Čich je velice starobylý smysl, který hraje v životě mnoha savců významnou roli. U některých z nich proto také představuje čichový mozek velmi podstatnou část mozkové kůry. Navíc jsou s čichovými podněty úzce svázány emočně laděné stavy a chování (např. bázeň, agresivita, sexuální chování či chování spojené s péčí o potomstvo). U většiny primátů a člověka je čichový mozek omezen jen na některé menší oblasti, a přestože čich zřejmě není naším nejvýznamnějším smyslem, stále nám tyto smyslové informace pomáhají při navazování sociálních vztahů (vztahu matky a dítěte, vztahů s ostatními rodinnými příslušníky, při výběru sexuálního partnera) i v dalších kontextech důležitých pro život (například potravní preference významně ovlivňuje nejen chuťová složka, ale i čichová).
Čich a čichová komunikace hrají důležitou roli již v raném věku dítěte při navazování vztahu s matkou a dalšími blízkými jedinci. K čichovému učení dochází zřejmě již v děloze matky, neboť bylo experimentálně zjištěno, že novorozenec do stáří dvou dnů dává přednost vůni vlastní plodové tekutiny oproti cizí. To znamená, že v průběhu svého vývoje v děloze plod čichem vnímá své okolí, a dokonce je schopen si tyto podněty zapamatovat do doby po porodu. Ještě před narozením je plod obklopen plodovou vodou, která je vnímána čichem i chutí a může být považována za jakýsi chuťově-pachový most k mateřskému mléku, protože strava matky ovlivňuje chuť a vůni jak plodové vody, tak později mateřského mléka. Tímto způsobem přichází již plod, a poté kojenec do kontaktu s jídlem, jehož chuť je příznačná pro danou rodinu či kulturu.
Rané preference vůní a jejich význam pro kojené děti
Pro děti v novorozeneckém či kojeneckém věku je příznačné, že pokládají vůni mateřského mléka za příjemnou a vůně prsu kojící matky je přitažlivá dokonce i pro děti krmené umělou stravou. Tato preference je tedy zřejmě do určité míry vrozená a nejde pouze o podmíněnou reakci na odměnu v podobě mléka. Na dvorcích prsních bradavek se vyskytuje množství specifických žláz, které se v průběhu těhotenství a s nástupem kojení zvětšují. Ženy, které mají větší množství těchto žláz, začínají kojit dříve a jejich novorozenci přibývají rychleji na váze.
Později můžeme u kojených dětí pozorovat, že začínají považovat za příjemné i jiné vůně či pachy, se kterými přicházejí do kontaktu. Příkladem může být podpažní vůně vlastní matky, kterou kojené děti rozeznávají úspěšněji než děti krmené z láhve. Jak se v průběhu života setkáváme s různými lidmi, poznáváme jejich vzhled, hlasy, ale i specifické vůně. Mnozí z nás jsou také schopni známé osoby čichem rozpoznat a tato schopnost se objevuje již od raného dětství. Děti předškolního věku například dokážou nejen rozlišit vůni svého sourozence oproti vůni nepříbuzného vrstevníka, ale také rozpoznají vůni některých svých kamarádů.
Rozpoznávání vůní v dětském věku a identifikace pachů
Jiný výzkum ukazuje, že devítileté děti jsou schopny identifikovat svou osobní vůni i vůni některých svých spolužáků, a to především těch, se kterými se přátelí. V tomto věku je typické, že děti kamarádí s vrstevníky stejného pohlaví, proto nás nepřekvapí, že spolužáky stejného pohlaví rozpoznávají lépe než spolužáky opačného pohlaví a oblíbené spolužáky lépe než ty, ke kterým mají neutrální vztah. Další studie ukazuje, že se schopnost poznávat příbuzné a nepříbuzné jedince do určité míry liší. Podle ní jsou děti ve věku od 4 do 11 let schopny pomocí čichu rozpoznat své vlastní sourozence, ne však již poloviční nebo nevlastní sourozence.
Navíc je čichové poznání sourozence opačného pohlaví snadnější než rozpoznání sourozence pohlaví stejného a děti vykazují jistou averzi k osobní vůni sourozence opačného pohlaví. Zaměříme-li se na schopnost rozpoznat svou vlastní vůni, ukazuje se, že je u dětí obdobná jako u dospělých, přičemž v obou těchto skupinách lze najít výrazné odlišnosti mezi jednotlivci. Někteří jedinci poznají vlastní pach spolehlivě, jiní s obtížemi či vůbec.
Také to, jak je pro nás čich důležitý v různých situacích, se mezi lidmi liší. Francouzská skupina výzkumníků vytvořila dotazník pro děti, který se zaměřuje na používání čichu v různých kontextech (potravním, sociálním a týkajícím se prostředí). Preference nejsou jen otázkou učení na základě odměn, ale mají vrozené a vývojové komponenty.
