Kojenec rozhazuje ci nohama proč

Naše děti se rodí s vrozenou schopností se kojit. Pomáhá jim k tomu reflexivní chování, které dokáží plně rozvinout jen a pouze pokud jsou na těle matky a je jim dopřán čas a klid. Suzanne Colson popsala ve studii z roku 2007 přirozený, biologický model kojení. Někdy se tomuto způsobu kojení říká kojení v pololeže, kojení v "savčí" pozici, biologické kojení nebo vertikální kojení (vertikální je asi nejméně přesné, protože matka může i ležet).

Při vyhodnocování videozáznamů kojení, které byly součástí studie, bylo odborníky identifikováno asi 20 vrozených reflexů, které děti používají a které jim usnadňují přisávání a pití. Z praxe víme, že děti se snaží toto reflexivní chování zapojit v jakékoli poloze u kojení. Vyjmenujeme si tu jen ty nejviditelnější reflexy a popíšeme si jak mohou dítěti i vám pomoci s kojením. Ty, které nejvíce ovlivňují průběh kojení a v jiných pozicích, než je přirozená pozice na těle matky, mohou působit naopak obtíže s kojením.

Kruhové pohyby končetin a jejich význam pro kojení

Kruhový pohyb rukou a nohou, tzv. crowling - miminko máchá rukama i nohama a vy nevíte co s ním. Tento reflex, to takzvané "kraulování", slouží k tomu, aby se dítě dokázalo dostat samo z matčina břicha k prsu (během svého úplně prvního přisátí) a později k znovunalezení prsu, pohodlí a stability na těle matky. Pokud na sobě máte dítě břicho na břicho a ono dělá tyto pohyby, nesnažte se ho utlumit, ale reagujte. Reagujte na to, co vám pohybem říká - "mámo posuň mě kousek, mámo posuň sebe, mámo tady potřebuju podepřít, abych nepadal..." a tak dál. Když dítě není břicho na břicho, mohou tyhle pohyby působit velmi podivně a můžete mít pocit, že s vámi miminko "bojuje" a vlastně se vůbec nechce kojit. Ale tak to rozhodně není, vaše miminko jen zapojuje reflexivní chování a snaží se najít stabilitu a oporu těla a pokud se mu to nedaří, snaží se víc a víc (víc a víc se hýbe) nebo prostě začne plakat. Podpořte ho tím, že si ho vezmete břicho na břicho a jeho pohyb nebudete tlumit, ale budete na něj reagovat.

Klóvání - taky asi znáte. Když na sebe miminko položíte na hrudník, zase břicho na břicho, začne se zvedat na ručičkách a odklánět hlavu (kterou ještě neudrží příliš dlouho zvednutou) a po chvilce zase spadne na váš hrudník. se od prsu stále odtahovalo. Tento reflex pomáhá miminku najít to správné místo, kde se snažit přisát. Stabilitu už má (díky předchozímu kraulování) a teď se potřebuje dostat přímo ke zdroji :) Opět můžete děťátko podpořit oporou, posunutím, přidržením prsu. Zbytek už zvládne vaše miminko hravě samo.

Otáčení hlavou, otvírání pusinky, olizování pěstiček - hned tři věci najednou. Tyto tři reflexy se mnohdy překrývají a dítě je zapojuje současně. Proto si je popíšeme všechny zároveň. S vaší podporou už děťátko našlo stabilitu, "doklovalo" se na prs ke dvorci a teď se chce přisát. Otáčí hlavou ze strany na stranu a u toho otvírá pusinku, některé děti si do pusinky nejdřív strkají pěstičky a žužlají si je. I to cumlání pěstiček má svůj význam, není třeba jej nijak omezovat či se snažit jej úplně eliminovat.

Děti se cumláním pěstí vlastně připravují na sání, prostě to vyzkouší na pěstičce a když nic neteče jdou o kousek dál. Pokud si miminko saje pěstičku a začne plakat, zase mu můžete jemně pomoct - třeba ho posunout přímo na dvorec prsu a ručičku z pusinky citlivě vyndat. V příčné poloze vám reflexivní otáčení hlavou může připadat jako "nenene, nechci", stejně tak žužlání pěstičky působí jako překážka - ruka děťátka většinou skončí před dvorcem a bradavkou a dítě se pak prostě přisát nemůže, zavazí mu tam jeho vlastní ruka. A u toho všeho miminko otvírá pusinku a to vás nechává zmatenou - otvírání pusinky značí, že pít chce, ale všechno ostatní působí jakoby současně pít nechtělo. Položte na sebe svoje miminko břicho na břicho a rázem se z "odmítání" stane "hledání." Dítě otáčí hlavou, aby našlo dvorec, otvírá doširoka pusinku - to souvisí se stabilitou, když má dítě opřené končetiny reflexivně otvírá pusu (ale pozor, funguje to jen na vašem těle, na dece na bříšku vám to nepředvede). Ruce, které si strká do pusinky a ocumlává pěstičky postupně sjedou níž a děťátko má volnou cestu k dvorci a může se v klidu, samo přisát.

