Kojenci - děti do ukončeného dvanáctého měsíce věku, (Vyhl. 54/2004 Sb. Malé děti - děti od ukončeného jednoho roku do ukončeného třetího roku věku (Vyhl. 54/2004 Sb. Převládající kojení - mateřské mléko je převládajícím zdrojem výživy, kojenec může také dostávat vodu, čaje, vodu s cukrem, ovocné šťávy, v případě potřeby orální rehydratační roztok ale nikoli jiné tekutiny obsahující živiny nebo potraviny. Plné kojení - tuto kategorii tvoří výlučné a převládající kojení (WHO 1991).
Počáteční mléčná kojenecká výživa - výživa určená pro potraviny určené pro zvláštní výživu kojenců od narození do šesti měsíců věku kojence, které odpovídají výživovým nárokům této skupiny kojenců (viz kapitola 6.17 Potraviny určené pro zvláštní výživu). Pokračovací mléčná kojenecká výživa - výživa určená pro zvláštní výživu kojenců starších šesti měsíců, které vytvářejí základní tekutý podíl postupně se rozšiřující smíšené stravy kojenců (viz kapitola 6.17 Potraviny určené pro zvláštní výživu).
Přikrmování - je proces začínající v době, kdy mateřské mléko samo o sobě již nestačí plně pokrýt výživovou potřebu kojence a tedy je potřebná další, „doplňková“ strava - příkrm. Obvykle uváděné časové rozmezí pro přikrmování je 6-24 měsíců, ačkoliv kojení může pokračovat i déle než dva roky (WHO 2002).
Dokrm - náhrada mateřského mléka podávaná kojenému dítěti. Kojení je nenahraditelný způsob poskytování potravy dítěti, který je ideální pro jeho zdravý růst a vývoj a má jedinečný vliv na biologické a psychické zdraví dítěte a matky.
Proto je zásadním doporučením výlučné kojení do ukončených 6 měsíců věku a zavádění doplňkové výživy od ukončených 6 měsíců při pokračujícím kojení podle potřeby dítěte do dvou let věku nebo déle. Mateřské mléko má pro výživu kojence optimální složení, které se mění podle měnící se potřeby dítěte.
Rovněž některé živiny jsou z mateřského mléka lépe využitelné než z jiné potravy. Imunitní ochrana je zajištěna hlavně imunoglobulinem A, ale i i některými dalšími faktory. Kromě této pasívní ochrany poskytuje mateřské mléko i imunoregulační faktory (hormony, růstové faktory, bifidus faktor), které stimulují vývoj vlastních obranných mechanismů kojence.
Výzkum i ve vyspělých zemích ukazuje, že kojení významně snižuje výskyt a závažnost průjmových onemocnění, infekcí dolních cest dýchacích, zánětů středního ucha, infekcí močových cest, bakteriálních meningitid a nekrotizující enterokolitidy. Ukazuje se i preventivní vliv na syndrom náhlého úmrtí dítěte a chronická onemocnění v pozdějším věku jako jsou diabetes mellitus I. typu, astma, alergická onemocnění, chronická střevní onemocnění. Studie rovněž ukazují na vyšší výskyt obezity u nekojených dětí a jeho přetrvávání do pozdějšího věku. Výsledky studií také uvádějí vliv kojení na rozvoj poznávacích funkcí dítěte a jeho pozdější výsledky ve škole.
< tagimg>Infografika: Přehled fází výživy kojencůPřes veškeré snahy producentů náhrad mateřského mléka se přípravky umělé výživy v mnohých ohledech mateřskému mléku nevyrovnají a měly by být používány pouze v případě potřeby na základě odborného doporučení. Podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví musí být součástí označení počáteční kojenecké výživy upozornění vyjadřující přednost kojení před výrobky kojenecké výživy. Na obalu počáteční kojenecké výživy nesmí být uvedeny obrázky kojenců ani jiné obrázky nebo tvrzení, které by idealizovalo výrobek.
