Kojení je přirozený a nejzdravější způsob, který zajišťuje optimální růst a vývoj dítěte. Výlučné kojení by mělo trvat alespoň 6 měsíců. To znamená, že v prvních šesti měsících by miminko mělo dostávat pouze mateřské mléko. Zahájení příkrmů musí zohlednit psychomotorický vývoj a připravenost dítěte k této činnosti a také odpovídající věk pro zahájení alergenních potravin (např. vejce, nebo arašídy) u specifických populací. Toto může být zahájeno v odpovídající formě kdykoli po ukončeném 4. měsíci. I po 6 měsících je kojení cenné - je doporučeno pokračovat v kojení i po zavedení příkrmů, pokud si to matka a dítě přejí.
WHO a UNICEF vyzdvihují, že kojení snižuje riziko infekčních nemocí, jako jsou průjmy nebo záněty středního ucha - a to je jedním z nejlépe zdokumentovaných přínosů kojení. Podporují edukaci matek o výhodách kojení pro dítě i matku a zdůrazňují, že zdravotníci by měli zajistit správnou techniku kojení. Větší důraz na praktickou podporu kladou i evropské pediatrické organizace a národní doporučení.
Co říká WHO 2023 o výživě kojenců a zavádění příkrmů
World Health Organization v roce 2023 vydala komplexní doporučení pro doplňkovou výživu kojenců a malých dětí ve věku 6-23 měsíců. Za prvé, zdůrazňuje důležitost zahájení doplňkového krmení u kojenců ve věku 6 měsíců při pokračování kojení po dobu až 2 let nebo déle. Za druhé, doporučuje pro kojence ve věku 6-11 měsíců, kteří jsou krmeni jiným než mateřským mlékem, vhodnou buď mléčnou výživu, nebo živočišné mléko. Za čtvrté, doporučuje každodenní konzumaci potravin živočišného původu - masa, ryb nebo vajec. Dále by se do denního jídelníčku mělo zahrnout ovoce a zelenina a častá konzumace luštěnin, ořechů a semen, zejména tam, kde je omezeno maso, ryby, vejce a zelenina. Směrnice také upozorňuje na nutnost potravin bohatých na živiny a na omezení nezdravých jídel a nápojů s vysokým obsahem cukru, soli, trans-tuků, a na omezení ovocných šťáv.
WHO také doporučuje doplňky stravy, pokud nejsou dostupné rozmanité potraviny bohaté na živiny, a klade důraz na roli responzivního krmení - poznání a reakce na hlad dítěte a potřebu krmení. Tato směrnice má za cíl zlepšit výživu dětí a podporu zdravého růstu a vývoje po celém světě. V témže duchu se doporučuje pokračovat v kojení i po zavedení příkrmů, pokud si to matka a dítě přejí.
Praktické poznámky o kojení a technice
Kojení je komplexní fyziologický děj. Mateřské mléko má optimální složení, které umožňuje snadné trávení a vstřebávání živin. Správná technika kojení spočívá ve správné poloze a přiložení dítěte: tělo dítěte těsně u matky a přivrácené k ní, ústa široce otevřená, dolní ret vytočen směrem ven, brada se dotýká prsu. Po kojení by bradavka neměla být oploštělá ani poraněná; kojení nesmí matku bolet. Dítě by mělo být kojeno na požádání a frekvence kojení je individuální a měla by ji řídit potřeba dítěte.
Kolostrum, tvořící se v prvních dnech po porodu, je bohaté na imunoglobuliny a má protektivní efekt pro střevní a dýchací trakt. Postupně se vyvíjí zralé mateřské mléko. Laktace je řízena hormonálně na počátku, s postupným posunem na autokrinní regulaci podle poptávky dítěte. Kolostrum a následné mléko hrají klíčovou roli v ochraně novorozence; laktóza usnadňuje vstřebávání vápníku a podporuje střevní mikrobiom.
Role matky, zdravotnického personálu a podpůrných nástrojů
Vzhledem k důležitosti kojení WHO i české národní doporučení vyzdvihují, že zdravotnický personál by měl edukovat matky o správné technice kojení a o výhodách pro dítě i pro matku. V ČR se zlepšila situace díky iniciativám zaměřeným na kojenecká centra a “Baby friendly hospital” program. Pokud z nějakého důvodu kojit nelze, existují bezpečné alternativy - dárcovské mateřské mléko je v některých případech nejlepší náhradou, a banky mateřského mléka zabezpečují sběr, ošetření a distribuci mléka za přísných pravidel. Nicméně i při alternativách je nutné dodržovat bezpečnostní standardy a klinická doporučení.
V České republice podle údajů ÚZIS a dalších zdrojů z roku 2006 až 2012 připomínají, že výchozí pro propuštění z porodnice je kojení časté a široké, ale skutečná praxe se postupně liší podle regionu a zdravotnických systémů. Důležité je, aby maminky věděly, co hradí pojišťovny - v některých případech je možné čerpat laktační poradenství a další podpůrné služby. Včasná diagnostika a monitorování růstu dítěte pediatrem je klíčová pro udržení vhodných návyků a zdravé výživy.
Shrnutí klíčových bodů o kojení a doplňkové výživě
- Výlučné kojení by mělo trvat alespoň 6 měsíců; po ukončeném šestém měsíci lze postupně zavádět příkrmy a pokračovat v kojení podle potřeby dítěte a preferencí rodičů.
- V 6-23 měsících stanovuje WHO výživová směrnice s důrazem na pokračování kojení, doplnění potravy živočišného původu a bohaté pestré stravy vhodné pro rozvoj dítěte.
- Správná technika kojení, časté kojení a on-demand přístup jsou klíčové pro úspěšné zvládnutí kojení a prevenci komplikací jako je retence mléka či mastitida.
- Držení imunity - kolostrum a imunoglobuliny poskytují ochranu novorozencům a plynulý vývoj střevní mikroflóry.
- Dárcovské mateřské mléko je v některých situacích vhodnou alternativou, ale vyžaduje přísná pravidla a dohled.

Kojení III. díl – Správná technika kojení aneb jak na to
Tabulka: Klíčové okamžiky kojení a doplňkové výživy
| Období | Co se doporučuje | Poznámky |
|---|---|---|
| Narození - 4. měsíc | Kojení na požádání, kolostrum, vitamíny D a K | Vyvarovat se předčasnému zavádění příkrmů |
| 4.-6. měsíc | Imunologické okno; zvažovat zavedení nemléčných potravin | Řídit alergeny individuálně |
| 6 měsíců a déle | Pokračovat v kojení; zahájit příkrmy; zavádět železo a vitamíny | Vyvarovat se nadměrného příkrmu a sladkostí |
| 6-23 měsíců | Denní potraviny bohaté na živiny; maso, ryby, vejce; ovoce a zelenina | Omezit průmyslově upravené potraviny |
V závěru lze říci, že nejlepší výživa kojenců a batolat je mateřské mléko a skutečné potraviny. Teorie, že je dobré předčasně doplňovat kojení o příkrmy, se nepotvrdila. Umělá kojenecká mléka nejsou vhodnou náhradou za mateřské mléko a speciální dětské příkrmy bývají zbytečné. Na podporu kojení a správné výživy dětí vyhlašuje OSN již od roku 1992 Světový týden kojení. Pouze mateřské mléko dostává ve světě v prvním půlroce života 43 % novorozenců; v některých zemích však významně vyšší podíl dětí zůstává kojený krátce po narození. Podle Českého CDS vyžadují pravidelnou kontrolu a edukaci zdravotníci a odborné společnosti, aby se podařilo zajistit optimální výživu a ochranu zdraví dětí a matek.