Kontrola kontaminujících látek v kojenecké výživě a legislativní rámec

Registr HVY slouží k evidenci provozovatelů potravinářského podniku provozujících stravovací službu a provozoven stravovacích služeb. Slouží také k zaznamenávání výsledků státního zdravotního dozoru v této oblasti, včetně zjišťování příčin poškození nebo ohrožení zdraví a zamezení šíření infekčních onemocnění nebo jiného poškození zdraví z potravin ve všech typech potravinářských provozoven. Účelem registru je používání jednotného informačního nástroje v oblasti státního zdravotního dozoru. Kromě evidence umožňuje plánování a vytváření přehledů o výkonu státního zdravotního dozoru v oblasti hygieny výživy. Údaje jsou vkládány pracovníky územních pracovišť krajských hygienických stanic a jsou využívány jednotlivými krajskými hygienickými stanicemi nebo Ministerstvem zdravotnictví.

Regulační rámec pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách

Evropská unie přijala řadu nařízení s cílem minimalizovat obsah kontaminujících látek v potravinách a stanovit maximální limity pro látky, které nejvíce znepokojují spotřebitele v EU. Kontaminující látky jsou nezáměrně přidané látky přítomné v potravinách, které vznikají v různých fázích jejich výroby, balení, přepravy a skladování nebo v důsledku vystavení životnímu prostředí. Protože má kontaminace obecně nepříznivý dopad na bezpečnost potravin a představuje ohrožení lidského zdraví, jsou pro tyto látky stanoveny maximální limity.

Přehled klíčových nařízení pro odběr vzorků a analýzu

Následující nařízení stanovují metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu obsahu kontaminujících látek v potravinách:

• Prováděcí nařízení (EU) 2023/2782: Stanovuje metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu množství mykotoxinů v potravinách. Mykotoxiny jsou jedovaté látky produkované houbami, které mohou potenciálně kontaminovat potraviny a krmiva. Některé mykotoxiny mohou mít karcinogenní účinky na játra a ledviny. Toto nařízení zrušilo nařízení (ES) č. 401/2006.
• Prováděcí nařízení (EU) 2023/2783: Stanovuje metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu množství rostlinných toxinů v potravinách. Tímto nařízením bylo zrušeno nařízení (EU) 2015/705 o úřední kontrole obsahu kyseliny erukové v potravinách.
• Prováděcí nařízení (EU) 2022/1428: Stanovuje metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu perfluoralkylovaných látek (PFAS) v některých potravinách, jako jsou ryby, maso a droby. Nařízení (ES) č. 1881/2006, které stanovilo maximální úrovně pro PFAS, bylo zrušeno a nahrazeno nařízením (EU) 2023/915.
• Nařízení (EU) 2017/644: Stanovuje metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu obsahu dioxinů, polychlorovaných bifenylů (PCB) s dioxinovým efektem a PCB bez dioxinového efektu v některých potravinách. Dioxiny a sloučeniny s dioxinovým efektem jsou perzistentní látky znečišťující životní prostředí, především vedlejší produkty pálení a průmyslových procesů. PCB se používaly při výrobě elektrických zařízení, barviv, lepidel, retardérů hoření a barev. Jsou velmi vytrvalé a velmi dobře rozpustné v tucích, což vysvětluje, proč jsou PCB stále přítomné a mohou se shromažďovat v živočišných tucích a v celém potravinovém řetězci.
• Nařízení (ES) č. 333/2007: Stanovuje metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu obsahu stopových prvků a kontaminujících látek z výroby v potravinách. Tyto látky mohou být v potravinách přítomny v důsledku kontaminace životního prostředí nebo přesunu z obalů. Mohou se také dostat do potravinového řetězce při zpracování a mohou se hromadit v lidských tkáních. Nařízení se týká například olova, arsenu, kadmia, rtuti, cínu, 3-MCPD s mastnými kyselinami a glycidylesterů mastných kyselin. Bylo několikrát změněno, mimo jiné nařízením (EU) 2024/1045 o metodách odběru vzorků a analýzy pro kontrolu obsahu niklu v potravinách.
• Nařízení (ES) č. 1882/2006: Stanovuje metody odběru vzorků a analýzy pro úřední kontrolu množství dusičnanů v některých potravinách, jako jsou špenát, hlávkový salát, ledový salát, příkrmy pro kojence a obilné příkrmy pro kojence a malé děti.

Vztah k obecnému rámcovému nařízení

Těchto šest nařízení se vztahuje k nařízení (EU) 2017/625 o pravidlech pro zemědělsko-potravinový řetězec, včetně úředních kontrol a dalších úředních činností, jejichž cílem je zajistit uplatňování právních předpisů v oblasti potravin a krmiv. Článek 34 nařízení (EU) 2017/625 stanoví pravidla pro používání metod odběru vzorků a analýzy pro úřední kontrolu a další úřední činnosti. Nařízení (EU) 2017/625 v roce 2019 zrušilo a nahradilo nařízení (ES) č. 882/2004.

