Mnoho cestovních kanceláří nabízí jednodenní zájezd na Orlí hnízdo (v Německu se sice setkáte i s anglickým překladem Eagle`s Nest, ale uslyšíte a budete číst nejčastěji o Kehlsteinu a Kehlsteinhausu). Pominu-li kvapík, který musí účastník zájezdu prožít během jediného dne (několikahodinová cesta tam, rychlá prohlídka cíle plus případně dalších - Königssee, Berchtesgaden a několikahodinová cesta zpátky), je tu jedno riziko. A tím je počasí, které zájemci při koupi zájezdu v předstihu nikdo nezaručí.
Do vlasti jsme se vraceli přes Salzburg. Předpověď počasí byla optimistická. Kdo jste po silnici na Hintereck jel, určitě mi potvrdíte, že je to pěkný krpál. Je to však jen pár kilometrů, odhaduji čtyři. Parkoviště v Obersalzbergu je posledním pro osobní Dopravu. Součástí výletu na Kehlstein jsou i fronty, které vás o víkendu neminou. A není divu. První fronta nás čekala u parkomatu. Shluklo se u něj několik řidičů, aby vybádali, proč automat mince jen přijímá a parkovací lístky nevydává. Když se několikátý řidič utvrdil, že z parkomatu skutečně nic nevypadne, vydali jsme se v malém průvodu k parkomatu na protější straně parkoviště. Ten už lístky vydával. Jenže….

Přišla na mne řada, a tu jsem zjistil, že parkovat nepřijímá bankovky ani karty, pouze mince. Jal jsem se tedy žádat ostatní o rozměnění desetieurovky. Zachránil mne pán, který přišel už o dost u prvního parkomatu. Věnoval mi 3 eura (tolik parkovné stojí). Druhou frontu jsme si vystáli u pokladny při kupování jízdenek do autobusu. Jízdenky se prodávají na konkrétní hodinu a do konkrétního autobusu do vyčerpání kapacity. Autobusy jezdí v intervalech 25 minut (ve stejný čas odjíždějí minimálně tři autobusy).
Čekali jsme pár minut, než se otevřely dveře autobusu č. 3. Pan řidič se ptá odkud jsme. Když se dozví, s úsměvem pozdraví „Dobrý den“. Krásně červené klimatizované autobusy vyjíždějí za sebou. Páni řidiči zatáčky zvládají bravurně. Slibované video se za jízdy sice nepromítá, ale ve čtyřech jazycích jsou podány krátké informace o Kehlsteinhausu, horské silnici a organizační pokyny o Dopravě zpět. Jedním z jazyků je i čeština! Jízda autobusem trvá dvacet minut. Autobusy jsou rádiově řízené, míjí se v určených místech, protože silnice je pouze 4 metry široká.
Sice jsem si již dříve přečetl, že optimální čas strávený na Kehsteinu a v jeho nejbližším okolí jsou 2 až 3 hodiny, nechtěli jsme se však rezervací zpátečního času odjezdu nutit ke hlídání hodinek. Sotva však vykročíme k tunelu vedoucímu k výtahu, odchytí nás pinkrton a posílá nás do fronty rezervovat si čas odjezdu. Nezbývá nám, než tak učinit. Náš pobyt na Kehlsteinu odhadujeme na dvě a půl hodiny (čas odjezdu autobusu dispečer natiskne na jízdenku).
Nyní už kráčíme 127 metrů dlouhým tunelem do kruhové haly obložené ručně opracovaným přírodním kamenem. V tunelu je poměrně chladno. Oblékáme si bundy a opět se řadíme do fronty. Někde jsem četl, že kapacita výtahu je 12 lidí. Asi jsme byli všichni natolik štíhlí nebo obsluha výtahu dříve pracovala v tokijském metru, protože se nás do kabiny výtahu vešlo podstatně více. Při větším počtu mačkajících se pasažérů se luxus výtahové kabiny popisovaný v průvodcích příliš vnímat nedá.
Adolf Hitler neměl k výtahu přílišnou důvěru. Obával se poruchy. Proto také Kehlsteinhaus navštívil pouze asi desetkrát. Vycupitáváme z kabiny výtahu ven. Polovina výletníků odbočuje hned do restaurace pokusit se najít volné místo. Není nad priority. My pokračujeme ven na terasu a těšíme se na panorama, které jsme doposud znali pouze z dokumentárních filmů. Mraky se honí, místy cloní, avšak podívaná je to úchvatná.
