Progresivní vývoj mléčné žlázy probíhá v období puberty a dokončení funkčního vývoje, který je podmínkou zahájení plnohodnotné laktace pro výživu mláděte v době březosti samice. Sekrece mléka mléčnou žlázou začíná těsně před, během nebo těsně po porodu v důsledku změny hladin některých hormonů. Mléčná žláza skotu je rozdělena podélně na dvě půlky a každá půlka dále na přední a zadní čtvrť.
Na prvním obrázku vidíme typické mléčné plemeno Holštýn s užitkovostí i přes 15 000 kg mléka za laktaci. Na druhém obrázku je zástupce kombinovaného plemene českého strakatého skotu s průměrnou užitkovostí 7000 kg a na posledním obrázku je masné plemeno Charolais, u kterého produkce mléka během laktace slouží pouze pro výživu mláděte (přibližně 2000 kg za laktaci).
První mléko získané od porodu po dobu prvních tří, pěti až sedmi dní se nazývá mlezivo (kolostrum). Kolostrum má oproti zralému mléku rozdílné složení a slouží k výživě telete. Hlavní rozdíl mezi kolostrem a zralým mlékem je vyšší obsah sušiny, bílkovin a zastoupení některých minerálních látek a vitamínů. Důležitý je vysoký obsah hořčíku, který působí projímavě a usnadňuje odchod smolky. Složení kolostra se postupně mění až v mléko zralé. Produkce mléka samicí, která je vyšší než je potřeba mláďat se nazývá Dojnost.
Celkové množství nadojeného mléka je vyjádřena termínem Dojivost. Pro schopnost samice rychle uvolňovat mléko, které je vyjádřeno množstvím nadojeného mléka za jednotku času se nazývá Dojitelnost. Laktační křivka graficky znázorňuje průběh laktace. Průběh laktace u jednotlivé dojnice lze tedy popsat množstvím nadojeného mléka v závislosti na čase. Obvykle se jako jednotka času používá den, v závislosti na průměrném nádoji mléka v daném dni.

Na počátku laktace lze pozorovat výrazný nárůst mléčné produkce s každým dalším dnem dojnice v laktaci (fáze rozdoje). Tento trend se uplatňuje přibližně do 50-60 dne laktace, kde pozorujeme maximální průměrný denní nádoj. Tomuto období říkáme vrchol laktace - doba, kdy je u krávy dosahováno nejvyšší mléčné produkce za den. Poté začíná mléčná produkce postupně klesat. Pokles je výrazně pomalejší než nárůst mléčné produkce na počátku laktace. Celý tento proces probíhá až do doby zasušení dojnice, tedy do doby, kdy dojnici přestaneme dojit a necháme organismus se připravovat na další laktaci.
Perzistence laktace vyjadřuje, jak rychle klesá mléčná produkce a jak stabilní je produkce v průběhu času. Optimální laktační křivka má index perzistence laktace 70-80 %. Příliš plochá křivka má index vyšší než 81 %, naopak strmá křivka je s indexem pod 69 %.
Celé soubory ukazatelů vyplývají z ekonomických i produkčních studií. Dojnost, Dojivost a Dojitelnost se kombinují s dalším souborem ukazatelů, například PR (pregnancy rate), DIM (days in milk) a LR (lineární skóre), aby se vyhodnotila celková efektivita chovu a reprodukce stáda.
Faktory ovlivňující laktační křivku a zdravotní stav
Faktory ovlivňující zdraví mléčné žlázy a obsah somatických buněk (SB) zahrnují komplexní management získávání mléka, úroveň zoohygieny, včasnou detekci mastitid a evidenci nemocí. Mastitidy jsou nejdražším onemocněním u dojeného skotu a jejich frekvence se liší mezi stájem a pastvou. Předpoklady vzniku mastitidy zahrnují roční období, období laktace, pořadí laktace a prostředí.
Teplotně-vlhkostní index (THI) je globálním nástrojem pro hodnocení vlivu teploty a vlhkosti na produkci a pohodu zvířat. Tepelné stavy během laktace snižují dojivost a ovlivňují perzistenci laktace, zvláště pokud není možné zvířata ochladit v noci.
Optimální krmná dávka a nervová i fyzická pohoda stáda mají významný vliv na produkci mléka a reprodukční stabilitu. Metabolické poruchy, jako ketóza a steatóza jater, mohou být spojeny s nedostatečnou výživou a ovlivnit dojivost.
Ekonomické ukazatele a management stáda
Rok 2020 přinesl ukazatele: průměrná tržnost mléka 97,4 %, průměrná realizační cena mléka 8,498 Kč/kg. Náklady na krmiva (vlastní a nakoupená) představovaly 43,9 % z celkových nákladů, přičemž náklady na krmiva vlastní tvořily 57,6 % z krmiv a nakoupená 42,4 %. Důležité byly i náklady na koncepci a náklady na narozené tele, které významně ovlivňují celkový ekonomický obraz stáda.
- Průměrné roční náklady na krávu v roce 2020: 80 891,30 Kč.
- Průměrné roční tržby z mléka: 74 882,90 Kč/krávu + dotace 7 095,60 Kč.
- Průměrné ztráty na krávu: 150,20 Kč/krávu.
- Průměrná tržnost mléka v definovaných chovech: 97,4 %.
IOFC a FE jsou ukazatele vhodné pro posouzení ekonomiky chovu, pomáhají identifikovat zlomový bod a plánovat změny ve výživě a managementu. Průběh laktační křivky je úzce spojen s délkou stání na sucho a zaprahováním, což se promítá do dimenzí laktace u stáda.

Interbull a mezinárodní hodnocení plemen jsou často založeny na vícekřídlých modelech, které zohledňují první až třetí laktaci pro odhad celoživotní užitkovosti. Důležitá je spolehlivost predikce; pro první tři laktace dosahuje nad 99% v některých modelech, zatímco pro první dvě laktace překročí 97-99 %.
Modely a interpretace laktační křivky
Vícelaktační animal model umožňuje předpověď plemenné hodnoty pro průměr celoživotní mléčné užitkovosti na základě pouze první laktace se spolehlivostí 90 %. V různých zemích se používá různý počet laktací a váh pro jednotlivé laktace, což odráží odlišnou celoživotní užitkovost a genetické trendy.
První laktace hraje klíčovou roli ve šlechtění; váha první laktace bývá dvakrát vyšší než váha druhé, třetí laktace má variabilní váhu v závislosti na parametrech. Výsledný index kombinuje dílčí plemenné hodnoty pro první až třetí laktace a slouží k odhadu celoživotní užitkovosti.
Praktická doporučení pro chovatele
- Vedení odděleného chovu prvotelek při významně nižší ME oproti kravám na 2. laktaci.
- Zoptimalizovat krmnou dávku a řízení tělesné kondice pro minimalizaci ztrát na mladých dojnicích.
- Monitorovat PR, DIM a SB pro včasnou detekci problémů reprodukce a zdraví.
- Využít IOFC a FE pro predikci zlomových bodů a plánování změn ve výživě při kolísání cen mléka a vstupů.
V závěru článku děkujeme chovatelům dojeného skotu za jejich spolupráci a sběr dat; rok 2020 ukázal důležitost pravidelných hodnocení výrobních a ekonomických ukazatelů pro efektivní řízení stáda.