Nejdůležitější složkou potravy kojenců a batolat je mléko. Mateřské mléko je bezpochyby nejlepší zdroj výživy novorozence a kojence. Kromě pro růst a vývoj důležitých látek obsahuje i značné množství probiotických kultur a další imunitu podporující látky.
Laktózová intolerance je nesnášenlivost mléka a některých mléčných produktů. Příčinou je nedostatečná tvorba trávicího enzymu laktázy, který štěpí mléčný cukr (laktózu) na monosacharidy glukózu a galaktózu. Zdravý organismus dokáže v těle pomocí enzymu laktázy rozdělit laktózu neboli mléčný cukr (disacharid) na dva samostatné cukry - glukózu a galaktózu (monosacharidy), které poté dokáže bez problémů vstřebat.
Co je laktózová intolerance a jak se liší od alergie
Intolerance laktózy neboli nesnášenlivost mléčného cukru je častou zažívací poruchou. U laktózové intolerance jde o trávicí potíže, nikoli alergickou reakci. Laktózová intolerance není alergie. Alergie na kravskou bílkovinu není laktózovou intolerancí.
Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) je imunitní reakce organismu po snědení mléčných bílkovin, zatímco u intolerance laktózy chybí enzym laktáza. Alergie je závažnějším problémem než intolerance laktózy. U alergie na mléko jsou vyvolávajícím podnětem (alergeny) bílkoviny ̶ albuminy, globuliny a kaseiny. Intolerance (nesnášenlivost) laktózy spočívá v neschopnosti organismu rozštěpit a vstřebat laktózu.
Vrozená vs. získaná forma u kojenců
Vzácnou, život ohrožující reakcí je pak anafylaktický šok. Vrozená laktózová intolerance (alaktázie) je poměrně vzácná a je geneticky daná. Střevo není schopné laktózu zpracovat už od narození. Tato forma nesnášenlivosti je neléčitelná a přetrvává po celý život. Typickým příkladem je vzácná vrozená laktózová intolerance, tzv. alaktázie, kdy zcela chybí enzym laktáza potřebný pro štěpení mléčného cukru laktózy na jednoduché sacharidy.
Intolerance laktózy se u dětí objevuje nejčastěji přechodně, po prodělání průjmového onemocnění. V některých případech vznikne i po prodělání infekčního průjmového onemocnění, například rotavirové střevní chřipky, kdy dojde k dočasnému poškození střevních buněk obsahujících enzym laktázu.
Příznaky laktózové intolerance u kojenců a batolat
- zažívací potíže: nadýmání, výrazné plynatosti, bolesti břicha
- řidší či průjmovitá stolice (může mít kyselý zápach), někdy i zácpa
- nevolnost, pocit tíhy v žaludku
- u kojenců může jít o přechodný stav s projevy po virové infekci
U nejmenších dětí se nejčastěji setkáváme s alergií na bílkovinu kravského mléka (ABKM), která se může projevit už v prvních týdnech života, zatímco skutečná vrozená laktózová intolerance je velmi vzácná a projevuje se hned po narození, kdy dítě netoleruje mateřské ani umělé mléko obsahující laktózu.
Diagnostika: jak rozlišit alergii a intoleranci
Rozlišení alergie od intolerance není vždy jednoduché. Pokud máte dojem, že by vaše dítě mohla opravdu trápit alergie na bílkovinu kravského mléka nebo intolerance laktózy, pak je prvním krokem návštěva pediatra a porada s ním. Samodiagnostika ale často bývá nepřesná, proto je vhodné výsledek i vaše potíže vždy konzultovat s lékařem (ideálně s alergologem nebo gastroenterologem).
Při podezření na alergii na mléko se nejčastěji provádí krevní testy, které zjišťují přítomnost IgE protilátek proti mléčným bílkovinám, kožní prick testy a velmi užitečná bývá eliminačně-expoziční metoda - tedy cílené vysazení mléčných výrobků ze stravy a jejich následné opětovné zavedení pod dohledem odborníka. U laktózové intolerance se používají jiné diagnostické postupy: nejběžnější je vodíkový dechový test, k dispozici jsou také genetické testy a laktózová zátěžová zkouška.
Co dělat při potížích a jaké jsou možnosti krmení
Jestliže kojenci reagují na mateřské mléko zdravotními potížemi, je po konzultaci s lékařem na místě zahájit a striktně dodržovat eliminační dietu. Do mateřského mléka prochází i řada antigenů - potenciálních alergenů, třeba bílkovina kravského mléka, na které je alergická spousta miminek. Pokud kojící maminka vyloučí tuto bílkovinu ze své stravy, může své dítko i nadále kojit.
Typickým postupem u kojeného dítěte s alergií na bílkovinu kravského mléka je bezmléčná dieta kojící ženy. Lékař nebo lépe nutriční terapeut, by měl matce důkladně vysvětlit, že je potřeba vyřadit všechna živočišná mléka (i ovčí nebo kozí kvůli zkříženým reakcím) a výrobky, kde je bílkovina těchto mlék obsažena - třeba i syrovátka, sušené mléko, máslo atd.
