Musí bojovat s nemocí, která je může připravit o život nebo je doživotně handicapovat, a do toho narážejí na nepochopení společnosti. Dětská onkologie zůstává v Česku tabu, což by chtěli změnit odborníci i pacientské skupiny prostřednictvím Mezinárodního dne dětské onkologie, který se bude konat už potřetí 18. února. Tentokrát se zaměří na nádory mozku, které jsou u dětí po leukémii druhou nejčastější rakovinou - častěji než ona ovšem končí smrtí.
Problematika dětských nádorů a výzvy výzkumu
Obecně je přitom u dětských nádorových onemocnění problém, že když léčba nezabere, spektrum dalších možností je podstatně užší než u dospělých. Vývoj dětských onkologických léků a jejich testování je totiž problematické jak kvůli menšímu počtu pacientů, tak z etického hlediska. Alespoň trochu pomoci by snad v tomto směru mohla nová výzva IMI 2, která se zaměřuje právě na téma klinických studií u dětí, na něž plánuje v EU rozdělit až 67 milionů euro.
„Slovo rakovina je hrozné tabu, nikdo o něm nechce mluvit - ale má se o něm mluvit. Já se za to nestydím,“ říká 24letá umělkyně a grafička Eliška Podzimková, která v 16 letech onemocněla Hodgkinovým lymfomem. „Zavíráme před tím oči a nechceme si přiznat, že existují onkologicky nemocné děti, které navíc mohou své diagnóze podlehnout. My se snažíme o to, aby to tak nebylo,“ potvrzuje doktorka Lucie Hrdličková z Kliniky dětské hematologie a onkologie FN Motol. Jedním z cílů mezinárodního dne je tak včasná reintegrace dětí po léčbě. Řada jich trpí různými handicapy - máme děti, které jsou po amputaci dolní končetiny, máme děti na vozíku, máme děti po velkých operacích, máme děti, kterým špatně dorůstají vlásky, protože o ně během léčby přišly. To všechno je vyřazuje z kolektivu vrstevníků a kamarádů.
Statistiky dětské onkologie v Evropě a v ČR
Dětské nádory jsou vzácná onemocnění - ročně je jich v Evropě diagnostikováno kolem 15 tisíc a v ČR 350. Od roku 2005 do roku 2014 bylo v Čechách odhaleno 1900 nádorů, z nichž zhruba 30 procent tvoří leukémie a 20 procent jsou nádory mozku a míchy. Celkově dochází k malému nárůstu počtu onemocnění na úrovni necelého procenta. Přibývá přitom melanomů u dospívajících, germinálních nádorů či nádorů varlat. Na rozdíl od minulosti už onkologická diagnóza u dítěte neznamená rozsudek smrti - ve více než 80 procentech případů je léčba úspěšná, i když často s trvalými následky.
„17 až 20 procent dětí ale pořád ztrácíme. Úspěch dětské onkologie byl vybudován v průběhu několika desetiletí. Zakladatelem dětské onkologie v Česku je profesor Koutecký. Když začínal, všechny děti ztratil, vyléčení bylo výjimečné. Stav se obrátil, ale dosáhli jsme určitého stropu a léčba není bez vedlejších akutních i pozdních následků,“ dodává doktor David Sumerauer z motolské kliniky. Jde totiž o nádory embryonální nebo mezenchymální, zatímco u dospělých lidí jsou spíše epiteliální nádorové typy.
Specifika dětských nádorů a léčba
Nádory u dětí jsou unikátní - často rychle rostoucí, ale zároveň citlivé k léčbě. Dětská onkologie stále staví na chemoterapii - naše nádory jsou chemosenzitivní, zatímco u některých epiteliálních nádorů dospělých chemoterapie moc neodpovídala. Děti jsou navíc zdravé vedle nádorového onemocnění, takže mohou zvládat intenzivnější léčbu, která by u dospělých bývala problematická.
„V Americe se už několik let skloňuje situace, kdy je pro farmaceutické firmy lukratívnější věnovat se výzkumu na poli dospělé onkologie než u dětských pacientů. Těch jsou řádově menší čísla a není to rentabilní. Navíc je to etická otázka - jak moc chceme na dětech zkoušet nové léky,“ uvádí odborníci. Proto je cílem výzvy IMI 2 vytvořit evropskou síť pro klinická hodnocení u dětí, včetně oblasti onkologie, a posílit financování vědy a výzkumu.
