Kojenecké ústavy budou do konce roku 2013 v České republice zrušeny. V ČR je 34 kojeneckých ústavů, jimiž jimi prošlo loni přes 2000 dětí. Chceme do konce roku 2013 dosáhnout toho, aby děti nebyly umísťovány do ústavní péče, pouze do péče individuální. Prvním krokem tedy je tyto alternativy vytvořit. Pokud to nebude možné, půjdou do pěstounské péče anebo dočasné pěstounské péče. Náklady na jedno dítě v pěstounské péči činí necelých 10 tisíc korun měsíčně. O situaci v péči o děti do tří let v ČR ve čtvrtek na ministerstvu jednala mezinárodní skupina expertů. Prvním bodem harmonogramu je vytvoření Národní strategie péče o ohrožené děti, vláda ji dostane do 31. Druhým krokem je novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, účinná by měla být od července 2012. Třetím krokem je projekt MPSV, který pro období od ledna 2012 do 30. Čtvrtým krokem je vznik transformačních plánů jednotlivých zařízení a posledním je příprava věcného záměru zákona o podpoře rodin a náhradní rodinné péče. Zákon k 1. Ministerstvo zdravotnictví by chtělo ještě v tomto volebním období prosadit zákon, který by zrušil nebo přeměnil domovy pro děti do tří let, někdejší kojenecké ústavy. Reaguje tak na kritiku Evropského výboru pro sociální práva, která se týkala umisťování dětí s postižením a těch romských v kojeneckých ústavech. Česko je totiž jednou z posledních zemí v Evropě, kde je možné děti do tří let do takových zařízení umístit. Zástupci různých organizací ale upozorňují, že pokusy na zrušení kojeneckých ústavů bylo již několik, ale žádné vládě se to zatím nepodařilo. V současnosti je několik návrhů na zrušení nebo přeměnu domovů pro děti do tří let, která patří podle zákona ke zdravotnickým zařízením. Vláda například v létě projednala poslanecký návrh hnutí ANO, který by měl z těchto domovů vytvořit centra komplexní péče pro děti se zdravotním znevýhodněním. Resort chce tyto návrhy sloučit a jeden výsledný co nejdříve předložit do sněmovny. „Ministerstvo zdravotnictví vyvine maximální úsilí, aby tento návrh byl projednán a schválen ještě v tomto volebním období,“ napsal Kryštof Berka z tiskového oddělení ministerstva.

Zrušit kojenecké ústavy a vytvořit zařízení rodinného typu slibovalo hnutí ANO už ve svém volebním programu v roce 2017. Podporu má i od svého koaličního partnera ČSSD. Šéfka ministerstva práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v létě upozorňovala na to, že děti do ústavů nepatří. Vedle zastánců existují i poslanci, kteří o zrušení kojeneckých ústavů pochybují. Už dřív například někteří komunisté ve sněmovně upozorňovali na to, že zrušení těchto zařízení je sice na místě, ale kam by některé děti šly, když o ně není zájem a jsou problémové?
Stihne se zrušení kojeneckých ústavů do voleb? Není však jasné, jestli se schválení konce kojeneckých ústavů stihne, jak je avizováno. Volby do Poslanecké sněmovny by měly být už příští rok na podzim. Zástupci dětských organizací upozorňují, že ústavní péče o děti v současnosti spadá v České republice pod tři ministerstva, kdy každé se na tuto otázku dívá jinak a hájí svoje zájmy.

Ředitelka kojeneckého ústavu v Mostě, který je jediným v Ústeckém kraji, Milada Šilhová si netroufá odhadnout, zda se to stihne, záleží to podle ní na politicích. „Zrušení je metodologicky špatně, ústavy by měly zaniknout, protože jich nebude třeba. A zřizovatelé, převážně kraje, to dobře vědí,“ myslí si Šilhová. V současnosti je v ústavu celkem 64 dětí, zařízení patří, co se týče kapacity, mezi ty největší v republice. „Stihnout se dá leccos, bude-li politická vůle. Existuje několik návrhů v různém stupni rozpracovanosti, pokud z nich ministerstvo vyjde a dokáže v krátké době připravit návrh finálního znění, povést se to může,“ uvedla výkonná ředitelka SOS dětských vesniček Jindra Šalátová.

