Krevní obraz u kojence a jeho referenční hodnoty: přehled pro rodiče a odborníky

Celkový krevní obraz (KO) je běžné screeningové vyšetření, které zahrnuje leukocyty (Leu, WBC) a tzv. diferenciál, dále parametry erytrocytů. Žilní krev je odebrána do zkumavky s EDTA a počty a relativní zastoupení jednotlivých buněčných řad se analyzují pomocí průtokové cytometrie. Průtoková cytometrie určí nejen množství buněk v jednotce objemu, ale i jejich objemy. Některé abnormální buňky mohou být identifikovány nepřesně (schistocyty, nezralé a leukemické formy leukocytů).

Jak se vyšetření provádí a co sledovat při podezření na abnormality

Hb koncentrace se určuje kolorimetrií ( absorpční spektrometrie ). Hct je stanoven po centrifugaci vzorku jako poměr kondenzovaného objemu buněčných elementů vzhledem k celkovému objemu a odráží dynamiku změn v počtu erytrocytů. Počty leukocytů v prvních dnech života bývají vysoké (leukocytóza tvořená granulocyty) a později se mění v závislosti na vývoji imunitního systému. V případě podezření na přítomnost abnormálních buněčných typů je nutné vyhodnocení pod mikroskopem zkušeným laboratorním pracovníkem.

Infografika: princip KO, členění bílých krvinek a jejich význam

Normální hematologické hodnoty se mohou lišit podle věku, odběrové techniky a analytických metod. V tabulkách bývá uvedena výjimka pro novorozence, kojence i starší děti. Důležité je sledovat změny oproti věku a klinickému stavu.

Fyziologie a vývoj hematopoézy v kojeneckém období

Hemoglobin (Hb) u novorozenců se skládá z 80 % fetálního HbF a 20 % HbA1. V prvních dnech po narození bývá relativní polycytémie (vysoká Hb) s makrocytózou erytrocytů a zvýšeným počtem retikulocytů. Po novorozeneckém období Hb klesá v důsledku utlumené erytropoézy a v 10 týdnech bývá nejnižší Hb (anémie tříměsíčního období). Retikulocyty se pohybují kolem 1 % a erytrocyt životnost je 120 dní. U nedonošených dětí bývá pokles Hb výraznější kvůli nedostatečné produkci erytropoetinu (anémie nedonošených).

Objem cirkulující krve koreluje s tělesnou hmotností; u kojenců je objem vyšší než u dospělých v poměru k hmotnosti. Dlouhodobé změny koagulačního systému a hematopoezy se odrážejí v koagulačních testech a v celkovém stavu dítěte. U novorozenců a malých dětí je důležité sledovat i INCIDENCE leukocytózy, neutrofilie s posunem doleva a změny v počtech lymfocytů během prvního roku života.

Diagram vývoje hematopoézy u dítěte

Koagulační systém a jeho laboratorní hodnocení

Koagulační poruchy se posuzují prostřednictvím různých testů:

  • aPTT - testuje vnitřní koagulační systém; prodloužení může naznačovat problémy s faktory VIII-XIII, DIC či heparinovou terapii; u dětí je možné chybné odebrání či kurzívní vliv odběru. Krátké prodloužení aPTT může znamenat lehkou formu hemofilie.
  • PT (INR) - testuje exteriér koagulačního systému; bolesti vedou k prodloužení PT při deficienci vitamínu K; významně souvisí s aktivitou faktorů II, VII, IX, X.
  • TT (trombinový test) - hodnotí konverzi fibrinogenu na fibrin; prodloužení TT ukazuje na sníženou hladinu nebo dysfunkci fibrinogenu, nebo na přítomnost heparinu.
  • Fibrinogen (FBG) - akutní fáze bílkovina; zvýšen v zánětech, nádorových onemocněních, po operacích; snížen při krvácení a hemodiluci.
  • Antitrombin (AT) - variabilní v důsledku jaterní léze, zvýšené spotřeby, nefrotického syndromu a dalších stavů; mírný pokles u těhotenství a užívání hormonální antikoncepce.

Testy solubilních komplexů fibrinových monomerů (EGT, fibrin split test, protaminový test) slouží ke stanovení stupeně aktivace koagulačního systému a bývají pozitivní při DIC, tromboembolických nemocech či sepsi. U testů vyjadřovaných časem (aPTT, PT) záleží na použité reagencii.