„Celková vize této výzvy je vytvořit velkou spolupracující pediatrickou síť, která usnadní rozvoj a dostupnost nových léků a dalších terapií,“ uvádí materiál k výzvě. Pilotní projekt má pomoci dětem dostat se k novým léčbám a zároveň rozšířit poznatky o existujících lécích na celou pediatrickou populaci.
Nádory mozku u dětí a jejich dopady
Tématem Mezinárodního dne dětské onkologie jsou nádory mozku. V ČR se vyskytují ve frekvenci 25 až 35 nových případů na milión lidí, což znamená kolem 70 dětí ročně. Mozkové nádory jsou nejčastější příčinou úmrtí na nádorové onemocnění u dítěte; leukémie bývá úspěšnější v léčení. Z dětských pacientů, kteří podlehnou onemocnění, tvoří mozkové nádory přibližně 27 procent úmrtí.
Mezi důležité problémy patří pozdní či částečné uzdravení a následné postižení. Řada dětí po úspěšné léčbě čelí neurologickým deficitem, epilepsii, poruchám kognice a dalším obtížím, které brání jejich plnohodnotnému začlenění do společnosti. Nádory mozku u dětí mohou být různých typů a nacházejí se v různých částech mozku, s různou agresivitou a symptomy. „Vysloveně varovné příznaky neznáme, ale opakující se a vyvíjející se stav by měl vždy vést k vyšetření,“ dodává Sumerauer.
Podpora rodin a sociální aspekty léčby
Když se rodina dozví, že má onkologicky nemocné dítě, čekají ji významné výzvy. Ekonomické problémy, mateřská a otcovská rovnováha, izolace dětí od vrstevníků a ztráta kontaktu s kamarády - to vše bývá součástí reality. Sociální pracovníci v Motole pomáhají, ale některé podpory se vyřizují dlouho a často až po vyléčení dítěte. Potřeba rehabilitace a psychoterapie bývá důležitá, ideálně v blízkosti domova, aby nebylo nutné dojíždět do fakultní nemocnice.
Grafičce Elišce Podzimkové diagnostikovali Hodgkinův lymfom před osmi lety, v 16 letech. Onemocnění překonala a dnes je známá svými dokreslovanými fotografiemi v USA. Její příběh ukazuje, že i těžká zkušenost může přinést nový pohled na život a motivaci pomáhat dalším dětem.
Historie a současnost české dětské onkologie
Úspěch dětské onkologie byl vybudován postupně. Zakladatelé a lékaři jako profesor Koutecký v Motole začínali s omezenými možnostmi, ale postupně se zlepšovali výsledky i kvalita péče. Dětská onkologie v Česku čelí výzvám spojeným s vedlejšími účinky léčby a potřebou nových léků a diagnostických postupů. Mezinárodní den dětské onkologie se proto stává platformou pro zviditelnění tématu a pro podporu reintegrace dětí po léčbě do běžného života.
Implicity a význam veřejného povědomí
Chceme, aby veřejnost věděla o tom, že takové děti existují, a aby se navracely zpět do života s naší pomocí - s pomocí lidí, kteří jsou zdraví a nechtějí je odsouvat na okraj společnosti. Jeden z cílů dne je včasná reintegrace dětí po léčbě a zviditelnění jejich potřeb ve společnosti.

V kontextu mezinárodních snah o zlepšení péče o dětskou onkologii je důležité podpůrné financování, lepší dostupnost léků a mezinárodní spolupráce v klinických studiích u dětí. IMI 2 usiluje o vytvoření evropské sítě pro klinická hodnocení u dětí a o rozšíření poznatků o dětských lécích na celou populaci.
Praktické informace pro rodiče a veřejnost
Klíčem k úspěchu je včasná diagnostika a vyhledání odborné péče. Důležité je sledovat obecné náznaky a vyhledat lékařskou pomoc při podezření na jakýkoliv neobvyklý symptom, který se déle než běžně léčí. Očkování proti některým onkogenním infekcím a zdravý životní styl mohou přispět ke snížení rizik, a u některých nádorů existují preventivní kroky, které je vhodné konzultovat s odborníky.
| Kategorie | Popis | Příklady |
|---|---|---|
| Nádory mozku u dětí | Rychle rostoucí, ale často citlivé k léčbě; široká variabilita typů | Dětská astrocytom, meduloblastom, ependymom |
| Hodnocení a výzkum | Potřeba data, etika a malé vzorky pacientů | IMI 2, klinické hodnocení u dětí |
| Podpora rodin | Ekonomická, sociální a psychologická podpora | Sociální služby, rehabilitace, psychoterapie |