Děložní stahy, neboli kontrakce - obrázek. Děložní kontrakce jsou stahy děložních svalových vláken, mimovolné, na vůli nezávislé, dostavujíc se v intervalech, vyvolané zkrácením svalových buněk. Kontrakce je nutno odlišit od jiné vlastnosti elastických vláken - retrakce, schopnosti pasivně se přizpůsobit zmenšenému obsahu dutého orgánu. Svalové kontrtilní buňky tvoří stěnu děložního těla - aktivní části dělohy.
V dolním děložním segmentu a v děložním hrdle je převaha vazivových buněk, svalové buňky jsou v těchto částech dělohy krátké - pasivní část dělohy. Při děložní kontrakci se zvyšuje tlak na děložní obsah, zvýší se tlak v plodovém vejci. Vyvolání a regulace děložních stahů je složitý proces, na němž se podílí hormony, enzymy a míšní nervová centra. Studiem děložních stahů bylo zjištěno, že i mimo kontrakci je tlak uvnitř plodového vejce vyšší, vyvolaný tzv. bazálním tonusem- napětím svalových vláken, za porodu 8 až 12 torrů, v těhotenství nižší, např. ve 30. týdnu 3 až 6 torrů.
Vlastní stah začíná u děložního dna v místech u děložních rohů označovaných jako “místo vzruchu”, odkud se šíří směrem dolů rychlostí 2 cm/sekunda, takže celá děloha je stažena asi za 15 sekund. Níže uložené části děložní stěny se začínají stahovat později, stahy mají nižší intenzitu, trvají kratší dobu. Účinek děložních kontrakcí se projevuje především na dolním děložním segmentu: ten je vytahován směrem vzhůru a rozepíná se, zároveň vytahuje k sobě děložní hrdlo, jehož horní část postupně do dolního segmentu přechází. Děložní hrdlo, nahoru vytahované se zkracuje - spotřebovává. Když je celé hrdlo spotřebováno, z kanálu děložního hrdla zbývá jen zevní branka - porodnická branka. V tomto okamžiku je děložní dutina oddělena od prostoru pochvy příčnou přepážkou.
Dalšími děložními stahy se kruhovitá nebo oválná branka zvětšuje - rozvíjí se, až z ní zbývá jen lem. Fyziologickými stahy není plod ohrožen, změny však vznikají ve fetoplacentárním a uteroplacentárním oběhu. Za stahu jsou stlačovány děložní žíly, krev nemůže odtékat a v uteroplacentárním prostoru krev stagnuje, takže na konci stahu plod nedostává dostatek kyslíku. Registrace děložních kontrakcí: na kontrakcích se sleduje jejich frekvence, intenzita, trvání a pravidelnost. Děložní činnost je možné sledovat i prostým pohledem: stahující se děloha se napřímí a vyklene břišní stěnu, pohmatem dlaní položenou na břišní stěnu se dá odhadnout intenzita a trvání kontrakce.

Moderní přístroje - kardiotokografy - dovolují nejen grafickou registraci děložních kontrakcí, ale zároveň i ozev plodového srdce s monitorováním - trvalým sledováním s akustickou či optickou signalizací nepravidelností. Se snímači umístěnými na břiše se může rodička i pohybovat mimo lůžko.
Autor: prof. MUDr. A. Braxton-Hicksovy kontrakce, často označované jako „poslíčci“, jsou nepravidelné stahy děložního svalstva, které se mohou objevit kdykoliv během těhotenství, nejčastěji však ve druhém a třetím trimestru. Tyto kontrakce představují způsob, jakým se děloha připravuje na skutečný porod, i když nejsou přímo spojeny s jeho začátkem.
Poslíčky těhotné ženy pociťují nejčastěji jako lehce bolestivé stahy, které mají ale nepravidelné intervaly (na rozdíl od kontrakcí, které ohlašují začátek porodu). Poprvé se mohou objevit už ve 23. týdnu těhotenství nebo dříve, nikoliv jen na jeho konci. Pokud se ale objeví takto časně a jsou častější, informujte o tom raději svého gynekologa.
Jak poznáte, že jde skutečně o poslíčky? Pravděpodobně se nejprve objeví pocit tlaku či napětí v oblasti podbřišku a břicha, které připomínají menstruační bolesti. Způsobuje je stahování děložní svaloviny. Říká se o nich, že nejsou bolestivé, jen nepříjemné.
Některé ženy je pociťují jako silnější křeče, jiné je popisují jako bodavou bolest v podbřišku na konci těhotenství. Pokud se poslíčci objeví na konci těhotenství, je důležité umět rozpoznat, zda jde o konktrakce - a tedy začínající porod, nebo jen cvičné děložní stahy. Zásadním rozdílem je, že skutečné kontrakce jsou pravidelné, sílí na intenzitě a zkracují se intervaly mezi nimi.