Psychomotorický vývoj a reflexy v kontextu kojení

Popsané reflexy se mohou během přisávání prolínat a různě překrývat, některé fáze mohou děti zdánlivě vynechat. Na vývoj dítěte musíme nahlížet komplexně. Týká se totiž nejen pohybových schopností, ale všech složek osobnosti, včetně smyslového i duševního vývoje. Proto se také mluví o psychomotorickém vývoji neboli vývoj dítěte po stránce pohybové a psychické. Jde o složitý a ucelený proces, který zahrnuje mnoho složek, jako například hrubou motoriku, kam patří např. otáčení se z bříška na záda, lezení po čtyřech, stavování se a chůze. Dále pak zahrnuje jemnou motoriku, kam patří především práce rukou, manipulace s hračkou atd. Psychomotorický vývoj dítěte zahrnuje taktéž dovednosti sociální, poznávací, mentální, vývoj v oblasti orální (zpracování potravy v pusince, pohyby rtů a řeč) a další. Na rychlosti a kvalitě vývoje psychomotorických dovedností dítěte se podílí mnoho faktorů - genetické a dědičné vlastnosti mohou ovlivnit celkovou sílu, obratnost a všeobecné nadání k tělesné aktivitě. Významnou roli hraje také kultura, dostatek pohybu a celkový životní styl.

Vývojové milníky a Gesellova pravidla

Většina dětí si osvojuje pohybové dovednosti v dobře předvídatelných fázích označovaných jako vývojové milníky. Každé dítě je jiné a samozřejmě musíme brát v potaz, zda se dítě narodilo předčasně nebo v termínu. Přesto existuje podle amerického pediatra Gesella několik klíčových momentů, co a kdy má dítě umět. Arnold L. Gesell (1880-1961) formuloval některé zákonitosti vývoje dítěte: Ovládání těla postupuje od hlavy k patě (kefalokaudální postup vývoje). Dítě musí tedy umět správně držet hlavičku, aby mohlo zapojit hluboké stabilizační svaly trupu, což je předpokladem pro správné držení těla a koordinaci pohybů. Postup od centra těla k periferii znamená, že pohyby končetin začínají v ramenních a kyčelních kloubech a přecházejí přes zápěstí na prsty. Z toho i vyplývá, že vývoj motoriky postupuje od hrubé k jemné motorice. Loketně - vřetenní směr vývoje naznačuje postup od malíkové strany dlaně k palcové při aktivním úchopu („špetka“), proto malé dítě nejdříve uchopuje věci celou dlaní, a až později může vznikat např. správný úchop tužky. Důležitý ale není jen okamžik, kdy začalo dítě něco dělat, ale hlavně jestli a jak kvalitně proběhla všechna stádia a zda nedošlo k „přeskočení“ některého z nich.

Níže je popsaný vývoj dítěte po trimestrech:

  1. První trimestr (0-3 m): Novorozenec prospí většinu dne. Má pátrací a sací reflex. Zrakově i sluchově se rozvíjí; Moroův reflex a další vzorce ovlivňují dráhu pohybu. Svalový tonus je vysoký, postupně klesá do konce roku. Pohyby rukou a nohou se rozvíjejí - dítě dokáže zvedat ruce, nožičky a reaguje na dotek.
  2. Druhý trimestr (4-6 m): Dítě je na zádech stabilnější, začíná „pase koníčky“ a otvírá dlaně. Hračky uchopuje oběma rukama, rozvíjí koordinaci oko-ruka-ústa. Zvedá hlavu i hrudník a začíná se srovnávat do vzpřímené polohy. Smyslové i řečové schopnosti pokračují v rozvoji.
  3. Třetí trimestr (7-9 m): Dítě se otáčí z bříška na záda, začíná plazit a připravuje se na lezení. Prvky koordinace se zlepšují, dítě zvládá častěji samostatné pohyby a začíná objevovat nohy a prsty u nohou. Chůze a státí se pomalu rozvíjejí.

