Kojení je pro děti velmi prospěšné, podporuje nejen jejich růst, ale také vývoj např. imunitního nebo nervového systému. Na vývoj mozku a mentální výkony 810 dětí ve věku od tří týdnů do 18 měsíců se zaměřila tato studie, během které se zjišťovalo, zda a jak dlouho byly děti kojené. Celkově byly děti sledované po dobu čtyř let. V 18 měsících věku bylo provedeno EEG, tj. neinvazivní vyšetření mozkové aktivity, a ve čtyřech letech byly hodnoceny mentální funkce dětí pomocí standardizovaných testů. Výsledky ukázaly, že kojení delší než 12 měsíců bylo spojené s lepšími všeobecnými a početními znalostmi a řečovými schopnostmi ve srovnání s kratší dobou kojení. Dále se zjistilo, že kojení také ovlivňuje aktivitu mozku zachycenou na EEG, což může vysvětlit i lepší výsledky kojených dětí v testech. Zdá se tedy, že délka kojení má vliv na mozkové funkce a studijní dovednosti v raném dětství.
Přínosy kojení pro rozvoj a poznávací funkce
Příznivý vliv kojení na rozvoj poznávacích funkcí u dětí naznačila studie, na které spolupracoval česko-slovenský tým. Efekt byl patrný u dětí kojených alespoň půl roku a déle, uvedli zástupci Akademie věd ČR (AV). Kojení také podle vědců zřejmě pomáhá zmírnit negativní dopady vysoce znečištěného ovzduší na psychický vývoj malých dětí. Vědci sledovali vývoj 147 dětí z okresů České Budějovice a Karviná. Karvinsko zvolili proto, že je tam výrazně vyšší míra znečištění ovzduší než na Českobudějovicku. Při prvním testu měly děti za úkol nakreslit předložené geometrické obrazce, což zkoumalo jejich percepčně-motorické schopnosti a možné projevy neurologického poškození. Ravenův test je inteligenční test měřící pochopení komplexnosti vzorů a schopnost dětí ukládat a vybavovat si informace. Z dotazníků, vyplněných matkami, pak vědci zjistili informace o kojení a dřívějším vývoji sledovaných dětí. Ravenův test je zkouška abstraktní tvarové percepce a dedukce. Je pojmenovaná podle autora testu - anglického psychologa Johna C. Ravena.
„Výsledky naznačují, že plné kojení po dobu půl roku a déle má větší efekt na vývoj kognitivních funkcí u obou skupin dětí,“ uvedl Šrám, který působí v Ústavu experimentální medicíny AV. Efekt půlročního a delšího kojení podle akademiků zřetelněji vykázaly výsledky Bender-Gestaltova testu, který měří vizuální a motorické schopnosti.„Lze předpokládat, že delší kojení se příznivě projeví zejména na vývoji kognitivních funkcí u dětí žijících v oblastech s vysokou mírou znečištění ovzduší,“ dodal Šrám. Studie také ukázala, že kvalitu vývoje poznávacích funkcí ovlivnila i úroveň vzdělání matek. Děti matek vysokoškolaček dosáhly výrazně lepších výsledků u Ravenova testu.
Ekonomické a environmentální přínosy kojení
Materiál ukazuje, že mateřské mléko je „vždy po ruce“, v dostatečném množství a má vždy přesně tu správnou teplotu. Příznivý vliv kojení na ekonomiku spočívá v úsporách za náhradní výživu, lékařskou péči a snižování nemocnosti, což má dopad i na zdravotní systém. Světová zdravotnická organizace uvádí, že globálně méně nemocí u kojenců znamená významné ekonomické úspory. Ekologický přínos kojení spočívá v tom, že mateřské mléko nevytváří odpad ani zátěž pro dopravu a produkci obalů u výživy nekojených dětí. Výroba náhradní kojenecké výživy vyžaduje chov skotu, odlesňování a spotřebu energií i vody pro sterilizaci a obaly, což má dopad na životní prostředí.
Praktické a sociální dopady pro matky
Kojení napomáhá rychlejšímu návratu dělohy do stavu před těhotenstvím, snižuje intenzitu poporodního krvácení a kojící matky méně často trpí poporodní úzkostí a depresí. Kojící matky se snáze zbavují nadbytečných kilogramů a mohou čerpat vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Kojením matkám mohou zdravotní pojišťovny přispět na pomůcky, a rodina šetří za náhradní výživu, lahvičky a sterilizátory. Podle odborníků je každý měsíc kojení spojeno se snížením rizika vzniku nadváhy u dítěte o 4 %, což podporuje dlouhodobou prevenci obezity.
Rizika a omezení spojená s kojením
Je důležité uvést, že kojení není jediná antikoncepční metoda ani zaručená ochrana proti různým zdravotním rizikům. Některé studie ukazují, že plné kojení má pozitivní dopady na rozvoj poznávacích funkcí, ale podmínky okolí a genetické faktory mohou ovlivnit výsledky. Vliv znečištění ovzduší na psychický vývoj dětí může být v určité míře tlumen kojením, ale úplné vyřazení rizik však kojením nenahradíme. Důležité je zohlednit také vzdělání matek a další socioekonomické faktory, které se promítají do výsledků poznávacích testů.

Názorné ukážky techník dojčenia
Tableární shrnutí dopadů
| Aspekt | Vliv kojení | Poznámky |
|---|---|---|
| Kognitivní funkce | Delší kojení (alespoň 6 měsíců) lepší výsledky | Ravenův test, Bender-Gestalt |
| Stav mozkové aktivity | EEG ukazuje změny s délkou kojení | Souvislost s mentálním vývojem |
| Znečištění ovzduší | Možný tlumivý efekt | Význam vzdělání matek |
| Riziko nemocí | Nižší u kojenců; menší hospitalizace a SIDS | Podpora imunitního vývoje |
| Ekonomika a společnost | Úspory za výživu, péči a energii | Podpora kojení jako veřejný zdravotní nástroj |
Mateřské mléko poskytuje kojenému dítěti všechny potřebné živiny a protilátky, které chrání dítě např. před záněty středního ucha, infekcemi dýchacích cest nebo průjmy. Složení mateřského mléka se mění dle věku dítěte, což žádná náhradní kojenecká výživa nemůže plně nahradit. Dlouhodobé výhody kojení se projevují i v dospělosti, kdy kojenci vyspělejšího vývoje mohou mít lepší výsledky inteligence a lepší řízení riskantních faktorů.
Přínosy kojení pro matku a rodinu
Kojení posiluje láskyplný vztah mezi dítětem a matkou a podporuje psychický i fyzický zdraví matky. Dlouhodobě může snižovat riziko některých onemocnění a usnadňovat hubnutí po porodu. K praktickým výhodám patří vždy po ruce mléko, které je vhodné teplotě a množství pro dítě. Finanční a ekonomické přínosy kojení jsou nepopíratelné - úspory za náhradní výživu i energie, lepší zdravotní stav dětí a výrazné snížení nemocnosti.
- Ko\u 1)jení ovlivňuje EEG a mozkové funkce u raných dětí, což souvisí se zlepšením kognitivních funkcí.
- Delší doba kojení je spojena s lepšími všeobecnými a početními schopnostmi a s lepší řečovou komunikací.
- Pro matku znamená kojení rychlejší návrat dělohy, nižší riziko poporodní deprese a potenciálně nižší riziko některých onemocnění.