V případě potvrzené alergie na bílkovinu kravského mléka se u nekojených dětí doporučuje přejít na speciální hypoalergenní mléka nebo formule na bázi volných aminokyselin. U dětí krmených kojeneckým mlékem se zařadí speciální mléko určené pro děti s touto alergií, u dětí plně kojených je nutná bezmléčná dieta kojící ženy.
Kontraindikací kojení je vzácná vrozená alaktázie: jelikož mateřské mléko přirozeně obsahuje laktózu, je při této nemoci kojení kontraindikováno. Žádné bezlaktózové výrobky ve stravě maminky to nespraví, je nutné krmit dítě speciální kojeneckou formulí bez laktózy.

Dietní doporučení a náhrady
Pro nejmenší děti jsou zde speciální kojenecká mléka bez laktózy. Speciální kojenecká mléka obsahují vysoce kvalitní sójové bílkoviny. Děti potřebují pro zdravý vývoj kostí a zubů přijmout dostatečné množství vápníku. Proto je důležité, aby děti s laktózovou nesnášenlivostí přijaly vápník formou speciálních sušených mlék. Tyto speciální výrobky mají stejný obsah vápníku jako klasické mléko.
Pokud laktózová intolerance není úplná, není nutné se mléčných výrobků zcela vzdát. Někdo snáší dobře fermentované výrobky, ve kterých je laktóza už částečně natrávená. Jedná se o zakysané mléčné výrobky jako jsou kefíry a jogurty. Tvrdé sýry a máslo jsou také dobře tolerovány, protože obsahují minimum laktózy.
Na trhu je dnes již rozšířena řada speciálních mléčných výrobků označovaných jako „lactose free‟ nebo „low lactose\" ̶ mléko, sýry (tvrdé sýry, mozzarella, cottage a jiné), smetana, máslo, jogurty a další. Dostupné jsou také kapky, tablety či kapsle s obsahem aktivního enzymu (laktázy), které se užívají zároveň s konzumací potraviny obsahující laktózu.
Alternativy a náhrady bez mléka
Další alternativou bývají rostlinné produkty, které neobsahují žádnou laktózu. Rostlinná mléka, jogurty, smetany a dezerty se vyrábí ze sóji, kokosového mléka, mandlí či obilovin. Tyto náhrady jsou běžně k dostání i ve variantách obohacených o vápník a vitamín D. Nezapomínejte však doplnit chybějící bílkoviny, probiotika a vitaminy z jiných zdrojů.

Praktické tipy pro rodiče kojenců
- Vždy konzultujte podezření na alergii či intoleranci s pediatrem.
- Při alergii u kojeného dítěte je nutná bezmléčná dieta matky a případná suplementace vápníku a vitamínu D. Kvůli vyřazení mléčných produktů by kojící žena měla suplementovat vápník 1000 mg/den a vitamín D 10 µg/den.
- Při dočasné intoleranci po infekci zvolte přechod na bezlaktózovou kojeneckou výživu do doby obnovy střevních buněk s laktázou.
- Při výběru doplňků stravy a léků čtěte složení - některé tablety mohou obsahovat laktózu jako pomocnou látku.
- Pozor při zavádění příkrmů: laktózu může obsahovat nejen samotné mléko, ale i jogurty, kaše či sušenky.
Jak se vyvíjí prognóza
Alergie na bílkovinu kravského mléka patří mezi nejčastější alergie dětského věku a v drtivé většině případů se tato alergie projeví v prvním roce života dítěte. U většiny dětí vymizí do tří let věku. Intolerance laktózy je v dětství spíše přechodná a většinou se objevuje především po virových průjmech; primární genetická forma (alaktázie) je však trvalá.
Tabulka: Klíčové rozdíly mezi alergií na mléko (ABKM) a laktózovou intolerancí
| Znaky | Alergie na mléko (ABKM) | Laktózová intolerance |
|---|---|---|
| Mechanismus | Imunitní reakce na mléčné bílkoviny | Enzymatická nedostatečnost laktázy |
| Příznaky | Kožní reakce, zvracení, dýchací obtíže, průjmy | Nadýmání, křeče, průjem, plynatost |
| Výskyt u kojenců | Častý (2-5 % kojenců) | Vzácný vrozeně, častěji přechodný |
| Řešení při kojení | Bezmléčná dieta matky | Obvykle není nutné omezit kojení (kromě alaktázie) |
Intolerance laktózy: Vše, co potřebujete vědět
Kdy vyhledat lékaře
Trápí-li dítě různé potíže (od kožních až po zažívací), první kroky rodičů by měly vést k pediatrovi, který dítě vyšetří, zhodnotí jeho potíže a doporučí další postup. Pokud máte podezření, že by vaše dítě mohlo trpět alergií na bílkovinu kravského mléka, objednejte se k lékaři. Bez konzultace s lékařem není vhodné nasadit dítěti bezlaktózovou výživu.
Laktózová intolerance dokáže pořádně znepříjemnit život a zažívání. Je třeba vyloučit či výrazně omezit konzumaci potravin obsahující laktózu a dbát na dostatečný příjem probiotik, vitaminů a minerálů z jiných zdrojů. Při správně nastavené bezlaktózové stravě o ni nemusíte ani vědět.
tags: #kojeni #intolerance #laktozy