Slyšeli jste již někdy o odstrašujících případech, kdy ženy ještě v době těhotenství bolestí nedokázaly chodit a ani po porodu se to nevrátilo do normálu?
Stydké kosti jsou vpředu spojeny hrubou vazivovou chrupavkou. Toto spojení je pevné a pružné a nazývá se také symfýza.
Umožňuje flexibilitu pánve při snášení otřesů při chůzi a u žen přizpůsobení se rozměrům plodu při porodu.
Na zadní straně se nachází křížokyčelní (sakroiliakální) spojení.
Nachází se mezi kostí křížovou a samotnou pánevní kostí. Je velmi členité a mohutně propojené silným vazivem.
Během těhotenství se v těle ženy dějí mnohé změny.
Kromě jiného probíhají různé hormonální změny a zvyšuje se hladina hormonů estrogenu, progesteronu a relaxinu.
Má to svůj účel: je důležité, aby byla pánev při porodu dostatečně pružná.
S rostoucím plodem se navíc zvyšuje tlak na pánevní spoje.
Za normální se považuje uvolnění a oddálení pánevních kostí o 3-8 mm.
Příznakem patologického uvolnění vazů je odstup o 10 a více mm.
Pokud mezera mezi pánevními kostmi dosáhne 25 mm, je považována za rupturu, tedy přetržení.
Takovéto uvolnění pánevních spojů narušuje statiku, znemožňuje normální chůzi a způsobuje značnou bolest.
Příznaky symfyzeolýzy neutišitelná bolest v oblasti pánevní spony a kostrče, nezávisle na polozeztížení až neschopnost chůzeztížení až neschopnost postavit se na jednu nohu.
Kolísavá, „kachní“ chůze.
Hmatatelný rozestup pánevní spony.
Vynesení diagnózy je v rukou gynekologa a ortopeda.
Jde opravdu o vzácné zdravotní problémy!
Symfyzeolýza je především hormonální záležitost.
Častěji se vyskytuje u vícerodiček, žen se sedavým zaměstnáním a hypermobilitou (zvýšený rozsah kloubní pohyblivosti).
Začíná většinou ve vyšším stádiu těhotenství a po porodu se stav upraví.
Tlak na pánev se sníží, jelikož se děťátko narodí a hladina hormonů klesne.
Existují však případy, kdy obtíže přetrvávají i nadále.
Současná léčba těchto nepříjemností je stále velmi nedostatečná.
Spočívá hlavně v nezatěžování se, aby nedošlo k posunům kostí nestabilní pánve.
Často je nutná hospitalizace a diagnostika pomocí RTG (rentgen).
Jako podpora existují stahovací pásy, které pasivně drží pánevní sponu pohromadě, případně se používají bandáže.
Po konzultaci gynekologa s ortopedem se často indikuje císařský řez, protože přirozený porod by mohl problém ještě mnohonásobně zhoršit a rekonvalescenci prodloužit.
Poslední možností je operační řešení při rupturách.
Provede se plastika pánevní spony a stabilizace kovovými fixátory.
Příznaky a diagnostika
Symptomy symfyzeolýzy neutišitelná bolest v oblasti pánevní spony a kostrče, nezávisle na polozeztížení až neschopnost chůzeztížení až neschopnost postavit se na jednu nohu.
Kolísavá, „kachní“ chůze.
Hmatatelný rozestup pánevní spony.
Vynesení diagnózy je v rukou gynekologa a ortopeda.
Jde opravdu o vzácné zdravotní problémy!
Symfyzeolýza je především hormonální záležitost.
Častěji se vyskytuje u vícerodiček, žen se sedavým zaměstnáním a hypermobilitou (zvýšený rozsah kloubní pohyblivosti).
Začíná většinou ve vyšším stádiu těhotenství a po porodu se stav upraví.
Tlak na pánev se sníží, jelikož se děťátko narodí a hladina hormonů klesne.
Existují však případy, kdy obtíže přetrvávají i nadále.
ŘešeníSymfyzeolýza je především hormonální záležitost. Častěji se vyskytuje u vícerodiček, žen se sedavým zaměstnáním a hypermobilitou (zvýšený rozsah kloubní pohyblivosti).
Začíná většinou ve vyšším stádiu těhotenství a po porodu se stav upraví. Tlak na pánev se sníží, jelikož se děťátko narodí a hladina hormonů klesne.
Existují však případy, kdy obtíže přetrvávají i nadále.
