Krvácivé stavy v porodnictví: příčiny, diagnostika, léčba, prevence a doporučení

Závažnost krvácivého stavu v těhotenství nebo peripartálně závisí na povaze, intenzitě a rozsahu krvácení. K selhání koagulace může dojít na základě dědičné vady (dědičné koagulopatie - hemofilie a jiné hereditární defekty v plazmo-koagulačním systému) nebo se jedná o koagulopatii vrozenou (autoimunitní onemocnění, trombocytopenie, jaterní selhání, léky - heparin, perorální antikoagulancia, antiagregancia, diluce plazmy a destiček po krvácení a objemové náhradě, DIC). Diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC) je koagulopatie, která v porodnictví patří mezi nejčastější příčiny mateřských úmrtí. Při plně rozvinutém stavu DIC dochází k nekontrolované aktivaci trombinu způsobené uvolněním tkáňového faktoru do cirkulace.

Tkáňový faktor se uvolňuje z traumatizovaných, ale i netraumatizovaných tkání. V traumatizovaných tkáních se uvolňuje z hematomů, obnažené tkáně, z endotelu a leukocytů. V netraumatizovaných tkáních je tkáňový faktor uvolňován z buněk do oběhu vlivem cytokinů nebo endotoksinem. V tomto případě je DIC součástí SIRS při sepsi. Vzniká systémová intravazální koagulace a četné mikrotromby. Následně se aktivuje trombolýza (vysoké D-dimy) a mikrotromby poškozují trombocyty, které jsou vychytávány ve slezině, což vede k trombocytopenii. Ambulantní záchyt všech stavů, kdy je porucha koagulace, zejména u deficitu AT III, proteinů C a S, Leidenské mutace faktoru V, homozygotního defektu MTHFR 677TT aj., je důležitý pro včasnou diagnostiku. K podezření na DIC je namístě energická intenzivní léčba, pokud možno v týmu (hematolog, anesteziolog, internista, …). První opatření - podáme AT III bolus 1 000 j. i.v. a pak kontinuálně dalších 1 000 j.

Komplikace spojené s ektopickou graviditou jsou nejčastější náhlou břišní příhodou v gynekologii. Ektopická gravidita je nejčastěji lokalizována ve vejcovodu (95-97 %). Pokud trofoblast nahlodá celou tubární stěnu, nastane ruptura vejcovodu. Ta má bouřlivý průběh a hrozí masivní krvácení do peritoneální dutiny, protože krev se prakticky nesráží (fibrinogen se vysráží při kontaktu s peritoneem). K příznakům ruptury vejcovodu patří náhlá bolest v podbřišku, peritoneální dráždění, kolapsový stav. Rychle se rozvíjí hemoperitoneum, kardiopulmonální dekompenzace a šokový stav.

Příčinou krvácení ve třetím trimestru a při porodu může být patologicky umístěná placenta. Placenta praevia ohrožuje život matky i plodu (matku krvácením, plod hypoxií). Obvykle i jako první příznak na konci 1. kvadrantu těhotenství. Poporodní krvácení (PPH) je závažný stav, který se může objevit po porodu a je charakterizován nadměrným krvácením. Je jednou z hlavních příčin mateřské morbidity a mortality na celém světě.

Přehledné definice a rizikové faktory PPH/PPH zahrnují: definice ztráty krve (>500 ml po vaginálním porodu nebo >1 000 ml po císařském řezu), časné (primární) a pozdní (sekundární) krvácení, a infekce či vrozené poruchy srážlivosti jako von Willebrandova choroba či hemofilie, které mohou predisponovat k nadměrnému krvácení. Životní styl, kouření a zneužívání návykových látek mohou zhoršit riziko komplikací během porodu a po něm.

