Pro dělení prenatálního vývoje člověka existuje několik systémů, např. 10 Jiráskových stadií (8 embryonálních, 1 fetální, 1 prenatální), nebo 23 Carnegie stadií (pojmenovaných podle Carnegie institutu založeném Andrew Carnegiem). Zárodek se hodnotí podle zevních charakteristik a podle počtu somitů, což je poměrně přesná metoda, ale lze ji použít pouze mezi 20. až 35. dnem. Prenatální vývoj lze rozdělit na tři hlavní období: embryonální, fetální a následné období.
1. Den oplodnění až 2. den: počátek a rané dělení
Jakmile se vajíčko spojí se spermií, začíná oplodnění a vzniká zygota, která nese kompletní genetické informace obou rodičů. Už po pár hodinách začíná vnitřní reorganizace DNA a spouští se mitotické dělení. Během prvních 24 hodin je embryo ještě zcela závislé na mateřské RNA. Z jedné buňky se během 24 hodin stávají dvě buňky - blastomery. Druhá část buněk pak přispívá ke vzniku podpůrných struktur, jako je placenta, žloutkový vak a plodové obaly. První dny vývoje zahrnují i vytváření moruly a počátek kompakce buněk, která je podmíněna adhezivními molekulami (E-kadheriny).

2. Den 4-5: morula se mění na blastocystu
Okolo čtvrtého dne morula vytvoří dutinu a vzniká blastocysta, která má centrální ICM (embryoblast) a vnější trofoblast. Blastocysta vstupuje do dělohy a dochází k „hatchingu“ z zona pellucidy, kdy tekutina dovnitř dutiny umožní uvolnění z kompaktního shluku buněk. Do šestého dne se blastocysta obvykle uchytí na endometrii, nejčastěji na embryonálním pólu. Trofoblast se diferencuje na cytotrofoblast a syncytiotrofoblast, přičemž buňky cytotrofoblastu migrují do syncytiotrofoblastu a ztrácejí individuální membrány. Uvnitř epiblastu vzniká amniová dutina a amnioblasty se utvářejí na povrchu vůči cytotrofoblastu. Endometrium se mění v deciduu díky nabytí glykogenem a lipidy ze stromálních buněk.

3. Den 6-12: implantace a počátek placentace
Od 6. dne blastocysta obvykle zaujme sliznici a začíná proces, při kterém dochází k delaminaci epiblastu - vznik hypoblastu, a obě vrstvy tvoří primární plochu embrya. Trofoblast proniká hlouběji do endometria a dochází k tvorbě lakun a prvních kontaktů s matčinou krevní sítí. Do 11.-12. dne je blastocysta plně zabudovaná do stromatu endometria a endometrialní epitel se obnoví. Syncytiotrofoblast proniká do endotelií kapilár, což umožní vznik lakunárního krevního systému a přechod mateřské krve do lakun. Z extraembryonálního mesodermu vzniká choriová plotna a budoucí choriová dutina.
Od 13. dne je povrchový defekt v endometriu obvykle zahojený, krvácení při implantaci se může objevit kolem 28. dne. Zárodečný stvol spojuje embryo s trofoblastem a choriová dutina expanduje, zatímco exocoelomová dutina se postupně vyvíjí.

Implantace a těhotenské hormony
Po implantaci embryo postupně tvoří syncytiotrofoblast a cytotrofoblast, což vytváří cévní spojení s matkou a umožňuje výživu. Od 9.-10. dne embryo začíná produkovat hormon hCG, který podporuje tvorbu progesteronu a udržuje děložní sliznici. Hladina hCG rychle stoupá a testy mohou detekovat těhotenství v krvi dříve než v moči. Placenta postupně zajišťuje výživu a dýchání pro vyvíjející se plod.

Praktické souvislosti IVF a transferu
V IVF se embryo obvykle přenáší ve stádiu blastocysty, tedy pět až šest dní po oplození. Transfer může proběhnout čerstvě nebo po několika cyklech, podle kliniky. Většina center uvádí, že embryo 5. den má největší šanci na úspěšnou implantaci, nicméně individuální posouzení je klíčové. Kultivace embryí in vitro umožňuje vybrat embrya s největším potenciálem k implantaci; v praxi se embryo kultivuje až do 5.-6. dne a další osud (kryoembryotransfer) závisí na výsledku a plánech centra. Po transferu následuje období nidace, obvykle 12-14 dní do potvrzení těhotenství.
Po úspěšném kryoembryotransferu následuje klidový režim, který může zahrnovat omezení fyzické aktivity, vyhýbání se horkým koupelím a saunám, a pokračování v užívání léků podle předpisu. Testy na hCG v krvi umožňují spolehlivější potvrzení těhotenství než testy z moči. Odborníci často zdůrazňují význam informovanosti a podpory během celé cesty k rodičovství, včetně psychické podpory a komunikace s klinikou.

Konkrétní popis vývoje dne po dni (zjednodušená osnova)
- 1. den po oplození - fertilizace je hodnocena: zygota s dvěma pólocyty a dvěma jádry.
- 2. den - embryo tvoří čtyři buňky; začíná semikontakt a rozdělení buněk.
- 3. den - embryo má 6-8 buněk; buňky se lepí k sobě a začíná kompakce.
- 4. den - morula vzniká; buňky se ještě více spojují a začíná tvorba první dutiny blastocoelu.
- 5. den - embryo se mění na blastocystu; bez obalu a připravuje se na implantaci.
Vzdělávací obsah, od oplodnění po porod | 3D lékařská animace | od týmu Dandelion
Vlivy na úspěšnost IVF a budoucí vývoj
Úspěšnost IVF se liší v závislosti na věku ženy, kvalitě oocytů a embryí, a dalších faktorech. Zprávy uvádějí, že počáteční pokusy mohou mít specifické míry úspěšnosti (např. 30-45 % u některých skupin). S postupujícím věkem klesá šance na úspěšný vývoj embrya, a proto otázky týkající se nejvhodnějšího dne přenosu mohou mít různý význam podle individuálního případu.