Kojenecký průjem s bílými kousky a zelená stolice: průvodce pro rodiče

Kojení je pro novorozence nejpřirozenější zdroj výživy a stolice výlučně kojeného miminka může být různých konzistencí a barev.

Concentrace a variace stolice u plně kojených dětí je normální a důležité je sledovat spokojenost dítěte, přibývání a celkové chování.

Vylučování, stolice a záludnosti kolem barvy stolice

Kon-sistence stolice výlučně kojeného miminka může být řídká, hustá, kašovitá.

Je-li miminko výlučně kojené, neměla by být formovaná.

Stolice v podobě „míchaných vajíček“ není konečný cíl kojení.

Podstatné je, jak se miminko chová.

Je-li spokojené, dobře přibírá a dobře, vydatně se kojí, tak není potřeba dělat nic.

Barva stolice není důležitá, je-li miminko spokojené a dostatečně přibírá.

Barvou stolice není třeba se zabývat.

Zelená stolice může být pro kojené miminko normální i dlouhodobě, i když je řídká/hustá, tmavozelená, hlenovitá.

Zelená stolice neznamená, že se „nedostává k zadnímu mléku.“

Pokud miminko není spokojené a nepřibírá dostatečně, problém není barva stolice, ale kojení.

Řešení spočívá ve zlepšení kojení.

Hleny a krev ve stolici

Hlen ve stolici výlučně kojeného dítěte, které dobře přibírá a nemá jiný problém, může být normální a není to nic, co je potřeba řešit a není potřeba se hleny zabývat.

Hleny samy o sobě nic neznamenají.

Co se týká krve ve stolici: většinou jde o stopová množství a obvykle poukazuje na snížený nebo nedostatečný příjem mateřského mléka.

Takovou situaci často pozorují rodiče miminek kolem 4. - 6. měsíce.

Prvním krokem při malých množstvích krve ve stolici je vždy zlepšení kojení, zvýšení příjmu mateřského mléka a stlačování prsu, aby miminko začalo pít větší množství mléka.

Zároveň je třeba odstranit důvody, ze kterých se příjem mateřského mléka ze strany miminka mohl snížit.

Při nálezu krve ve stolici je jako první potřeba pozorovat kojení a vyhodnotit pití miminka z prsu.

Namísto toho se často u krve ve stolici uvažuje o alergii na bílkovinu kravského mléka (ABKM) v souvislosti s tím, že žena konzumuje mléko nebo mléčné výrobky.

Toto je poměrně málo pravděpodobné a tyto úvahy obvykle vedou k nevhodným intervencím, které ohrožují kojení.

Ženy často projdou různými eliminačními dietami, z nichž každá zabere pár dní, a poté se krev ve stolici objeví znovu.

Tím, že se krev ve stolici většinou neobjevuje každodenně, tak tento proces bývá poměrně nespolehlivý, zdlouhavý a vede k nedůvěře ke kojení i k tomu, že ženy někdy už nejí téměř nic.

V zoufalství se pak tato situace řeší návrhem na podávání speciálního umělého mléka, ačkoli jeho podávání nemá oporu ve vědeckých poznatcích ani studiích.

Jako vysvětlení se uvádí to, že by údajně toto speciální umělé mléko mělo pomoci zahojit střeva miminka.

V mateřském mléce však, pokud žena nejí kravské mléko a výrobky z něj, bílkovina kravského mléka není.

Takže pokud by opravdu šlo o alergii na bílkovinu kravského mléka, tak by vydatné kojení bylo naprosto v pořádku a pomáhalo by střevům a trávicímu traktu miminka mnohem více.

Jde však o to, že miminko by potřebovalo přijímat větší (a tedy dostatečné množství mateřského mléka).

Tehdy by se zlepšil i obraz stolice, a tedy i krev ve stolici.

Rovněž by pomohlo přidání kalorických, výživných, rozmanitých příkrmů ke kojení, aby se zvýšilo množství potravy, kterou dítě sní.

„Zadní mléko“

Co se týká „zadního mléka,“ zdá se, že tento termín způsobuje víc problémů a že vůbec nepomáhá porozumět kojení.

Už jen proto, že se vůbec nedá paušálně říct, které mléko je „zadní.“

Když kojíte například z pravého prsu, miminko usne a probudí se za 10 minut a vy ho znovu přiložíte na pravý prs, jaké mléko bude miminko pít: „přední“ či „zadní?“

Každé mléko obsahuje tuk i ostatní látky, které miminko potřebuje.

