Která antidepresiva v těhotenství rizika a bezpečnost

Klin Farmakol Farm. Antidepresiva, stejně jako neléčená depresivní porucha v těhotenství, představují rizikové faktory pro průběh těhotenství, vývoj plodu a poporodní adaptaci novorozence. Tento přehled shrnuje aktuálně publikované údaje o vlivu neléčené depresivní poruchy a rizicích spojených s léčbou antidepresivy na průběh těhotenství, vývoj plodu a časnou poporodní adaptaci. Dostupné studie nenaznačují, že by většina antidepresiv měla teratogenní potenciál nebo klinicky významně zvyšovala riziko těhotenských komplikací či narušení vývoje plodu. Po expozici antidepresivům však může dojít ke zvýšení rizika poruchy poporodní adaptace novorozence, která komplikuje časnou adaptaci dítěte.

Současné poznatky o rizicích a přínosech léčby

Antidepressants, as well as untreated depressive disorder during pregnancy, represent risk factors for the course of pregnancy, fetal development, and neonatal adaptation after birth. This review summarizes currently published data on the impact of untreated depressive disorder and the risks associated with antidepressant treatment on the course of pregnancy, fetal development, and early neonatal adaptation. Available studies do not indicate that most antidepressants have teratogenic potential or clinically significantly increase the risk of pregnancy complications or impaired fetal development. However, exposure to antidepressants may increase the risk of neonatal adaptation disorders, which complicate the early adaptation of the child.

Klíčové poznatky z britských a severských dat

  • Pořizované poznatky ukazují, že SSRI antidepresiva (např. sertralin, citalopram, escitalopram a další) mohou být spojena s určitým zvýšením rizika vrozených srdečních vad, syndromu náhlého úmrtí novorozenců či perzistující plicní hypertenze, avšak rozdíly jsou často malé a kontextově závislé.
  • Ve velké populační kohortové studii JAMA (Severní Evropa, 1996-2007) bylo u žen užívajících SSRI během těhotenství zjištěno vyšší riziko předčasného porodu a kojenecké úmrtnosti, avšak výsledky se významně změnily po zohlednění předchozí psychiatrické hospitalizace a dalších faktorů.
  • Nástup perinatálních rizik při užívání SSRI tedy není jednoznačný a vyžaduje individualizovaný přístup s ohledem na historii pacientky a závažnost depresivní epizody.
  • Mezi následné léky po SSRI se řadí venlafaxin (SNRI), u kterého meta-analýzy ukazují nízké až žádné zvýšené riziko vrozených vad; nicméně stále platí potřeba pečlivé monitorace a individualizace léčby.

Formy léčby v kontextu těhotenství

  1. Psychoterapie jako první volba u lehčích depresivních stavů a úzkostných poruch během těhotenství.
  2. Pokud je potřeba antidepresivní terapie, preferují se sertralin, citalopram, escitalopram a venlafaxin při co nejnižších účinných plazmatických koncentracích.
  3. Většina mezinárodních vodítek doporučuje zachovat vybranou medikaci při plánovaném těhotenství a těhotenství, pokud je lék kompatibilní s těhotenstvím, a eventuálně upravit dávkování.
  4. Vysazení medikace by mělo probíhat pozvolně a pod dohledem psychiatra, s cílem minimalizovat riziko relapsu či abstinenčních příznaků.

Rizika neléčené deprese vs. léčby antidepresivy

Neléčená depresivní epizoda během těhotenství je spojena s riziky pro matku i dítě, včetně vyššího výskytu předčasného porodu, nízké porodní hmotnosti a gestačního diabetesu, a dlouhodobějších psychických problémů u dítěte. Psychoterapie může být efektivní u lehčích stavů a často doporučována priorita před farmakoterapií.

