Zvracení u novorozenců a kojenců je poměrně běžný, ačkoliv pro rodiče velmi nepříjemný jev. Co dělat, když miminko zvrací a proč vlastně novorozenci a kojenci zvrací po krmení? Téměř všechna miminka po krmení zvrací, a to proto, že ještě nemají dokonale vyvinutý trávicí systém. Svaly v dolní části jícnu (dolní jícnový svěrač) se stále vyvíjejí a apetitu miminka někdy „nestíhají“.
Miminka, jejichž žaludek je maličký, si teprve zvykají na krmení, některá jsou netrpělivá a příliš hladová, jiným zase nevyhovuje umělé mléko. Potěšit vás však může to, že většina miminek přestane zvracet kolem 6 - 7. měsíce. Zvracení během krmení nebo po něm, tedy reflux, postihuje asi polovinu kojenců, přičemž většinou jím trpí miminka v období čtyř měsíců po narození. Dochází k němu tehdy, když miminko spolu s mlékem polkne i vzduch, který musí vyjít ven spolu s částí mléka.
Proč miminko zvrací po krmení a jak poznat ublinkávání od zvracení?
Ublinkávání bývá malé množství mléka bez námahy. Zvracení bývá intenzivnější a může být spojeno s pláčem či nepohodou, zejména kolem období kojeneckých kolik. U některých miminek bývá zvracení nebo vyzvracení části obsahu žaludku spojeno se silným pláčem a neklidem. Pokud zvracení probíhá, bývá mléko často podobné vzhledem samotnému mléku a někdy bývá sražené, což nemusí vzbuzovat obavy. Důležité je sledovat, zda dítě prospívá, a vyhledat lékařskou radu při jakýchkoliv pochybnostech.
Rady na zvládnutí refluxu a zvracení během krmení
Krmte miminko ve vzpřímenější poloze. Když krmíte ve shrbené poloze, mléko nemusí mít cestu do žaludku a může zůstat „zaseknuté“ na cestě k němu. Ujistěte se, že krmíte v klidu - hluk a rušivé podněty mohou miminko rozptýlit a vést k polykání vzduchu. Pokud krmíte z lahve, zkontrolujte dudlík - otvor by neměl být příliš malý, aby dítě nebylo nuceno polykat zbytečný vzduch. Děťátko nechte pravidelně říhnout, i při krmení mezi výměnami prsů. Po krmení se snažte držet miminko ve vzpřímené poloze po dobu přibližně půl hodiny, aby mléko mělo čas projít trávicím traktem.
Netlačte na bříško a zkontrolujte, zda plenka ani oblečení nejsou příliš těsné. Vyhněte se aktivitě hned po krmení a udržujte klidně průběh krmení. Pokud je třeba, zkuste snížit množství mléka nebo zkrátit dobu krmení, zda to zlepší situaci. Zvažte změnu umělého mléka v případě podezření na intolerance nebo alergii na mléčnou či sójovou bílkovinu.
Kdy vyhledat lékaře
Je-li zvracení časté a dítě neroste či nepřibírá na váze, má bolesti, nebo kašle či se dusí, je vhodné vyhledat lékaře. Zvracení a průjem mohou signalizovat dehydrataci či infekci trávicího traktu. Pokud se u novorozence objeví zvracení po kojení a dítě prospívá, je to normální, ale i tak je dobré konzultovat situaci s pediatrem. U některých dětí se vyvine gastroezofageální refluxní nemoc (reflux), která může vyžadovat zvláštní péči a postupy.
Mezi časté situace vyžadující lékařskou pozornost patří podráždění jícnu, horečka, průjem, silný a opakující se zvracení, kašel s dýchacími potížemi, nebo známky dehydratace. V extrémních případech, pokud se objeví útoky zvracení po úrazu hlavy, horečka či vyrážka, je nutné vyhledat okamžitou lékařskou pomoc.
Průběžná péče a tipy pro rodiče
Dodržujte pravidelný režim krmení a odříhnutí. U kojenců na láhvi můžete zvážit častější říhání po každých 30-60 ml. Po kojení držte miminko ve vzpřímené poloze a vyhýbejte se zbytečnému pohybu. Dbejte na to, aby hlavička byla během kojení nad nožičkami. Před zahájením jakýchkoli zásadních změn v krmení či diety se poraďte s pediatrem a nepodceňujte preventivní prohlídky.
V případě nutnosti lze použít během onemocnění jemnou dietu a rehydrataci. Pro doplnění tekutin můžete podávat vlažný čaj, vodu, ORS roztoky a postupně zařazovat potraviny podle tolerance stavu. Příznaky dehydratace zahrnují suché rty, jemné ztráty elasticity kůže a snížené močení; při podezření na dehydrataci kontaktujte lékaře.
Příklady jídelníčku a příkrmů pro období zavádění
První období příkrmů se zaměřuje na zeleninové pyré (mrkev, hrášek, dýně, květák). Postupně lze zařadit maso, brambory, ovoce a kaše. U kojenců od 6 do 12 měsíců by denní příjem mléka měl být kolem 1000 ml (včetně mléčné výživy ve formě kaší) a tekutiny z dalších zdrojů by měly být dostupné. Příkrmy začínají zeleninovými 2-4 lžičkami jednodruhové zeleniny a postupně se zvyšují porce a druhy potravin, včetně obilovin, jogurtů a masa.
Ukázka postupu při přípravě kaší a zeleninových jídel je popsána v bohaté množině receptů v textu: rýže s mlékem, brambory s mrkví, dušená zelenina, masové a rybí pokrmy, a postupy pro příkrmy s postupným zaváděním jednotlivých složek. Důležité je, aby nádobí používané pro příkrmy bylo vyhrazeno pouze pro dítě a aby zavedení příkrmů probíhalo podle potřeb a rad dětského lékaře.
V některých případech může být zvracení spojeno s gastroezofageálním refluxem, o kterém si můžete přečíst v našem článku o refluxu u miminek a jeho příznacích. Mějte trpělivost - zvracení bývá často součástí učení trávicího systému a vyřeší se s věkem a zlepšením koordinace trávicího traktu.
Jak rozpoznat AI video?
Co dělat v konkrétních situacích
- Pravidelné odříhávání po krmení, případně po výměně prsů u kojených dětí.
- U kojenců na láhvi regulujte tok mléka a vyvarujte se příliš velkým dávkám najednou.
- Držte dítě ve vzpřímené poloze a minimalizujte rušivé podněty během krmení.
- V případě opakovaného zvracení, bolesti břicha či špatného přibývání na váze vyhledejte lékaře.
- Při podezření na otravu či infekci dodržujte hygienu, desinfekci povrchů a konzultujte stav s lékařem.
Krátká diagnostická orientace
- Ublinkávání versus zvracení: ublinkávání bývá malé množství bez námahy; zvracení bývá intenzivnější a může vyžadovat lékařské vyšetření.
- Opakované zvracení u kolik či stresových situací může souviset s psychogenním zvracením, migrénami, kinetózou či jinými příčinami.
- Včasná dehydratace vyžaduje okamžitou náhradu tekutin a sledování stavu dítěte.
Pro dostatečnou tvorbu mléka je nejdůležitější kojence často přikládat k prsu a mít správné přiložení. Důležité jsou též pitný režim a psychická pohoda matky. Mějte na paměti, že zvracení u kojenců bývá častější než u dospělých a ve většině případů jde o přirozený proces při učení trávení. Pokud máte jakékoli otázky nebo se obáváte, neváhejte kontaktovat svého pediatra.