Koncentrace spermií: 200 milionů/ml a co to znamená pro plodnost

O neplodnosti hovoříme tehdy, pokud se páru nepodaří počít po více než jednom roce pravidelného nechráněného pohlavního styku. Podle statistik je jí postiženo zhruba 15 % párů, přičemž muži se na této neplodnosti podílejí přibližně v polovině případů. Světová zdravotnická organizace (WHO) pravidelně zveřejňuje referenční hodnoty, podle kterých se řídí laboratoře nabízející analýzu spermatu, poslední aktualizace proběhla v roce 2021. Oproti 50. létům minulého století došlo u mužů k výraznému snížení počtu spermií. Změnily se také referenční limity jednotlivých parametrů, které se u spermiogramu posuzují.

Historie referenčních hodnot a současné standardy

V roce 1951 byla jako spodní hranice brána koncentrace 80 milionů spermií/ml, v roce 1964 se hranice snížila na polovinu. Od té doby následovalo opětovné snížení na 20 mil/ml a od roku 2021 je hranice na 16 mil/ml. Přestože je určité množství pohlavních hormonů i plodnost zachována u mužů do poměrně vysokého věku, dochází s rostoucím věkem, a to především u mužů starších 50 let, ke změnám ve vývoji spermií.

Nedostatečná funkce semenotvorných kanálků, snížení počtu Sertoliho a Leydigových buněk, změny na nadvarleti a prostatě mohou zapříčinit pokles objemu ejakulátu (až o 30 %), sníženou pohyblivost spermií (až o 37 %) a vyšší výskyt tvarově abnormálních spermií (až o 22 %). Narůstá i poškození DNA spermií.

Co nejvíce ovlivňuje kvalitu spermií

  • Kouření - má za následek sníženou hustotu spermatu, nižší počet spermií, zvýšený počet nepohyblivých spermií a zvýšený výskyt abnormalit u spermií.
  • Užívání marihuany (více než jednou týdně) - snižuje koncentraci spermatu až o 28 % a počet spermií o 29 %. Pokud je užívání marihuany spojeno s kouřením tabákových výrobků a konzumací alkoholu, klesá koncentrace spermií až o 52 % a počet spermií o 55 %.
  • Konzumace alkoholu - denní konzumace alkoholu snižuje objem semene a způsobuje změnu tvaru spermií; příležitostné pití nemá na kvalitu spermatu vliv.
  • Stres - vyvolává nerovnováhu hormonů a může se podílet na snížené kvalitě spermatu, zvláště v stresových situacích.
  • Ionizující záření - ovlivňuje kvalitu i kvantitu spermatu; zvláštní pozornost by měli věnovat onkologičtí pacienti před zahájením léčby a uložením spermií.
  • Užívání léků - některé studie ukazují krátkodobý vliv antibiotik, dále léky na vysoký tlak, anabolika, antiretrovirotika, některá antidepresiva či antiepileptika.
  • Zvýšená teplota varlat - nošení těsného prádla, horké koupele, saunování, sedavé zaměstnání a nadměrná aktivita mohou snižovat produkci a pohyblivost spermií.
  • Horečka - po dobu horečky klesá počet spermií a jejich pohyblivost, zatímco se zvyšuje počet nepohyblivých spermií; po uzdravení dojde zhruba po 70 dnech k obnovení kvality spermií.

Vystavení nebezpečným chemickým látkám, vrozené genetické poruchy (např. Klinefelterův syndrom), urologické poruchy (varikokéla) a nesestouplé varle či infekční onemocnění mohou také ovlivnit plodnost. Spermie se tvoří ve varlatech procesem zvaným spermatogeneze, která probíhá od puberty po celý život a zahrnuje fázi rozmnožovací, růstovou a fázi zrání.

Struktura a funkce spermie

Žádná plnohodnotná buňka těla nemá takovou specializaci jako spermie. Spermie je složena z hlavičky, krčku a bičíku. Hlavička, která může zabírat až 51 % hmotnosti buňky, je oválného tvaru; její délka 4-5 µm a šířka 2,5-3,5 µm. Obsahuje genetickou informaci DNA, zakódovanou ve 23 chromozómech. Přední část hlavičky obsahuje akrosozóm s hydrolytickými enzymy pro průnik do vajíčka. Krček spojuje hlavičku s bičíkem, který umožňuje pohyb směrem k vajíčku. Bičík má délku kolem 50 µm a šířku méně než 1 µm; může být rozdělen na střední část s mitochondriemi, hlavní a koncovou část s výrazným zúžením.

