Porod a šestinedělí: rizika, komplikace a péče po porodu

Po porodu následuje období šestinedělí, kdy se tělo dostává zpět do podoby před těhotenstvím. V tuto chvíli mohou nastat komplikace, které poté změní fyziologické šestinedělí na patologické. Již po porodu je nutná kontrola zavinování dělohy. Pokud se nezavinuje určitou rychlostí, hrozí ženě výraznější krvácení, proto proti této komplikaci aplikujeme uterotonika, kterými retrakci dělohy podpoříme. Musíme také vyloučit rezidua placenty v děloze, lochiometru, poruchy vyprazdňování močového měchýře, pánevní hematomy, atd.

Lochiometra - dochází zde k předčasnému uzavření děložního hrdla a mohou tak v děloze zůstat placentární rezidua, která brání správnému zavinování dělohy. Poruchy vyprazdňování močového měchýře - po porodu může nastat situace, kdy vlivem porodu dochází k otoku močové trubice, tudíž se močový měchýř nemůže vyprazdňovat podle potřeby a zabraňuje tak svou velikostí správnému zavinování dělohy. Poporodní krvácení je nejvíce nebezpečné ve formě diseminované intravaskulární koagulopatie, kdy představuje peripartální život ohrožující krvácení a jednu z nejčastějších příčin úmrtí rodičky.

Poporodní krvácení můžeme rozdělit podle časového hlediska na krvácení v časném a pozdním šestinedělí. Obdobím časného šestinedělí nazýváme 1. týden po porodu. V tomto období jsou nejčastější příčinou poruchy retrakce a kontrakce dělohy, placentární rezidua v děloze, špatné ošetření porodního poranění nebo jeho přehlédnutí, hemokoagulační poruchy - výše zmíněná diseminovaná intravaskulární koagulopatie. Během porodu dochází nejčastěji k poranění hráze. 1. 2. 3. 4. stupeň - poranění zevního, vnitřního análního svěrače a anální sliznice. Nepoznané poranění sliznice svěrače nebo jeho špatné hojení může zapříčinit vznik rektovaginální píštěle.

Před tím, než I.P. Semmelweis zavedl postup antiseptice a před antibiotickou terapií byla puerperální infekce nejčastějším důvodem vzniku tzv. Plocha po odloučené placentě byla vhodným místem pro zmnožení bakterií a dalšího šíření infekce. Projev této infekce je v podobě sekundárního hojení poranění hráze s jeho zarudnutím. Zánět děložní sliznice neboli endometritida je jednou z nejčastějších puerperálních infekcí. Mezi původce endometritidy patří streptokoky, gramnegativní bakterie, chlamydie nebo také mykoplasmata. Děloha je bolestivá a na ultrazvukovém vyšetření se objevuje její prosáknutí s prokazatelnou dilatací děložní dutiny. Infekce vzniká přestupem z děložní sliznice na děložní svalovinu buď přímo nebo lymfatickou cestou. Při závažnějším průběhu může část svaloviny podléhat nekróze nebo se v ní vytvoří abscesy. Hnis se poté může provalit do břišní dutiny. Ze svaloviny se může infekce šířit také do širokého svalového vazu a může způsobit parametritidu. Infiltrát je pastózní (těstovitý) a později prknovitý, ale vždy velice bolestivý. Projeví se vysokými teplotami, nucením na močení, křečemi atd. Vše můžou doprovázet známky peritoneálního podráždění. K léčbě též užíváme antibiotika.

V těhotenství a šestinedělí může apendicitida probíhat ne zcela jasně, ale o to více nebezpečná může být. V šestinedělí je často zaměněna za retrakci dělohy. Mezi příznaky patří vyšší hodnoty pulzů, výrazná leukocytóza nebo také poruchy střevní pasáže. Během císařského řezu může dojít k poranění břišních orgánů, hlavně močového měchýře či střevních kliček. Právě tato poranění mohou být zdrojem rozvoje peritonitidy. Neošetřené skryté krvácení může vést ke vzniku hemoperitonea nebo subfasciálního hematomu. Infekce v ráně se projeví teplotou, zarudnutím či undulací sutury. Tato infekce se poté řeší antibiotiky nebo derivací hnisu. Pokud v šestinedělí nedojde k vymizení, léčíme je nejdříve lokálními čípky a mastmi.

Ot otevření a otoky jsou častou problematikou v těhotenství a po porodu, většinou ale samovolně vymizí. Pokud i po porodu přetrvávají oboustranné otoky dolních končetin, může to být známkou hypoproteinémie. Jednou ze zdrojů bolesti hlavy po porodu je postpunkční cefalea. Vzniká jako komplikace epidurální analgezie, tím že dojde k perforaci dura mater, dochází ke snižování intrakraniálního tlaku. Bolest se zhoršuje zejména při vertikalizaci (změně polohy z lehu do sedu), někdy se přidávají i poruchy sluchu a zraku.