ODCHYLKY, KTERÉ VYŽADUJÍ KONZULTACI S ODBORNÍKEM - obecné varování pro rodiče ohledně motoriky a reflexů jsou uvedeny v samotném textu, ale důraz kladen na včasné vyšetření při výrazných asymetriích, náklonech hlavy, opožděném rozvoji motoriky a jiných zřetelných znaků.

Důležitost prostředí a kojení v různých pozicích

V různých pozicích může reflexivní chování dítěte působit dojmem zápasu, ale klíčové je vnímat signály pro nalezení správného místa ke kojení. Správná poloha matky a dítěte, péče o stabilitu a jemné vedení prsu má velký vliv na průběh kojení a na to, jak rychle se dítě dostane ke zdroji potravy. Břicho na břicho podporuje kontakt, stabilitu a schopnost dítěte vyhledat dvorce prsu. Při reflexivních pohybech je důležité nezačínat s tlumením pohybů, ale naopak hledět na to, co dítě říká ručním i hlavičkovým pohybem.

V pozicí „břicho na břicho“ se reflexy jako otáčení hlavou, otevření pusinky a cumlání pěstiček mohou překrývat. Postupně však dítě dokáže přisát ke dvorci a kojící proces se stabilizuje. Pokud dítě hledá stabilitu a vy ho nepodpoříte, může dojít k dojemu, že se dítě brání kojení. Vaší odpovědí je podpora, posun prsu, jemné uvolnění dvorce a respektování pohybů dítěte.

Vývojové výzvy a péče o nohy a chodidla

V kapitole o nohou se rozebírá, že nohy dítěte jsou aktivní od narození. Drtivá většina dospělých se zabývá nohami až v období, kdy dítě leze, začíná stoupat a chodit. Noha novorozence je "displej" toho, co v těle výš nefunguje, a proto je důležité dávat pozor na obuv a na to, jak dítě nohy používá na různých površích. Příliš pevná obuv, ponožky a bačkůrky s patními vyvýšeninami mohou omezovat správný vývoj.

Pro ochranu malých nožek stačí měkké kožené capáčky, vždy vybírejte capáčky s ohledem na tvar, levý/pravý rozdíl a pohodlí. Děti by měly mít volné nohy, podpora by měla být dostatečná, aby noha mohla plnit svou funkci. Časté praní ponožek a změna velikosti pomáhá udržet nožky zdravé. Je důležité se vyvarovat příliš těsných ponožek a chodidel v botičkách, které omezují pohyb a citlivost.

Reflexy nohou mizí postupně, až když se dítě začíná stavět a chodit. Předčasná vertikalizace může zkrátit období, kdy reflexy ještě fungují, což může mít vliv na stabilitu při chůzi. Důležité je neuspěchat vývoj a nechat dítěti prostor k učení, zkoušení a objevování terénu. Dodržujte variabilitu sedů a poloh, aby byl pohybový systém dítěte vyrovnaný a vyvážený.

Závěrečné poznámky k kojení a vývoji bez tisknutí na úspěch

Je důležité sledovat vývoj dítěte jako komplexní proces. Reflexy, motorika, smysly a sociální dovednosti se vyvíjejí vzájemně propojeným způsobem. Kojení je přirozený proces, který vyžaduje trpělivost, citlivou reakci na signály dítěte a respekt k jeho tempu. Postupné zlepšování koordinace a stability pomáhá dítěti najít správné místo ke sání a uspokojení potřeby potravy a kontaktu s matkým tělem.

Infografika znázorňující reflexy během kojení a fáze psychomotorického vývoje

Níže uvádíme shrnutí klíčových obrazů, které mohou dopomoci lepšímu porozumění dětskému vývoji během kojení:

  • Reflexy: kraulování, klování, otáčení hlavou a otvírání pusinky pro přisátí.
  • Stabilita: břicho na břicho posiluje stabilitu a usnadňuje nalezení správného dvordce.
  • Smysly: zrak, sluch a čich hrají roli v orientaci dítěte v okolí a výběru potravy.
  • Obuv a nohy: volnost nohou a vhodná obuv podporují správný vývoj pohybového aparátu.

tags: #kojenec #rozhazuje #ci #nohama