Koncová část bičíku lidské spermie: struktura a funkce

Na začátku to byla buňka, kterou lidské oko nevidí. Spermie totiž měří zhruba 0,05 milimetru, lidské oko ji nezaznamená. Jde o nejmenší buňku v lidském těle. Hlavička spermie obsahuje kompletní genetickou informaci, například i pohlaví miminka. Bičík - část spermie umožňující její pohyb. Obsahuje svazek mikrotubulů zakotvený v bazálním tělísku. Dlouhá cestu založenou na pohybu bičíku doprovází izolovaná chemická motivace a struktury uvnitř krčku spermie. Krček je spojovací část mezi hlavičkou a bičíkem; v krčku se ukrývá mitochondrie, motor pálící palivo, který pohání spermii kupředu. Spermie se vyvíjí ze spermatogonií procesem spermatogeneze sestávajícím z meiotického dělení spermatogonie a následné diferenciace spermatidy až ve výslednou spermii. Tato diferenciace zahrnuje tvorbu akrozomu, kondenzaci a protažení jádra, vývoj bičíku a ztrátu většiny cytoplazmy. Celá spermatogeneze se odehrává v semenotvorných kanálcích testes. Ke schopnosti oplodnit vajíčko je nutná ještě tzv. kapacitace. Po kapacitaci spermie následuje akrozomální reakce, která umožní projít spermii přes obaly vajíčka, čímž dojde k oplození. Před vniknutím spermie do vajíčka se spermie zbavuje membrán akrozomu i jeho obsahu. Enzymy akrozomu se proto za normálních okolností do vajíčka nikdy nedostanou.

Struktura a funkce koncové části bičíku

Bičík v sobě ukrývá hlavní a koncové části se zúžením; na střední části bičíku se nachází mitochondrie, které zprostředkovávají tvorbu energie pro pohyb. Dlouhá cesta k vajíčku si žádá velkou kapacitu energie, kterou dodávají mitochondrie v krčku bičíku. Délka bičíku je kolem 50 µm; pohyb je umožněn chemickými signály a samotným motorem uvnitř bičíku. Spermie k oplodnění vyžaduje aktivní pohyb a orientaci ve vejcovodu ženy; pohyb je řízen chemotaxí a termotaxí, které ji vedou k cíli. Po proniknutí do vajíčka se v dalších 10-30 hodinách jádra obou buněk kompletně sloučí a vzniká zygota. Hlavička představuje největší část hmotnosti buňky, obsahuje jádro s haploidní genetickou výbavou a akrozom, který pomáhá proniknout do obalů vajíčka. V přední části hlavičky je akrozom, který vznikl během spermatogeneze splynutím váčků Golgiho aparátu. Akrozom plní funkci lysozomu a slouží k rozrušení struktur obalujících oocyt (corona radiata a zona pellucida).

Evoluční a fyziologické souvislosti

Hlavička spermie je nositelkou genetické informace DNA, která je zakódována ve 23 chromozomech. Každá pohlavní buňka - spermie i vajíčko - nese poloviční chromozomální výbavu. Spermie však na rozdíl od vajíčka může obsahovat chromozom X (holčička) či Y (chlapeček). Po splynutí vajíčka a spermie vzniká zygota, která se rozdělí na dvě buňky. Do procesu kapacitace patří např. splynutí cytoplazmatické membrány v oblasti akrozomu s membránou akrozomu, což umožní po kontaktu spermie s oocytem snadnější vylití akrozomálních enzymů. Splynutím vajíčka a spermie vzniká zygota. Po proniknutí do vajíčka se brána pro další dobyvatele uzavře. Pokud se do vajíčka dostane více spermií, neznamená to, že na cestě jsou dvojčata; jednovaječná dvojčata vznikají dělením zárodku na dvě plnohodnotné části. Dvojvaječná dvojčata vznikají ze dvou samostatných zygot. Zvolená cesta ovulace může vést k superfekundaci, kdy těhotenství vzniká s více otcovstvím. Po oplodnění vajíčko putuje do dělohy, kde se třetí den po oplodnění vstupuje do děložní sliznice a endometria, a týden po oplodnění je vajíčko přichyceno v děložní sliznici.