„Je to otázka zvládnutí případných správních a personálních změn a personálních kapacit. Nicméně návrh počítá s odložením účinnosti části novely, která se týká právě těchto center, na 1. ledna 2023,“ dodala tajemnice Asociace Dítě a rodina Anna Krbcová. Zástupci organizací se shodují, že zrušení kojeneckých ústavů není jen problém ze strany politiků. Obhájci kojeneckých ústavů často podle nich argumentují tím, že poskytují komplexní zdravotní péči. „To ale naprosto není pravda, naše studie z loňského roku ukázala, že 18 z 25 neplní personální standardy a že dováží děti ke specialistům jako jakákoli rodina,“ vysvětlila Krbcová.
Kromě nevůle politiků a zdravotnické lobby se často ozývají také odpůrci zrušení kojeneckých ústavů s tím, co bude s budovami, které často stojí stranou městské zástavby, jsou nákladné na provoz a těžko se pro ně hledá jiné využití. Podle Krbcové je ale třeba mít na prvním místě zájem dítěte, nikoli budov.

Stát by měl podpořit pěstouny. Ministerstvo zdravotnictví upozornilo, že počet zařízení dlouhodobě klesá a s tím klesá počet umístěných dětí. „Zatímco v roce 2018 bylo v dětských centrech 441 dětí do tří let, do roku 2020 tento počet klesl na 265. Situace se tedy jednoznačně pozitivně vyvíjí a není pravda, že by Česká republika v této oblasti byla nečinná,“ doplnil resort.
Kdyby nakonec stát zrušil kojenecké ústavy, musí podle dětských organizací nastavit systém pěstounské péče, protože v některých krajích jako například Ústeckém je pěstounů nedostatek. „Myslím si, že by byla ostuda, kdybychom se nedokázali postarat o takovéto množství dětí. Musíme však vyvinout úsilí a vytvořit pro pěstouny takové podmínky a zázemí, aby byli schopní a ochotní se postarat o děti se zdravotním postižením a vícečetné sourozenecké skupiny,“ řekla Krbcová.
Podle organizací není problém jen nedostatek pěstounů, ale chybí také sociální zařízení. „V současné době je například naprostý nedostatek pobytových služeb pro nezralé matky s dětmi - jsou to velmi mladé maminky, které třeba samy vyrostly v dětských domovech a péči o dítě prostě samy nezvládnou, ačkoliv velmi chtějí. Neměly se to kde naučit, nemají kde bydlet, nevědí, co si s miminkem počít. Dnes některé z nich nacházejí dočasné útočiště v kojeneckých ústavech, tam je ale nikdo systematicky neučí, jak péči samy zvládnout, spíše se jim postarají o děti, zatímco maminka chodí třeba do školy nebo na léčení,“ vysvětlila Šalátová.

První kojenecký ústav v pražské Krči vznikl v roce 1922. Uvedená instituce měla původně název Nemocnice a útulek spolku Československé ochrany matek a dětí v Praze Krči. Svou činnost zahájil 6. listopadu. V ústavu bylo šedesát míst pro děti, později devadesát, každé oddělení mělo dvacet lůžek. Pro matky bylo v ústavu 45 míst.
Děti v takových zařízeních končily ve 20. letech hlavně ze zdravotních důvodů, neprospívaly, potřebovaly umělou výživu nebo jejich rodiče byli vážně nemocní. V 50. letech 20. století komunistická ideologie zařízení takového typu podporovala, protože potřebovala, aby rodiče spíše pracovali, než se starali o své děti. Došlo ke zrušení pěstounské péče a zhruba šest tisíc dětí ztratilo své rodiny a muselo být umístěno do nově vzniklých kojeneckých ústavů a dětských domovů.

