V bývalých kojeneckých ústavech, dnes často nazývaných dětská centra, se podle analýz Lumosu ukazuje realita, která zásadně odporuje některým oficiálním statistikám. Oficiální čísla ÚZIS uvádějí, že v roce 2016 bylo v kojeneckých ústavech 1 037 dětí a v roce 2018 přibližně 1 075 dětí využívalo jejich služeb. Lumos ale podotýká, že mezi těmi dětmi jsou i děti nad tří roky, děti vyžadující okamžitou pomoc, matky s dětmi a další služby, které už nejsou klasickým ústavním pobytem. Z celkové tisícovky dětí jich do tří let bylo pouze 441.
Dalších 208 dětí mělo víc než tři roky, 170 jich pobývalo v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc, a zbytek zastupovaly služby jako pobyt s matkou, respitní pobyt, denní stacionář či jesle. Tyto údaje ukazují, že skutečný podíl dětí do tří let v tradiční ústavní péči je výrazně nižší, než by se mohlo zdát z prvotních statistik.
Rozdíl mezi oficiální statistikou a realitou
Lumose zjišťuje, jak jsou děti do tří let v klasické ústavní péči (tj. 441 dětí) rozděleny podle krajů. Například dva kraje, Zlínský a Jihočeský, nemají v ústavech ani jedno dítě. Několik krajů má k nule slibně nakročeno - Královéhradecký, Pardubický či Olomoucký kraj. Jen málo krajů má skutečně významný počet dětí v kojeneckých ústavech - zejména Praha, Středočeský, Plzeňský a Ústecký kraj. Naopak Moravskoslezský kraj dosáhl snížení na dvacet dětí navzdory sociálním problémům.
Je obecně známo, že ústavní, tedy kolektivní pobytová péče dětem nesvědčí. Výzkumy ve Spojených státech ukazují, že děti z pěstounské péče jsou po roce výrazně lépe v komunikaci, motorickém vývoji i socializaci než děti v ústavech. Negativní dopady ústavní péče bývají zvlášť znatelné u dětí do dvou let. Navíc je ústavní péče pro malé děti spojena s výraznými náklady - kolem 74 tisíc korun měsíčně na jedno dítě.
Pozitivní dopady a krizová řešení
Analýza Lumosu poskytuje několik pozitivních poznatků. Za prvé, dětí do tří let v ústavní péči není tak mnoho, jak naznačují oficiální statistiky. Za druhé, krajská praxe dokazuje, že lze malé děti pečovat jinak - prostřednictvím profesionálních pěstounů a silné podpory biologických rodin. Instituty profesionálních pěstounů se zviditelnily díky zákonu, který prosadili představitelé MPSV a další aktéři před šesti lety, a to s cílem postupně eliminovat kojenenecké ústavy.
Historie transformace ukázala, že s přístupem na podporu rodin a rozšířenými službami lze dosáhnout skutečného posunu. Zlínský a Jihočeský kraj jako první zrušily kojenecké ústavy; další kraje následovaly. Cílem je, aby děti do tří let byly primárně v péči blízkých rodin, případně v přechodných pěstounských službách, a ne v kolektivních zařízeních. Dlouhodobě by to mělo vést k nižším nákladům a lepším vývojovým outcomes pro děti.
Ekonomika a financování
V časech transformace se zvažovaly náklady na odměny pěstounům a podpůrné služby. Náklady na jedno dítě v pěstounské péči mají být nižší než v ústavní péči, a to zejména pokud jde o dlouhodobou podporu rodin. Zároveň se navazuje na systém valorizace odměn pěstounů, aby nebylo nutné pravidelně dvakrát měnit odměny dle měnící se politické scény. Důraz na preventivní služby, které by rodině pomohly zvládnout krizi včas, je klíčový pro snížení počtu dětí umístěných do ústavů.
Statistiky uvádějí, že loni prošlo kojeneckými ústavy přes 2000 dětí, zatímco v rámci preventivních služeb se investuje pouze malá část prostředků. Veřejné zdroje by měly více směřovat do podpory rodin a prevence, aby se předešlo izolaci dětí v ústavní péči a zároveň podpořilo rodičů v opětovném zvládnutí péče o děti.
Praktické rady pro rodiny a komunitu
- Pokud se rodič ocitne v těžké situaci, měl by vyhledat okamžitou pomoc a informace o dostupných službách - krizová centra, sociální pracovníky a poradenské služby.
- Včasná prevence pomáhá snížit riziko odebrání dítěte; rodiče by měli aktivně vyhledávat podporu a nečekat na zhoršení situace.
- V případě potřeby lze uvažovat o dočasné pěstounské péči, která umožňuje udržet citovou vazbu a umožnit dítěti pokračovat v rozvoji bez dlouhodobého umístění do ústavu.
- Pro mladé dospělé, kteří odcházejí z dětských domovů, existují novinky v podpoře studia a bydlení: příspěvky a programy, které pomáhají při hledání bydlení a zaměstnání.
Česká legislativa a výhled do budoucna
V diskuzích o dětské péči se objevily návrhy na postupné zrušení kojeneckých ústavů a přesměrování všech dětí do rodin nebo dočasné pěstounské péče. Poslanci zvažují termíny a mechanismy, které by umožnily zajistit potřebnou podporu rodinám, a zároveň upřednostnily péči o děti v jejich přirozeném prostředí. Podle vyjádření vládních představitelů by mělo dojít k transformaci kojeneckých ústavů na centra podpory rodin a služeb, které poskytují rychlou a kvalitní péči bez nutnosti dlouhodobého umístění do ústavů. Transformace by měla být doprovázena jasnou strategií a koordinací mezi ministerstvy a kraji.
Aktuálně z rubriky Domácí a související zprávy vyplývá, že změny se postupně realizují: některá zařízení skončila činnost, většina se přetransformovala do zdravotnických či sociálních center a významná část dětí se vrátila do rodin či do náhradní péče. Důraz na kvalitní pěstounskou péči a podporu rodin zůstává klíčovým pilířem modernizace péče o ohrožené děti.
