Účastní se dělení buněk, syntézy nukleových kyselin, a proto je naprosto nepostradatelná pro správný vývoj plodu. Kritické období je hlavně v prvních fázích gravidity. Kyselina listová je jeden z vitaminů skupiny B. Spolu s vitaminem B12 a železem se dodává při chudokrevnosti. Základem je vyvážená strava obohacená o zeleninu a ovoce s obsahem kyseliny listové.
Co je kyselina listová a proč je důležitá pro plod?
Kyselina listová je vitamín rozpustný ve vodě, řadí se do vitaminů skupiny B, někdy označovaný jako vitamin B9 či folacin. V organismu má významnou funkci: účastní se dělení buněk a na jejich specializaci k určité funkci, důležitá je také tvorba nukleových kyselin, aminokyselin a bílkovin; je nezbytná pro tvorbu červených krvinek. Jako folát se souhrnně označují všechny formy kyseliny listové. Kyselina listová je však pouze provitaminem, tedy neaktivní formou, která se teprve v těle mění na svou účinnou podobu - metafolin (nebo methylfolát). Pro přeměnu kyseliny listové v aktivní metafolin je nezbytný enzym MTHFR, jehož aktivita může být vlivem genetických dispozic snížená až u cca 40 % populace.
Genetika a metabolismus folátů
V cca 40 % případů může být aktivita enzymu MTHFR snížena vlivem genetických dispozic. Ze studií vyplývá, že hladina kyseliny listové není v populaci dostatečná; zvýšená potřeba je hlavně v těhotenství, při plánování těhotenství až po období kojení a ve stáří. V některých případech je vhodné doplňovat foláty, zejména při užívání některých léků (epilepsie, proti malárii) a při anémii způsobené nedostatkem železa či dalších vitamínů.
Aktivní forma folátů a suplementace
Pro přeměnu kyseliny listové v aktivní metafolin je nezbytný enzym MTHFR. V některých ženách tento proces nemusí probíhat optimálně, proto mohou mít více problémů s efektivním využitím klasické listové kyseliny. Proto se doporučuje doplňovat aktivní formu folátů (metafolin, methylfolát), zejména u těhotných a žen plánujících těhotenství. Dlouhodobé užívání metafolinu je spojeno s pozitivními výsledky u těhotenství a snižuje rizika spojená s poruchami vývoje plodu.
Vliv kyseliny listové na vývoj plodu a riziko vad
Vědecké studie potvrzují preventivní vliv kyseliny listové na riziko vzniku vývojových vad plodu, zejména rozštěpu neurální trubice (spinální a mozkové vady). Užívání kyseliny listové v prvních týdnech těhotenství může zabránit vzniku některých vrozených vad a snižuje riziko potratu. U těhotných žen s dostatečným příjmem kyseliny listové před a během těhotenství bylo prokázáno nižší riziko vzniku těžkých vývojových vad plodu. Dávkování 600 µg denně během těhotenství je v České republice doporučené pro zvláštní rizikové skupiny a v některých národních doporučeních se uvádí vyšší dávka než 400 µg.
Dávkování a doporučení v různých zemích
V České republice je denní doporučená dávka 400 µg kyseliny listové denně, pro těhotné je dávka vyšší (600 µg). Ve Spojených státech se kyselina listová obohacuje mouka, určená k výrobě chleba a pečiva, čímž se zvyšuje zásobení populace foláty. U těhotných žen se doporučuje začít s užíváním kyseliny listové minimálně 3 měsíce před počátím a pokračovat po dobu těhotenství, často i po porodu, dle doporučení lékaře. Je důležité poznamenat, že potravinové doplňky by měly doplňovat, nikoli nahrazovat pestrou stravu.
Potraviny bohaté na kyselinu listovou
- Zelená listová zelenina (kapusta, špenát, polníček, brokolice, chřest, hrášek, zelí)
- Ostatní zelenina (květák, petržel, celer, červená řepa)
- Ovoce (třešně, višně, hroznové víno, pomeranče)
- Luštěniny (čočka, fazole)
- Ořechy, semínka, celozrnné výrobky
- Játra a další maso obsahují foláty, ale jejich konzumace by měla být vyvážená
Kyselina listová je však citlivá na teplo, vzduch a oxidaci; proto je vhodné listovou zeleninu krájet na kusy až teprve po podání do misky, a zeleninu neskladovat v kovových nádobách, které mohou zhoršit její nutriční hodnotu.
Kolik folátů skutečně potřebujeme?
Obecně se doporučuje kolem 200 mcg denně pro dospělého, ale pro těhotné a kojící ženy se doporučení zvyšuje na 400-600 mcg denně. U některých rizikových skupin může lékař doporučit i vyšší dávky. Kromě kyseliny listové hraje roli i železo, vitamíny D, E, zinek a omega-3 mastné kyseliny při správném vývoji plodu a podpoře imunitního systému.
Mutace MTHFR a zpracování folátů
Mutace genu MTHFR mohou ovlivnit schopnost těla zpracovat listovou kyselinu na aktivní metafolin. Existuje možnost vyšetření krevním testem, zda postižená osoba má MTHFR mutaci. Testování se už neprovádí plošně, ale jen v některých specifických situacích, a často bývá zpoplatněno. Pokud má těhotná žena známou mutaci, může lékař volit suplementaci v podobě metafolátu pro zajištění adekvátní funkce metabolismu folátů.
Praktické shrnutí pro období přípravy a těhotenství
- Kyselina listová je důležitá pro správné dělení buněk a vývoj nervového systému plodu.
- Ideální začátek suplementace je během plánování těhotenství, nejméně 3 měsíce před početím.
- V těhotenství se doporučuje vyšší dávka folátů (často 600 µg denně).
- Převážná většina lidí s MTHFR mutací zpracování folátů zvládne, ale u části populace je vhodná forma metafolátu.
- Potraviny bohaté na folát by měly být součástí denní stravy, doplňky by měly být jen doplněním.
Infografika a videa

Překvapivé účinky těhotenství
FAQ a další poznámky
Queries o vlivu folátů na riziko potratu a vícečetných porodů jsou předmětem výzkumu. Některé studie uvádějí, že suplementace kyselinou listovou při těhotenství neznamená vyšší riziko vícečetného porodu, zatímco jiné výsledky naznačují možné souvislosti s kombinovanými vitamínovými směsmi a vyššími dávkami. Důležité je zvolit vhodnou formu folátů - metabolizovatelný metafolin může být pro geneticky znevýhodněné jedince výhodnější než samotná kyselina listová.
Každá fáze IVF léčby a těhotenství je citlivá na výživu; proto je užitečné vést krevní testy a konzultovat doplňky stravy s odborníky. Správná výživa a suplementace folátů mohou významně podpořit šanci na zdravé těhotenství a aktivně snižovat rizika vrozených vad.