Pokud jde o škodlivé látky z prostředí, které přes matčin organizmus mohou přecházet do mateřského mléka (zejména polychlorované bifenyly, chlorované uhlovodíky a těžké kovy), závěr odborníků zní, že výhody poskytované kojením vysoce převažují nad teoretickým rizikem. Naprostá většina žen je schopná kojit, jak dosvědčují i údaje Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku (ÚZIS), kdy v roce 2006 bylo při odchodu z porodnice kojeno více než 95 % dětí - z nich bylo pouze malé procento dokrmováno.
Pokud kojení selhává, jedná se ve většině případů o špatnou techniku kojení zejména při jeho zahájení, předčasné podávání jiných tekutin a potravy než je mateřské mléko, malou sebedůvěru matky, že dítě kojením uživí nebo o kombinaci těchto příčin. Podle ÚZIS bylo v roce 2006 v 6 měsících věku kojeno 41 % dětí, což je příznivý trend, který připisujeme podpoře a propagaci kojení v ČR, zejména iniciativě „Nemocnice přátelská dětem“ (Baby friendly hospital), protože od 60. do poloviny 90. let minulého století se pohybovala prevalence kojení v 6 měsících mezi 12 % a 14 %.
Pro úspěch kojení po odchodu z porodnice je zásadní dodržovat správnou techniku kojení, kojit dítě podle potřeby, to znamená jak často a jak dlouho chce, pokud dítě prospívá kojit výlučně do ukončených 6 měsíců. Podávání jiných tekutin nebo příkrmu vytěsňuje mateřské mléko: dítě, které si naplnilo žaludek např. Správná technika kojení spočívá ve správné poloze a správném přiložení dítěte.
< tagimg>Graf: Význam času zavedení příkrmůPři správném přiložení jsou ústa dítěte široce otevřena, dolní ret je vytočen směrem ven, brada se dotýká prsu, a je vidět větší část prsního dvorce nad než pod ústy. Po chvíli rychlých sacích pohybů se sání zpomalí a je slyšet dítě polykat - to jsou známky účinného sání. Při správném přiložení dítě svírá dásněmi prsní dvorec, nikoliv citlivou bradavku, což je příčina bolesti při kojení a poškození bradavek. Mechanismus sání z lahve je jiný než sání z prsu, což je pro dítě matoucí, proto se její použití pro kojené děti nedoporučuje.
Po ukončeném 6. měsíci, kdy mateřské mléko postupně přestává stačit jako jediný zdroj potravy, se zavádí příkrm, to znamená pokrmy podávané k mateřskému mléku při pokračujícím kojení podle potřeby (nebo náhražkách mateřského mléka u nekojeného dítěte). Zprvu je to přechodná strava určená speciálně pro kojence, později rodinná strava, tj. v počátečním období podávání příkrmu dítě potřebuje kojit stejně často a dlouho jako v období výlučného kojení - dítě se teprve učí jíst lžičkou a mateřské mléko je hlavním zdrojem tekutin, živin a energie.
Později, když dítě dostává příkrm častěji a ve větším množství, už může chtít kojit méně často a kratší dobu než při výlučném kojení, ale mateřské mléko stále zůstává důležitou součástí stravy a to i v průběhu 2. roku života. U nás je obvyklé zahajovat podávání příkrmu zeleninou. Začíná se jedním druhem zeleniny (např. vařená mrkev, brambor), teprve vždy po 3-4 dnech se přidá další jeden druh. Kdyby dítě některou potravinu nesnášelo, snadněji se pozná, která to je.
