Stanovit, co je to vlastně lidské embryo, byl kdysi jednoduchý úkol: embryo je útvar, který vzniká první mitózou zygoty. S nástupem genových manipulací a technik, jako je přenos jádra somatické buňky (SCNT), dnes musíme definovat embryo opatrněji. Lidské embryo je biologická entita, která v sobě obsahuje lidský jaderný genom a je schopna se vyvinout minimálně do stadia vzniku prvních buněk nervového systému. Časově je trvání embrya omezeno dobou od vzniku zygoty po konec osmého týdne vývoje.
Mnohem obtížnější otázkou než definice embrya je jeho morální status. Velmi zhruba je možno odlišit dvě či tři skupiny názorů. Zastánci empirického funkcionalizmu odlišují human being (lidskou bytost) a human person (lidskou osobu). Bytostí je člověk vždy, od zygoty po smrt, osobou se stává a osobou také může přestat být. Osoba je nositelkou všech lidských práv a těší se plné právní ochraně, lidská bytost je pouze biologickým materiálem. Na to, kdy přesně se lidská bytost stává osobou, se názory jednotlivých funkcionalistů liší. Jedni navrhují chvíli, kdy tato bytost začíná vnímat libosti a nelibosti, jiní okamžik, kdy je schopna učinit samostatné volní rozhodnutí, ještě jiní chvíli, kdy může vstoupit do vztahů.
Opačný názor mají ontologičtí personalisté. Podle nich neexistuje rozdíl mezi being a person; člověk je zkrátka člověkem od zygoty po smrt, třeba po osmdesáti letech. I když aktuálně v embryu různé schopnosti nejsou, jsou zde přítomny v možnosti, potenciálně.
Svým způsobem kompromisní řešení přináší gradualizmus. Embryo má významnou, i když ne absolutní, hodnotu a v průběhu nitroděložního vývoje jeho práva vzrůstají. Embryo/plod má tedy nárok na odstupňovanou ochranu.
Vývojové fáze a milníky
Od chvíle, kdy mužská spermie oplodní vajíčko ženy, se v jejím těle začne odehrávat zázrak zrození. Z mikroskopické buňky zvané zygota se v průběhu devíti měsíců vyvine nová unikátní lidská bytost, nový člověk.
První měsíc
Embryu roste hlava a nohy.
Druhý měsíc
2 cm | 2 g
Dítě přechází ze druhé embryonální fáze do třetí - stává se plodem. Ten má už všechny orgány, vytváří se mu čelist, v dásni vznikají zárodky zubů. V mozku probíhá elektrická aktivita.
Třetí měsíc
10 cm | 150 g
Ve třetím měsíci má plod již prsty s měkkými nehty. Tlukot jeho srdce lze slyšet stetoskopem. Dítě reaguje na dotyk, pohybuje se, svírá pěsti, otáčí hlavou.
Čtvrtý měsíc
16 cm | 250 g
Dítě slyší matčin hlas a okolní zvuky a reaguje na ně.
Pátý měsíc
19 cm | 350 g
V pátém měsíci žena pociťuje první pohyby dítěte a dál jí rostou prsa. Na ultrazvukovém vyšetření je patrný pohyb plodu a je možné určit jeho pohlaví.
Šestý měsíc
30 cm | 900 g
Dítě si saje palec, i když dosud nemá vyvinutý sací reflex. Aktivně se „hemží“ a otáčí se.
Sedmý měsíc
40 cm | 1,8 kg
V sedmém měsíci dítě rychle roste a přibývá na váze. Kope, může škytat a plakat.
Osmý měsíc
45 cm | 2,3 kg
Dítěti rychle naroste mozek. Očekávání dítěte je neopakovatelná zkušenost.
Klíčové milníky ve vývoji
Cca 14. den - Po tomto datu již obecně nemohou vzniknout jednovaječná dvojčata: pokud mluvíme o individuu, měli bychom mluvit skutečně o individuu, tedy o nerozdělitelném.
Cca 15. den - První buňky nervové soustavy: do této chvíle embryo pravděpodobně nemohlo cítit ani bolesti, ani radosti, neboť nemělo čím. Mnozí by viděli vznik osoby právě patnáctého dne, vždyť moderně definujeme i smrt člověka jako smrt mozku.
