Kojení a jeho význam: přirozený start života a praktické průvodce pro maminky

Kojení patří k přirozeným procesům v přírodě a pro kojence je tou nejvhodnější variantou výživy. Aby bylo dítě kojeno, je v prvních fázích jeho vývoje mimořádně důležité. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výhradní kojení do 6 měsíců věku dítěte (tj. bez jakýchkoliv přídavků) a poté pokračování v kojení v kombinaci s odpovídající doplňující výživou do 2 let či dle potřeb dítěte. Mohou se však objevit objektivní i subjektivní důvody, které uplatnění této zásady neumožňují. V těchto situacích je nutno kojení doplnit nebo zcela nahradit umělou výživou. Mateřské mléko jako přirozená výživa dítěte je nepochybně nejlepším startem do života, který maminka může svému dítěti dát.

Z hlediska podpory vývoje a růstu dítěte je mateřské mléko považováno za nejlepší výživu. Mateřské mléko je bohaté na bílkoviny, tuky a cukry a obsahuje také dostatek tekutin, vitamíny, minerály, probiotické bakterie a široké spektrum obranných látek, které jsou zodpovědné za ochranu dítěte před infekčními onemocněními v oblasti respiračního a gastrointestinálního traktu. Také snižuje riziko výskytů a závažných projevů alergií, riziko obezity a diabetu. Složení mateřského mléka je unikátní i tím, že se mění podle potřeb dítěte - přizpůsobuje se potřebám rostoucího kojence. Neexistuje žádné slabé mléko, mateřská mléka mezi maminkami nelze srovnávat. Další prokázané a nepřekonatelné výhody zahrnují lepší mozkový vývoj, nižší riziko alergie a v rodinách s dědičným rizikem cukrovky ochranu proti cukrovce.

Kojení má řadu pozitivních benefitů pro matku i dítě. Kojení je ekonomické a ekologické. Příprava na kojení začíná již v době raného těhotenství, kdy se prsní žlázy ženy vlivem zejména estrogenů a progesteronu mění, rostou a chystají na budoucí stravování kojence. První přiložení novorozence k prsu probíhá ideálně ještě na porodním sále, zpravidla do 30 minut po narození. Sací reflex dítěte je v této době vyvinutý a organismus matky je kompletně připraven na nástup laktace jak po hormonální stránce, tak po anatomické stránce. Miminko je schopné si samo najít prs, otevřít pusinku a začít sát.

Začátek kojení a jeho biologické základy

Pokud k prvnímu kojení obratem po porodu z nějakého důvodu nedojde, maminky se vůbec nemusí obávat toho, že laktace nenastoupí. Laktace běžně nastupuje 3.-4. den po porodu. Každá maminka a miminko jsou individuality a svou adaptaci na nový prostor a sladění se může trvat každému jinak. V prvních dnech pije miminko malé množství mleziva, které je lehce stravitelné, kaloricky velmi bohaté, s vysokým obsahem bílkovin, vitamínů a obranných látek, děťátko nabírá na hmotnosti a mlezivo mu dodává energii. Mlezivo a následně mateřské mléko společně zabezpečují úspěšný přechod novorozence ze sterilního prostředí v děloze matky do zevního světa plného bakterií.

Po návratu z porodnice bývá miminko častěji hladové, budí se v kratších intervalech a kojit je potřeba i každou hodinu. Časové odstupy mezi jednotlivými kojeními se poté zpravidla prodlužují (počty kojení se pohybují kolem 8-10 přiložení za den, na začátku může být až 20 za den). Ukazatelem dostatečného kojení kromě narůstající hmotnosti miminka je počet počůraných plen, kterých má být minimálně šest za 24 hodin. Přirozený instinkt dítěte je základem, podle kterého se musí řídit počet a délka jednotlivých kojení. Po kojení by mělo být miminko spokojené, nemělo by již natahovat po prsu, nemělo by si cucat prstíčky, nemělo by stáčet hlavičku na stranu, případně by mělo usnout. Pláč miminka není vždy znakem hladu.

