Vliv předčasného porodu na duševní zdraví matek a související péče

Předčasný porod (Preterm Birth - PTB) je definován jako porod před dokončeným 37. týdnem těhotenství.

Narození extrémně a těžce nezralého novorozence je náhlá, často neočekávaná událost, která má dlouhodobé konsekvence a nejistou prognózu stran těžkého postižení či úmrtí dítěte.

Perinatální duševní zdraví je časově ohraničené období od těhotenství, porodu až do jednoho roku po něm.

Mezi nejčastější duševní poruchy u žen patří poporodní deprese (PPD - Postpartum Depression) s prevalencí 17,7 % (95% IS 16,6-18,8 %).

A úzkostná porucha (Anxiety Disorder - AD) s postnatálním výskytem 9,9 % (95% CI 6,1-13,8).

Mezi nejrizikovější faktory patří prekoncepční duševní onemocnění a nízká sociální podpora.

Diagnostická kritéria poporodní deprese se opírají o přítomnost nejméně jednoho hlavního a alespoň čtyř přidružených příznaků trvajících minimálně 2 týdny.

Je velmi často poddiagnostikována, a tím pádem neadekvátně léčena se všemi následnými komplikacemi.

Hypotéza, že předčasný porod je nezávislý rizikový faktor rozvoje PPD, je konzistentní ve shodě se současnými výzkumnými pracemi.

Rozvoj depresivních symptomů je až 18násobně vyšší oproti kontrolní skupině termínových dětí a týká se až 40 % těchto žen v časném poporodním období.

Materky VLBW a ELBW novorozenců mají zvýšené riziko rozvinutí deprese a úzkostí, které jsou často provázané, ale tyto příznaky se v čase snižovaly.

Longitudinální studie v odstupu 5 let po PTB mají shodné výsledky, kde četnost duševního onemocnění žen po předčasném i termínovém porodu je srovnatelná.

Mezi nejčastější úzkostné poruchy perinatálního období patří GAD, panická porucha a OCD.

Obecným výrokem je, že poporodní deprese vyžaduje lékařskou intervenci a léčbu.

Co je důležité o prevenci a screeningových postupech

Je pravidlem, že takový novorozenec potřebuje intenzivní neonatologickou péči na ARO a JIP.

V ČR je systémová péče o duševní zdraví po předčasném porodu nekomplementární a vyžaduje zlepšení spolupráce v rámci multidisciplinární péče.

Screening pomocí dotazníků po porodu (EPDS, PHQ-9) je jednoduchý a srozumitelný nástroj, který může odhalit preklinické a časné stavy.

V české verzi EPDS skládá z 10 otázek a cut-off skóre ≥ 11 dosahuje dobré rovnováhy senzitivity a specificity pro detekci těžké depresivní poruchy.

Strategie léčby psychické poruchy určuje odborník psychiatr nebo psycholog, nejčastěji formou KBT, někdy v kombinaci s farmakoterapií.

Na základní léčbě se uvádějí SSRI, sertralin je považován za bezpečný i při laktaci; citalopram a fluoxetin mohou přecházet do mateřského mléka.

V České republice zcela chybí vysoce individualizovaná centra MBUs (Mother Baby Units), která umožňují hospitalizaci matky spolu s dítětem.

Separace matky a dítěte naopak může prohlubovat závažnost základního onemocnění a prodloužit hospitalizaci.

Role péče o těhotenství a předčasnému porodu

Ambulantní předporodní péče zahrnuje anamnézu, ultrazvukové vyšetření a odhad hmotnosti plodu s cílem identifikovat rizika hrozícího předčasného porodu.

Nejčastější rizikové faktory zahrnují infekce močových cest, záněty rodidel a nezralost děložního hrdla.

Krátké děložní hrdlo (< 25 mm) indikuje vaginalní aplikaci progesteronu, a to jak u rizikových žen, tak i bez anamnézy zátěže.

Delší než 32. týdnem těhotenství se postupuje podle identických indikací z hlediska plodu a matky jako u těhotenství v termínu.

Transvaginální ultrazvuk k měření délky děložního hrdla je doporučen u žen s rizikem předčasného porodu v období 18-24 týdnů.

Podání kortikosteroidů u předčasného porodu snižuje riziko neonatálního úmrtí a dalších komplikací; nástup plného účinku bývá po 24 hodinách od poslední dávky.

Magnesium sulfát snižuje riziko dětské mozkové obrny u nedonošených dětí; indikací je hrozící předčasný porod mezi 24+0 a 32+0 týdnem.

Tokolytika slouží k zpoždění porodu a zlepšení šancí na převoz do perinatologického centra pro zajištění potřebné péče.

U asymptomatických těhotných s krátkým děložním hrdlem je doporučeno sledování a případné zahájení tokolytické léčby, pokud existují indikace.

Je důležité dodržovat pravidelné prenatální prohlídky, zdravý životní styl a vyvarovat se rizikových návyků.

Vztah duševního zdraví a vývoje dítěte

VLBW a ELBW novorozenec je více vulnerabilní k citovým podnětům, depresivnímu a úzkostnému chování ze strany rodičů.

V dlouhodobějším horizontu bývá zaznamenána vyšší incidence poruch autistického spektra a ADHD u dětí narozených předčasně.

Krátce po porodu bývá úzkost výrazná, ale postupně klesá; u velmi malých dětí však mohou zůstat symptomy déle než u dětí narozených termínově.

PTB je spojena s vyšším rizikem PTSD nebo ASD u rodičů či obou rodičů po porodu.

Tipy pro praxi a organizaci péče

  • Screening po šestinedělí s použitím EPDS a následné klinické vyšetření při pozitivním skóre.
  • Podpora multidisciplinární spolupráce mezi porodníky, neonatology, psychology a psychiatry.
  • Vhodná hospitalizace MBUs pro matky s těžkými poruchami a zachování kontaktu s dítětem.
  • Raising awareness among care teams about perinatal mental health and early intervention.

Shrnující poznámky k rizikům a prognóze

Předčasný porod zvyšuje riziko duševních poruch u matek v prvních měsících po porodu, zejména PPD a AD; riziko se s časem může snižovat, ale zůstává částečně vyšší než u matek s termínovým porodem.

klinická intervence a včasné vyhledání pomoci mohou významně ovlivnit prognózu matky i dítěte a omezit dlouhodobé dopady na rodinu a společnost.

Infografika: Cesty perinatálního duševního zdraví a intervence
KategoriePrevalence k poroduRiziko PPDRiziko AD
Termínový porod74-76 %nižšínižší
VLWB/ELBW novorozenci1,1-1,4 % narozenívyššívyšší

tags: #kontaktovat #gynekologa #po #predcasnem #porodu