Graf koagulačních faktorů a jejich klinická interpretace

Hemato-onemocnění u kojenců a dětí: základní pojmy

Nebezpečné či závažné stavy zahrnují:

  • hemofilii a krvácení do kloubů, zejména u VIII. koagulačního faktoru;
  • hemolytické anémie (zvýšený rozpad červených krvinek, zvýšený bilirubin, ikterus);
  • megaloblastová anémie (narušená absorpce B12 nebo kyseliny listové);
  • tomu svědčí i retikulocytóza, změny v laboratorních parametrech a klinické projevy jako únava, bledost a žloutenka.

Leukémie jsou nejčastější maligní onemocnění v dětském věku; nejčastější formou je akutní lymfoblastická leukémie (ALL). Diagnóza ALL se potvrzuje morfologií kostní dřeně a dále cytogenetickými a molekulárně genetickými vyšetřeními. Léčba zahrnuje kombinovanou cytostatickou terapii a podpůrnou léčbu, která zahrnuje krevní transfuze, imunoglobuliny, antibiotika a antifungální terapie.

Schéma léčby ALL u dětí podle BFM protokolů

Role transfuze, železa a výživy u kojenců

Transfuze krve a krevních derivátů je klíčová součást podpůrné terapie; množství krevní jednotky bývá cca 10-15 ml/kg a transfuzní jednotka by neměla trvat déle než dvě hodiny. Železo je důležitým prvkem v terapii anémií z nedostatku železa; dávky u kojenců závisí na věku a typu výživy. U kojenců do 6 měsíců při kojení je potřeba železa nižší, u uměle živených kojenců kolem 3 mg/den a postupně se zvyšuje s věkem. Železo z potravin se vstřebává různě: hemové železo je vstřebáváno lépe než nehemové; černý čaj a káva snižují vstřebávání železa, stejně jako fytáty z celozrnných výrobků. Vitamin C a A naopak zvyšují vstřebávání železa, a kombinace obou typů železa zvyšuje vstřebávání až čtyřikrát.

U některých dětí se vyskytují typy anémií v souvislosti s genetickými defekty nebo poruchami vstřebávání. U megaloblastické anémie je možné podezření na nedostatek vitamínů B12 či kyseliny listové; u některých dětí mohou být problémy s absorption enteropathies (celiakie, Crohnova nemoc). Důležité je monitorovat rodinnou anamnézu a průběh onemocnění.

Infografika: vliv živin na vstřebávání železa

Fyzikální vyšetření a klinické projevy

Při vyšetření kojence a dítěte je klíčové komplexní posouzení: cyanóza, ikterus, zvětšené lymfatické uzliny, zvětšená játra a slezina, otoky a projevy krvácení (petechie, hematomy). Odběr žilní krve se nejčastěji provádí ráno nalačno, u kojenců často po lehkém jídle; dobrá hydratace a správná technika odběru jsou klíčové pro spolehlivý výsledek. Před transfuzí je vždy proveden křížový pokus mezi dárcem a příjemcem.

Praktické shrnutí: jak číst KO u kojence

  1. Pozorujte trend Hb, Hct, retikulocytózy a typ erytrocytů (mikro/makrocytóza, anisocytóza).
  2. Vyšetřujte leukocyty s ohledem na věk a možné infekce; leukocytóza nemusí vždy znamenat infekci, zvláště u novorozenců je fyziologická změna častá.
  3. Včasně vyšetřujte koagulační testy (aPTT, PT, TT, fibrinogen) při podezření na koagulační poruchy nebo při léčbě antikoagulancii.
  4. Zvažujte nutnost vyšetření kostní dřeně při podezření na maligní onemocnění (ALL).

Tabulky a poznámky k interpretaci

Parametr Co znamená Poznámka pro rodiče
Hb Hladina hemoglobinu - volba mezi normální, nízké hodnoty (anémie), vysoké hodnoty (polycytémie) U kojenců často nízké Hb během 3.-4. měsíce; monitorujte výživu a růst
Hct Poměr objemu červených krvinek k celkovému objemu krve U novorozenců a kojenců se mění v závislosti na etapu hematopoézy
Leukocyty Počet a typy buněk - neutrofily, lymfocyty, eozinofily, bazofily Známky infekce se liší podle věku; posun doleva u novorozenců může být fyziologický

tags: #krvni #obraz #kojenec