Ontologičtí personalisté by získali body zejména faktem, že navzdory výše uvedenému a navzdory našemu slovnímu dělení na zygotu, preembryo, embryo, plod a novorozence je vývoj člověka od zygoty dál velmi kontinuální a jediný stav, který je odolný vůči protiargumentům, je právě vznik zygoty, kdy se všichni diskutující shodnou, že se začalo něco kvalitativně nového.
Mnozí namítají, že je absurdní chránit embrya, vždyť embryo přece není než shlukem buněk - to je ale dospělý člověk také.
Procesy raného vývoje
Vše začíná velmi, velmi nenápadně. Po početí cestuje oplozené vajíčko vejcovodem a usadí se ve Vaší děloze - tento děj trvá přibližně 5-10 dnů. V děloze se vajíčko diferencuje na placentu a embryo, které je v tuto chvíli menší než špendlíková hlavička. Placenta zásobuje Vaše miminko během těhotenství potřebnými živinami. Okamžitě se také začnou tvořit hormony, které připravují Vaše tělo na těhotenství.
Můžete již pociťovat některé typické známky těhotenství: nevolnost, nadýmání a trávicí potíže, změny chuti (např. kovová chuť v ústech), citlivost na pachy, pnutí v prsou a únavu.
Oplodnění a rýhování
Podobně jako u všech savců také u člověka dochází k vnitřnímu oplození. Po ejakulaci se spermie dostávají samičím rozmnožovacím traktem až do vejcovodu, kde se setkávají s vajíčkem (případně s několika vajíčky v případě dvojčat). Spermie se naváže na povrch vajíčka (na tzv. zona pellucida) a během tzv. akrozomální reakce se postupně propracovávají k membráně vajíčka a splývají s ní, čímž vlastně dochází k oplození.
Oplozené vajíčko se mění v zygotu, v níž probíhají opakovaná mitotická dělení (rýhování). Zygota se nejprve rozdělí na dvě blastomery, ty dále na čtyři atd. Jakmile se dosáhne devítibuněčného stádia, blastomery se k sobě přimykají a vytváří kompaktní buněčnou kouli (tzv. kompaktace, je podmíněna adhezivními molekulami (E-kadheriny - glykoproteiny, kompaktace je zahájena v 16buněčném embryu). Rýhování u člověka obvykle zahrnuje asi 3 nebo 4 replikační cykly; v prvním vzniká dvoubuněčné embryo, při druhém čtyřbuněčné, po třetím dělení se morula skládá z osmi buněk a po čtvrtém obsahuje šestnáct buněk. Rýhování probíhá v době, kdy oplozené vajíčko putuje vejcovodem do dělohy.
Blastocysta a nidace
Kolem 4. dne vstupuje morula do dělohy a začíná se v ní objevovat dutina vyplněná tekutinou - dutina blastocysty. Je to proto, že morula, resp. blastocysta opouští zona pellucida procesem zvaným hatching a tekutina dovnitř dutiny v ní vniká z děložní dutiny.
Kolem 5. dne se vnitřní buněčná masa diferencuje na dvě vrstvy: embryoblast (vnitřní buněčná masa) a trofoblast (obklopující vnější vrstva). V 6. dni vývoje zárodku dochází k přichycení celé blastocysty k epitelu endometriální sliznice a k postupnému uhnízdění - nidaci.
Buňky blastocysty se diferencují na dvě struktury: trofoblast a embryoblast. Trofoblast obklopuje celé embryo po jeho obvodu, zatímco embryoblast je vnitřní buněčná masa buněk na jednom z pólů embrya. Buňky trofoblastu slouží především k výživě (poskytování živin) embrya a také se z nich později vyvíjí velká část placenty. Embryoblast leží uvnitř blastocoelu, na jednom pólu blastocysty. Celá blastocysta je přitom v této době obklopena trofoblastem.
