KOJENEC NATAŽENÝ JAKO PRKNO: PŘÍČINY A SYMPTOMY

Potíže nastávají pokud se sval nadměrně a silně napne, či prudce stáhne. Křeč se objevuje nahodile a postihuje jednotlivý sval i celou svalovou skupinu. Lidé, kteří křečemi trpí ji popisují, jako ostrou bolest, která trvá většinou několik vteřin ale i minut. Nejčastější příčinou vzniku křeče je nedostatečné rozcvičení před sportováním, či přetrénování. To jde ruku v ruce s dehydratací a nedostatkem minerálních látek jako je hořčík, vápník, železo a běžná kamenná sůl, které mají na správnou funkci svalu velkou zásluhu. Křeč většinu odezní sama.

Rupturu, tedy natržení až přetržení svalu, na rozdíl od svalové křeče, doprovází dlouhodobé potíže. Při tomto zranění se překročí běžný limit napětí, který sval snese a následuje ostrá bolest, která přetrvává i několik dní. Při lehčích poraněních dochází k přetržení několika málo mikrovláken ve svalu. Rupturu provází otok, krevní sraženina a potíže i v klidovém stavu. Nejvíce ohrožení rupturou svalu jsou „sváteční“ sportovci. Ze startu aktivity přecení své síly a často se před sportem zapomínají zahřát a protáhnout. Podceňovaným důvodem bývá i chronické přetěžování určitých partií. Někteří sportovci, aniž by to tušili, zatěžují tělo jednostranně. Při opakované a nadměrné zátěži si riziko ruptury v těchto partiích zvyšují.

Infografika: Rozdíl natažení, natržení a ruptury svalů

První signály a diagnostika

Prvním signálem ruptury svalu je silná bolest. Při drobném poranění několika mikrovláken svalu je bolest doprovázena pocitem neustálého stažení a ztuhlosti svalu. Při těžším poškození je sval bolestivý i v klidovém stavu. V místě zranění se objeví otok, krevní sraženina a celá partie je velice citlivá i na pohmat. Po namožení svalu dojde v místě i k drobnému zánětu, který spouští celou dekádu hojivých procesů. Sval by se neměl záměrně protahovat a zkoušet rozhýbat. Pokud se po prvním dnu obtíže nezlepší, je nutné navštívit lékaře. Ten pohmatem a případně ultrazvukovým vyšetřením zjistí, zda nedošlo k závažnějšímu poškození svalu.

Bolest šlach je s bolestí svalů úzce spojená. Aby ne, vždyť šlachy zprostředkovávají napojení mezi svalem a kostí. Protože jsou šlachy tvořené především pevným kolagenním vazivem, jsou mnohem méně náchylné k úrazu. Jinými slovy, kde u svalu dojde k natažení, šlacha ještě tlak ustojí. Při náhlé bolesti je třeba místo ledovat a uvolňovat. Přestože jsou šlachy v jistém směru odolnější než svaly, neznamená to, že vás nemůže trápit bolest šlach. Bolest šlach většinou pouze vzniká jiným mechanismem. Na vině bývá chronické přetěžování vedoucí někdy až k zánětu šlach. Obvykle šlachy začínají bolet postupně a bolest se zintenzivňuje. Neléčený zánět se může zkomplikovat, proto pokud příznaky neustupují, vyhledejte raději lékaře. Nutný bývá odpočinek a omezení hýbání svalem, který namožená šlacha upevňuje. Používají se k tomu bandáže a obvazy, ale i sádra, a v krajním případě je nutné i chirurgické řešení. Ulevit od bolesti pomohou gely a masti s protizánětlivými účinnými látkami. Léčba s rehabilitací svalu by měla trvat až 14 dní. Během této doby je vhodné dodržovat klidový režim. Z pohybu by se měla postižená partie, pokud to jen trochu jde, i vyřadit. Po prvním dnu ledování je vhodné sval naopak zahřívat.

Prevence a léčba

Dodržováním jednoduchých pravidel před sportováním můžeme natažení svalu předcházet. Každou aktivitu začněte pozvolným zahřátím svalů. Jistě postačí lehký poklus, nebo svižnější chůze. Až se trošku zadýcháte - pocítíte, že se vám tělo zahřívá a prokrvuje. To je správný čas na strečink. Zkušenější sportovci velmi často přecházejí zranění a preventivně chrání své svaly tzv. tejpováním. Kinesiotaping je převratná metoda, která sportovcům díky správnému nalepení speciální tejpy zaručí pohodlí a vyšší ochranu před zraněním. Sportovec se tak může koncentrovat na výkon. Velmi často tuto metodu využívají i ti, kteří trpí chronickým zraněním a obávají se komplikací. Před sportováním i po něm je taktéž důležité myslet na kvalitní výživu.