V rozvoji pěstounské péče sehrál důležitou roli rok 1968. V době politického uvolnění vznikla řada občanských iniciativ. Jednou z nich byl Kruh přátel SOS dětské vesničky, který usiloval o založení zařízení skupinové pěstounské péče, známých ze sousedního Rakouska. Země se potýkala s vysokým počtem dětí umístěných v ústavních zařízeních.
V roce 1970 vyrůstalo v Československu v kojeneckých ústavech 3488 dětí ve věku do tří let, v ústavech sociální péče 9715 handicapovaných dětí a ve školských zařízeních 19 852 dětí všech věkových kategorií. Sílila poptávka po posílení role náhradní rodinné péče, respektive po obnovení té pěstounské.
Po roce 1989 prošla sociální sféra bouřlivými změnami. Až do té doby veškerou sociální péči zajišťoval stát, respektive jemu podřízené územní složky (národní výbory). Nyní se tato oblast otevíhala obnoveným územním samosprávám a nestátním subjektům. Na základě zákona o sdružování občanů se objevovaly první občanské iniciativy, a to i v oblasti náhradní rodinné péče. Dětí v domovech začalo ubývat, počet zařízení klesl z původních 52 na 37.

Česko sklízí dlouhodobě kritiku domácích organizací i zahraničních institucí za velký počet dětí v ústavech. Podle asociace Dítě a rodina je Česká republika v Evropě v závěru žebříčků, pokud jde o umísťování dětí do ústavů do tří let. Například Slovensko zrušilo kojenecké ústavy zákonem v roce 2006 a Polsko či Velká Británie postupují s různou dobou limitů.
Podle strategie schválené v roce 2012 se v Česku neměly děti do tří let posílat do ústavů od roku 2014, děti do sedmi let pak od roku 2016. Česká republika neplní závazky vyplývající z Evropské sociální charty a stále umisťuje stovky malých dětí ročně do ústavní péče. Evropský výbor pro sociální práva v listopadu 2020 zveřejnil rozhodnutí, že ČR porušuje práva dětí v ústavní péči.

Ačkoliv je v dnešní době nesporné, že ústavní výchova má škodlivý vliv na vývoj, v Výboru se upozorňuje na nutnost prioritizovat rodinné prostředí a náhradní péči. Charta a občanský zákoník preferují rodinnou péči a ústavní řešení bývá krajní. Problém představuje tzv. dobrovolné pobyty v dětských centrech, kdy dohoda rodiče a zařízení může být zneužívána a postrádá nezbytný posouzení potřeb dítěte.
Stát zvažuje transformaci: klasické ústavy by mohly být nahrazeny komunitními službami pro ohrožené děti a jejich rodiny, s cílem postupně utlumovat pobytovou péči v DD3 a zajišťovat podporu v rodinách.
Analýza Lumosu ukazuje, že počet dětí do tří let v ústavní péči je nižší, než se uvádí, a že kraje dokazují možnosti alternativ díky pěstounům a podpoře rodin. Zároveň roste potřeba kvalitní prevence a sítě pobytových služeb pro rodiče v krizi.
Následující trendy naznačují, že finanční prostředky by měly být přesunuty do preventivních služeb a podpory rodin, nikoli do zbytečné kapacity ústavů. Společná snaha směřuje k tomu, aby děti vyrůstaly v rodinách, pokud možno ve vlastních, a zařízení bychom měli proměnit na poskytovatele služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny.
| Název zařízení | Náklady na dítě/měsíc (Kč) | Popis |
|---|---|---|
| Terénní práce s rodinou | 7 249 | Prevence a podpora rodin |
| Náhradní rodinná péče | 19 984 | Umístění do pěstounské péče |
| Ústavní péče | 44 570 | Klasické kojenecké ústavy |
| Dětské domovy pro děti do 3 let | 55 111 | Kojenecké ústavy |
| Dětské domovy (nad 3 roky) | 36 323 | |
| Dětské domovy se školou | 54 422 | |
| Výchovné ústavy | 74 203 | Náročné případy |
| Domovy pro osoby se zdravotním postižením | 27 690 |