Psychické problémy v šestinedělí mohou způsobit značné komplikace v nové roli rodiče. Objevuje se 2. až 4. Horším stupněm poporodních blues jsou poporodní deprese. Nejzávažnější psychickou chorobou v šestinedělí je poporodní psychóza. Rozděluje se do dvou stavů. Dříve byla mylně nazývána jako laktační psychóza, ale kojení a porod jsou pouze spouštěči této choroby, ne jejich zdroj. Často zapříčiněna hypertrofií mléčné žlázy, celkovou astenií či chybnou technikou kojení. Nadměrná tvorba mléka může ženu až vysilovat. Může se jednat o vzácné poporodní postižení hypofýzy.

Jedná se o velice bolestivý stav, kdy dochází k ucpání mléčných vývodů mlékem. Bývá často doprovázena teplotami. Řešením je pravidelné odstříkávání mléka a obklady. Puerperální mastitida je závažný stav s vysokými horečkami, vyčerpaností, otokem prsou s možnou tvorbou abscesů. Je způsobena bakterií Staphylococcus aureus, který se do prsu dostane buď cestou ragád nebo mlékovody z úst dítěte. Léčba spočívá v pravidelném odstříkávání (nesmí se zastavit laktace) a podávání penicilinových antibiotik stabilních vůči betalaktamázám v možné kombinaci s inhibitory betalaktamáz.

Datum publikace: 20. 02. Na knize s Madgalénou pracovala i antropoložka Marie Hint, která na porodních sálech provedla antropologický výzkum. „Vznikla tam spousta intenzivních rozhovorů se zdravotníky i matkami, které si přicházely pro péči,“ říká Marie. „Péče na porodním sále je velice strukturovaná a má pevnou hierarchii. Ta není rozložená jen mezi lidmi, kteří tam jsou, ale i v prostoru. I ženské tělo je rozděleno na sektory. Doprovod má svoje místo u ženiných ramen a jeho úkolem je komunikace a péče o její psychický komfort. Porodní asistentka o ženu pečuje, ale taky s ní komunikuje a vysvětluje. A lékař nebo lékařka mají vyhrazenou oblast od ženina pasu dolů,“ říká Marie. „Co bylo v porodnici vidět, že různé úrovně vědění se někdy dostávají do konfliktu. Když přístroj ukazuje něco jiného, než žena tvrdí, že cítí, je tam vidět jasná hierarchie. Publikováno: 28. 1. 2025 (aktualizováno: 3. 3. 2026) · Datum odborné revize: 1. 1.

Druhá noc po porodu je pro mnoho maminek velkým překvapením. Miminko se zdá být neklidné, pláče, chce být neustále na rukou a často se kojit. Co se vlastně děje a jak k této situaci přistupovat? Druhá noc po porodu je často označována jako „probuzení miminka do reality“. Zatímco první den a noc jsou většinou klidné, miminko je unavené z porodu a více spí, druhá noc přináší změnu. Miminko si ve druhé noci přirozeně „nastavuje“ proces kojení a podporuje rozvoj laktace. Hledá pocit bezpečí: Novorozenci se po porodu musí adaptovat na nový svět, který je pro ně cizí a nejistý. Mnoho žen se ve druhé noci setká s tím, že okolí (nebo i ony samy) začnou pochybovat o dostatečnosti mateřského mléka. Ale ve většině případů nejde o problém. Pokud se setkáte s tlakem na dokrmování, buďte opatrní. Rychlé sáhnutí po dokrmu i třeba alternativním způsobem může narušit přirozený proces laktace. Věřte sobě a miminku, že vše zvládnete. Buďte trpěliví: Miminko nepotřebuje nic jiného než vaši blízkost. Pokud je to možné tak zapojte partnera: Pokud miminko pláče a potřebuje být na rukou, nechte ho chovat i partnera. Vy si mezitím můžete na chvíli odpočinout. Vytvořte si pohodlí: Udělejte si kojení co nejpohodlnější. Nechte miminko spát u sebe: Kontakt s rodičem zajišťuje pocit bezpečí. Druhá noc po porodu je sice náročná, ale zároveň důležitá. Vaše miminko vás potřebuje - nejen kvůli mléku, ale také kvůli pocitu bezpečí a jistoty.

