Souhlas se všemi cookies udělíte kliknutím na tlačítko „Přijmout vše“. Dům dětí a mládeže Šternberk, jehož zřizovatelem je Město Šternberk, sídlí na Opavské ulici číslo 1386/14. Kromě kulturního vyžití nezapomínáme v DDM ani na sportovní aktivity. V průběhu celého roku pořádáme bezpočet turnajů a soutěží v atletice, florbalu, plavání nebo stolním tenise. Organizujeme atletické, běžecké a cyklistické závody. Pracujeme na možnostech rozvoje jemné a hrubé motoriky v keramické a výtvarné dílně, nebo ve stavbě modelů letadel v modelářské dílně.
Základní kámen byl položen dne 9. března 1930 a slavnostní otevření proběhlo již 28. října 1931. Původní kapacita dětského domova činila 30 dětí, později však byla rozšířena na 55 dětí ve věku od 0 do cca 15 let. Za druhé světové války se klientela dětského domova změnila. Budova sloužila pro osiřelé německé děti, zatímco české děti se musely přemístit do jiných domovů.
Koncem roku 1946 byl dětský domov částečně přestěhován do Mayovy vily na ulici Dolní Hejčínská č. 35, Olomouc. Majitelé této budovy uprchli v době okupace do Palestiny. Kapacita budovy byla stanovená na 25 dětí ve věku od 1 do 3 let. Na Nových Sadech zůstal již jen kojenecký ústav, který byl později rozšířen a nazván Krajský ústav pro matky a kojence s kapacitou 60 lůžek, později byl doplněn o oddělení pro nedonošené děti. V 60. letech 20. století vznikla nová kapitola v péči o ohrožené děti, která vyvrcholila transformací na Dětské centrum Ostrůvek.
V roce 1976 bylo oddělení nedonošených dětí přemístěno na modernizovanou budovu Dětské kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci. Nového a svěžího názvu Dětské centrum Ostrůvek, příspěvková organizace se zařízení dočkalo až v roce 2013, kdy ve zdravotnické legislativě přestal existovat pojem kojenecký ústav a byl nahrazen domovem pro děti do tří let. V tomto období se stát výrazně zaměřil na transformaci péče o ohrožené děti, trendem byla pěstounská péče na přechodnou dobu, děti raného věku byly prioritně umísťovány do náhradní rodinné péče.
V roce 2014 činila celková kapacita Dětského centra Ostrůvek, příspěvkové organizace 50 míst, z toho 20 míst bylo určeno pro děti v zařízení vyžadující okamžitou pomoc. V roce 2015 došlo ke spojení Dětského centra Ostrůvek, příspěvkové organizace a Dětského centra Pavučinka, příspěvkové organizace.
Historie psychiatrických zařízení ve Šternberku má své zvláštnosti: 15. ledna 1892 bylo možné přijmout prvních 50 pacientů a první ředitelem se stal doktor Josef Scharf. Již v lednu 1983 byl psychiatrický ústav ve Šternberku oficiálně otevřen pro přijímání nemocných. Spádová oblast sahala mezi Novým Jičínem, Uherským Brodem, Valašským Meziříčím, Prostějovem, Přerovem, Šumperkem, Rýmařovem a Českou Třebovou. V 19. století a na počátku století dvacátého se psalo o provozu ústavu a jeho personálu v mnoha detailech, které odrážely tehdejší medicínský a etický standard péče o choromyslné.
Rozvoj ústavu však nebyl bez překážek. Hned v prvním roce provozu došlo ke sporu s podnikatelem Antonínem Toglem, který chtěl vybudovat hostinec a noclehárnu v blízkosti ústavu. Dohlížecí zemský výbor se musel zabývat tímto argumentem s obavou, že by návštěvy a zábavy mohly ovlivnit léčbu. Přesto ústav dále expandoval a modernizoval infrastrukturu, včetně instalace telefonní ústředny a signálního aparátu pro lepší dohled nad ošetřovateli a pacienty.
Ošetřovatelská etika a zásady chování byly v tehdejší době jasně vymezené. Bylo stanoveno, že „choromyslní jsou nemocní, proto nejsou za své jednání zodpovědní“, a ošetřovatel měl být „klidná rozvaha, trpělivost, přívětivost“, s důrazem na to, že „ošetřovatel není představeným, ale služebníkem a ochráncem nemocných“. Zakázány byly nadávky, bití a ukazování extrémně ztížených podmínek. Důraz byl kladen na čistotu, teplé jídlo, čistou vodu a denní úklid. Inventář zahrnoval i hospodářská zvířata a zemědělskou produkci, která přispívala k provozu ústavu.

V roce 1900 byla zavedena telekomunikační a informační infrastruktura pro lepší dohled nad pacienty a organizaci služeb. Významnou součástí provozu byla i humánní a systematizovaná péče o pacienty, včetně nastavení vyzbrojení a postojů pracovníků vůči nemocným. Dlouhodobě se v textu odráží snaha o transformaci péče v rámci širších sociálních a zdravotnických reforem, které vedly k modernizaci a redefinici pojmu kojenecký ústav a jeho nástupců.
Vdovou ve 30 s dvěma malými dětmi. Ze dne na den bez manžela a finančních prostředků
Tabulka ukazuje některé klíčové milníky a kapacity v čase:
| Rok | Událost | Kapacita / Stav |
|---|---|---|
| 1930 | Základní kámen | Kapacita 30 dětí |
| 1931 | Otevření | Kapacita 30 dětí |
| 1946 | Přestěhování do Olomouce | Kapacita 25 dětí (1-3 roky) |
| 1960s | Rozšíření kapacity a změny | Postupná modernizace |
| 2013 | Vznik Ostrůvku | Dět. centrum Ostrůvek, 50 míst |
| 2014 | Kapacita | 50 míst, 20 pro okamžitou pomoc |
| 2015 | Spojení center | Sloučení Ostrůvku a Pavučinky |
Současně s uvedeným materiálem lze sledovat kontinuitu transformací od kojeneckého ústavu k modernímu dětskému centru Ostrůvek, jehož misi tvoří péče o děti do tří let, spolupráce s rodinami a podpora náhradní rodinné péče. Dětské centrum Ostrůvek tak pokračuje v historické linii péče o nejzranitelnější děti, adaptované na současné sociální a zdravotnické rámce.