Kratší doba kojení je spojována s řadou obtíží u dětí. Důkazy spojující kratší dobu kojení s problémy chováním dítěte však nebyly průkazné. Vzhledem k téměř výhradnímu zaměření na rané dětství v předchozích výzkumech je málo známo o účincích kojení na chování během dětství a dospívání. Data pocházejí z Millennium Cohort Study, velké, prospektivní kohortové studie ve Spojeném království. Zúčastnilo se 11 148 dětí, jejich rodičů a učitelé. Studie mapuje vliv délky kojení na chování dítěte uváděné rodiči longitudinálně pomocí modelování latentní růstové křivky a na chování dítěte hlášené učitelem pomocí více regresních analýz. Délka kojení byla hodnocena prostřednictvím rozhovorů s rodiči, když bylo dítěti 9 měsíců. Závěr: Tato studie poskytuje další důkazy podporující souvislosti mezi délkou kojení a socioemocionálním vývojem chování dětí.
Koncepce a souvislosti mezi kojením a pubertou
Předčasná puberta je spojena se zvýšeným rizikem metabolických a kardiovaskulárních onemocnění, včetně diabetu 2. V mnoha studiích je předčasná puberta spojována se zvýšeným rizikem metabolických a kardiovaskulárních onemocnění, včetně diabetu 2. typu, obezity, hypertenze, a dokonce i některých druhů rakoviny. V posledních 20 letech si vědci všimli trendu, kdy děti prožívají pubertu dříve než v minulých letech, příčina však není známa. Roli pravděpodobně hraje genetická predispozice a faktory prostředí.
Kojení jako faktor pozdního nástupu puberty a vliv na hmotnost
Kojení kojenci, zejména pokud jsou krmeni přímo z prsu místo z lahvičky, jsou štíhlejší než děti krmené umělou výživou ve 12 měsících věku. Longitudinální observační studie sledovala 613 dětí ze 6 kohort napříč Spojenými státy v rámci programu Environmental Influences on Child Health Outcomes (ECHO). Zápis do programu ECHO začal v 80. letech 20. století a stále probíhá. Výzkumníci zaznamenávali, zda a jak dlouho byly děti kojeny a také, zda kojení může oddálit pubertu prostřednictvím svého vlivu na hmotnost. Sledovali také změny výšky v čase a růstové spurty jednotlivců používali jako objektivní měřítko načasování puberty. Výzkumníci zjistili, že u žen dochází k pubertě dříve než u mužů, a to přibližně o 1,3 roku. Přibližně 13,5 % jedinců bylo výlučně kojeno do 3 měsíců věku, což znamená, že nekonzumovali umělé mléko ani jiné potraviny. Výzkumníci zjistili, že u výlučně kojených jedinců došlo k pozdějšímu nástupu puberty, o čemž svědčí 4měsíční zpoždění maximální rychlosti růstu. Výzkumníci identifikovali mírné souvislosti mezi výlučným kojením a nižším BMI ve věku 5 a 10 let. Studie měla několik omezení. Chyběly údaje o načasování puberty matky nebo to, zda bylo mateřské mléko odsáváno nebo podáváno přímo z prsu.
Analýza Terezy Mynářové uvádí, že kojící děti mají benefity i pro starší děti: kojení není přínosné jen pro novorozence či několikaměsíční miminka, ale i pro děti, které již chodí či mluví. Podle WHO je kojení batolat stále vhodné. I po dovršení dvanácti měsíců má mateřské mléko výživovou hodnotu a děti z něj získávají cukry, tuky, bílkoviny, vitamíny, minerály či imunitní látky. Laktoferin a imunoglobulin A se v mléce vyskytují ve vysoké koncentraci bezprostředně po porodu a následně jejich zastoupení klesá. Dlouhodobé kojení dále obsahuje oligosacharidy, živé buňky včetně kmenových buněk a leukocyty. Mateřské mléko má více funkcí než jen výživu; může pomáhat dítěti usnout a uklidnit ho, což bývá důležité zejména při růstu špičáků a stoliček. Perrinová zdůrazňuje, že kojení má antiinfekční a antioxidační účinky a posiluje střevní mikroflóru a mineralizaci kostí.
Důsledky a současné pohledy na dlouhodobé kojení
Dlouhodobé kojení (do 2 let či déle) je doporučováno WHO a podporuje nejen vývoj imunitního systému, ale i sociálně-psychologický rozvoj dítěte. Z hlediska zdraví snižuje riziko rakoviny prsu a děložního čípku u matky, a také riziko osteoporózy. Dítě může mít nižší riziko hospitalizace, obezity a pozitivní psychologické efekty. Každá kapka mléka má význam a jeho výhody se mohou projevit i po prvním roce života. V Česku však kojení batolat není vždy vnímáno jako normální, a proto bývá vystaveno sociálním posunům či nedorozuměním, jak ilustruje případ z Raiffeisenbank.
Historicky se kojení mělo odlišně: v době minulého režimu se kojilo jen po nezbytně nutnou dobu; dnes mnoho rodin zvažuje kojení až do dvou let a některé až do předškolního věku. WHO a další odborníci zdůrazňují, že kojení je přirozenou a ceněnou součástí péče o dítě, a to i při delším trvání. Zákonodárné a sociální rámce měly v minulosti omezující dopady na kojení a praxi rodičovství, avšak současné pohledy podporují individualizovaný přístup k potřebám dítěte a rodičů. Od roku 1987 je u nás zakázáno kojit cizí děti kvůli riziku přenosu viru HIV.


Analýzu doplňují uvedené vědecké reference, které ukazují souvislost mezi delší dobou kojení, menším BMI u 5-10 let a pozdějším nástupem puberty u některých skupin. Omezení studií zahrnují chybějící data o načasování puberty matky a o tom, zda bylo mléko odsáváno či podáváno přímo z prsu.
tags: #kojeni #pubertalniho #ditete