Kvocient novorozenecké úmrtnosti: definice, výpočet a význam v kontextu Zlínského kraje

Úmrtnost dětí do jednoho roku je jedním z důležitých ukazatelů, kterým bývá hodnocena účinnost péče o dítě v prvním roce jeho života. Je také pokládána za poměrně výstižný a citlivý ukazatel zdravotního stavu populace. Závisí však také na stupni socioekonomického rozvoje i kulturní úrovni společnosti.

Současný kontext a sociální nerovnosti

Sociální rozdíly v úmrtnosti se za sledované období 1991 - 2002 nezmenšily, naopak relativně vzrostly, změnila se struktura úmrtnosti podle příčin, v kojenecké úmrtnosti narostla relativní váha příčin perinatální úmrtnosti a vrozených vývojových vad.

Statistika ve Zlínském kraji (1991 - 2002)

Ve Zlínském kraji zemřelo během období 1991 - 2002 celkem 197 dětí mrtvě narozených. Počet mrtvě narozených dětí měl od roku 1993 do roku 1999 klesající tendenci (kromě roku 1996), v následujících dvou letech pak mírně stoupal a v roce 2002 se mrtvě narodilo 8 dětí.

Jednoho roku života se nedožilo celkem 381 dětí, z toho 263 do 28. dne po porodu. Počty zemřelých dětí do jednoho roku se ve sledovaném období (kromě let 1997 a 2000) trvale snižovaly.

Míra mrtvorozenosti stejně jako míra kojenecké úmrtnosti, je odrazem stupně rozvoje dané společnosti, obě míry také vyjadřují úroveň kvality prenatální péče.

Porodní hmotnost a vývoj

Podíl dětí narozených s nízkou porodní hmotností, tj. méně než 2500 gramů, je důležitým ukazatelem charakterizujícím kvalitu novorozenecké populace a je odrazem zdravotního stavu matek i jejich výživy. Tento ukazatel má pak determinující vliv na hodnotu míry kojenecké úmrtnosti.

Ve Zlínském kraji od roku 1991 počet zemřelých dětí do jednoho roku vážících při porodu méně než 2 500 gramů klesl v roce 1996 na polovinu a do roku 2002 postupně až téměř na jednu čtvrtinu. Při porodní hmotnosti nad 2 499 gramů byl tento pokles ještě výraznější.

Obr. 3 Zemřelí do jednoho roku podle porodní váhy ve Zlínském kraji za období 1991 - 2002

Kojenecká úmrtnost a regionální srovnání

V roce 1992 poprvé poklesla kojenecká úmrtnost v České republice pod hranici 10,0 promile, což představuje evropský standard. Od roku 1993 se dostala již hluboko pod tuto hranici a v roce 2001 se snížila na 4 promile (pokles se týkal zejména úmrtnosti novorozenců).

Kojenecká úmrtnost ve Zlínském kraji byla dlouhodobě nižší než v celé České republice, výjimku tvoří rok 1997 (vyšší kojenecká úmrtnost v okresech Kroměříž a Zlín). Kojenecká úmrtnost ve Zlínském kraji se snížila za období let 1991 až 2002 více než trojnásobně.

Z jednotlivých okresů byla průměrně v letech 1991 - 2002 nejnižší míra kojenecké úmrtnosti v okrese Kroměříž (4,8 promile) a nejvyšší v okrese Vsetín (5,8 promile). Maximální hodnoty dosáhla v roce 1991 v okrese Uherské Hradiště 13,0 promile a nejnižší v okrese Zlín v roce 2002 - 1,7 promile.

Novorozenecká úmrtnost a její trend

Novorozenecká úmrtnost také zaznamenala v České republice značný pokles. Z hodnoty 7,0 promile v roce 1991 až na 2,3 promile v roce 2001. Mezi roky 2001 a 2002 se nepatrně zvýšila. Zlínský kraj zůstával v období let 1991 - 2002 pod hranicí novorozenecké úmrtnosti v České republice a míra novorozenecké úmrtnosti měla jednoznačně klesající tendenci. Od roku 1992 do roku 2002 se snížila z 6,5 na 1,7 promile (výjimkou byl rok 1997, kdy dosáhla hodnoty 4,9 promile).

Ze sledovaných okresů byla v průměru let 1991 až 2002 nejnižší míra novorozenecké úmrtnosti v okrese Kroměříž (3,0 promile) a nejvyšší v okrese Vsetín (4,4 promile). Nejvyšší hodnoty dosáhla v roce 1991 v okrese Uherské Hradiště - 8,7 promile. Vůbec žádný novorozenec nezemřel v roce 2000 v okrese Kroměříž.

Porovnání novorozenecké a ponovorozenecké úmrtnosti

Perinatální a vrozené vývojové vady

Chcete-li pochopit hlavní rozdíly mezi novorozeneckou a ponovorozeneckou úmrtností, je třeba zmínit rozdílné mezinárodní definice narozených dětí. Kvalitní průběžný záchyt vrozených vývojových vad v populaci je jedním ze základních faktorů potřebných pro hodnocení zdravotního stavu populace a umožňuje kontrolu nepříznivých vlivů zevního prostředí na reprodukci. Vrozené vývojové vady stále patří k hlavním příčinám perinatální a kojenecké úmrtnosti v České republice.

Podíl dětí narozených s vrozenými vývojovými vadami, které vedou k úmrtí do jednoho roku, byl ve Zlínském kraji za období 1991 - 2002 v průměru 23,1 % celkové perinatální úmrtnosti. Tento trend ukazuje na potřebu kvalitní prenatální diagnostiky a sledování těhotných žen.

Tab. 12 a grafy podílu vrozených vývojových vad na perinatální úmrtnosti

Úspěšnost prenatální diagnostiky v České republice je v hlavních rysech plně srovnatelná s vyspělými státy. Kvalitní průběžný záchyt vrozených vývojových vad tak umožňuje posun ukončení těhotenství s postiženým plodem z období spontánního potratu do narození dítěte s vrozenou vadou.

Definice a rámec měření

Za mrtvě narozené dítě se považuje plod, který neprojevuje ani jednu známku života a má porodní hmotnost 500 gramů a vyšší, nelze-li porodní hmotnost určit, narozený po 22. týdnu těhotenství. Novorozenecká úmrtnost - do 28 dnů, ponovorozenecká úmrtnost - od 29 dnů do 1 roku.

Úmrtnost do 1 dne po narození iová oblast zpracování dat a definice, které musí být dodržovány, aby bylo možné sledovat trend a srovnávat regiony a časová období.

tags: #kvocient #novorozenecke #umrtnosti