Příjem živin v dostatečném množství, kvalitě a vyváženém poměru, odpovídajícímu potřebám dojnic na danou užitkovost, je základním a rozhodujícím předpokladem racionální výživy. Cílem snah ve výživě dojnic je, aby v krmné dávce byla kryta potřeba živin z 60 - 65 % kvalitní statkovou pící. Schopnost příjmu a ochota příjmu objemných krmiv je limitována mnoha faktory; jejich poznání umožní dosahovat maximálního příjmu sušiny krmné dávky, což je významný předpoklad maximální užitkovosti.
Přežvýkavci vzhledem k uspořádání svého zažívacího traktu mají zcela mimořádnou schopnost zhodnocovat veškerá objemná krmiva, která jsou pro zvířata s jednoduchým žaludkem zcela nezužitkovatelná nebo využitelná jen ve velmi omezené míře. Základní příčinou neinfekčních poruch zdraví dojnic je nevyhovující výživa, zejména v poměru základních živin, kvalitě jednotlivých komponentů krmné dávky a technice krmení. Je založena na zkrmování základní krmné dávky, jejíž produkční účinnost musí odpovídat denní produkci minimálně 8 až 10 kg mléka.
Od 8. měsíce březosti se snižuje podíl konzervovaných statkových krmiv cca o 15 až 20 % a dotace potřebných živin je zajišťována především zkrmováním většího množství sena, vzhledem k dobré funkci a kapacitě zažívacího traktu. Začíná šestý až desátý den po porodu; zjištěná užitkovost na začátku výživy dojnic do 100. dne laktace. Je skutečností, že dojnice v tomto období vyprodukuje až 45 % mléka z užitkovosti za celou laktaci. Z tohoto důvodu je nutné věnovat dojnicím maximální individuální péči v návaznosti na pravidelnou kontrolu užitkovosti (interval 10 dnů).
- Příklad: Užitkovost v 50. Přídavek na rozdojení (tzn. 20 % avans) se od 45. dne po otelení již dále neposkytuje. Systém výživy dojnic od 100. do 200. dne laktace musí odpovídat jak nutričním, tak i fyziologickým požadavkům dojnic. Množství zkrmované produkční směsi činí 0,40 kg na 1 kg mléka nad PÚZKD.
- V období od 200. 1. 2. Při sestavování krmných dávek je potřeba brát v úvahu i zjištěné rozdíly v příjmu objemných krmiv. V systémech výživy dojnic je nutno vzít v úvahu především zastoupení hrubé vlákniny v krmné dávce. Stravitelnost vlákniny v celé krmné dávce se u skotu pohybuje zpravidla v rozmezí 50 až 60 %. Nedostatek vlákniny v krmné dávce způsobuje závažné zdravotní problémy a bezprostředně ovlivňuje výši a kvalitu produkce mléka.
- c) Vláknina v mladé pastvě, mladé zelené píci a kukuřici zkrmované v zeleném stavu obsahuje rovněž málo ligninu; prosycení dojnic těmito krmivy vyvolává zažívací poruchy a stagnaci bachorového trávení. Nedostatečné množství vlákniny je nutné doplnit slámou nebo senem na požadovanou potřebu.
V krmných dávkách dojnic je možné drcením, tvarováním a dalšími fyzikálními úpravami zvýšit obsah vlákniny vzhledem k rychlejší pasáži v zažívacím traktu. Mícháním krmiv se dosáhne rovnoměrného příjmu živin, zamezí se výběru přitažlivějších složek a zlepší se krmná technika a organizace krmení skotu. Délka řezanky smíchané objemné píce a pravidelné doplňování minerálních látek jsou základními předpoklady vysoké produkce a reprodukce.
Nejběžnější formou dotace minerálních látek jsou směsi zdrojů makroprvků (MKS) a mikroprvků (MP). Minerální doplňky se obvykle dávkují v množství 50 až 200 g na kus a mohou být podávány odděleně, nebo jako součást MP. Rozšířenou formou je použití lizů, nejčastěji pevné bloky různých velikostí a barev; monoelementové liziny se používají při zonálních deficiencích, například Cu či Mg. Mikroelementy se doplňují i formou organických proteinátů, které mají vyšší využitelnost než anorganické soli.
Další součástí výživy je aniontový poměr, který má potenciálně příznivý vliv na snížení rizika poporodního ulehnutí. Období před otelením (prepartum) je poslední 3-4 týdny; cílem je nepřekrmovat a upravit podíl hrubých objemných krmiv, zvyšovat podíl neřezaného sena. Aniontová dávka stimuluje uvolňování vápníku z kostní tkáně a eliminuje náhlý deficit po otelení. CAB se vyjádří jako rozdíl mEq Na+K minus mEq dalších sítí.