< tagimg>Ilustrace BLW a standardního zavádění příkrmůKdyž si dítě zvykne na zeleninu, začne se do ní přidávat důkladně uvařené velmi jemně nakrájené a nasekané libové maso (kuře, krůta, kachna, husa, hovězí, jehněčí, králík) zpočátku asi 1 polévkovou lžíci na dávku. Maso se podává 6× týdně a jeho množství se postupně zvyšuje na 2 polévkové lžíce na dávku, jednou týdně se podává místo masa vařený vaječný žloutek. Bílek se nepodává až do roku věku. Stejně se postupuje u zařazování ovoce jako druhého druhu příkrmu. Do ovocného pyré se může přidávat neslazený bílý jogurt. Tvaroh není pro kojence vhodný, protože má příliš vysoký obsah bílkovin. Jako třetí druh příkrmu se podávají obilné kaše.
Po dokončeném 6. měsíci již není třeba rozlišovat, zda obsahují lepek či ne. Lepek může u vnímavých jedinců vést k rozvoji celiakie. Ta se projevuje u malých dětí hlavně objemnými stolicemi 1-3× denně, neprospíváním, nechutenstvím a nápadně vzedmutým břichem. Nápadné jsou také změny v chování dítěte. Lepek obsahují všechny u nás běžné obilniny kromě rýže a kukuřice. Výhodné je podávání kupovaných dětských instantních kaší, protože jsou obohaceny některými minerálními látkami a vitaminy (zejména důležité jsou železo a zinek).
Příkrmy se nepřislazují a až do konce 1. roku nesolí. Pro kojence není vhodné neadaptované kravské mléko. Plnotučné kravské mléko je možné použít do pokrmů (například příprava kaše) od 10. Hutnější příkrmy poskytují méně vody než mléko, proto je přibližně od 10. měsíce potřebné kojenému dítěti přidávat k mateřskému mléku další tekutiny. Postačí asi 200 ml denně. Nejlepší je balená kojenecká voda. Ovocné džusy nemají překročit denní množství 120-150 ml. Ovocné šťávy nemají obsahovat více než 15 g/100 ml sacharidů.
Kolem 1. roku života může dítě začít jíst to, co rodina a přestávají být potřebné zvlášť připravené příkrmy. Složení a úprava rodinné stravy by ale měly brát v úvahu potřeby dítěte, to znamená, že by strava měla být měkká, nesolená a nekořeněná. Dospělí si ji příchutí až na stole. Nejsou vhodné uzeniny s výjimkou libové dušené šunky, tučné maso, paštiky, majonéza. Podávají se tři hlavní jídla a mezi nimi svačiny, pokud je dítě potřebuje. Pokud dítě není kojeno, potřebuje asi půl litru mléka a mléčné výrobky. Výhodná, i když ne nezbytná, jsou pokračovací mléka (určená pro děti do 36 měsíců), protože jsou obohacena některými minerály a vitaminy.
První příkrmy se podávají v podobě hladké řidší kaše lžičkou - nikdy ne z kojenecké lahve. Jakmile se dítě naučí spolknout příkrm ze lžičky, zvýší se konzistence na hustou kaši. Jídlo je lepší rozmačkávat než mixovat. Kolem 9. měsíce se postupně zavádí měkká kouskovitá strava. Koncem prvního roku může dítě již jíst potravu stejné konzistence jako ostatní rodina. S rozvojem jemných pohybových funkcí ruky a prořezáváním zubů začínají být kojenci schopni vzít do ruky potraviny, dát si je do úst a žvýkat. Aby se dítě naučilo žvýkat, je velmi důležité nabízet mu vhodné potraviny, například kousek rohlíku.
Jakmile o to dítě projeví zájem, je vhodné je nechat, aby se zkoušelo samo krmit lžičkou. Dítě, by si mělo samo určit množství jídla, které sní. Dítě má být k jídlu povzbuzováno, ale ne nuceno. Nucení k větším dávkám vede často k odmítání jídla nebo dokonce ke zvracení. Dítě si neoblíbí potravinu, po které mu bylo špatně nebo do ní bylo nuceno. Kromě toho pobízení, aby dítě snědlo všechno, co má na talíři vede k návyku, že množství potravy, kterou má sníst, je dáno tím, co má na talíři spíše, než aby vnímalo své vnitřní pocity hladu a sytosti.
