Podtlaková drenáž hrudní dutiny a dvojitý hrudní držák: principy, použití a schema zapojení

Drenáž slouží k odvodu látek z těla (krve, sekretu, žluče, vzduchu atd.) po operaci či zranění. Jejím cílem je zamezit hromadění tekutin či vzduchu v dané prostoru, což má za následek komplikace hojení. Principem je drenáž pomocí drenážní trubice. Biokompatibilita - snášenlivost látek, materiálů v biologickém prostředí. Dle časového aspektu - dočasná a trvalá (např. Principem je odsávání sekretu ve směru přirozeného směru pádu. Tekutina díky gravitaci stéká do sběrného sáčku, který musí být položen níže než rána.

Využívá se např. Jedná se o drenáž za využití podtlaku v podtlakových lahvích probíhá aktivní odsávání tekutin. Odsávání probíhá nepřetržitě a zabraňuje vstupu infekce do rány. Podtlak je tvořen vodní vývěvou či odsávacím zařízením. Možnost drenáže je s nízkým (7-15 kPa) či s vysokým (80-90 kPa) podtlakem. Do rány se vloží rukavicový, mulový či Penrose drén, který odvádí sekret do obvazu. Skládá se z děrované hadičky a sběrného zařízení s negativním tlakem (většinou smáčknutý gumový balonek, který záporný tlak vyvolává návratem do původního tvaru).

Typy drenáže a jejich provoz

Jedná se o trubicový, spádový (pasivní) drén. Trubicový, spádový (pasivní) drén. Aktivní, připojen k lahvi s trvalým podtlakem. Obsahuje indikátor hodnoty podtlaku, když klesne je potřeba vyměnit nebo je drén nefunkční. Obsahuje přívod pro proplachovacího roztoku na jednom konci rány a sací trubici na druhém.

Indikace a použití v klinické praxi

Používá se při hnisavých ranách na odvádění sekretu, může být otevřený i uzavřený. Konec trubice odvádějící vzduch nebo tekutinu je ponořen 3 až 5 cm pod hladinu antiseptického roztoku, čímž je vytvořen jednocestný vodní ventil. Využívá se např. při odsávání vzduchu z pleurální dutiny. Při každém výdechu je vzduch vytlačen, ale síly působící při nádechu nestačí na zpětné nasátí vzduchu. Jedná se o systém dvou lahví, z nichž jedna slouží k shromažďování sekretu a druhá je napojena na aktivní odsávací systém.

Specifické postupy poúrazového pneumotoraxu

Poúrazový pneumotorax (např. výkon provádíme v místním znecitlivění, za sterilních podmínek. Přístupovou cestu pro drén provádíme pomocí krátkého naříznutí kůže, další vrstvy hrudní stěny pronikáme tupě tuhým trokarem (bodcem) z drenážní soupravy. Pozdní (> 24h) - neúplná reexpanze plíce (je třeba zvýšit podtlak, případně vyměnit drén, povytáhnout drén), přetrvávající kolaps plíce, ucpání drénu (např. 1. 2.

Ošetřovatelské a technické pokyny

  1. Jednorázové odsátí maximálně 1,5 litru nebo rychlostí 0,5 litru/hodina. Pokud se objeví zhoršení dechu, bolesti na hrudi, dráždivý kašel nebo vazovagální příznaky: zastavit sání - CAVE!!!
  2. Při ucpání drénu proplachujeme 20-50 ml fyziologického roztoku.
  3. Asi polovina expertů doporučuje před vytažením drénu zaklipování drénu s provedením kontrolního skiagramu hrudníku po 4-24 hodinách k vyloučení malého vzduchového úniku.

Další poznámky vycházejí z literatury a praktických doporučení: VEJTEČKOVÁ, Renata, Ústav ošetřovatelství 3.

Infografika - Základní princip drenáže hrudní dutiny a schematické zapojení

Drening: rainwater accumulation, draining, and disposal of wastewater

Schéma zapojení drenáže

Schéma drenáže zahrnuje děrovanou hadičku vedoucí sekret do sběrného zařízení s negativním tlakem, aktivní odsávání z lahve s tručním podtlakem a monitorovací indikátor tlaku. Na jedné straně rány je umístěn proplachovací roztok a na druhé sací trubice. Systém je navržen tak, aby tekutina mohla téci gravitací do sběrného sáčku a aby byl zachován jednosměrný tok vzduchu pod antiseptickým roztokem.

Materiály a bezpečnost

  • Materiál drenáže musí být biokompatibilní a odolný vůči podtlaku.
  • Podtlak bývá nízký až vysoký (7-15 kPa až 80-90 kPa) v závislosti na klinickém stavu a drénu.
  • Kontrola funkčnosti drénu a tlakové hladiny je nezbytná pro bezpečné používání.

Možnosti zlepšení a tipy pro praxi

  1. Pravidelné sledování stavu rány a dýchacího komfortu pacienta; při známkách zhoršení okamžitě zásah.
  2. V případě ucpání drénu provést proplach 20-50 ml fyziologického roztoku a vyhodnotit funkčnost v krátkém intervalu.
  3. Zaklipování drénu a kontrolní skiagraphie po 4-24 hodinách před vytažením slouží k vyloučení vzduchového úniku.

tags: #limitni #vodni #ventil #dvojity #hrudni #sani