Panorama tvoří zleva vrcholy Schönfeldspitze, Steinernes Meeru, druhé nejvyšší hory Německa Watzmannu (2.713 m n.m.), Hochkalteru (2.607 m n.m.), Reiteralpe (1.700 m n.m.), Untersbergu (1.972 m n.m.) a dalších. Dole se krčí Jezero Königssee a obce Ramsau, Schönau, Strub, Bischofswiesen včetně městečka Berchtesgaden. V dáli tušíme i Salzburg. Z terasy pokračujeme ke kříži. Na terase, u kříže a na okolních skalních útvarech je přelidněno. Několik desítek metrů za křížem začíná vycházková okružní stezka Rundweg. K projití okružní trasy postačí třičtvrtě hodiny. Byla by velká škoda si tento čas nevyhradit a o pěkný zážitek přijít.
Po absolvování okružní trasy beze spěchu přicházíme zpět ke Kehlsteinhausu. Procházíme veřejnosti přístupnými místnostmi. Nejprve chodbou s dobovými fotografiemi na panelech. Ta ústí do místnosti o velikosti přibližně 6x5 metrů, ve které jsou ke shlédnutí další fotografie a dokumentární filmy na videu. Pár schodů nás dělí od nejhezčího prostoru domu, od kruhové vstupní haly. Okna po obvodu umožňují výhledy na horské velikány. Nepřehlédnutelný je otevřený krb poblíž schodů. Ještě obhlédneme Kehlsteinhaus z druhé strany od vyhlídek u sestupové cesty ke stanovišti autobusů a jdeme s časovým předstihem k výtahu.
Že máme dost času, jsme si pouze mysleli. U výtahu fronta jak za starých časů na banány. Zjišťujeme, že pokud chceme stihnout náš autobus, výtahem se nesvezeme. Scházíme tedy pěšky. Rychlejší chůzí jsme během deseti minut dole na stanovišti autobusů. Lístky s rezervací času odjezdu pan řidič při vstupu do autobusu skutečně kontroluje. Autobusy sjíždějí v koloně k parkovišti Hintereck, kde máme zaparkované auto. A protože chceme dorazit do půlnoci domů, více se v tomto krásném koutu Bavorska už zdržovat nemůžeme.
Něco k snědku a k pití lze zakoupit přímo v Kehlsteinhausu. Panoramatický výhled z Kehlsteinu je úchvatný. Mraky narážející na skalní stěny podívanou dotvářejí. Expozitura v Kehlsteinhausu vás vtáhne do neblahých let Hitlerovy moci. Nenáročná procházka po okružní cestě (Rundwegu) na Kehlsteinu je zážitkem. Obdivoval jsem i horskou silnici na Kehlstein. Na parkovišti v Obersalzbergu pod Hintereckem je dobré mít drobné. Parkomaty papírové peníze nepřijímají. Jízdenka autobusem na Kehlstein (tam a zpět) stojí 16,50 €. V ceně je i jízda výtahem. Po příjezdu autobusu na Kehlstein je skutečně nutné si rezervovat čas zpátečního odjezdu. Bez rezervace vás řidič do autobusu nepustí. A nespoléhejte na to, že po rezervaci pojedete hned dolů. Nejdříve odvezou ty, kteří si místo v autobuse rezervovali před vámi.
Hitlerovo Orlí hnízdo - Kehlsteinhaus (Eagle´s nest)
Zdravím, chci se zeptat zda můžu na Orlí hnízdo se psem? Omlouvám se za pozdní odpověď. Myslím, že s invalidním vozíkem byste se nahoru dostali. Prosím .... chtěla bych na Orlí hnízdo vzít syna na vozíku ...
Obersalzberg se nachází na území Německa nad městečkem Berchtesgaden a současně leží na úpatí vrchu Kehlstein (1837 m). Hranice s Rakouskem je od Berchtesgadenu vzdálená pouze cca 3 km. Vrch Kehlstein byl již od 18. stol. cílem trénovaných horolezců, kteří zde obdivovali především výhled na berchtesgadenské Alpy a Salzbursko. Obrat v dějinách této oblasti přišel s Adolfem Hitlerem. Při návštěvě těchto míst v r. 1923 byl nadšen zdejší krajinou a rozhodl se usídlit v Obersalzbergu. Po převzetí moci v r. Pořízením pozemku byl pověřen Martin Bormann.
Ostatní historické prostředí a výstavba silnice na Kehlstein se zapsaly do regionální paměti: 670 ha pak bylo státu a straně NSDAP podstoupeno lesní správou. Pod vedením Ing. Fritze Todta započala v r. 1937 výstavba silnice na Kehlstein. Za velmi obtížných podmínek byla postavena 4 m široká silnice o délce 6,5 km, která překonávala převýšení 800 m. Kvůli silnici bylo proraženo 5 tunelů a v nadmořské výšce 1700 m bylo do skály vysekáno místo pro otáčení vozidel. Z tohoto místa byl do skály vysekán 127 m dlouhý tunel s kruhovou halou, vše pak bylo obloženo opracovaným kamenem. Na konci tunelu byla zbudována 124 m vysoká výtahová šachta, která vedla do vnitřku domu na Kehlsteinu, který byl budován společně se silnicí.
