Porod (lat. partus) je ukončení těhotenství narozením živého nebo mrtvého dítěte. Jako porod živého dítěte se označuje vypuzení nebo vyjmutí z dělohy plodu, který jeví alespoň jednu vitální známku (pohyb, křik, tonus, pulzace pupečníku) bez ohledu na gestační stáří a na porodní hmotnost. Mrtvě narozené dítě je plod bez známek života a s váhou nad 500 g (ev. 25 cm dlouhý, ev. starší 22+0 - pokud nelze určit váhu). Předčasný - do ukončeného 37. v termínu - 38.-42. opožděný - po 42. I. II. III. Frekvence kontrakcí zpočátku nepřesahuje 1-2/10 min. Klíčovou úlohu v iniciaci porodu mají hormony - hlavní jsou biochemické změny v myometriu. Během gravidity je myometrium udržované v relaxaci celou řadou látek (relaxin, CRH (corticotropin-releasing h.), progesteron). Myometrium začíná produkovat bílkoviny - tzv. Základní hodnota je bazální tonus (BT) - vyjadřuje výši intrauterinního tlaku, na počátku I. 1. 2. 3. jednodušší je zevní tokometrie - to stanovujeme hlavně frekvenci kontrakcí (4-5/10 min na konci 1. průměrná doba trvání I. průměrná doba trvání I. Faktory, které určují průběh II. Poloha hlavičky - je v poloze příčné nebo I. šikmé (při obyčejném postavení) nebo II. Následující pravidlo platí pro všechny polohy hlavičky plodu - vedoucí bod se při normální rotaci otáčí dopředu za sponu, a to bez ohledu na to, kde se předtím nacházel - např. při dorzoposteriorních postaveních opisuje rotující malá fontanela oblouk až 135°.Trvání - bývá delší při dorzoposteriorních postaveních (také je při nich více poruch mechanismu II. Konkavita porodních cest nutí hlavičku k záklonu (není to ale změna v deflexní polohu), tím se prořeže nejprve oblast malé fontanely (záhlaví), pak předhlaví, čelo, obličej a nakonec bradička. Trvání II. Vedení III. Při zjevné obstrukci či známkách aspirace (zkalená plodová voda) novorozenci odsajeme hleny, příp. z podvázáného pupečníku vytneme asi 10 cm a odešleme na rozbor plynů a ABR, pak dále ještě test na syfilis, event. v ČR se od 60. let propaguje aktivní vedení III. porodní doby - abychom omezili poporodní krevní ztráty → podáváme ihned po porodu (někdy dokonce již po porodu hlavičky) - i.v. mezi tyto manéry patří např. odloučenou placentu žena porodí (max. prozkoumáme celistvost blan (měly by být porozeny min. Ahoj holky, zrovna jsem četla článek o porodech a zmiňovali tam tzv. Kristellerův manévr, kdy zdravotníci tlačí na břicho a na dělohu, aby rodičce pomohli. Tento manévr je prý ZAKÁZANÝ??! Což mě teda udivilo protože tady na emiminu často čtu, jak porodní asistentka „hupsla“ rodičce na břicho… Tak nevím, je to totéž? ano, i já si z medicíny pamatuji, že je to zakázané. Kdžy jsem pak sama rodila a dr vydal pokyn PA, že mi má skákat po břiše, myslela jsem na to, že je to zakázané a jestli jim to mám říct. Ale pak sjem si říkala, že snad vědí, co dělají. mě kdyby to nedělala, tak malého nevytlačím, a zemřel by mi v porodních cestách.. ono někdy když je těžký porod a třeba velké mimi, tak jinak ta rodička to dítě třeba nevytlačí a tak je jí třeba pommoct, já jsem za to PA vbděčná.. rodila jsem dva dny a neměla už sílu.. Citace z článku: „Tento manévr je zakázaný, ale přesto se s ním mnohde setkáte! Je velmi rizikový pro matku i dítě, při tlaku na dělohu se do krve vyplavují koagulační působky, které mohou způsobit trombózu. Hrozí také poranění břišních orgánů ženy nebo poranění dítěte. Tak to by mě teda taky zajímalo,protože já tohle zažila u obou porodů. ono taky PA musí vědět kam mačkat že jo.. nemačká ti na dítě ale nad dítě aby vyklouzlo.. Ano, je to non lege artis, přesto hojně používaná metoda. To je teda opravdu síla a je fakt,že mně u druhé dcery na to břicho tlačila porodní asistentka teda hodně moc. Tak mne kdyby to neudelali, tak by byla asi konecna pro oba, protoze bych 4 kilove, spatne srotovane dite nevytlacila. Navic bez kontrakci. Takze tak. Priznam se ze v danou chvilijsem opravdu neuvazovala o tom, co je nebo neni zakazane, chtela jsem jen, aby byl maly ok. Gladys: v tomhle s tebou nesouhlasím, já zkoušela při tlačení asi 4 další polohy a nic.. Holky ale tady se to vubec nedela prave protoze to je zakazane a velke deti se tady taky