Kontrakce lýtka, tlak, příčiny, symptomy, léčba a prevence

Nízký krevní tlak (hypotenze) se definuje jako hodnoty pod 90/60 mmHg. U dospělých se normální krevní tlak považuje za rozmezí 90/60 až 120/80 mmHg a některé osoby mají trvale snížený tlak bez obtíží. Hypotenze se dělí na chronickou asymptomatickou hypotenzi a další typy, které mohou způsobovat symptomy či vyžadovat léčbu. Tři hlavní symptomové formy hypotenze jsou ortostatická hypotenze, nervově zprostředkovaná hypotenze a těžká hypotenze.

Chronická asymptomatická hypotenze

Při této formě mají pacienti trvale nízký krevní tlak bez obtíží a bez nutnosti léčby. Často jsou postiženi mladí, štíhlí lidé (zejména dívky a ženy) a hubení starší lidé. Obvykle nelze určit příčinu, v takovém případě se mluví o primární hypotenzi. Nízký krevní tlak může být způsoben také těhotenstvím; po porodu tento typ hypotenze obvykle vymizí.

Ortostatická hypotenze

Ortostatická hypotenze nastává při vstávání ze sedu či lehu, kdy tělo není schopné rychle upravit krevní tlak a distribuci krve na novou polohu. Pokles krevního tlaku obvykle trvá jen několik sekund či minut a rychle se vrací k normálu. Objevuje se ve všech věkových skupinách, ale častější je u starších lidí nebo u lidí s podlomeným zdravím. Může být i příznakem jiné nemoci.

Nervově zprostředkovaná hypotenze

Nervově zprostředkovaná hypotenze nastává při poruchách komunikace mezi mozkem a srdcem. Objevuje se po dlouhodobém stání, ale také jako reakce na vzrušení či stresové situace. Tento typ je častější u dětí a mladých lidí než u starších pacientů.

Těžká hypotenze

Tato forma je často spojena se šokem. Krevní tlak klesne natolik, že mozek, ledviny a další životně důležité orgány nejsou dostatečně prokrvovány. Může dojít až k život ohrožujícímu šokovému stavu. Příčiny zahrnují: srdečně-cévní onemocnění (např. infarkt myokardu, srdeční selhání, chlopenní vada, arytmie), nemocemi snižující srdeční výdej (perikardiální výpotek, tamponáda, pneumotorax, plicní embolie), stavy vedoucí ke zúžení periferních cév (cukrovka, Parkinsonova nemoc, chronická onemocnění jater), hypovolemii (silné krvácení, ztráty tekutin při zvracení či průjmech), infekce, léky na snížení krevního tlaku (beta-blokátory), hormonální poruchy (Addisonova choroba, hypotyreóza), alergické reakce a otravy.

Symptomy nízkého krevního tlaku

Nízký krevní tlak sám o sobě nemusí být nemocí; trvale nízký tlak bez jiné nemoci může být dlouhodobě prospěšný. Časté symptomy související se sníženým průtokem krve do mozku zahrnují únavu, poruchy koncentrace, zvonění v uších, bledost, studené ruce a nohy, pocení, třes, nespavost, poruchy vidění, bolesti hlavy, tachykardii, závratě, nevolnost a tendenci ke kolapsu. Větší riziko představují pády a zranění.

Diagnostika

V anamnéze lékař zjišťuje minulé a současné nemoci, užívané léky a situace, kdy se objevují symptomy. Základní diagnostika zahrnuje měření krevního tlaku (ideálně opakovaně, v sede/leže), dlouhodobé měření tlaku, EKG a vyšetření oběhového systému. Dále se provádějí laboratorní testy, ultrazvuk, rentgen, echokardiografie, zátěžové testy či pozitronová emisní tomografie (PET) k odhalení případné příčiny.

Léčba hypotenze

Léčba závisí na typu a závažnosti stavu. U zdravých jedinců nízký tlak, který nevyvolává obtíže, léčbu nevyžaduje. Pokud symptomy přetrvávají, je cílem normalizovat tlak, zmírnit symptomy a léčit základní onemocnění. Při prvních známkách hypotenzního stavu je vhodné lehnout si a zvednout nohy pod úhlem asi 45 stupňů, případně sednout a zvednout nohy. V případě šoku je nutné volat záchrannou službu. Léky bývají použity, pokud změna životního stylu nestačí, například mineralokortikoidy (fludrokortison) nebo beta-sympatomimetika (etilefrin).

Co můžete dělat sami: prevence a režimová opatření

Klíčová je změna životního stylu a prevence. Mezi doporučené kroky patří:

  • Kneippova léčebná metoda a střídání teplot ve sprše pro zlepšení cévního tonusu.
  • Pravidelný pohyb a posilování krouživých svalů, které zlepšují tonus cév.
  • Vyvážená strava se zvýšeným obsahem soli, dostatek tekutin (denně 2,5-3 litry vody nebo iontových nápojů se sodíkem a draslíkem).
  • Omezení alkoholu a kofeinu na delší období; vyvarovat se nadměrnému pití kávy.
  • Ne sedět s překříženýma nohama a vyhýbat se rychlému vstávání.
  • Relaxace a zvládání stresu, dodržování léčby základního onemocnění.
  • U těhotných žen může tlak kolísat; je třeba sledovat tlak a hydrataci.

Kdy vyhledat lékařskou pomoc

Při podezření na nízký tlak, zvláště při častém mdlobování, závratích nebo při známkách šoku, je vhodné vyhledat lékaře a provést důkladnou diagnostiku. U starších pacientů a u osob s rizikem pádů je nutná zvláštní opatrnost.

Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) - souvislost s krevním tlakem

Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je označení pro zhoršené prokrvení tkání dolních končetin způsobené zúžením nebo uzávěrem tepen (často ateroskleróza). Rizikové faktory zahrnují kouření, diabetes mellitus, vysoký cholesterol a krevní tlak. Postupně dochází k poklesu krevního průtoku do svalů, zejména při námaze, což vyvolává bolest lýtek známou jako klaudikace. V pokročilejších fázích se mohou objevit klidové bolesti, poškození tkání a případně gangréna. Léčba je kombinací režimových opatření, medikace a revaskularizačních zákroků (balonová angioplastika, stenty, endarterektomie, bypassy). V některých případech vede neléčená ICHDK k amputaci končetiny.

Diagnostika a terapie ICHDK

  1. Fyzikální vyšetření: hodnocení barvy, teploty, pulzů na tepnách.
  2. Nefarmakologická léčba: intervalový trénink, medikamentózní léčba, vasodilatační infuze.
  3. Intervenční terapie: radiologické metody (balonová angioplastika, stent), rotablátor; chirurgická revasikulárizace (rekanstrukce tepen, endarterektomie, bypassy).
  4. Prognóza: závisí na stupni postižení, věku, rizikových faktorech a postižení orgánů. Bez léčby hrozí ztráta končetiny.
Infografika znázorňující typy hypotenze a hlavní příčiny

Jak si správně měřit krevní tlak doma?

tags: #kontrakce #lytka #tlak