Gastrulace a vznik zárodečných listů
Hlavním procesem třetího týdne vývoje je gastrulace, tj. invaginace buněk epiblastu, které se tak stávají zdrojem všech tří vrstev trojvrstevného zárodečného terčíku: ektodermu, mezodermu a endodermu.
Před gastrulací vypadá zárodečný terčík lidského embrya jako placička tvořená pouhými dvěma vrstvami (hypoblastem a epiblastem). Z jedné strany přiléhá zárodečný terčík k amniové dutině, z druhé strany se nachází žloutkový vak. Na počátku gastrulace se ale epiblastické buňky začnou soustřeďovat v centrální části epiblastu a vytvoří zde tzv. primitivní proužek. Následně některé buňky epiblastu získávají lahvovitý tvar a prochází tzv. primitivní brázdičkou, což je podélný otvor v primitivním proužku. Ty buňky, které projdou, vytvoří (v prostoru mezi epiblastem a hypoblastem) základ pro endoderm a mezoderm (resp. mezenchym). Ty buňky, které neprojdou a zůstanou v epiblastu, se nadále označují jako ektoderm.
Neurulace a vznik nervového systému
Vznik neurální trubice (neurulace) přímo souvisí se vznikem chordy (struny hřbetní). Díky procesu neurální indukce vznikne tento dutý útvar přímo nad chordou (na zádech embrya). Celý proces neurulace je poměrně bohatý na nejrůznější pojmy, bez nichž se nelze obejít. Embryonální stadium, v němž vzniká neurální trubice, se nazývá neurula - vlastně je to však pozdní gastrula. Ektoderm ležící nad chordou začne díky neurální indukci tloustnout a formuje se nejprve tzv. neurální ploténka, jejíž tkáň se označuje jako neuroektoderm. Tím začíná celý proces neurulace. Následně se buňky nervové ploténky vchlipují, okraje ektodermu nad ním („neurální valy“) se začnou vzájemně přibližovat a nakonec splývají, čímž vzniká pod ektodermem dutá neurální trubice.
Vývoj orgánů
Během čtvrtého až osmého týdne vývoje lidského embrya se navazuje na vývojové procesy, k nimž došlo v předchozích týdnech, a začínají vznikat jednotlivé orgány. Konkrétně ve čtvrtém týdnu se uzavírá neurální trubice (stává se z ní uzavřený dutý útvar), objevují se první náznaky cév a srdce (kardiovaskulární soustava), vznikají žaberní oblouky, sluchové jamky a oční váčky, vytvářejí se základy pro budoucí rozvoj končetin a dochází k ohýbání embrya (z původně plochého jednoduchého tvaru vzniká složitý prostorový útvar). Šestý týden už vznikají základy prstů a vnější ucho včetně boltce, oko se stává zřetelným díky nahromadění očních pigmentů.
Ovulace a početí - 3D animace z knihy Moje těhotenství krok za krokem
Těhotenství a péče
Délku těhotenství počítáme od prvního dne Vaší poslední menstruace, tedy ne od dne koncepce (otěhotnění)! Tímto dostaneme devět kalendářních měsíců, chcete-li, 40 týdnů těhotenství. Těhotenství rozdělujeme na 3 tříměsíční periody, tzv. trimestry.
První trimestr (1.-12. týden)
1.-3. týden: Srdíčko miminka začíná bít nejdříve na konci 5. týdne těhotenství. Malinké stvoření ve Vás dělá během prvních dvou měsíců obrovské pokroky ve vývoji. Mozkové buňky a nervový systém se vyvíjí v neuvěřitelném tempu. Na konci 2. měsíce je Vaše miminko velké přibližně tři centimetry a začínají se vyvíjet oči i uši.
4.-7. týden: Vašemu miminku rostou a vyvíjejí se v tomto období ruce, nohy, nos, pusa, uši, ale i mozek. Velké změny se dějí také s vaším tělem. Zdvojnásobí se objem krve, aby bylo Vaše miminko dostatečně vyživováno. Těhotenství mění metabolismus a také krevní oběh ženy. Měla byste vypít alespoň dva litry tekutin denně.