Braxton-Hicksovy kontrakce jsou běžnou součástí těhotenství. Je důležité vědět, jak je rozpoznat a jak na ně reagovat, abyste se vyhnula zbytečné panice. Průběh fyziologického porodu se dělí na tři části - porodní doby.
První doba porodní - otevírací
Začíná totiž s pravidelnými kontrakcemi (tedy děložními stahy), které otevírají porodní cesty. Kontrakce zřejmě budete vnímat jako pravidelně se stahující dělohu. Děloha je sval, ke své práci potřebuje klid, kyslík a energii. Právě proto je vhodné, budete-li během kontrakce dýchat tzv. břišním dechem, který miminku zabezpečí dostatek okysličené krve. Při kontrakci je také nutné se co nejvíc uvolnit.
Bolest a její vnímání můžeme ovlivnit různými metodami. Nejprve zkoušíme ty nefarmakologické - pohyb, polohování nebo tzv. porodní tanec. Časté střídání poloh může zkrátit délku porodu. Bolestivé stahy se dají zmírnit také teplou sprchou či pobytem ve vaně. Bolesti zad během porodu se dají utlumit masáží nebo aroma masáží, akupresurou, bolestivá místa můžeme také nahřívat pomocí polštářků.
Vjem bolesti zmírní také zvukové projevy, včetně tzv. Stejně jako se liší rodičky, liší se i průběh porodu. Bude tedy na vás, abyste si našla nejvhodnější způsob zvládání bolesti podle vlastních potřeb. My vám rádi poradíme nejrůznější možnosti. Stejně tak budeme v průběhu první doby průběžně a pečlivě sledovat jak Váš stav a stav Vašeho miminka v děloze, a také vyhodnocovat, jak se porod vyvíjí a postupuje.
První doba porodní je hodně bolestivá, lze si ulevit např. ve vaně, sezením na míči, chozením. Pravidelně se kontroluje teplota, tlak a tep ženy a také se monitoruje srdeční činnost plodu.
Druhá doba porodní
Druhá doba porodní začíná v okamžiku, kdy se porodní cesty plně otevřou a končí vlastním porodem miminka. Na přelomu první a druhé doby porodní může nastat přechodný útlum kontrakcí, což je častější u prvorodiček. U maminek, které už někdy rodily, kontrakce naopak mohou být intenzivnější, často s nutkavým pocitem tlačit.
Žena si polohu obvykle volí opět intuitivně. Někdy je ovšem nutné se řídit nejenom jejím přáním, ale brát také v úvahu stav dítěte a celkový postup porodu. Přestože v tuto chvíli jsou porodní cesty už plně otevřené, nemusí to vždycky znamenat, že je nutné začít hned s aktivním tlačením. Někdy je naopak vhodné vyčkat, až hlavička dítěte samovolně sestoupí porodní cestou dostatečně hluboko, abyste se předčasným tlačením nevyčerpala.

Naše porodní asistentka vám vždycky ráda poradí, jestli je právě vhodné tlačit nebo naopak odpočívat. Během tlačení Vám doporučíme, abyste zavřela oči - předejde se tak popraskání žilek v očích, a také abyste pro tlačení využila dobu děložní kontrakce. Při porodu hlavičky porodní asistentka aktivně chrání hráz, aby se předešlo porodnímu poranění. Pokud plodová voda neodteče samovolně v průběhu první doby porodní, navrhneme vám na počátku druhé doby tzv. dirupci vaku blan.
Třetí doba porodní obvykle vedeme tzv. aktivně. To znamená, že když se miminko narodí, necháme dotepat pupečník a mamince žilně podáváme Oxytocin/Methylergometrin, který napomáhá k odlučování placenty a působí preventivně i proti poporodnímu krvácení. Třetí doba porodní se totiž pojí právě s porodem porodního lůžka čili placenty. Při jejím odlučování možná ucítíte slabé kontrakce. Následně placentu včetně plodových blan za mírného tlačení porodíte. Porod placenty by neměl trvat déle než 60 minut. Pokud se ji nedaří porodit přirozeně, je nutné ji vybavit manuálně.