Mezi 1. a 2. rokem je typické, že se objem snědeného jídla ze dne na den mění. V množství snědené stravy u jednotlivých dětí jsou velké individuální rozdíly. Potravinová pyramida je vodítkem jak by mělo vypadat denní složení stravy dítěte i rodiny. Základ tvoří potraviny, které poskytují energii ve formě polysacharidů, které se mají podílet na našem příjmu energie 45-50 %. Sladkosti a tučné potraviny, které patří do samé špičky pyramidy, by měly být konzumovány jen výjimečně.
Výživa dítěte se stále více podobá tomu, co jí rodina. Dítě postupně přijímá rodinné zvyklosti za své a vytvářím si tak základ vlastních stravovacích návyků a vztahu k potravinám a jídlu jako takovému pro další dětství a dospělost. Děti ve věku 6-12 let rostou pomaleji, proto je potřeba energie absolutně sice vyšší, ale v přepočtu na kg hmotnosti nižší než v předchozím období. U školních dětí jsou již vyvinuty stravovací zvyklosti rodiny a dále se upevňují.
Nedostatek tekutin může vést k problémům ve škole v důsledku vyšší únavnosti a nesoustředění, bolestem hlavy. Zvyšuje se možnost zácpy, nechutenství, vzniku ledvinových a žlučových kamínků. Proto se ve školách prosazuje správný pitný režim - děti si mají nápoje nosit s sebou nebo mají mít možnost si je koupit. Otázkou však zůstává někdy nevhodný výběr nápojů - přeslazené limonády. V průběhu celého dětství a dospívání je velmi důležitý dostatečný přívod vápníku, tedy mléka a mléčných výrobků pro prevenci osteoporózy ve starším věku.

Školní stravování zajišťuje přibližně jednu třetinu celkového příjmu energie, ale často jeho kvalita není optimální. Nedostatky ve výživě se mohou zvláště projevit při samostatném stravování dítěte a dospívajícího, kdy děti dávají přednost lákavým potravinám propagovaným reklamou (fast food, uzeniny apod.), které mají vysoký obsah tuků a energie, ale neposkytují potřebné živiny. V roce 2007 byla publikována Výživová doporučení pro dospělé obyvatelstvo České republiky Společnosti pro výživu a Fóra zdravé výživy pod názvem „Zdravá 13“.
Toto jsou základní principy: každodenní pohyb 30 minut, sledování příjmu tuku, omezení tuku ve skryté formě, a věnování pozornosti mimo jiné železu, jódu a vápníku. Stav výživy před a v průběhu těhotenství může ovlivnit vývoj plodu i zdravotní stav člověka až do dospělosti. Obezita matky zvyšuje riziko vzniku komplikací například diabetu, hypertenze nebo hypertrofie plodu a předčasného porodu. Podvýživa matky vede k nižší porodní hmotnosti novorozenců.

Lidová moudnost, která praví, že těhotná žena musí jíst za dva, není na místě - její dodržování vede k zbytečnému tloustnutí. Celkový přírůstek hmotnosti v průběhu těhotenství by měl být 10±3 kg. Za fyziologické minimum lze považovat 6 kg. V prvním trimestru těhotenství není zvýšený přívod energie potřebný, od 2. trimestru by se měl zvýšit o 620-830 kJ (150-200 kcal)/den. To je například 450 ml polotučného mléka nebo 1,5 krajíce chleba.
Potreba proteinů je od 2. trimestru zvýšena, poměr tuků a sacharidů na celkovém příjmu energie by měl být podobný jako u ostatní populace, tj. 30 % tuků a 55-60 % sacharidů. Pro těhotné ženy platí rámcově stejna doporučení jako pro ostatní obyvatelstvo (viz Výživová doporučení pro dospělé obyvatelstvo) s tím, že je nutné věnovat pozornost dostatečnému příjmu vápníku, hořčíku, železa, jódu a kyseliny listové.