rodi. Jo, rodit na zádech, aby PA a MUDr. Loki01: jo tlačuit nmůžeš dlouho ale když má to dítě na kahánku tak je lepší když tomu holt někfdo pomůlže.. myslím že je to stejně nebezpečné jako třeba kleště.. a nějak z tebe dítě vyndat musí když je špatně zrotované a je tam seklé a císař už jaksi nelze provést.. Odesílám... Přenášíte, trápíte se, máte pocit, že jste už vyzkoušela všechno a miminku se přesto nechce na svět? Statistiky o tom, kolik dětí se narodí po termínu porodu, se výrazně liší, ale pouze 4 % dětí se narodí ve stanoveném termínu. Někdy děťátku na svět musí pomoci lékaři a tehdy může přijít na řadu i Hamiltonův hmat. Hamiltonův hmat je technika pro oddělení plodového vaku od děložního čípku mechanickým způsobem, tedy bez použití léků. Je to technika, kterou poprvé předvedl a následně popsal skotský lékař James Hamilton v roce 1810. Jelikož byl první, kdo se o něco takového pokusil, technice se připsalo jeho jméno a dodnes tento způsob urychlení porodu označujeme jako Hamiltonův hmat. Zajímá vás, jestli je bezpečný, kdy se využívá a zda realmente zabírá? Ano i ne. Jelikož bolest je velmi individuální a práh bolesti je u všech žen (i lidí obecně) jiný, nelze stoprocentně říci, že Hamiltonův hmat bolí. Některé ženy ho popisují jako nepříjemné vyšetření u gynekologa, pro jiné je vysloveně bolestivý a některé rodičky jej dokonce označují za nejbolestivější fázi porodu. Mnohé maminky, které už mají po porodu, se shodují v tom, že Hamiltonův hmat by byl určitě mnohem snesitelnější, kdyby na něj byly připraveny a personál by je předem upozornil, co bude provádět. Hamiltonův hmat by se měl provádět pouze se souhlasem těhotné, ale bohužel, ne vždy je tomu tak. Stále však platí, že Hamiltonův hmat je jednou z nejšetrnějších metod, která dokáže spustit porod. Mnohem známější než Hamiltonův hmat je Heimlichův hmat, resp. manévr, který se používá při dušení. I na základě toho si některé ženy myslí, že Hamiltonův hmat bude také spočívat v tlaku na břicho, ale není tomu tak. Při provádění Hamiltonova hmatu lékař nebo porodní asistentka vsune prst za okraj děložního čípku a prstem jemně obkrouží celý krček. Někdo na tuto techniku využívá pouze špičky prstu, jiní lékaři či porodní asistentky dělají hlubší hmat. Různá může být i intenzita a trvání - někteří lékaři obkrouží krček pouze jednou, ale není to pravidlem a můžete natrefit na porodníka, který bude tyto krouživé pohyby opakovat. Taška do porodnice je dávno sbalená, vy však přenášíte, trápíte se a už chcete mít porod co nejdříve za sebou, ale miminko to vidí jinak. To, jestli jste vhodná kandidátka k provedení Hamiltonova hmatu, nejlépe vyhodnotí lékař. je děložní čípek otevřený, protože přes zavřený krček se prst ani jeho špička dovnitř nedostane. jste po termínu porodu, tedy přenášíte nebo jste v posledním týdnu těhotenství. Hamiltonův hmat by se měl provádět po 40. vám zdravotní stav nedovoluje již déle přenášet, např. Samozřejmě existují i kontraindikace, na jejichž základě těhotná žena není vhodnou adeptkou k provedení této techniky. těhotná žena ví, že nebude rodit vaginálně. máte streptokoka skupiny B. Stěr z pochvy na přítomnost streptokoka se provádí mezi 35. a 37. týdnem těhotenství. Streptokok skupiny B se běžně nachází v lidském těle a dospělému jedinci obvykle nezpůsobuje žádné potíže. Děťátko se jím však může nakazit během průchodu porodními cestami, což může mít pro jeho citlivý organismus fatální následky, proto je důležité vědět o jeho přítomnosti v těle matky. Po provedení Hamiltonova hmatu může žena zpozorovat krvácení, bolesti břicha a/nebo nepravidelné kontrakce. Krvácení však zpravidla není silné a připomíná spíše špinění v posledních dnech menstruace. Jelikož tato metoda rozšiřuje děložní čípek, dochází i k uvolnění hlenové zátky, která chrání miminko před infekcemi. S uvolněním hlenové zátky souvisí i kontrakce, které by se měly objevit do 48 hodin od provedení Hamiltonova hmatu. Přijít však mohou také mnohem dříve nebo se nedostaví vůbec. Vaše šance na spuštění porodu po Hamiltonově hmatu jsou vyšší, pokud jsou již patrné změny na děložním čípku, děložní čípek je měkčí a začíná se sám oddělovat.