Vnější a vnitřní pohlavní orgány tvoří mužský reprodukční systém; vnější orgány zahrnují penis a šourek, vnitřní orgány zahrnují varlata, nadvarlata, chámovody, ejakulační vývody, semenné váčky a prostata. Penis má tři hlavní části: kořen penisu, tělo penisu a žalud penisu; při erekci se topořivá tělesa naplní krví a penis ztuhne. Žalud penis je zakončení penisu a je překryt předkožkou. Šourek chrání varlata a oddaluje je od těla pro správnou teplotu vývoje spermií. Vnitřní pohlavní orgány zahrnují varlata, nadvarlata, chámovody, ejakulační vývody, semenné váčky a prostata. Varlata produkují testosteron a tvoří se v nich spermie; nadvarlata dozrávají spermie a připravují je k oplodnění. Chámovody vedou spermie od nadvarlat a ústí do ejakulačních vývodů. Semenné váčky tvoří tekutinu bohatou na fruktózu, která poskytuje spermii energii a tvoří většinu objemu ejakulátu. Prostata přispívá tekutinou do ejakulátu a napomáhá výživě spermie. Močová trubice má funkce jak odvodu moči, tak ejakulace; při orgasmu je ejakulát veden skrz močovou trubici a vyprázdněn v penisové části ztopořením.

Mezi vedlejší zajímavosti patří, že buněčné struktury bičíku byly studovány i u řas a prvoků; nově objevené koncové šroubovice nazývané Tail Axoneme Intra-Lumenal Spiral (TAILS) by mohly sloužit jako navigační mechanismus spermie a udržovat energii pro rychlou plavbu vpřed. Na objevu se podílely vědecké týmy z University of Göteborg a University of Colorado; jejich práce byla publikována v časopise Scientific Reports. Důkaz o průniku bičíku do vajíčka vedl k debatám a vyvarování se mýtů; pravý obraz ukazuje, že bičík a krček spermie spoluprací s akrozomem a dalšími mechanismy často vstupují do cytoplazmy vajíčka. Zároveň se prokázalo, že v oplozeném vajíčku zůstávají mitochondrie z otce pouze v některých případech, čímž vznikají situace nazývané klony a mitochondriální děti.

Mezi faktory ovlivňující plodnost patří kouření, užívání marihuany, alkohol, stres, ionizující záření, určité léky a teplota varlat; tyto vlivy mohou snižovat počet a pohyblivost spermií a zvyšovat podíl abnormálních spermií. WHO pravidelně zveřejňuje referenční hodnoty pro spermiogram; v roce 2021 došlo k aktualizaci, a to včetně snížení dolních mezí počtu spermií na mililitr. Nárůst věku mužů s sebou nese změny ve spermatogenezi; u starších mužů se zhoršuje kvalita ejakulátu a zvyšuje se riziko neplodnosti. Spermiogeneze probíhá nepřetržitě od puberty a trvá po zbytek života; spermií vznikají ze spermatogonialních kmenových buněk a jejich pohyb je zajištěn bičíkem.

  1. Hlavička spermie nese 23 chromozomů a obsahuje akrozom s enzymy umožňující průnik do vajíčka.
  2. Krček spojuje hlavičku a bičík a obsahuje mitochondrie pro dodání energie.
  3. Bičík slouží k pohybu a má zužující se konce, které umožňují efektivní plavbu.
  4. Kapacitace a akrozomální reakce umožňují průnik do vajíčka a oplození.
  5. Po oplodnění vzniká zygota, která se dále dělí a implantuje do děložní sliznice.

V souvislosti s klonováním a mitochondriemi existují zajímavé souvislosti: mitochondrie ze spermie jsou zničeny proteazomem po průniku do vajíčka, pokud však dojde k mezidruhovému oplození, mohou některé mitochondrie otce přetrvat. Příběhy o „odvrženém bičíku“ obyčejně vyvinuly ze studie o mitochondriální dědičnosti, avšak moderní poznání ukazuje, že bičík do vajíčka běžně vstupuje a hraje důležitou roli.

Obrázek: anatomie mužských pohlavních orgánů - schematický nákres

tags: #koncova #cast #biciku #lidske #spermie