Současná léčba těchto nepříjemností je stále velmi nedostatečná. Spočívá hlavně v nezatěžování se, aby nedošlo k posunům kostí nestabilní pánve.
Další související témata po porodu
Po porodu se pánevní dno a břišní svaly postupně dávají dohromady, což bývá klíčové pro prevenci diastázy a inkontinence.
Diastáza břišní se popisuje jako rozestup přímých břišních svalů, často se ukáže až po šestinedělí.
Ochablé svalstvo pánevního dna může vést k inkontinenci, kterou lze v počátcích řešit klidem a cíleným cvičením.
Pokud potíže přetrvávají, je doporučena konzultace urogynekologa a případná chirurgická léčba.
Hormonální nestabilita po porodu zpomaluje rychlý návrat těla do normálu; vysoká hladina kortizolu zhoršuje spánek a náladu.
Po porodu se rychle mění i objem krve, ledviny involují a postupně se vrací normální funkce.
Poporodní změny zahrnují také změny v pokožce a estetické projevy, které mohou zůstat trvalé.
Strie, změny pigmentace i změny tvaru břicha vyžadují čas a péči o kůži a svaly.
Včasná rehabilitace pomáhá zlepšit diastázu i inkontinenci, a to často již několik měsíců po porodu.
Hormonální změny a kojení
Po porodu dochází k rychlé hormonální přestavbě; prolaktin stimuluje tvorbu mléka a oxytocin podporuje uvolňování mléka.
Oxytocin a prolaktin se podílejí i na podpoře citové vazby mezi matkou a děťátkem.
První mléko, kolostrum, poskytuje vysokou koncentraci bílkovin, minerálů a imunologických faktorů.
Po několika dnech se vytváří zralé mateřské mléko a kojení má mnoho výhod pro dítě i matku.
Pokud žena intenzivně kojí, ovulace bývá odložena; u jen částečného kojení se může objevit ovulace dříve.
Po šestinedělí se obnova menstruačního cyklu a kojení liší podle jednotlivce.
Psychické změny v šestinedělí
Poporodní blues zahrnuje emoční nestabilitu, podrážděnost a změny nálad, obvykle odezní po několika dnech.
Poporodní deprese bývá častější a může vzniknout až v průběhu prvních 6 měsíců po porodu; riziko bývá nejvyšší po propuštění z porodnice.
Poporodní psychóza je vzácnější, ale vyžaduje okamžitou lékařskou péči a často hospitalizaci.
Výživa během těhotenství a kojení může ovlivnit riziko deprese; významný je příjem omega-3 mastných kyselin, vitamínu D a železa.
Podpora rodiny, dostatek spánku a vhodná psychohygiena mohou významně pomoci při zvládání psychických potíží.
Rehabilitace a prevence
Nejlepší prevencí je aktivní styl života již před těhotenstvím a v průběhu těhotenství, včetně pravidelného cvičení a správné výživy.
Po porodu je důležité začít s cíleným cvičením pánevního dna a břišních svalů co nejdříve, pod dohledem fyzioterapeuta.
Pokud se objeví diastáza nebo inkontinence, je vhodné vyhledat odborníky a neprovádět samoléčbu podle internetových rad.
Časté jsou návštěvy fyzioterapeuta, urogynekologa a dalších specialistů v několika měsících po porodu; terapie může trvat několik měsíců.
V některých případech je nezbytná operace diastázy či jiných struktur pro obnovení stability těla.
Diastáza břišních svalů a inkontinence po porodu
Diastáza je rozestup břišních svalů, který zvyšuje tlak na břišní dutinu a může vést k bolestem a úniku moči.
Diagnóza bývá potvrzena fyzioterapeutickým vyšetřením; léčba zahrnuje speciální cviky a postupné zvyšování zátěže.
Pokud potíže přetrvávají, je nutná spolupráce s urogynekologem a zvážení chirurgické léčby.
Praktické tipy pro rekonvalescenci
Pravidelné ležení na břiše po několik minut denně pomáhá zavinování dělohy a posílení vnitřních struktur.
Postupné cvičení dýchání a jemného protahování může vést k rychlejší obnově svalového tonusu.
Stravování s dostatkem živin a hydratace podporuje regeneraci a snižuje riziko některých komplikací.

Po porodu placenty začne v těle ženy rychlá a zásadní hormonální přestavba; prudce klesají hodnoty placentárních hormonů a narůstají hormony podporující laktaci.
Hormonální změny a rekonvalescence mají vliv na celkový zdravotní stav ženy a na její psychickou pohodu.