Hamiltonův hmat: historický kontext a současné použití
Hamiltonův hmat je technika pro oddělení plodového vaku od děložního čípku mechanickým způsobem, tedy bez použití léků. Je to technika, kterou poprvé předvedl a následně popsal skotský lékař James Hamilton v roce 1810. Jelikož byl první, kdo se o něco takového pokusil, technice se připsalo jeho jméno a dodnes tento způsob urychlení porodu označujeme jako Hamiltonův hmat. Zajímá vás, jestli je bezpečný, kdy se využívá a zda opravdu zabírá? Ano i ne. Jelikož bolest je velmi individuální a práh bolesti je u všech žen (i lidí obecně) jiný, nelze stoprocentně říci, že Hamiltonův hmat bolí. Některé ženy ho popisují jako nepříjemné vyšetření u gynekologa, pro jiné je vysloveně bolestivý a některé rodičky jej dokonce označují za nejbolestivější fázi porodu. Mnohé maminky, které už mají po porodu, se shodují v tom, že Hamiltonův hmat by byl určitě mnohem snesitelnější, kdyby na něj byly připraveny a personál by je předem upozornil, co bude provádět. Hamiltonův hmat by se měl provádět pouze se souhlasem těhotné, ale bohužel, ne vždy je tomu tak. Stále však platí, že Hamiltonův hmat je jednou z nejšetrnějších metod, která dokáže spustit porod. Mnohem známější než Hamiltonův hmat je Heimlichův hmat, resp. manévr, který se používá při dušení. I na základě toho si některé ženy myslí, že Hamiltonův hmat bude také spočívat v tlaku na břicho, ale není tomu tak. Při provádění Hamiltonova hmatu lékař nebo porodní asistentka vsune prst za okraj děložního čípku a prstem jemně obkrouží celý krček. Někdo na tuto techniku využívá pouze špičky prstu, jiní lékaři či porodní asistentky dělají hlubší hmat. Různá může být i intenzita a trvání - někteří lékaři obkrouží krček pouze jednou, ale není to pravidlem a můžete natrefit na porodníka, který bude tyto krouživé pohyby opakovat. Taška do porodnice je dávno sbalená, vy však přenášíte, trápíte se a už chcete mít porod co nejdříve za sebou, ale miminko to vidí jinak. To, jestli jste vhodná kandidátka k provedení Hamiltonova hmatu, nejlépe vyhodnotí lékař. je děložní čípek otevřený, protože přes zavřený krček se prst ani jeho špička dovnitř nedostane. jste po termínu porodu, tedy přenášíte nebo jste v posledním týdnu těhotenství. Hamiltonův hmat by se měl provádět po 40. vám zdravotní stav nedovoluje již déle přenášet, např. Samozřejmě existují i kontraindikace, na jejichž základě těhotná žena není vhodnou adeptkou k provedení této techniky. těhotná žena ví, že nebude rodit vaginálně. máte streptokoka skupiny B. Stěr z pochvy na přítomnost streptokoka se provádí mezi 35. a 37. týdnem těhotenství. Streptokok skupiny B se běžně nachází v lidském těle a dospělému jedinci obvykle nezpůsobuje žádné potíže. Děťátko se jím však může nakazit během průchodu porodními cestami, což může mít pro jeho citlivý organismus fatální následky, proto je důležité vědět o jeho přítomnosti v těle matky. Po provedení Hamiltonova hmatu může žena zpozorovat krvácení, bolesti břicha a/nebo nepravidelné kontrakce. Krvácení však zpravidla není silné a připomíná spíše špinění v posledních dnech menstruace. Jelikož tato metoda rozšiřuje děložní čípek, dochází i k uvolnění hlenové zátky, která chrání miminko před infekcemi. S uvolněním hlenové zátky souvisí i kontrakce, které by se měly objevit do 48 hodin od provedení Hamiltonova hmatu. Přijít však mohou také mnohem dříve nebo se nedostaví vůbec. Vaše šance na spuštění porodu po Hamiltonově hmatu jsou vyšší, pokud jsou již patrné změny na děložním čípku, děložní čípek je měkčí a začíná se sám oddělovat.