8.-11. týden: Během tohoto období začíná mozek Vašeho miminka kontrolovat a řídit pohyb a reflexy. Jeho pohyb je již nyní chtěný a dobrovolný. Vaše děťátko nadále rychle roste, umí už polykat a také např. cucat si svůj paleček. Váš žaludek o sobě stále dává vědět a mohou se stále objevovat ranní nevolnosti.
Druhý trimestr (13.-27. týden)
12.-15. týden: Všimla jste si již takového chvění či lechtání v bříšku? Mohlo by to již být Vaše miminko, které Vás už slyší a vnímá, co se děje kolem Vás. Pokud se více potíte a máte pocit, že se někdy nemůžete plně nadechnout, je to normální.
16.-19. týden: V tomto období se Vaše děťátko stává takovým akrobatem. Pohybuje se tolik, že to je možné vidět i při pohledu na Vaše rostoucí bříško.
20.-23. týden: Začíná se formovat tvářička Vašeho děťátka. Na konci sedmého měsíce umí Váš maličký již otevřít oči a rozlišit světlo a tmu. Miminko nabývá na váze a Vaše bříško Vám o tom dává vědět. Od 26. týdne můžete přibrat 0,5-1 kg za týden.
24.-27. týden: Začíná se formovat tvářička Vašeho děťátka. Na konci sedmého měsíce umí Váš maličký již otevřít oči a rozlišit světlo a tmu. Miminko nabývá na váze a Vaše bříško Vám o tom dává vědět. Od 26. týdne můžete přibrat 0,5-1 kg za týden.
Třetí trimestr (28.-40. týden)
28.-31. týden: Během tohoto období se vyvíjí paměť Vašeho děťátka a také již rozeznává Váš hlas. Rozvíjí se také chuť, miminko je schopno rozeznat lehce sladkou chuť plodové vody, která je podobná budoucímu mléčku z Vašeho prsu.
32.-40. týden: V posledních dvou měsících se Vaše tělo začíná připravovat na porod. Děťátko začíná klesat hlouběji do pánve a tvářičku otáčí do kosti křížové tak, aby se dostalo do správné pozice pro porod. Můžete si toho všimnout díky škubavým pocitům v zádech a také poklesem bříška.
Výživa a zdraví matky a dítěte
Během prvních 1000 dnů - tzn. od koncepce do cca 2 let věku děťátka - děťátko roste a vyvíjí se ohromným tempem a je silně ovlivňováno faktory z prostředí. Výživa, kterou děti dostávají před i po porodu, má nesporný vliv na jejich zdraví. I stravovací zvyklosti před těhotenstvím ovlivňují zdravý růst a event. vznik obezity u Vašeho děťátka.
Nevhodná, nebo nedostatečná výživa dítěte mu mohou později způsobit nemalé potíže. Jednostranná, nebo na některé složky chudá strava či stravovací poruchy budoucí maminky nejsou však jediným možným důvodem špatné výživy nenarozeného dítěte. Některé patologické stavy jako preeklampsie, poruchy funkce ledvin, nebo kouření a příjem alkoholu během těhotenství mohou způsobit poruchy růstu děťátka.
Plod, který nedostává dostatečnou výživu, se učí vystačit si s tím, co je mu poskytováno a neumí se vypořádat s množstvím potravy, které je mu podáváno po narození. Děti, které se rodí s menší porodní váhou, jsou následně určitým způsobem překrmovány, aby tento deficit dohnaly a to pak častěji vede k rozvoji zdravotních problémů.
Doporučení pro těhotné
- Kyselina listová: Ženy plánující těhotenství by měly užívat doplněk stravy, který obsahuje alespoň 400 mikrogramů kyseliny listové denně a pokračovat v jeho braní do konce třetího měsíce těhotenství.
- Jód: Dostatečný příjem jódu před těhotenstvím, během něj i po dobu kojení je nezbytný pro funkci štítné žlázy a vývoj mozku plodu. Denní doporučený příjem pro těhotné a kojící ženy je 100-150 mikrogramů.
- Železo: Vyvážená a rozmanitá strava by Vám měla zajistit během těhotenství dostatečný příjem železa. Současný příjem vitaminu C v citrusových plodech zvyšuje jeho absorpci.