Praktické tipy pro krmení: krmná dávka by měla být vyvážená tak, aby zajišťovala potřebu statkové píce alespoň z 60 %. Den až postupně, krmte ve skupinách podle fáze laktace; směsná dávka (TMR) zahrnuje objemné píce, jadrná krmiva a minerály. Doplňujte s ohledem na kvalitu a strukturu; funkční vláknina o velikosti 2,5-5 cm stimuluje přežvykování, slouží k tvorbě slin a pufrování bachorového prostředí, čímž zvyšuje příjem sušiny a brání acidóze. Pokud chybí potřebná množství vlákniny, dochází k poruchám trávení a sníží se produkce mléka.
V období laktace je potřeba vyvažovat energetickou i bílkovinnou bilanci; vysoká produkce mléka vyžaduje stabilní trávicí trakt a dobré zdraví. Vstup TMR, správná homogenita a kontrola krmiv jsou klíčové; nabízená dojnice v prvních 100 dnech laktace má největší deficit živin a je nutné ji pokrýt kvalitními objemnými krmivy s nižším obsahem vlákniny a vyšší energetickou hodnotou. Dále je důležité sledovat významné periodické změny frekvence krmení a zabraňovat rychlým změnám složení KD, aby nedošlo k narušení mikrobiální rovnováhy bachoru.
V některých případech lze využít moderních řešení, která nahradí objemná krmiva a umožní stabilní produkci i při nižší dostupnosti objemných krmiv. Například De Heus a.s. nabízí TMR BALANCE PLUS NON GMO; je vhodný pro farmy v NON GMO režimu a pomáhá vyvarovat se acidóz a zajistit stabilní pasáž trávícím systémem. Dávkování je uváděno až do 4 kg. Příklady ekonomických dopadů ukazují, že optimálně vyvážená dávka se může vyplatit i při vyšších nákladech na jádro či objemná krmiva.

V období maximální užitkovosti musí být dojnice ve vyrovnané energetické a bílkovinné bilanci; dobře sestavená směsná krmná dávka (TMR) může zajistit optimální výživu během celé laktace. Důraz je kladen na strukturu a velikost částic (funkční vláknina 2,5-5 cm), která brání vzniku acidózy a zvyšuje příjem sušiny. Při zaprahnutí vyřazujeme jadrná krmiva a šťavnaté krmiva a hledáme vyváženou výživu pro poslední týdny březosti. Zadržení lůžka, metabolická acidóza, ketóza a poporodní paréza jsou zdravotní komplikace spojené s chybami ve výživě; prevence spočívá v korekci krmné dávky, doplňování mikroprvků a včasné intervence.
V závěru jsou nejdůležitějšími principy vyváženost dávky, dostatek vlákniny, správná struktura krmiva, pravidelnost krmení a individualizovaný přístup podle fáze laktace. Optimální kondice před porodem (BSC) u krav má být 3,5-3,75 bodů a adaptace na novou dávku by měla trvat 8-10 dní. Důvodem je udržení bachorové pasáže a prevence metabolických poruch během celé laktace.

Pro precizní finanční a nutriční návrhy krmných dávek se poraďte s odborníky. Podniky s vyváženou TMR dávkou mají potenciál snížit náklady na krmiva a současně zvýšit užitkovost i reprodukční ukazatele.