Hormony, tvorba mléka a mechanismy poptávky

Během kojení dochází k velké řadě hormonálních reakcí, které spouští tvorbu mateřského mléka, jeho uvolňování do mlékovodů a dostupnost mléka pro dítě. Čím častěji matka kojí, tím rychleji se vytvoří mléko. Díky hormonální bouři, ke které dochází brzy po porodu, se začne mateřské mléko tvořit hned, jakmile miminko začne sát z prsu. Mléko se tvoří ve žlázových buňkách mléčné žlázy, které jsou uspořádány do malých útvarů (alveolů). Během kojení se tvoří dva hormony. Prolaktin působí na tvorbu mateřského mléka a čím více dítě saje, tím více prolaktinu se vylučuje a tím více mléka se tvoří. Jakmile jsou prsa maminky prázdná, díky prolaktinu se začne tvořit více mléka pro další krmení dítěte. Oxytocin je produkován krátce po začátku kojení a má vliv na uvolňování mléka v průběhu kojení.

Produkce mléka funguje na principu nabídky a poptávky. Čím větší poptávka (stimulace/kojení) je, tím více se bude tvořit mléka. Toto je možné využívat i v případě, že z nějakého důvodu tvorba mléka poklesne. Počet kojení a frekvence stimulace tedy klíčově ovlivňují množství mléka.

Nutriční vyžití matky během těhotenství a období kojení

Každá budoucí maminka by měla mít informace o tom, že způsob stravování v průběhu těhotenství má vliv na zdravotní stav jejího dítěte. Výživa těhotné ženy je důležitá jak z hlediska zdraví matky, tak z hlediska fyziologického vývoje plodu. Při standardních stravovacích podmínkách se ženy nemusí obávat výraznějších nutričních problémů během těhotenství. Je také velmi žádané, aby žena nevstupovala do těhotenství s vyčerpanými zásobami živin. Proto se doporučuje, aby alespoň v posledních třech měsících před plánovaným těhotenstvím měla žena stabilní hmotnost a dobře vyváženou a pestrou stravu. Během samotného těhotenství je třeba zabezpečit optimální příjem celkové energie a pozornost věnovat dostatečnému příjmu bílkovin, správnému výběru tuků, kyselině listové, železu, jódu, vápníku a vitaminu D. Doplňky stravy pro kojící ženy mohou obsahovat důležité vitaminy, minerály a stopové prvky.

Samozřejmě by se matka měla vyvarovat rizikovému chování jako kouření, pití alkoholu či užívání drog, které mohou ovlivnit vývoj plodu i složení mateřského mléka. Budoucí maminka by se měla zajímat o nástup a průběh laktace již v průběhu těhotenství a znát výhody kojení pro ni i pro její budoucí miminko. Příprava na kojení zahrnuje dostatek tekutin a pestrou stravu po celou dobu těhotenství a během kojení, ideálně i čtvrt roku před otěhotněním. Pro zahájení kojení je důležitá „zlatá hodina“ po porodu, kdy je dítě poprvé přiloženo k prsu a přisává se.

Pomůcky, technika a podpora kojení

Před samotným kojením může pomoci masáž prsů, teplé obklady a odsávačky mateřského mléka. Existují pomůcky, které mohou kojení usnadnit - nejčastěji kojící polštáře do písmene C. Vyhýbejte se pomůckám narušujícím kojení (dudlík, lahvička se savičkou, prsní kloboučky) alespoň do ustálení techniky sání. Nechte si překontrolovat techniku kojení zkušenou laktační poradkyní. Bylinky a čaje pro kojící ženy mohou podpořit laktaci, v lékárnách bývají čajové směsi s bedrníkem, anýzem, kmínem a fenyklovým pylem, případně pískavice řecké seno, sporýš lékařský či meduňka. Pokud má maminka pocit nedostatku mléka, může během kojení užívat homeopatikum Ricinus Communis 5 CH. Doplňky stravy pro kojící mohou obsahovat vitaminy a minerály (např. Femibion 3, Chytré miminko Superfolin).

Se špatnou technikou kojení souvisí poranění bradavek (ragády). Příčiny mohou být nesprávné přiložení, tlaky patrem dítěte a následná bolest kůže. Jako první pomoc lze použít hojivé masti s panthenolem či lanolinem (Bepanthen, Medela Purelan, Weleda Mama Balzám na bradavky). Čerstvé ranky lze potírat HemaGelem a hojení urychlují hydrogelové polštářky. Bradavky by měly být větrané, ideálně bez podprsenky doma. Lze používat chrániče bradavek či stříbrné prsní kloboučky.

Hromadění mléka v prsou může způsobit tvrdnutí a případně zánět. Příčinou bolestivého horkého nalití bývá ucpaný mlékovod. Pomocí změny polohy při kojení, nahřátí prsu a vyprázdnění mléka je možné problémy řešit. Při zánětu je možné v prvních dnech nahřát prsa, nakojit nebo odsát mléko, poté chladit a opakovat. Při teplotě může matka užívat paracetamol či ibuprofen. Pokud se příznaky nelepší, je nutné konzultovat lékaře a vyzvednout antibiotika.