Režim ambulantní péče v těhotenství a monitorování plazmatických hladin

Režim léčby je rozdělen na první, druhý a třetí trimestr s cílem držet pacientku v remisi při co nejnižších, avšak účinných plazmatických koncentracích vybraného antidepresiva. V praxi se doporučují jednotlivé odběry hladin v:

  • první trimestr při zjištění těhotenství,
  • druhý trimestr kolem 20. týdne těhotenství,
  • třetí trimestr kolem 32. týdne těhotenství.

Na základě výsledků monitoringu se připravuje information pro porodnici a je zvažována komunikace s porodní péčí o specifikách léčby během porodu a časného poporodního období.

Poporodní adaptační syndrom a kojení

S individuálně nastavenou léčbou je možno kojit fyziologického novorozence; ale syndrom vysazení antidepresiva u novorozence může vzniknout, pokud dojde k rychlému ukončení krevního zásobování placentou. Většina příznaků se objevuje do 48 hodin po narození a odeznívá do dvou až šesti dnů bez specifné léčby. U většího rizika bývá třeba neonatologická péče v JIP.

Praktické otázky a doporučení pro praxi

  • Jaké antidepresivum je v těhotenství nejčastěji zvažováno? Sertralin, následovaný citalopramem a escitalopramem; při volbě dávky je důraz na dosažení účinných plazmatických koncentrací a minimalizaci rizik.
  • Mohou praktický lékař a psychiatr spolupracovat na rozhodnutí o léčbě v těhotenství? Ano, spolupráce obou specialistů je klíčová pro sladění rizik a benefitů při plánovaném těhotenství.
  • Jaký režim je vhodný při plánovaní těhotenství? Doporučuje se postupné snižování dávky při zachování nejnižší udržovací dávky a konzultace s psychiatrem; náhlé vysazení může vyvolat abstinenční příznaky.
  • Jaká je role psychoterapie? Je doporučována jako vhodná primární léčba u lehkých úzkostných stavů a depresí; při závažnějších stavech může být doplněna o farmakoterapii (sertralin, citalopram, escitalopram, venlafaxin).

Formulace a praktické poznámky

V těhotenství je potřeba brát v úvahu změny farmakokinetiky, které vyžadují pravidelný monitoring plazmatických hladin a úpravu dávek podle trimestru. V některých případech se doporučuje zachovat SSRI volby a vyhnout se položkám s vyšším rizikem, jako je paroxetin pro riziko perzistentní plicní hypertenze, či fluoxetin kvůli dlouhému poločasu rozpadu. Venlafaxin se v některých paradigmách uvádí jako vhodná alternativní volba, pokud je to nezbytné.

Specifika péče před porodem a po porodu

Většina vodítek k léčbě doporučuje porod v porodnici; nastavenou léčbu před porodem nesnižujeme. Kojení je možné s vybranými antidepresivy, ale je vhodné zvážit individuální faktory a konsensuálně rozhodnout s lékařem. Délka poporodní hospitalizace v ČR bývá kolem 72 hodin, což obvykle postačuje pro monitorování případných příznaků z vysazení novorozence.

Infografika: Vliv SSRI/SNRI na těhotenství a novorozence

Léčba deprese během těhotenství

Tabulka srovnání rizik a doporučení

Léčba
SSRI (sertralin, citalopram, escitalopram)Malé zvýšení rizika vrozených vad (srdce)Riziko poporodní adaptační poruchy, abstinenční příznakyPrvní volba u lehčích až středně těžkých depresí; nízké dávky
ParoxetinVyšší riziko vrozených abnormalitVyšší riziko poporodních problémůObecně nedoporučované
Venlafaxin (SNRI)Malé až střední riziko vrozených vadNedostatečné signály k významnému rizikuMožnost alternativy, pokud jiné volby nejsou vhodné

Další důležité poznámky: některé studie ukazují, že neléčená deprese rovněž zvyšuje rizika pro plodnost a vývoj plodu. Proto je důležité individualizovat rozhodnutí s ohledem na historii deprese, aktuální stav a možnosti non-farmakologické léčby (psychoterapie).

tags: #ktera #antidepresiva #v #tehotenstvi