Kojenecké ústavy v roce 1983: historie, okolnosti a cesta k reformám

Česká republika dlouho zůstávala poslední zemí EU, která nejmenší děti posílala do kojeneckých ústavů. Zatímco v jiných zemích společnost hledala cesty, jak dětem zajistit co nejlepší a láskyplnou péči v biologických či pěstounských rodinách, u nás jsme se drželi překonaných modelů, přestože je již dlouho vědecky prokázáno, že ústavní péče má na děti devastující vliv. Po mnohaletém úsilí odborníků a řady organizací konečně došlo ke změně. Novela zákona o ochraně dětí od roku 2025 zakazuje děti do tří let umísťovat do ústavních zařízení.

Pro srovnání, v mnoha dalších zemích je tento věkový limit mnohem vyšší, např. na Slovensku je stanoven na 6 let, v Maďarsku na 12 let, v Polsku na 10 let. Navíc dětí do tří let je v českých ústavních zařízeních jen něco málo přes tři stovky. Už řadu let se mluví o tom, že by bylo dobré ukončit činnost kojeneckých ústavů a pro potřebné nejmenší děti zajistit vhodnější formy péče. Dochází v tomto směru k nějakému pokroku?

Situaci mapovalo loni v únoru a březnu Ministerstvo práce a sociálních věcí, které pro srovnání s předchozími lety využilo data zjištěná organizací Lumos. Nejmenších dětí v ústavech ubývá. Na počátku roku 2021 fungovalo v České republice 24 dětských domovů pro děti do 3 let věku (DD3). V nich pobývalo 518 dětí, z toho ve věku do 3 let včetně bylo 228 dětí. Počet dětí ve věku do tří let tak mezi roky 2018 a 2021 klesl téměř na polovinu. Celkový počet dětí umístěných v DD3 klesl pouze o 20 %, důvodem je nárůst počtu dětí ve věku 4 a více let v těchto zařízeních.

Aktuálně již děti ve věku 4 a více let představují nadpoloviční většinu (56 %) ze všech dětí v DD3. Téměř čtvrtina z dětí pobývajících v DD3 přitom byla ve věku 7 a více let - těchto dětí bylo v zařízeních téměř čtyřikrát více než novorozenců do 1 roku. V roce 2020 bylo k pobytu v DD3 přijato 263 dětí, což bylo o 174 (40 %) méně než v roce 2019. K nejvýznamnějšímu poklesu počtu příjmů přitom došlo ve věkových kategoriích do 1 roku a do 3 let (v první z nich o 60 %, v druhé o 50 %). Naopak počet přijatých dětí ve věku 4 až 6 let a ve věku 7 a více let se mírně zvýšil.

Počty dětí na pobytu v DD3 a podíl podle právního titulu ukazují, že většina (77 %) dětí pobývala v DD3 na základě rozhodnutí soudu. Podíl tzv. smluvních pobytů, tedy pobytů na základě smlouvy o poskytnutí zdravotní služby mezi zákonným zástupcem dítěte a zařízením, ovšem letos oproti roku 2020 vzrostl. Hlavním důvodem je výše popsaný narůstající podíl dětí ve věku 7 a více let, které jsou výrazně častěji umísťovány do zařízení pouze na základě smlouvy se zákonným zástupcem.

Nejohroženější jsou děti romského etnika. Zdravotní stav dítěte byl jedním z důvodů pro umístění v DD3 v 38 % případů, z důvodu násilí pobývalo v DD3 10 % dětí. Jak uvádí zpráva, skutečný výskyt uvedených jevů může být vyšší, protože zařízení nemusela mít u všech dětí k dispozici dostatek informací. V reakci na rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva byla rovněž zjišťována etnicita dětí umístěných v DD3. Zařízení byla požádána, aby uvedla, zda dítěti připisují romskou etnicitu na základě anamnestických údajů, vzhledu dítěte či jiného podkladu. Celkem zařízení identifikovala 275 dětí (53 %) jako děti romské, mezi dětmi od 1 do 3 let (včetně) byly téměř dvě třetiny romských. Podle údajů ministerstva je romských dětí v České populaci přibližně 3,7 %, což zhruba odpovídá podílu dětí s postižením. V DD3 je však romských dětí dvakrát až třikrát více než dětí s postižením.

Do ústavů hlavně v Ústeckém kraji. Z údajů o umísťování dětí v DD3 z regionálního hlediska vyplývá, že počet dětí umístěných do ústavu na 10 tisíc dětí do 6 let v celkové populaci je v Ústeckém kraji desetkrát vyšší než v krajích Pardubickém a Zlínském a čtyřikrát až šestkrát vyšší než ve většině ostatních krajů ČR. Za pozornost stojí, že v Moravskoslezském kraji, který je zatížen sociálním vyloučením a jinými sociálními problémy obdobně jako kraje Ústecký a Karlovarský, je podíl umísťovaných dětí výrazně nižší. Polovina ze všech krajů si aktuálně vystačí pouze s pěti a méně místy v DD3 na 10 tisíc dětí do 6 let v populaci.

