Kranionální a paraxialni mezoderm embryologie: vývoj, funkce a struktura

Mesoderm vzniká ve třetím týdnu vývoje zárodku během gastrulace a dělí se na paraaxiální, intermediální a laterální mezenchym. Na začátku třetího týdne se paraaxiální mesoderm dělí na segmenty, které postupně vznikají jako somitomery a končí jejich tvorba na konci pátého týdne 42-44 páry somitů. V centru každého somitu leží dutina myocoel, která postupně mizí.

Úvod do gastrulace a vznik zárodečných vrstev

Gastrulace je proces, při kterém dvouvrstevný terčík mění své uspořádání na trojvrstevný zárodečný terčík. Začíná tvorbou primitivního proužku na povrchu epiblastu a v jeho ose vzniká primitivní brázdička, která vpředu navazuje na uzel a jamku. Primární proužek produkuje intenzivně mezoderm až do začátku čtvrtého týdne a poté klesá významně v kostrční krajině. Z primitivního uzlu vychází ve směru dopředu solidní buněčný provazec - hlavový výběžek, a v jeho ose se tvoří notochordový kanálek. Notochord je klíčová struktura pro následný vývoj páteře a signální děje během embryogeneze.

Neurulace, tedy tvorba neurální ploténky a neurální trubice, je dalším zásadním krokem. Povrchový ektoderm nad notochordem se ztlušťuje a formuje neurální ploténku, která invaginací vytváří neurální brázdičku a neurální trubici, jež se spojuje a vytváří centrální nervový systém. Z neurální trubice se vyvíjí také neurální Lišta, která po migraci poskytuje deriváty pro mnoho struktur v hlavi, krku a trupu.

Paraxiální, intermediální a laterální mezoderm

V průběhu neurulace se po obou stranách neurální trubice tvoří rozsáhlý sloupec mezodermu - paraxiální mezoderm. Ten postupně přechází laterálně do intermediálního a dále do laterálního mezodermu. Laterální mezoderm je spojencem extraembryonálního mezodermu obklopujícího žloutkový vak a amnion. Ke konci 3. týdne se paraxiální mezoderm diferencuje na párové kuboidní útvary - somitoméry, které se později stávají somitami. Koncem 5. týdne je počet somitů 42-44 párů, a uvnitř každého somitomu je dutina myocél, která brzy mizí. Počet somitů odráží stáří zárodku během 4. a 5. týdne.

Sklerotom vychází z ventrolaterální části somitů a slouží k vývoji kostí axálního skeletu (včetně obratlů) a pojivových struktur kolem míchy. Z ventrolaterálních buněk vzniká myotom, z něhož se diferencují svaly. Z dorsální části somitů se vyvíjí dermomyotom, který dutinuje do dermatomu a myotomů. Dermatom a myotom tvoří komponenty kožních a svalových struktur, a ze somitů také vznikají struktury urogenitálního systému, nefrotomy a další.

Deriváty a jejich diferenciace

Ze sklerotomu vznikají i kosti a svým působením formují páteř; z somatopleury laterální ploténky mezodermu vzniká skelet končetin. Z buněk ventro-laterální části vzniká myotom, ze kterého se vyvíjejí svaly.

Dermatomyotom migruje do somatopleury, odkud se vyvíjejí různé svalové skupiny v oblasti hlavy a krku. Myoblasty migrují a spojují se do mnohojaderných myotubulů, které tvoří svalové vlákna. Kodifikace svalů v končetinách a trupu je koordinovaná podle inervace z motorických neuronů z různých oblastí blastemu.

Části endochondální a osifikace

Kosterní skelet vzniká z mezenchymu (sklerotom a laterální ploténka mezodermu). Dezmogenní osifikace probíhá přímo z mezenchymu, zatímco chondrogenní osifikace probíhá přes chrupavčité modely. Při vývoji končetin se objeví končetinové pupeny a autopodium, které je „odškrceno“ od zbytku končetiny. Rotace končetin má specifický směr: horní končetina se stáčí tak, že extenzorová část (triceps) je dorzálně a palec je laterálně; dolní končetina se stáčí, extenzor (kvadriceps) je ventrálně a palec mediálně.

Chrupavčité modely se osifikují centry v diafýzách, sekundární centra vznikají postnatálně. Klouby vznikají kolem šestého týdne. Páteř se vyvíjí z somitů, které se přesunou k chordě dorsalis a neurální trubici a obalí je, čímž vzniká primární osifikace a později sekundární. Žebra a sternum vznikají z částí sklerotomu, které migrují do intermediálního mezodermu a následně do somatopleury. V cranio-faciálním regionu se formuje kosť obličejová prostřednictvím faryngových oblouků a neurální lišty.

Neurocranium a viscerocranium

Neurocranium se skládá z desmocrania a chondrocrania. Viscerocranium (splanchnocranium) je derivátem neurální lišty a vyvíjí se z faryngových oblouků. První oblouk zahrnuje čelistní struktury jako maxilu a část os temporale, druhý oblouk zahrnuje stylomastoidní proces a malé kůstky středního ucha, zatímco další oblouky se podílí na tvorbě dalších struktur.

Velká souvislost: cévní a kardiovaskulární vývoj

Angiogeneze začíná koncem 2. týdne v extraembryonálním mezodermu žloutkového vaku a stvolu. Z krevních ostrůvků se vyvíjejí endotelové buňky a krevní buňky (hemocytoblasty) v 3. týdnu. Srdce a velké cévy vznikají z kardiogenní zóny a primární srdeční trubice vznikají během třetího týdne; krev začne cirkulovat mezi dnem 21. a 22. dnem. Choriální klky postupně roste do sekundárních a terciárních stadijních fází, když se mezenchym rozrůstá a vyvíjí placentární cévy. Ductus venosus Aranti a další cévní šrouby umožňují transport okysličené krve z placenty do embrya a vytvářejí základ pro další vývoj systémů.

Krátké shrnutí klíčových pojmů

  • Gastrulace: vznik trojvrstvého embryo z dvouvrstevného terčíku; primitivní proužek, notochordový kanálek, chord dorsalis.
  • Paraxiální mezoderm: tvorba somitů, sklerotomu, myotomu a dermatomyotom
  • Neurulace: vznik neurální trubice a neurální lišty; deriváty pro CNS, periferii a obličej
  • Končetinový vývoj: končetiny z mezenchymu, autopodium, osifikace, rotace
  • Krvi a srdce: angiogeneze, kardiogenní pole, primordiální oběhová soustava, septace síní a komor
Infografika: Vývoj paraaxiální, intermediální a laterální mezodermu a tvorba somitů

Embryologie: od oplodnění k gastrulaci, animace

V dalších podrobnostech viz poznámky v literatuře, které zahrnují konkrétní fáze, jakož i specifické procesy pro každou z částí mezodermu a jejich vliv na vývoj nervového, muskuloskeletálního a kardiovaskulárního systému během 3.-8. týdne.

tags: #kranialni #paraxialni #mezoderm