Různé mikroproblémy mohou zpomalit kojení: vpáčené bradavky, bolesti, tlak a záněty. V takových případech pomáhají formovače bradavek a techniky správného uchopení prsu. Občas bývá únik mateřského mléka při plných prsou a při vzrušení či pláči dítěte; vhodné jsou prsní vložky. Do bradavky může dojít plísňová infekce; v takových případech je vhodné vyšetření lékařem a antimykotická mast. Před kojením se doporučuje omýt prsa a používat roztok Genciánové violeti či krémy proti bakteriálním infekcím.

Co dělat v případě kojení a zdravotních komplikací

  • Pokud lékař předepsal antibiotika, kojení může pokračovat, pokud to lékař schválí.
  • Při mastitidě a zánětu prsů je nutné postupovat podle doporučení lékaře a samoléčení by mělo být omezeno.
  • Růstové spurty a laktační krize mohou ovlivnit frekvenci a množství mléka, ale nejde o trvalé stavy; ke změně poptávky se dá opět vrátit.
  • Není nutné odstříkávat mléko po každém kojení; odstříkávání je vhodné zejména tehdy, když dítě prso zcela nevyprázdnilo.

Kojení a návyk na tekutiny, výživu a zemřelé výdaje

Co je to růstový spurt a laktační krize? Růstové spurt se může objevit kolem 3. a 6. týdne a 3. a 6. měsíce, kdy dítě rychleji roste a potřebuje více mléka. Laktační krize je náhlý pokles tvorby mléka a je dočasná. Pokud je dítě zdravé a plně kojené, nepotřebuje další tekutiny (čaje, ovocné šťávy); mateřské mléko stačí. Důležitá je pestrá strava kojící maminky a dostatečný pitný režim. Vhodná je i častější kojení a odpočinek, zapojení rodiny a rozdělení domácích povinností.

Praktické tipy pro domácí prostředí

Nejčastějšími pomůckami jsou kojící polštáře ve tvaru C, masáže prsou, teplé obklady a odsávačka mléka. Před kojením lze použít Welleda olej na masáž prsů. Důležité je, aby dítě mělo správnou techniku sání a aby kojení probíhalo bez bolestivých nebo nekomfortních situací. V ideálním případě by maminka měla být podpořena rodinou a mít zajištěný odvoz z porodnice, pokud je to možné, aby se mohla plně soustředit na kojení a zotavení po porodu.

Další techniky a postupy mohou zahrnovat výživu v těhotenství a během kojení, doplňky stravy pro kojící ženy a vhodné bylinky nebo čaje. Před kojením i v průběhu kojení lze používat různé doplňky pro podporu mléčné produkce a hydrataci. V případě problémů s kojením se vyplatí vyhledat radu laktační poradkyně a případně využít její podporu i při drobných potížích.

Infografika: Průběh kojení od narození po 6 měsíců

How to Latch | wikiHow Asks a Lactation Consultant

Protože každé dítě i každá maminka jsou jedineční, neexistuje jediné správné “běžné” tempo kojení. Důležité je naslouchat potřebám dítěte, dodržovat zlatou hodinu po porodu, pít dostatek tekutin a jíst pestrou stravu, a pokud nastanou potíže, vyhledat odbornou pomoc.

  1. Optimalizujte zahájení kojení v prvních hodinách po porodu a udržujte kontakt s dítětem.
  2. Podporujte poptávku po mléce pravidelným kojením a vhodnou technikou sání.
  3. Využívejte podpůrné prostředky a rady laktační poradkyně při potížích s přiložením, bradavkami či záněty.
  4. Dodržujte vyváženou stravu a dostatečný pitný režim během těhotenství a během kojení.
  5. V případě potřeby používejte vhodné bylinné čaje a doplňky stravy po konzultaci s lékařem.

V závěru o významu a praktických aspektech kojení

Kojení je nejlepší výživa pro miminko a je důležité také pro zdraví maminky. Ne každá maminka ale kojit může. Kojenecká mléka nahrazují mateřské mléko v případě, kdy kojení není možné nebo není dostačující. Nastal den D! Už nic nebrání tomu, aby si hrdí rodiče odvezli svoje miminko domů. Maminka, která v porodnici dostane maximum informací, by měla mít zajištěn odvoz a podporu rodiny pro hladké zahájení péče o novorozence.

tags: #kojici #maminka #kreslene