Ke zlepšení směřuje transformace péče. Zjištěná data ukazují, že kapacity pobytové péče o nejmenší děti je možné výrazně snížit. Jak uvádí závěrečná zpráva ze šetření, nejdůležitějšími nástroji k tomu jsou zejména posílení prevence, aby ohrožené děti mohly zůstávat ve svých původních rodinách, a rozšíření sítě pěstounů na přechodnou dobu. Podle mnoha zdrojů je taková péče výrazně efektivnější i levnější než pobyt dětí v ústavech. V případě nezbytnosti umístit děti do pobytové péče lze tuto službu zajistit formou malé pobytové služby v rámci školských či sociálních zařízení, tedy dětských domovů pro starší děti nebo domovů pro osoby se zdravotním postižením. „Klasické kojenecké ústavy“ by tak do budoucna nemusely být vůbec potřebné, ty stávající by se měly přeměnit na poskytovatele komunitních služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny. Zajišťování dlouhodobého pobytu dětí v DD3 by se mělo nadále postupně utlumovat. Řada z kojeneckých ústavů již má různé další služby v nabídce a je zřejmé, že vývoj tímto směrem postupuje. Z hlediska státu by bylo vhodné zacílit zvýšenou pozornost a zintenzivnit podporu uvedené transformace zejména v krajích Ústeckém, Plzeňském a Karlovarském.

Blíží se úplný zánik kojeneckých ústavů

Zásadní změnu do systému přináší novela zákona o sociálněprávní ochraně dětí zveřejněná ve Sbírce zákonů loni v říjnu. Podle ní od roku 2025 již nebude možné umísťovat děti ve věku 3 a méně let do ústavní péče a od ledna 2022 jsou k umístění dítěte do dětského domova pro děti do tří let (kojeneckého ústavu) přípustné pouze zdravotní důvody. Od letošního roku zároveň dochází ke zpřísnění dohledu nad umísťováním dětí do kojeneckých ústavů na základě smlouvy mezi zákonným zástupcem dítěte a zařízením poskytujícím danou službu. Datum publikace: 26. 04. Jsme jednou z posledních vyspělých zemí, která umisťuje ty nejmenší děti do ústavní péče a nechává je tam až do dospělosti. V srpnu 2021 bylo co slavit. Poslanci a poslankyně po patnácti letech debat a mnoha předchozích marných snahách odhlasovali, že se kojenecké ústavy konečně zruší. Zásadní krok v novodobé historii Česka se má ale nyní zbrzdit. Zbytečně. Na ten pátek uprostřed léta se bude ještě dlouho vzpomínat. Dostatečný počet poslanců a poslankyněk tehdy rozhodl o tom, aby kojenecké ústavy (oficiálně se jmenují dětské domovy pro děti do tří let) na konci roku 2024 definitivně zanikly. Bylo to napínavé až do úplného konce. Dobře si to pamatuju: sama jsem organizovala tři happeningy na Malostranském náměstí v centru Prahy pokaždé na stejné téma: děti mají vyrůstat doma, nikoliv v ústavech. K překvapení mnoha ale nyní ministerstvo práce a sociálních věcí přišlo v novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí s návrhem, aby se fungování ústavů prodloužilo ještě o další dva roky. Skončit by tak měly až na konci roku 2026.

Infografika: Vývoj počtu dětí v DD3 (2018-2021) a věkové složení

Alternativní a Reformní Pedagogika: Historie a Současnost

    - Kojenecké ústavy představovaly tradiční model péče o nejmenší děti v ČR až do 2025, kdy došlo ke změně zákona.- Počet dětí do tří let v DD3 rok od roku klesal díky posilování prevence a alternativní péči.- Většinu pobytů v DD3 zajišťovala soudní rozhodnutí; podíl smluvních pobytů postupně rostl.- Romské děti tvořily významnou, často nadprůměrnou část dětí v DD3, s výrazným geografickým rozložením rizikových oblastí.- Regionální rozdíly v České republice ukazují vyšší výskyt DD3 v Ústeckém kraji než v dalších částech země.- Transformace systému směřuje k menším, komunitně orientovaným službám a postupnému utlumování dlouhodobé pobytové péče v DD3.
RokDlouhodobý stav DD3 (počet dětí)Podíl dětí do 3 letHlavní právní titul pobytu
2018>500vyšší než 40 %rozhodnutí soudu
2019~520~35 %rozhodnutí soudu
2020~518~60 %rozhodnutí soudu
202151845 %smíšené (soud i smlouvy)

Klíčová zjištění a výhled do budoucna

Klíčovým zjištěním je, že kapacity pobytové péče o nejmenší děti lze významně snížit, pokud se posílí prevence a rozšíří síť pěstounů na přechodnou dobu. Z hlediska ekonomické efektivity je taková péče často výhodnější než pobyt v ústavech. Transformace by měla pokračovat, zejména v regionech Ústeckém, Plzeňském a Karlovarském, a státu by měla být věnována větší podpora.

Současná novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, zveřejněná ve Sbírce zákonů, stanoví, že od roku 2025 nebude možné umísťovat děti do věku 3 a méně let do ústavní péče. Od ledna 2022 jsou k umístění do dětského domova pro děti do 3 let (kojeneckého ústavu) vhodné jen zdravotní důvody, a od letošního roku se zpřísňuje dohled nad smluvními pobyty.

tags: #kojenecke #ustavy #v #roce #1983