- Vitamin D: Zásoba vitamínu D maminky má přímý dopad na zásobu vitamínu D u plodu. Obzvláště důležitý je pro zdravý růst kostí.
- Omega-3 mastné kyseliny: Pokud nejíte ryby, jednoznačně budete potřebovat doplněk stravy ve formě 200-300 mg omega-3 mastných kyselin denně.
- Vitamin B12: Veganská strava vyžaduje ke správnému vývoji dítěte doplňky stravy, např. vit. B12 ke správnému vývoji mozku plodu.
Strava a nápoje
Vyvážená strava během Vašeho těhotenství je velmi důležitá nejen pro Vás, ale i pro zdravý růst Vašeho dítěte. Spousta žen si neuvědomuje, že potřeba energie se na konci těhotenství zvyšuje jen o 10% (což je asi 200 kcal/den). Ženy mají často tendenci „jíst za dva“. V těhotenství se spíše zvyšuje požadavek na určité živiny, než na celkovou energetickou potřebu. Měla byste tedy věnovat více pozornosti kvalitě stravy, nežli kvantitě.
Těhotné ženy nepotřebují držet speciální dietu, ale měly by dodržovat zásady zdravé výživy: jíst především dostatečné množství ovoce a zeleniny, celozrnné produkty, mléčné výrobky a maso. Měly by jíst mořské ryby (tzn. např. losos, makrela) dvakrát týdně - což poskytuje Vašemu dítěti potřebné omega-3 mastné kyseliny důležité pro vývoj mozku.
V těhotenství není doporučován alkohol a kofeinové nápoje, a pokud, tak ve velmi malé míře. Také byste se měla vyhnout syrovým živočišným produktům, které mohou obsahovat toxoplasmózu, listeriózu nebo také salmonelu, které by mohly poškodit Vaše děťátko - syrové nebo jen částečně uvařené maso (např. biftek), syrové ryby (např. sushi, uzený losos), nepasterizované mléko a sýry z něj vyrobené a jídla obsahující syrová vejce (např. tiramisu). Měla byste také umývat ovoce i zeleninu, nekonzumovat příliš sladké nápoje, stejně tak i příliš slaná jídla. Dobré je vyhnout se i velkému množství nasycených mastných kyselin.
Fyzická aktivita
Pohyb a cvičení trénuje Vaše tělo a udržuje Vás fit pro porod. Ideální je věnovat mu půl hodiny denně. Vhodné aktivity jsou plavání, pěší turistika či běhání, nebo také jóga. Je důležité naslouchat svému tělu a znát své limity. Jakoukoliv aktivitu budete provozovat, musí se vám stále dostávat tolik kyslíku, abyste byla schopna konverzovat či dokonce zazpívat si. Pokud jste zkušený běžec, můžete běhat i v těhotenství, opatrně však v posledním trimestru. Riziko úrazu v těhotenství je vyšší, jelikož vazy a klouby jsou uvolněnější. Na tento fakt si musíte dát pozor i při aktivitách jako např. aerobik, nebo tenis.
Změny v těle matky
Během těhotenství se na kůži odráží, jak se matka adaptuje na změny dějící se v jejím organismu. Některé ženy to mohou díky hormonům cítit jako druhou pubertu - vznik akné, mastná pleť a mastné vlasy. Jsou to opět hormony, které způsobují u některých žen vznik tmavých skvrn na kůži - tzv. chloasma. Abyste alespoň trochu předešla jejich vzniku, používejte adekvátní sluneční faktor. Většinou se objevuje hyperpigmentace prsních dvorců a genitálu, stejně tak jako tzv. linea nigra, tmavý pigmentový pruh táhnoucí se od pupíku dolů k mons pubis (Venušin pahorek).
Rozšířené cévy a horší návrat krve zpět k srdci mohou způsobovat otok chodidel a celých nohou. Mohou se tvořit a často se také tvoří křečové žíly. Zeptejte se svého ošetřujícího lékaře na podpůrné punčochy, které Vám může předepsat. Nošením těchto punčoch - především při dlouhých cestách autem, letadlem, nebo i v práci, kde musíte dlouho stát či sedět - můžete předejít vzniku křečových žil či trombózy.