Specifické kontaminující látky a jejich zdroje

Některé specifické kontaminující látky a jejich zdroje jsou podrobněji popsány v kontextu uvedených nařízení:

• Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU): V potravinách jsou přítomny v důsledku kontaminace životního prostředí nebo přesunu z obalů. Do potravinového řetězce se mohou dostat také při zpracování. Benzo(a)pyren a další PAU jsou výsledkem nedokonalého spalování organické hmoty a nachází se ve velkém množství potravin, obzvlášť v uzených a grilovaných masech, rybách a sýru.
• Olovo, arsen, kadmium, rtuť a perchlorát: Jsou v potravinách přítomny především v důsledku kontaminace životního prostředí a průmyslových procesů. Mohou se do potravin dostat také prostřednictvím některých typů materiálů přicházejících do styku s potravinami.
• Cín: Je přítomný v konzervovaných potravinách kvůli přesunu cínu z konzervy do potraviny.
• 3-MCPD s mastnými kyselinami a glycidylestery mastných kyselin: Nachází se v rafinovaných rostlinných olejích a v potravinách, které tyto oleje obsahují, jako výsledek procesu rafinace olejů.
• Akrylamid: Tvoří se v potravinách bohatých na uhlovodíky během pečení (i pečení masa), grilování, smažení a vaření.

Implementace a časová osa

Nařízení týkající se metod odběru vzorků a analýzy pro kontrolu kontaminujících látek se používají od následujících dat:

• Nařízení (ES) č. 1882/2006: od 1. března 2007
• Nařízení (ES) č. 333/2007: od 1. června 2007
• Nařízení (EU) 2017/644: od 26. dubna 2017
• Prováděcí nařízení (EU) 2022/1428: od 15. září 2022
• Prováděcí nařízení (EU) 2023/2782: od 1. dubna 2024
• Prováděcí nařízení (EU) 2023/2783: od 1. dubna 2024

Problémy s komunikací a návrhy na zlepšení v oblasti kojenecké výživy

V souvislosti s kontrolou kontaminujících látek v kojenecké výživě byly identifikovány zásadní problémy v komunikaci mezi potravinovým dozorem a zdravotnictvím. Podle poslankyně Evy Šrámkové bylo několik institucí konfrontováno se stejným problémem, přičemž pediatři nedostali včas jasné informace ani metodiku pro vyhledávání případů. Systém se spoléhal pouze na pasivní hlášení, což při absenci jasných pokynů vedlo k nedostatečnému sběru dat.

Zjištění od klíčových institucí

• Česká pediatrická společnost: Dosud nevydala odborné stanovisko k toxinu cereulid, nejednala s Ministerstvem zdravotnictví o problematice a pro pediatry neexistuje specifická klinická metodika.
• Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost: Definici případu a doporučený postup obdrželo až 13. března 2026, tedy přibližně sedm týdnů po zahájení stahování kontaminované výživy. Do té doby se lékaři o situaci dozvídali jen z běžného měsíčního epidemiologického hlášení.
• Hlavní hygienička ČR: Metodický postup byl vydán pouze pro krajské hygienické stanice, nikoliv přímo pro pediatry. Sběr dat se opírá o systém Nutrivigilance, který za celý rok 2024 evidoval jen 17 hlášení.

Poslankyně Šrámková zdůraznila, že v systému vznikla zásadní komunikační mezera mezi potravinovým dozorem a zdravotnictvím.

Návrhy na systémové změny

Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost upozornilo na rozdíl mezi postupy u léčiv a potravin pro kojence. Zatímco problémy s léčivy jsou okamžitě hlášeny prostřednictvím systému Státního ústavu pro kontrolu léčiv, u kojenecké výživy podobný rychlý notifikační kanál neexistuje, protože spadá do systému potravinového dozoru. "Jde o systémovou mezeru. Potravina určená výhradně pro novorozence dnes nemá stejný mechanismus rychlého varování jako léčiva. To je potřeba změnit," uvedla Šrámková.

Poslankyně Šrámková navrhuje několik kroků k nápravě:

• Zahájit retrospektivní vyhledávání případů u pediatrů za celé relevantní období.
• Vydat jednotný metodický pokyn pro pediatry.
• Vytvořit online systém pro hlášení případů rodiči.
• Legislativně zavést rychlý notifikační kanál pro závady kojenecké výživy, podobně jako funguje u léčiv.

Poslankyně Šrámková podala 23. února interpelaci na ministra zdravotnictví, přičemž uvedla: "Odpovědi odborných institucí jasně ukazují, že systém nefungoval tak, jak měl."

tags: #kontrola #kontaminujicicch #latek #v #kojeneckych #vyzivach