Všechno mléko, které miminko vypije je důležité a vzácné a když dostatečně přibírá, tak to není potřeba řešit.

Svým složením a vzhledem je mateřské mléko jedinečné a odlišuje se: matka od matky jedno krmení od druhého ze dne na den v průběhu jednoho kojení podle počtu dětí a podobně.

Mnozí lidé si právě pro nesmyslné rozdělování mléka na „přední“ a „zadní“ myslí, že „přední“ mléko je méně kvalitní a nebo že je potřeba, aby miminko bylo na prsu co nejdéle, aby se „dostalo k zadnímu mléku.“

Mnohem důležitější než soustředit se na „zadní“ mléko, je soustředit se na to, aby miminko na prsu pilo, protože to, že miminko je na prsu přisáté ještě nemusí znamenat, že pije.

Akdyž nepije, tak nejen nepije „zadní“ mléko, ale nepije vůbec žádné mléko.

Naopak, i „přední“ mléko obsahuje to, co ke svému růstu potřebuje, je-li miminko dostatečně kojené.

Podstatné tedy je, že miminko na prsu pije mléko.

Nemá smysl vytvářet pravidla o tom, či kojit z jednoho prsu, nebo při dalším kojení začínat ze stejného prsu, a nebo nabídnout druhý.

Taková pravidla nejsou pro kojení dobrá.

Důležité je sledovat pití miminka na prsu a když pije, pije i se stlačováním a prs „dopije“ (a ani se stlačováním užnepije), potom je dobré mu nabídnout druhý prs - a je jedno, jestli se to stane během jednoho kojení, při druhém kojení, a nebo při kojení vícekrát prsy vystřídáte.

To, jak to bude při konkrétních kojeních vypadat se může měnit i v průběhu jednotlivých dní a týdnů, takže i proto není dobré držet se nějakého pravidla jen proto, že si člověk dané pravidlo vytvořil.

Jedno je ale jisté, „zadní“ mléko (ať už tento termín znamená cokoli) neteče o nic hůř než „přední“ mléko.

Miminko se nemusí o nic víc namáhat, aby pilo „přední“ či „zadní“ mléko.

Celé je to o toku mléka.

Miminka pijí, je-li tok mléka dostatečný a usínají a nebo jsou nespokojená, je-li pomalý.

Podívejte se na video tohoto miminka, které na prsu spí, a když mu dodáme tok mléka (v jeho případě přes cévku na prsu, protože matka neměla dostatečnou tvorbu mléka), tak otevře oči a začne sát, protože dostalo mléko.

Dokrmovat děťátko umělým mlékem jen na základě „zelené“ stolice není podložené žádnými vědeckými důkazy.

Je úplně v pořádku, když má dobře pijící, dobře přibírající a všeobecněspokojené dítě zelenou stolici.

Má-li zelenou stolici dítě, které dobře nepije a dobře nepřibírá, problémem není zelená stolice, ale nedostatečné kojení.

V takovém případě není dokrmování řešením, obzvlášť ne bez toho, aby se v první řadě podnikly kroky pro zvýšení tvorby mléka a pro to, aby miminko začalo pít více mateřského mléka.

Laktózová intolerance

Intolerance laktózy je enzymatická porucha, při které nepostačuje nebo chybí enzym laktáza, který štěpí mléčný cukr - laktózu na jednodušší cukry.

Laktóza je cukr, který se nachází v mléku a je velmi důležitý pro správný vývoj miminka.

Laktózová intolerance se stala populární nesprávnou diagnózou pro „bolesti bříška“ nebo pro stolici, která je zelená, s hlenem či příměsí krve.

Samotná „bolest bříška“ či vodnaté, střílející stolice nejsou důvodem k diagnóze laktózové intolerance, obzvlášť ne v situaci, kdy jde o dlouhotrvající problém.

Navíc při laktózové intoleranci by úplně stačilo dávat miminku chybějící enzym (laktáza se dá běžně koupit) a problém by se vyřešil.

Ale celá věc je komplikovanější, protože u kojeného dítěte nemá smysl uvažovat o primární laktózové intoleranci a kdyby šlo o sekundární laktózovou intoleranci (například po průjmech dítěte), tak v takovýchto situacích stačí počkat, dále kojit a laktóza opět začne plnit svojí funkci.

S laktózovou intolerancí se často zaměňuje jedna příčina bolesti bříška, která je o mnoho pravděpodobnější: alergie na bílkovinu kravského mléka.