Dům byl velkolepou žulovou stavbou s cenným vybavením interiérů. V domě byla velká kruhová společenská místnost s krbem, jídelna, kuchyně, strážní pokoj a místnost obložená borovým dřevem. V interiéru bylo také mnoho cenných předmětů, které Hitler dostal darem od jeho obdivovatelů. Otevřený mramorový krb byl darem Mussoliniho, před krbem býval požen 8 cm silný tkaný koberec od japonského císaře Hirohita. Práce na silnici a domě byly hotové v říjnu 1938 a náklady byly téměř 30 mil. říšských marek. Současně s budováním domu na vrchu Kehlstein se Obersalzberg změnil na uzavřenou a přísně střeženou oblast, kam měli přístup pouze vyvolení Třetí říše.
Původní Obersalzberg byl postupně přebudován k nepoznání. Byla zde postavena soukromá vila Adolfa Hitlera - Berghof, kde často pobývala i Eva Braunová a kde Hitler často jednal se státními návštěvami, dále si zde soukromé vily postavil Adolf Bormann, maršál Hermann Göring, architekt Adolf Speer atd. Původní penzion Moritz byl přejmenován na Platterhof, byl přestavěn a rozšířen, takže vznikl kasárenský objekt pro ubytování vojáků střežících Hitlerovo bezpečí. Byly zde vybudovány i další objekty zázemí, hřiště, telefonní centrála, sportovní hala, dům pro hosty (Hoher Göll) a samozřejmě bunkry s podzemními chodbami a také Hitlerův privátní bunkr.
25. dubna 1945 provedlo americké letectvo nálet na Obersalzberg, který zničil většinu objektu a vil v této oblasti. Pouze dům na Kehlsteinu (Orlí hnízdo) přečkal bombardování bez úhony. Bombardování bylo ale celkem zbytečné, jelikož Obersalzberg byl již delší dobu vyprázdněný. 4. května 1945 prohledala a obsadila oblast americká 101. výsadková divize. Žádnou německou posádku zde neobjevila, zato byly v bunkrech objeveny velké zásoby šampaňského Pommery, které američtí vojáci zkonzumovali.
Američané zrekonstruovali obří kasárenský objekt Platterhof a udělali si z něj své rekreační sídlo. 30.4.1952 pak byly zdemolovány zbytky Hitlerovy vily Berghof a dalších objektů nacistických pohlavárů. Současně byl dům na Kehlsteinu pronajat Německému alpskému spolku pro turistické účely. Od roku 1995 byl návrat veřejnosti umožněn a Orlí hnízdo získalo status historické památky i turistické atrakce.
Orlí hnízdo nabízí pravděpodobně nejúchvatnější panoramatický výhled v celém Německu a patří k nejkrásnějším výletním cílům v Berchtesgadenu. Majestátně se tyčí ve výšce 1 834 metrů nad berchtesgadenským údolím. Za jasných dnů se výhled rozprostírá až do vzdálenosti 193 kilometrů - panorama, které ohromí i po několika návštěvách.
Jedinečná kombinace fascinující historie, spektakulárního inženýrského umění a ohromujícího alpského panoramatu činí z tohoto výletu mimořádný zážitek v oblasti Berchtesgadenu. Náš tip: Zda si budeš výlet na Orlí hnízdo ještě dlouho pamatovat, záleží hlavně na počasí! Při mlze nebo špatné viditelnosti drahá cesta nahoru úplně nestojí za to, protože z hlavní atrakce - panoramatického výhledu - nic neuvidíš. A platit tolik za kávu v mlze je opravdu škoda. Před cestou si tedy vždy zkontroluj aktuální stav počasí pomocí webkamery na Orlím hnízdě.
Při špatném počasí doporučujeme místo toho navštívit solný důl v Berchtesgadenu, termální lázně Watzmanntherme nebo muzeum hraček, vláčků a automobilů Hans-Peter Porsche Traumwerk v Angeru. Pro nejlepší zážitek doporučujeme přijet brzy ráno. Nejpozději od 10,
Geograficky a historicky bohatý popis místa, s důrazem na možnost dopravy, časovou náročnost a bezpečnostní doporučení pro rodiny s dětmi. Vyzdvihuje kombinaci výhledů, technického díla silnice a významné historické kapitoly regionu Obersalzberg.
tags: #kehlsteinhaus #deti #kocarek