Infografika: Správný postup zahřátí a strečinku před během

Podrobně jsou rozebírány jednotlivé fáze hojení: 1) akutní fáze řízeného klidu a ledování (v některých moderních proudech ledování nemusí být preferováno). 2) následná fáze zátěže a rehabilitace pod dohledem fyzioterapeuta. 3) excentrické cviky a postupné zatěžování pro návrat k plnému výkonu. Vše doprovází vhodná životospráva a dostatek spánku.

Fáze hojení a rehabilitace

  1. Klid a ochrana svalu, ledování v prvních 24-48 hodinách, komprese a elevace; vyhýbat se protahování a zbytečnému rozhýbávání postižené partie.
  2. Postupné zahřívání, následně lehké aktivity a izometrické cvičení, pod dohledem fyzioterapeuta.
  3. V dalším období nástup excentrických a silových cviků, plyometrie a postupné zvyšování zátěže.
  4. Návrat ke sportu jen po dosažení plného rozsahu pohybu, minimálně 90% síly zdravé končetiny a bezbolestného zvládání sportovních pohybů. Postupný přechod na plnou zátěž obvykle trvá 1-2 týdny.

Ruptura svalu vyžaduje specifický přístup a často trvá delší dobu. Malé trhliny se hojí rychleji, větší ruptury vyžadují delší klid a rehabilitaci, a v některých případech může být nutná i chirurgická léčba. Klíčové je snížit riziko opětovného zranění a získat zpět správné pohybové vzorce prostřednictvím fyzioterapie a kvalitní výživy.

Natažení třísla a jeho specifičnosti

Natažení třísel je častým zraněním u sportovců. Dochází k natažení adduktorů a může mít různou závažnost - od lehkého natažení až po úplné natržení. Příčiny bývají spojeny s náhlými pohyby, nedostatečným zahřátím, svalovou dysbalancí a opakovaným přetěžováním. Příznaky zahrnují náhlou bolest, otok, modřiny a potíže s pohybem nohy.

Diagnóza bývá klinická, v některých případech může být doplněna ultrazvukem. Léčba závisí na závažnosti a zahrnuje klid, led po krátkou dobu, kompresi a elevaci, případně fyzioterapeutické zásahy. Pro prevenci je důležité správné zahřátí, postupné zvyšování zátěže, posilování adduktorů i antagonisty, technika pohybu a dostatečná regenerace a spánek.

Mapa rizikových partií stehenní a tříselné oblasti

Léčba a moderní postupy

Moderní léčba poranění svalu často kombinuje diagnostiku ultrazvukem s cílenou rehabilitační strategií. V některých případech se uvažuje o aplikaci excentrických cvičení, léčebných technik jako fokusovaná rázová vlna, radiální rázová vlna a kinesiotaping. Strava, vitamíny (D, C, hořčík, vápník), dostatek spánku a hydratace významně podporují hojení. Při zranění je důležité nepřetěžovat postiženou oblast a postupně zvyšovat zátěž podle pokynů odborníka.

V závěru článku je důležité zdůraznit, že natažený či natržený sval vyžaduje individuální posouzení a plán léčby. Většinu lehčích zranění lze zvládnout samostatně s klidem a vhodnou péčí, ale pokud bolest přetrvává nebo se zhoršuje, je nutná odborná fyzioterapie či ortopedie.

Natažení svalů: Prevence a léčba

Shrnutí a praktické tipy

  • Natažení svalu se projevuje náhlou bolestí a napětím bez otoku; natržený sval vyvolá ostré píchnutí a otok s modřinou.
  • Učte se rozlišovat DOMS od akutního zranění podle nástupu bolesti, rozsahu otoku a dojmu na sílu.
  • První pomoc zahrnuje klid postižené oblasti, ledování, kompresi a elevaci podle stupně poranění.
  • Prevence: řádné zahřátí, postupné zvyšování zátěže, posílení svalů, správná technika, hydratace a kvalitní výživa.
  • Návrat ke sportu by měl být postupný a řízený fyzioterapeutem, v souladu s funkčními kritérii: plný rozsah pohybu, 90% síla, bezbolestné pohyby a sportovní zvládání.

tags: #kojenec #natazeny #jako #prkno