Ale i kdyby miminko mělo alergii na bílkovinu kravského mléka, tak řešením není skončit s kojením. Naopak! Řešením je pokračovat s kojením a kdyby to bylo skutečně indikované, tak může matka ze svého jídelníčku důsledně vyloučit potraviny obsahující kravské mléko a dál kojit.

To by ale musel být dobrý důvod a takový krok je potřeba podniknout jen v minimu případů a jen je-li to skutečně nutné.

Všeobecnosti je totiž dobré, že se v mateřském mléce objevují rozličné bílkoviny, protože připravují děťátko na přijímání potravy v budoucnosti.

Důsledné vynechání kravského mléka ze stravy matky může někdy pomoct při tom, když miminko reaguje na cizorodou bílkovinu, nepomůže to však při laktózové intoleranci.

Obsah laktózy v mateřském mléku není možné ovlivnit.

Pokud tedy matka vynechává kravské mléko a mléčné výrobky ze své stravy, nezmění to obsah laktózy v jejím mateřském mléku.

Někdy se doporučují při laktózové intoleranci dítěti podávat probiotika. Toto však pravděpodobně nic nevyřeší a určitě neřeší laktózovou intoleranci.

Když někdo vysloví „diagnózu“ laktózové intolerance, bylo by v první řadě dobré zkontrolovat kojení jako takové a podniknout kroky k tomu, aby miminko pilo mléko na prsu a vypilo všechno mléko, které je k dispozici, a to prostřednictvím dobrého přisátí a stlačováním prsu.

Úprava kojení může být v takových případech velmi užitečná.

Je mimořádně nepravděpodobné, že dítě mladší 3 let, které je doposud kojené, má laktózovou intoleranci. Mnohem pravděpodobněji jde o nesprávnou diagnózu.

Sekundární laktózová intolerance může nastat z několika důvodů, přičemž nejčastějším je překonání průjmového onemocnění.

Následně (sekundárně) má děťátko dočasně sníženou schopnost trávit laktózu a tato schopnost se postupně zlepšuje a dítě v průběhu několika dní laktózovou intoleranci mít přestane.

Je vždy jen přechodná a rozhodně není důvodem k tomu, aby miminko nebylo kojené.

Právě naopak, při sekundární laktózové intoleranci dochází k obnově poškozeného střeva tehdy, když je miminko kojené, přičemž tvorba laktázy se obnoví taktéž sama od sebe.

Praktické rady a odpovědi z poradny kojení

Bábětka po 6. Vzhled stolice dítěte patří mezi nejjednodušší a také nejdůležitější vodítka pro posuzování funkce zažívacího ústrojí.

Jak vypadá stolice plně kojeného dítěte?

V prvních dnech po narození je stolice tmavá až černá, což je způsobeno směsí buněčné drtě, žlučových barviv a minerálních látek, tzv.“smolka“ a je to vlastně potvrzení průchodnosti střev.

V dalších dnech se barva i konsistence mění přijímáním mateřského mléka.

Stolice má světle žlutou barvu, někdy jsou viditelné bělavé kousky, je spíše řidší s větším množstvím vody a svou konsistencí připomíná velmi řídká míchaná vajíčka či hořčici.

Charakteristický je typický lehce nakyslý zápach.

Na vzduchu se velmi rychle mění žlutá barva na zelenou (změnou žlučového barviva).

Jaké je denní množství stolice u plně kojeného dítěte?

Zpočátku v prvních týdnech po narození může mít dítě 7-10 stolic během dne, s přibývajícími dávkami přijímaného mléka a vyvíjející se funkci zažívacího ústrojí se počet stolic snižuje, bývá jich v průměru 5-7, ale také jen 1-2, stolice jsou stále světle žluté, ale již kašovité.

Protože mateřské mléko je pro dítě dokonale stravitelná potrava, může se stát, že během dne nebude vůbec žádná stolice, dokonce může být několikadenní pauza (až 10 dnů).

Co dělat, když plně kojené dítě nemá několik dnů stolici?

Většinou děti potíže nemají, dobře pijí a prospívají, některé mohou být neklidné, mohou je trápit větry.

V takovém případě prospívá jemná masáž bříška, podání několika lžiček směsi fenyklového a heřmánkového čaje v mezidobí kojení.

Rozhodně je chybou podávat čípky či projímadla.

Pokud si maminka není jistá svým postupem, je na místě konzultace s ošetřujícím lékařem (lékařkou).

Samozřejmě, je-li dítě uplakané, odmítá pít a stolice se nedostavuje, je nutné navštívit lékaře ihned!

Jak vypadá stolice uměle živeného dítěte?