Již v průběhu třetího trimestru může žena pociťovat tzv. poslíčky neboli Braxtonovy-Hicksovy kontrakce. To jsou nepravidelné stahy dělohy. Když žena pociťuje kontrakce pravidelné, nejprve v intervalu 10 minut a později i častěji, jedná se o známku blížícího se porodu. Další známku blížícího se porodu představuje tzv. zrání děložního hrdla a odchod hlenové zátky. K odtoku plodové vody ještě před začátkem porodu dochází jen v asi 10-15 % případů, většinou se tak děje až na konci 1. Porod.
Porod dělíme na první, druhou a třetí dobu porodní. První doba porodní je tzv. otevírací. Začíná s pravidelnými kontrakcemi, které otevírají děložní branku a dělají souvislý porodní kanál. Toto trvá u prvorodiček 10-12 hodin, u vícerodiček bývá kratší. Kontrakce probíhají v intervalu zhruba 5 minut, děložní hrdlo je otevřené na 4-5 cm. Na konci první doby je děložní hrdlo zaniklé a děložní branka má průměr cca 10 cm. První doba porodní je bolestivá; ulevit lze ve vaně, na míči, při pohybu. Pravidelně se kontroluje teplota, tlak a tep ženy a srdeční činnost plodu.
Nastává druhá doba porodní, kdy se dítě narodí a je třeba jej vypudit porodními cestami ven. Tato fáze trvá u prvorodiček obvykle kolem hodiny. Kontrakce dělohy dále vytlačují plod, ale je třeba i vědomé tlačení ze strany ženy. Epidurální analgezie je nejúčinnější prostředek tlumení bolesti, ale může narušit průběh porodu. Na konci druhé doby porodní je dítě vypuzeno, nejprve hlavička a poté zbytek těla. Mohou nastat poranění hráze a někdy epiziotomie.
Po narození dítěte následuje podvázání pupečníku, bonding a první přisátí k prsu. Porodní asistentka chrání hráz a pomáhá k předcházení poranění. Po porodu začínají odcházet z těla očistky, trvají asi 2-3 týdny. Žena po porodu se nazývá šestinedělka. Pro vrácení dělohy do předchozí velikosti pomáhá oxytocin. Na oddělení šestinedělí také chodí dětská sestra kontrolovat novorozence. Pokud vše probíhá bez komplikací, žena s dítětem bývá propuštěna po 3 dnech, po císařském řezu 5 dnech.

Ke kontrole stavu dělohy a hojení poranění slouží průběžná kontrola porodní asistentkou. Děloha se postupně stahuje a vrací do normální velikosti. Zavinování dělohy kontroluje porodník či porodní asistentka, stejně jako hojení prsů a bradavek.
Všechny maminky, zvláště prvorodičky, pociťují úzkost, když se blíží termín porodu. Tělo prostřednictvím pravidelných kontrakcí vysílá signály, že se porod brzy blíží. Děložní hrdlo se změkne a rozšíří. Kontrakce jsou jako tlak na břicho, který trvá několik sekund až minut. Ženy prožívají kontrakce s různou intenzitou.
Braxton-Hicksovy kontrakce vs. skutečný porod
Excitace a kontrakce jsou spojeny s vznikem šířícího se akčního potenciálu, což je důsledek přesunu iontů. Svalová biologie: kosterní svalovina tvoří asi 40 % hmotnosti těla, svalová vlákna obsahují myofibrily tvořené aktinem a myosinem; sarkomery jsou základními jednotkami, dnes se dále zmiňují mechaničnosti kontrakce.
Jak rozpoznat, zda jde o poslíčky nebo skutečné kontrakce
Každá žena prožívá kontrakce jinak, ale obecně platí, že poslíčci jsou nepravidelné, krátké a neprogresivní. Skutečné kontrakce jsou pravidelné, sílí, intervaly se zkracují a nabírají na intenzitě. Poslíčky lze často utišit teplou koupelí, změnou polohy a odpočinkem. Pokud stahy ustupují, není to porod.
Na konci třetí doby porodu je placenta a zbytek vaku blan vyexpulovány. Porod placenty by neměl trvat déle než 60 minut. Pokud placenta nejde sama, vyvoláme ji manuálně. Bonding a první kontakt s dítětem je důležitý pro navázání vztahu.