zralé zvážení dalších kroků.