Děti, které jsou od narození živeny uměle, to znamená, dostávají kravské upravené mléko, mají stolici trochu jinou, stolice je tmavě žlutá až nahnědlá, kašovitější a její zápach je lehce hnilobný.

Je to proto, že tato mléka jsou obohacena minerály, vitaminy a stopovými prvky.

Průjem u kojenců a děti

Průjem u novorozenců a kojenců nastává, když nastane změna frekvence a konzistence stolice.

ESPGHAN definuje akutní průjem jako snížení konzistence stolice a zvýšení frekvence stolice.

Zelený a žlutý průjem u novorozenců často ukazuje rychlý průchod střevy.

Hlenovitý průjem je známkou podráždění střevní sliznice.

Někdy krev ve stolici bývá alarmující a vyžaduje rychlou lékařskou pomoc.

Typy průjmu u miminek zahrnují akutní, přetrvávající a chronický průjem.

Mezi nejčastější příčiny patří virové infekce, průjem po antibiotikách, potravinové alergie a intolerance, změny ve stravě a bakteriální/parazitární infekce.

Co pomáhá při průjmu u kojenců a jak ho zastavit

Primárním cílem je bezpečné zvládnutí průběhu a zabránění dehydrataci.

Pokračujte v kojení a krmení mlékem; mateřské mléko je klíčové pro regeneraci střeva.

Pro kojence na umělé výživě pokračujte v obvyklé výživě a nikdy ji nedilujte.

Hydratace je klíčová; perorální rehydratační roztok je první volbou při průjmu, zvlášť když je doprovázen zvracením.

Nepoužívejte léky proti průjmu pro kojence a malé děti a vyvarujte se slazených nápojů.

Probiotika mohou zkrátit trvání průjmu a pomoci obnovit střevní rovnováhu; ESPGHAN doporučuje specifické kmeny Lactobacillus rhamnosus GG a Saccharomyces boulardii.

Střevní adsorbenty, jako diosmektit, mohou být zvažovány, ale vyžadují odstup od jiných léků a probiotik.

Existují komerční doplňky, které mohou podpořit ozdravný proces u kojenců, ale vždy je vhodné konzultovat jejich použití s lékařem.

Co dát miminku pít a jíst během průjmu

Klíčem je nahrazení ztracené tekutiny a poskytnutí energie pro regeneraci střevní sliznice.

Perorální rehydratační roztok je nejdůležitější krok.

Mateřské mléko by mělo pokračovat i při průjmu; kojit častěji a podle potřeby.

Umělá výživa by měla být podávána bez ředění; běžné mléko bez laktózy se nedoporučuje při akutním průjmu.

Vyvarujte se ovocných džusů a neosmotických sladkých nápojů; pokyny ESPGHAN doporučují brzký návrat k věku odpovídající výživě po rehydrataci.

U dětí, které již jedí pevné potraviny, se doporučuje lehce stravitelné potraviny jako rýžová kaše, banán, dušené jablko, vařená mrkev a brambory bez mléka a másla.

Kdy navštívit lékaře? Pokud má novorozenec nebo dítě mladší 3 měsíců průjem, vždy byste měli kontaktovat svého lékaře.

Příznaky dehydratace zahrnují málo mokrých plenek a sníženou moč, což vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Závěr: Zelená stolice a normální kojení

V prvních dnech po narození má vaše děťátko smolku a tmavé stoličky; pak se barva a konzistence mění v závislosti na příjmu mateřského mléka.

Pokud dítě prospívá, pije, dobře saje a nemá jiné obtíže, zelená stolice nemusí znamenat problém.

Zelená stolice bývá častější u kojených dětí a může být normální i v dlouhodobém horizontu, pokud dítě dobře prospívá.

Infografika: Co ovlivňuje barvu stolice u kojenců

Kojení III. díl – Správná technika kojení aneb jak na to

Doplněk k tabulce

StavPopisCo dělat
Řídká stolice, zelenáNormální u plně kojených dětíSledujte prospívání, pije-li dítě dobře
Krev ve stoliciČasto stopové množství, může souviset se sníženým příjmem mlékaZkontrolovat kojení, zlepšit přisátí, vyšetřit lékařem
Hlen ve stoliciNěkdy normální u kojených dětíPokud doprovází jiné potíže, vyhledat lékaře
Průjem (akutní)Snížení konzistence a zvýšení frekvence stoliceRehydratace, pokračovat v kojení, provést diagnostiku

Stolice plně kojeného miminka může být různorodá a nemusí vyžadovat léčbu, pokud dítě prospívá a není dehydratované.

tags: #kojenecky #prujem #s #bilymi #kousky