< tagimg>Infografika: Výživová doporučení pro těhotnéHlavní zásadou je konzumace pestré stravy ze všech skupin potravin v přiměřeném množství. Na vzniku deficitů se kromě fyziologicky zvýšené potřeby a nedostatečného příjmu a mohou podílet ztráty v důsledku zvracení při těhotenské gestóze. Nedostatek hořčíku zvyšuje riziko gestóz, svalových křečí a předčasných porodů. Nedostatek železa vede k mikrocytární hypochromní anémii. Dobře využitelné železo je obsaženo v mase, více v červeném než bílém. Výrazný nedostatek jodu vede ke kretenismu, ale i mírnější deficit zvyšuje riziko potratů a úmrtí novorozence, a má rovněž vliv na vývoj dítěte. Zdrojem jodu jsou mořské ryby a jodidovaná sůl. Pokud matka nekonzumuje mořské ryby dvakrát týdně, bývá potřebné podávat jodový preparát. Nedostatek kyseliny listové vede k megaloblastické anémii, zvyšuje riziko potratu, předčasného odlučování placenty a vzniku rozštěpových vad neurální trubice u plodu. Riziko může představovat vysoký příjem vitaminu A (retinolu) - již 2,3 mg.

Těhotná žena by neměla pít žádný alkohol, který je příčinou fetálního alkoholového syndromu, protože neví… Příkrm-komplementární strava je definován jako proces poskytování potravin ke kojení nebo mléčné výživě ke splnění nutričních požadavků. Obvykle začíná ve věku 6 měsíců (180 dní) a pokračuje až do 23 měsíců věku, i když kojení může pokračovat i po tomto období. Toto je vývojové období, kdy je pro děti zásadní naučit se přijímat zdravé potraviny a nápoje a vytvořit si dlouhodobé stravovací návyky.
Také se shoduje s obdobím vrcholu pro riziko zpomalení růstu a nedostatek živin. Bezprostřední důsledky podvýživy během těchto významných etap života - zahrnují zhoršený růst, významnou morbiditu a mortalitu a opožděný motorický, kognitivní a socio-emocionální vývoj. Později může vést ke zvýšenému riziku nepřenosných nemocí (NCD). Z dlouhodobého hlediska vede podvýživa v raném dětství ke snížené pracovní schopnosti a výdělku a u dívek ke snížené reprodukční schopnosti (6). Nevhodné doplňkové krmení může mít za následek nadváhu, diabetes 2. typu a invaliditu v dospělosti (7).
První dva roky života jsou také kritickým obdobím pro vývoj mozku, osvojení řeči a smyslových drah pro zrak a sluch a pro rozvoj vyšších kognitivních funkcí (8). Účel doporučení Tohoto pokynu poskytuje doporučení založená na důkazech pro doplňkovou výživu kojenců a malých dětí ve věku 6-23 měsíců žijících v zemích s nízkými, středními a vysokými příjmy. Zohledňuje potřeby kojených i nekojených dětí. Jedná se o doporučení veřejného zdraví, která uznávají, že děti by měly být řízeny individuálně, aby byl identifikován neadekvátní růst, nadváha nebo jiné nepříznivé důsledky a byla přijata vhodná opatření.
Na závěr shrnutí: Kojení je nejlepší základ a poté postupné zavádění příkrmů a rodinné stravy s ohledem na potřeby dítěte. Dítě bude mít čas si na nové potraviny zvyknout a vy budete mít vždy možnost zjistit, které potraviny dobře snáší. Pokud nekojíte, vyhledejte kojenecká mléka s vhodným složením, které konzultujte s pediatrem. Postupujte podle signálů dítěte a naslouchejte jeho potřebám.
tags: #kojene #dite #a #dokrmovani