Infografika: Hlavní oblasti péče po porodu a časové období šestinedělí

Otřesný případ se odehrál v australském Melbourne. Porodní asistentka, která byla u domácího porodu, odmítala zavolat matce záchranku a trvala na domácím prostředí. Rodička Caroline Lowellová prosila o pomoc, protože se bála, že umírá. Dula Guye Demanuelle ale šestatřicetileté ženě místo toho podala homeopatika. Caroline zemřela kvůli masivní ztrátě krve dvanáct hodin po porodu. Pět let starý případ předal nyní soudní lékař Peter White australským žalobcům. Navrhl, zda by porodní asistentka neměla být za úmrtí při domácím porodu obviněná. Vyzval rovněž k revizi nařízení týkajících se porodních asistentek. Guye Demanuellová sice registraci v době smrti Carolline měla, po čtyřech měsících ale požádala o vyškrtnutí z australské agentury sdružující zdravotnické pracovníky. Prý už nechtěla pracovat v systému, kde je ženám nucena lékařská péče během porodu. Soudní lékař White nyní oznámil, že ke smrti Carolline Lowellové nemuselo dojít. k nešťastnému konci podle něj přispěl i přístup porodní báby. Silně krvácející Lowellová zůstala podle lékaře ještě hodinu po narození dcery ve vodě porodního bazénku v tmavé místnosti. Během této doby ale asistentka nekontrolovala krevní ztráty ani tlak. Jakmile se Carolline snažila z bazénku dostat, upadla do bezvědomí. Prosila prý předtím o záchranku, ale asistentka se rozhodla situaci řešit sama. Anamnéza Lowellové přitom jasně ukazovala, že nastávající matka měla značné komplikace už při porodu prvního dítěte, navíc prodělala několik gynekologických zákroků. Ty měly asistentku varovat, aby zvážila, zda domácí porod není pro rodičku příliš rizikový. „K těmto činům a opomenutí došlo bez objektivního úsudku a s minimálním ohledem na normy a protokoly,“ prohlásil koroner. Demanuelová navíc po převozu Carolline do nemocnice odjela do jejího domu, kde zlikvidovala důkazy. „Demanuelová je pro ženy riziko a nebýt jí, nepřišla bych o své jediné dítě,“ lituje dnes matka zemřelé rodičky Jade Markiewiczová. „Caroline byla báječný člověk a milující matka. Myslela si, že je v dobrých rukách, když bude rodit doma. Zarytá zastánkyně domácích porodů má navíc na svědomí víc zmařených životů, zjistil Peter White. Demanuelová asistovala například při porodu, kdy se dítě narodilo mrtvé. Údajně ani tehdy nezavolala na žádost matky lékařskou pomoc. Případ Carolline z roku 2012 by proto australské úřady měly přezkoumat a podle soudního lékaře i více regulovat pravidla pro porody doma. Čtete také K domácímu porodu ani za milion, tvrdí porodník profesor MUDr. Antonín Doležal DrSc.

Praktická videa pro maminky – tišení bolesti u porodu

Datum publikace: 20. 02. Na knize s Magdalenou pracovala i antropoložka Marie Hint, která na porodních sálech provedla antropologický výzkum. „Vznikla tam spousta intenzivních rozhovorů se zdravotníky i matkami, které si přicházely pro péči,“ říká Marie. „Péče na porodním sále je velice strukturovaná a má pevnou hierarchii. Ta není rozložená jen mezi lidmi, kteří tam jsou, ale i v prostoru. I ženské tělo je rozděleno na sektory. Doprovod má svoje místo u ženiných ramen a jeho úkolem je komunikace a péče o její psychický komfort. Porodní asistentka o ženu pečuje, ale taky s ní komunikuje a vysvětluje. A lékař nebo lékařka mají vyhrazenou oblast od ženina pasu dolů,“ říká Marie. „Co bylo v porodnici vidět, že různé úrovně vědění se někdy dostávají do konfliktu. Když přístroj ukazuje něco jiného, než žena tvrdí, že cítí, je tam vidět jasná hierarchie. Publikováno: 28. 1. 2025 (aktualizováno: 3. 3. 2026) · Datum odborné revize: 1. 1.

Druhá noc po porodu je pro mnoho maminek velkým překvapením. Miminko se zdá být neklidné, pláče, chce být neustále na rukou a často se kojit. Co se vlastně děje a jak k této situaci přistupovat? Druhá noc po porodu je často označována jako „probuzení miminka do reality“. Zatímco první den a noc jsou většinou klidné, miminko je unavené z porodu a více spí, druhá noc přináší změnu. Miminko si ve druhé noci přirozeně „nastavuje“ proces kojení a podporuje rozvoj laktace. Hledá pocit bezpečí: Novorozenci se po porodu musí adaptovat na nový svět, který je pro ně cizí a nejistý. Mnoho žen se ve druhé noci setká s tím, že okolí (nebo i ony samy) začnou pochybovat o dostatečnosti mateřského mléka. Ale ve většině případů nejde o problém. Pokud se setkáte s tlakem na dokrmování, buďte opatrní. Rychlé sáhnutí po dokrmu i třeba alternativním způsobem může narušit přirozený proces laktace. Věřte sobě a miminku, že vše zvládnete. Buďte trpěliví: Miminko nepotřebuje nic jiného než vaši blízkost. Pokud je to možné tak zapojte partnera: Pokud miminko pláče a potřebuje být na rukou, nechte ho chovat i partnera. Vy si mezitím můžete na chvíli odpočinout. Vytvořte si pohodlí: Udělejte si kojení co nejpohodlnější. Nechte miminko spát u sebe: Kontakt s rodičem zajišťuje pocit bezpečí. Druhá noc po porodu je sice náročná, ale zároveň důležitá. Vaše miminko vás potřebuje - nejen kvůli mléku, ale také kvůli pocitu bezpečí a jistoty.

tags: #lori #se #po #porodu #prestehovala