Čichové testy a jejich využití u dětí
V dospělosti máme často jasnou představu o tom, co nám voní a co ne. Naše znalosti o tom, kdy a jak tyto preference vznikají, jsou však spíše kusé. Ukazuje se, že děti předškolního věku hodnotí neutrálně pachy, které dospělí vnímají převážně jako nepříjemné (například pach exkrementů). Přibližně kolem pátého či šestého roku jsou děti kritičtější a některé pachy začínají považovat za nelibé. Je to zřejmě dáno také tím, že rodiče svým potomkům jasně říkají, co je „fuj“, a s tím spojený pach je posléze hodnocen jako negativní. K dalším změnám preferencí vůní dochází zřejmě v pubertě, kdy také začínají být aktivní podpažní žlázy, které úzce souvisejí s vytvářením pachového podpisu člověka.
Individuální podpažní pachový podpis vzniká nejen na základě informací uložených v genomu, ale podílejí se na něm i vlivy vnějšího prostředí (celkové zdraví, strava a v neposlední řadě osobní hygiena či kouření). Pachové látky, které vytvářejí naši podpažní vůni, vznikají bakteriální přeměnou produktů žláz nacházejících se v této oblasti. Ukazuje se, že nelibost k podpažnímu pachu se v našich kulturních podmínkách objevuje právě někdy v průběhu puberty. V té době se totiž jedinec poprvé začne každodenně dostávat do kontaktu s tímto druhem pachu, především s pachem svého vlastního potu, který se v průběhu puberty kvalitativně mění.
V předpubertálním období nejsou apokrinní žlázy aktivní, tudíž bývá dětský pot hodnocen převážně příjemně. Vzorky mužského potu jsou adolescentům, především dívkám, nepříjemnější než dětem. Naproti tomu hodnocení vůní jídla se většinou s věkem nemění, nicméně byly nalezeny rozdíly v hodnocení vůně kávy.
Čichové schopnosti v průběhu dospívání
Během dospívání přibývá mužů, kteří nejsou schopni tyto látky rozpoznat. U mužů, kteří jsou schopni androstenon vnímat, se s přibývajícím věkem zvyšuje čichový práh. Androsteny patří k látkám, které někteří vědci považují za lidské feromony. Přestože tento termín vyvolává debaty, existují studie ukazující, že androsteny mohou ovlivňovat lidské chování, i když část lidí tyto látky na vědomé úrovni necítí. Vyšší citlivost u adolescentních dívek byla nalezena i pro amylacetát (vůně banánu).
Když se zkoumaly reakce na opakované vystavování danému podnětu, zjistilo se snížení prahu citlivosti (senzitivizace) u skupiny žen v reprodukčním věku, ne však u dívek před pubertou či žen po přechodu ani v žádné skupině mužů. Dále lze prověřit identifikační schopnosti - identifikační testy s výběrem správné látky z několika možností, často s doplněním obrázků zdrojů vůní.
Parosmie a vývoj čichu u kojenců a dětí
Parosmie je stav, který ovlivňuje čich a vede ke zkreslenému vnímání pachů. Pro kojence a děti může znamenat změny v chutích a chuti potravy, a proto je důležité sledovat jejich jídelní návyky a hygienu. Parosmie se může rozvinout po virových infekcích, jako je COVID-19, a související čichové poruchy mohou trvat dlouhou dobu. Vrozené či genetické predispozice také hrají roli. Časná čichová stimulace a trénink čichu mohou napomoci rehabilitaci v průběhu času.
Minipsychoporadna Lucie Kolaříkové: Jak překonat úzkost, zklidnit se a ulevit tělu
Praktické tipy pro péči o čich kojence a batolata
- Podporovat kontakt s vůněmi při krmení a péči, včetně vůní mateřského mléka a okolí dětské pokoje.
- Vnímat změny stravovacích návyků dítěte a sledovat, zda se mění vnímané vůně a preference.
- V případě podezření na poruchy čichu konzultovat s pediatrem nebo specialistou na ORL; včasný čichový tréning může být prospěšný.
- Vypisovat jednoduché čichové testy vhodné pro děti (identifikační úkoly s vůněmi a zdroji vůně).
Význam čichu pro sociální a rodinné vztahy
Smyslové vnímání u dětí tvoří základ pro sociální vazby, včetně vztahu matky a dítěte, a ovlivňuje potravní preference v různých kulturách. Čich hraje roli v tom, jak děti poznávají sourozence, kamarády i spolužáky, a jak se vyvíjí jejich schopnost identifikovat známé vůně od neznámých. Paradoxně může být čich u dětí silný ukazatel vývoje a individuálních odchylek, a proto je důležité chápat, že čichové preference se mění s věkem a zkušenostmi.
< tagimg>kresba čichových procesů v mozku