Faktory a mechanismy ovlivňující oplodnění

Pro oplození vajíčka v vejcovodu je zapotřebí pouze jedna spermie, která může přežívat v ženském těle až 5-7 dní. Pohyb spermie napomáhají kontrakce v ženském pohlavním ústrojí a chemotaxe a termotaxe. Kapacitace spermie je nutná pro průnik do vajíčka, následuje akrozomální reakce a následně zonální reakce, která zabraňuje dalším proniknutím. Po splynutí vzniká zygota, která se dále dělí na nové buňky.

Primárními ukazateli plodnosti jsou oligozoospermie (nízká koncentrace), teratozoospermie (nepřiměřená morfologie), asthenozoospermie (nízká pohyblivost) a jejich kombinace jako oligoasthenoteratozoospermie. Azoospermie znamená úplnou absenci spermií v ejakulátu, což nemusí nutně znamenat problém jen varlat, ale může souviset s cestou reprodukční.

Diagnostika a interpretace spermiogramu

Spermiogram je základním vyšetřením plodnosti muže. Standardně WHO definuje spodní referenční hranice: koncentrace ≥ 15 milionů/ml, prováděná pohyblivost ≥ 40 % s minimálně 32 % progresivně pohybujících a 4 % normálně utvářených spermií. Důležité je sledovat kolísání hodnot a opakovat vyšetření po 1-3 měsících, protože kvalita ejakulátu se může měnit. V některých případech se používá kombinovaný diagnostický test spermií (IMSI a další klinické parametry) pro detailnější posouzení.

Odběr vzorku probíhá masturbací do sterilní nádoby po 2-3denní pohlavní abstinenci; minimální objem vzorku by měl být 1,5 ml. Normální barva ejakulátu je bílá až nažloutlá; výrazná změna barvy může indikovat infekci. Pyospermie znamená přítomnost leukocytů nad 1 milion na ml ejakulátu a může souviset s infekčním zánětem.

Trend poklesu plodnosti a regionální data

V posledních desetiletích dochází k úbytku množství a zhoršování kvality spermií u mužů ve vyspělých zemích. Studie z Human Reproduction Update (1973-2011) shrnující 42 000 mužů zaznamenala pokles koncentrace spermií z 99 na 47,1 milionu/ml. Data z Brna a okolí ukazují podobný trend a dlouhodobý pokles v průměru. WHO reaguje a snižuje spodní referenční hranice; například spodní limit 15 milionů/ml je stále platný, ale samotné hodnocení je více zaměřeno na spodní referenční hodnoty než na „normální“ hodnoty.

Hlavními faktory, které jsou spojovány s poklesem plodnosti, zůstávají nezdravý životní styl, nadměrný stres, obezita, kouření, nadměrné užívání alkoholu a nevhodné pracovní podmínky. Zahrnují rovněž vlivy z prostředí a chemických látek (např. DEHP a PCB 153), které mohou ovlivnit vývoj spermií již v embryonálním období.

Co dělat pro zlepšení plodnosti

  • Udržovat zdravý životní styl: vyvážená strava bohatá na vitamíny a minerály, pravidelná fyzická aktivita a snižování stresu.
  • Omezit kouření, alkoholu a užívání návykových látek.
  • Dbát na dostatečnou hydrataci a vyhýbat se dlouhodobému horkému prostředí pro varlata.
  • V případě podezření na poruchy spermií vyhledat odbornou klinickou péči a zvážit kombinační diagnostické testy spermií a případně léčbu či asistovanou reprodukci.
Infografika: Jak vzniká sperma a jak funguje spermiogeneze
Schéma vnitřní struktury spermie (hlavička, krček, bičík) a akrosozóm

Odběr spermií a hodnocení spermiogramu je běžnou součástí vyšetření před IVF, nebo obecně při hodnocení plodnosti. I v případě, že spermiogram ukáže nízký počet spermií, nemusíte ztrácet naději. Moderní technologie a postupy v reprodukční medicíně umožňují dosáhnout cíle i s nižšími čísly v ejakulátu.

tags: #koncentrace #spermii #200 #mil #ml