Stejně tak jako křečové žíly, objevují se často strie. Rychlý příbytek váhy - nejen v průběhu těhotenství - způsobuje na určitých exponovaných místech (především břicho, stehna) narušení podkožních tkání. Vznikají tak červené trhlinky, které po nějaké době zbělají.
Péče o pokožku a vlasy
Vaše vlasy i kůže potřebují v průběhu těhotenství daleko intenzivnější péči.
Péče o ústní dutinu
Během těhotenství je velmi důležité věnovat pozornost také péči o ústní dutinu. Kyseliny, které snadněji stoupají trávicím traktem zpět nahoru a zvýšené zásobení dásní krví dávají zabrat Vašim zubům i dásním. Proto je doporučováno častější čistění zubů a pravidelné návštěvy Vašeho zubního lékaře či dentální hygieny.
Rizika a prevence
Pokud onemocníte, smíte nebo někdy dokonce musíte užít léky přesto, že jste těhotná. Léky, které budete užívat, by měly být bezpečné jak pro Vás, tak pro ještě nenarozené miminko. U většiny onemocnění a pro ně dostatečně otestovaných a prozkoumaných léčiv víme, jestli mohou být podávány v těhotenství. Ostatním byste se v tomto období měla vyhnout. Jsou některé léky, které byste měla vysadit dokonce už i v období, kdy plánujete otěhotnět. Na druhé straně, užívání léků v těhotenství, které nejsou v tomto období doporučovány, nemusí nutně vést k poškození plodu.
Pokud těhotenství plánujete, měla byste zkontrolovat, jestli jste absolvovala všechna očkování, která máte mít. Jakékoliv chybějící očkování by mělo být doplněno i když jste těhotná, především tetanus, záškrt, dětská obrna a chřipka.
Alkohol a kouření
Škodlivé účinky alkoholu jsou známy více jak 100 let. Alkohol vstupuje do krevního oběhu nenarozeného dítěte a může způsobit velké poškození mozku. Děti takto poškozené mají tzv. Fetální alkoholický syndrom (FAS). Jeho symptomů může být více a mohou se lišit v závažnosti. Děti s FAS mohou mít sníženou inteligenci. Stejně tak mohou tyto děti jako dospívající mít sklon k agresi a depresím a mají problém s navázáním sociálních kontaktů. Některé děti s FAS mohou mít inteligenci normální, avšak mají poruchy chování. Syndromu FAS se dá 100% předejít - a to jednoznačnou abstinencí v těhotenství. Neměla byste požít ani „jen jednu sklenku“, ať už na začátku, či na úplném konci těhotenství. To stejné platí v případě, že své děťátko kojíte. Dítě pije vše, co pijete vy.
Mnoho párů, které plánují otěhotnět, netuší jednu věc: kouření má vliv na možnost početí. Páry, které kouří, čekají na otěhotnění v průměru déle, než páry nekouřící. Bohužel, hodně nastávajících maminek nedokáže přestat kouřit a ohrožuje tak nenarozené dítě. Pokud vykouříte 2 cigarety denně a vynásobíte to 280 dny, po které trvá těhotenství, dá Vám to množství cigaret (560), které dítě vykouří, ještě než přijde na svět. Pokud vykouříte 10 cigaret denně, do porodu dítě přijme toxiny z 2500-3000 cigaret.
Během těhotenství se Vaše dítě velmi rychle vyvíjí, obrovské množství dělících se buněk dává dítěti velkou zranitelnost. Je dokázáno, že kouření během těhotenství zvyšuje riziko potratu a násobí riziko předčasného porodu, snižuje šanci dítěte narodit se s normální porodní váhou a brání dozrávání plic plodu. S kouřením je také spojováno zvýšení výskytu vrozených vývojových vad a náhlého úmrtí novorozence. I kojení je neslučitelné s kouřením. Toxiny z tabákového kouře se dostávají mateřským mlékem přímo k dítěti. Pasivní kouření škodí Vašemu dítěti stejně, jako aktivní a může způsobit dokonce i náhlé úmrtí novorozence.