Diagnóza a rozsah krvácivých stavů

Diagnóza poporodního krvácení začíná důkladným klinickým vyšetřením. Zdravotníci odeberou podrobnou anamnézu pacientky, včetně množství ztráty krve, způsobu porodu a případných předchozích poruch krvácivosti. Peripartální život ohrožující krvácení (PŽOK) je krvácivý život ohrožující stav vzniklý v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Příznaky hemoragického šoku mohou být méně výrazné kvůli fyziologickému nárůstu objemu krve v těhotenství; krevní ztráty nad 1000-1500 ml obvykle vyvolají tachykardii, tachypnoi a lehký pokles krevního tlaku, nad 1500 ml pak závažnější příznaky - systolický tlak pod 80 mmHg, změny vědomí.

Přesná diagnostika vyžaduje monitorování hemodynamiky, laboratorní vyšetření a včasnou identifikaci příčiny krvácení. Léčba PŽOK zahrnuje urgentní hemodynamickou stabilizaci, masáž dělohy k jejímu stažení a omezení krvácení, a následně uterotonika (Oxytocin, Karbetocin, Metylergometrin). Dále se používají prostaglandiny a v případě nedostatečné odpovědi se pokračuje intravenózní aplikací uterotonik. Pokud není možné dosáhnout adequate hemostázy, zvažují se další metody.

Strategie léčby a možnosti včasné intervence

Mezi pokročilé možnosti patří selektivní katetrizační embolizace aa. uterinae (pokud je dostupná intervenční radiologie) a chirurgické intervence spočívající v devaskularizaci dělohy (podvaz aa. uterinae a aa. ovaricae, B-Lynchova sutura, podvaz aa. iliacae internae). Pokud tyto postupy selžou, zvažuje se rekombinantní aktivovaný faktor VII (rFVIIa). Poslední možností je hysterektomie při pokračujícím krvácení a selhání všech farmakologických a chirurgických terapeutických metod. Pro minimalizaci rizika PŽOK a PPH je klíčová prevence, včasná diagnostika a multidisciplinární léčba.

Včasná léčba vyžaduje koordinaci mezi týmy, včetně gynekologa, anestetika, hematologa a interna. Provádí se masáž dělohy, následně podáváme uterotonika, a dále lze použít další prostředky v závislosti na odpovědi pacienta. Před porodem se doporučuje léčba anémie železem (při poklesu Hb pod 110 g/l v prvním trimestru nebo pod 105 g/l ve 28. týdnu) a v sideropenické anémii nereagující na perorální suplementaci zvážit parenterální železo.

Důležité preventivní a doporučené postupy

Pro snížení rizika poporodního krvácení a peripartálního život ohrožujícího krvácení se u všech vaginálních porodů doporučuje profylaktické podání uterotonik ve třetí době porodní, nejlépe oxytocinu, ihned po porodu dítěte před podvazem pupečníku. U žen po císařském řezu je podání uterotonik rovněž doporučeno. Hlavními předpoklady pro minimalizaci vzniku krvácení jsou prevence, včasná diagnostika a efektivní léčba. Účinná léčba vyžaduje přesnou koordinaci a multidisciplinární přístup.

Pokud se u vás objeví silné krvácení, silné bolesti břicha, známky šoku nebo jakékoli jiné znepokojivé příznaky, vyhledejte lékařskou pomoc. Tento článek je informativní a nenahrazuje odbornou lékařskou pomoc. Pochopení příčin, symptomů a možností léčby může novým matkám a jejich rodinám pomoci včas vyhledat lékařskou pomoc.

Infografika: dělení krvácení během těhotenství a peripartální periody

Diagnostické a terapeutické postupy jsou založeny na aktuálních doporučeních a zkušenostech z české gynekologie a perinatologie, včetně dat z registrů a popisovaných postupů léčby DIC, PŽOK a PPH.

Stav Hlavní rizika Léčba a postupy
DIC Koagulopatie, SIRS, sepsis AT III bolus, kontinuální podání; cílená hemostáza; týmová spolupráce
PPH Placenta praevia, ektopická gravidita, atonie dělohy Uterotonika, masáž dělohy; katetrizační emb., B-Lynch, hysterektomie

tags: #krvacive #stavy #v #porodnictvi