Rytmus a rizika spojena s Ritgenovým a dalších manévrech
Normální mechanismus porodu hlavičky zahrnuje sestup, flexi, vnitřní rotaci, extenzi a zevní rotaci. Během zevní rotace se hlava vrací do příčného průměru pánevního vchodu, což souvisí s přesunem předního raménka za symfýzu, kde může dojít k jeho zaklínění. Výsledkem je dystokie ramének, stav, který se nedá vždy předpokládat odhadnutím váhy plodu. Přibližně k polovině případů dystokie dojde u plodů vážících méně než 4 000 g. Dystokie ramének postihne jen 0,6-1,4 % vaginálních porodů. Přesto ale jde o jednu z nejobávanějších komplikací vzhledem k nebezpečí pro plod i pro matku. American College of Obstetricians and Gynecologists nedoporučuje při podezření na makrosomii plodu císařský řez jako prevenci dystokie ramének, s výjimkou případů, kdy váhový odhad plodu přesahuje 5 000 g u žen bez diabetu a 4 500 g u diabetiček. Existují techniky jako episiotomie, suprapubický tlak, McRobertsův hmat, Woods Screwův manévr, porození zadního raménka, Zavanelliho manévr, záměrná fraktura klavikuly nebo symfyzeotomie. Nicméně v současné medicíně převažuje trend k aktivnímu vyhledávání a prevenci patologických stavů. Porodníci zběhlí v klešťovém vedení porodu jistě znají Scanzoniho manévr pro rotaci hlavy plodu ze zadní do přední pozice se znovunasazením kleští pro následný porod hlavičky.
Rizika a etika při provedení manévrů
Kontraindikací k Hamiltonovu hmatu jsou například abnormality placenty. Se souhlasem, nebo bez? Faktem ovšem je, že tento hmat nelze provést bez vašeho souhlasu. Jak dokazují mnohé internetové diskuse, mnohdy se tak děje a lékař k Hamiltonovu hmatu přistoupí bez vědomí nastávající maminky. Podle Viléma Wintera to ovšem není správné. „Jako všechny ostatní lékařské aktivity a zásahy do integrity rodičky je možný pouze po pohovoru, vysvětlení a souhlasu nastávající maminky,“ podotýká. Zdroje Česká gynekologie. 2014, roč. 79, č. 1, s. 64-67. NLK: A 4086 ; neváz. Cíl studie: Představit Ritgenův manévr v jeho originálním znění a jeho nejčastější modifikace. Na základě analýzy popisů této intervence v domácí i světové literatuře poukázat na rozdíly v popisu provedení, jeho účelu i publikovaných výsledcích.
Praktické poznámky pro porodnickou praxi
Taška do porodnice je dávno sbalená, ale je důležité upřesnit, že žádný manévr nesmí být proveden bez informovaného souhlasu. Hamiltonův hmat je jednou z nejšetrnějších metod, která dokáže spustit porod. Při provádění Hamiltonova hmatu může žena zpozorovat krvácení, bolesti břicha a/nebo nepravidelné kontrakce. Kontraindikace zahrnují mimo jiné případnou absenci otevřeného čípku, makrosomii bez potřebného odhadu a další patologické stavy placenty. Také je důležité monitorovat změny na děložním čípku a potvrdit, že změny umožňují samotný hmat. Po provedení hmatu mohou přijít kontrakce do 48 hodin, někdy dříve nebo vůbec. Dystokie ramének je akutní situace, která vyžaduje rychlou a odbornou intervenci a může být řešena různými technikami v závislosti na stavu plodu a pánevních struktur.

Co dělat v okamžiku, kdy porodu tlačí na hranici?
- Pokud je čípek otevřený, uvolněná zátka a změny na čípku naznačují připravenost k vyvolání porodu.
- Konzultujte s týmem, zda je Hamiltonův hmat vhodný a jaké jsou kontraindikace.
- Dbát na informovaný souhlas a jasné vysvětlení postupu před samotným zákrokem.