Embryo a placentární krevní oběh: vývoj placenty, krevní oběh plodu a význam dopplerovského vyšetření

During intrauterinní života zajišťuje matka dokonalou výživu plodu. Placenta je ústředním orgánem této výživy. Krevní oběh plodu je modifikován tak, aby docházelo k výměně krevních plynů mezi tělem plodu a placentou, placenta tedy nahrazuje plíce plodu. Krev z těla plodu je odváděna párovými aa. umbilicales (větve a. iliaca interna, po porodu jejich větší část zaniká - tzv. chordae arteriarum umbilicalium seu ligg. umbilicalia medialia), tyto tepny vstupují do pupečníku (spojení mezi plodem a placentou), po okysličení a výměně metabolitů je krev z placenty vedena do těla plodu opět pupečníkem ve v. umbilicalis (ta je nepárová - pupečník tedy obsahuje jednu umbilikální žílu a dvě umbilikální tepny), v. umbilicalis probíhá v těle plodu jako dolní okraj lig. falciforme od pupku k játrům (po porodu se v. umbilicalis mění v lig. Díky výše uvedeným krevním zkratům proudí nejlépe okysličená krev z vena umbilicalis přes dolní dutou žílu (v. cava inferior) k srdci a následně přes foramen ovale do levé síně a komory a následně do aorty.

Během porodu přestává krev proudit placentou a dítě se dostává do hypoxie. Úbytek kyslíku a zvýšený parciální tlak CO2 v krvi způsobí podráždění dýchacího centra v CNS a vyvolá dýchací pohyby dítěte. Přispívá k tomu i negativní interpleurální tlak (−30 až −50 mmHg). Při průchodu plodu porodním kanálem se pasivní kompresí hrudníku vypudí zhruba 30 ml fetální plicní tekutiny z plic a trachey (zbytková část fetální plicní tekutiny se resorbuje). Po porodu nastává dekomprese hrudníku, která vyvolá malý pasivní nádech a je provázena aktivním glosofaryngeálním úsilím. Plíce se po prvním vdechu rozšíří a vteče do nich úměrné množství krve, která se tu již okysličuje. Provzdušnění plic vede ke vzniku povrchového napětí, zodpovědného za retraktivní smrštivou sílu, která se podílí na pasivním výdechu. Důsledkem těchto změn je nárůst krevního a lymfatického průtoku plícemi. Stabilizace plicní ventilace vyvolá podněty k přestavbě fetálního krevního oběhu na oběh novorozenecký. Bradykinin má vazokonstrikční vliv na ductus arteriosus a pupeční cévy, vazodilatační vliv na plicní cévy.

Rozpětí plic snižuje odpor toku krve do plic na méně než 20 % původního, což zvyšuje tok krve přes arteriae pulmonales. Tím se zvýší množství krve, které se vrátí do levé předsíně. V levé předsíni stoupne tlak, což způsobí uzavření foramen ovale. Ductus venosus Arantii - lig. Sfinkter ductus venosus se uzavírá a krev proniká už jen do jaterních sinusoid a cestou venae hepaticae do vena cava inferior. Ductus arteriosus Botalli - lig. Ductus arteriosus kontrahuje už během porodu a s prvními vdechy se celý uzavírá díky vlivu bradykininu. Anatomické uzavření nastává do dvanáctého týdne, část duktu obliteruje v ligamentum arteriosum. Vzniká při neuzavření foramen ovale v důsledku defektního vývoje septum primum a/nebo septum secundum. Je přítomný u cca 25 % lidí a většinou nemá vliv na hemodynamiku.

Neuzavření ductus arteriosus neboli Botallovy dučeje je druhá nejčastější vrozená porucha srdce. Vyskytuje se 2-3× častěji u žen. K prvním symptomům patří zvýšená námaha při dýchání a tachykardie. Ductus arteriosus patens může být idiopatický (bez indukované příčiny) anebo ovlivněný různými faktory jako jsou: předčasný porod, vrozený syndrom rubeoly, fetální alkoholový syndrom nebo některé chromosomální abnormality (Downův syndrom). Neléčený může vést k selhání srdce.

Placenta - orgán, který si užívá světel Hollywoodu jen devět měsíců z našeho života. Devět měsíců, které do našeho života ani nepočítáme. Placenta obsahuje největší a nejširší spektrum buněk a umožňuje uchování jejich buněk pro regenerativní medicínu či výzkum. Pupečník (umbilicus) je lokalizovaný přibližně ve středu placenty, má průměr cca 1-2,5 cm a průměrnou délku 50 cm (30-100 cm). Krev bohatá na živiny a kyslík je z placenty do plodu přiváděna jednou umbilikální žívou. Játra, do kterých je krev směřována, by ale všechny živiny strávila, což je důvod, proč jsou částečně obcházena pomocí bypassu ductus venosus. Placentární trofoblast a cévní endotel fungují jako semipermeabilní membrána s aktivním transportem látek. Krev proudí pod tlakem hluboko do intervilózních prostorů a omývá malé klky, které se do těchto prostorů větví vyrůstáním z kmenových klků. Postupně se však ztenčuje a odbourává se hlavně vazivo a cytotrofoblast, čímž se endotel dostává do těsného kontaktu se syncytiální membránou, a tím je umožněný vyšší stupeň výměny látek.

Obraz placenty a pupečníku - hemochoriální, discoidální placenta

V průběhu těhotenství se zvyšuje objem krve matky až o 50 % a zvyšuje se kapacita srdce až o přibližně 12 %. Na začátku těhotenství je děloha přibližně velikosti pomeranče, postupně roste až do velikosti melounu. Působením hormonu relaxinu se během těhotenství uvolňují vaziva, což způsobuje posun pánevních kostí. Placenta se vyvíjí a od 9. dne těhotenství začíná produkovat hormon hCG - který podporuje tvorbu progesteronu a udržuje děložní sliznici v optimálním stavu. HCG se stává častěji detekovatelným v krvi než v moči. Placenta se skládá ze dvou klíčových vrstev - syncytiotrofoblast a cytotrofoblast, které tvoří spojení mezi embryo a matčiným krevním oběhem.

Placenta je hemochorialis, discoidalis a olliformis. Pojďme si říct ještě něco k funkcím placenty. Pro začátek - do prostoru mezi klky se vejde asi 150 ml krve. Každou minutu se vymění krev třikrát až čtyřikrát. Z mateřské krve jdou do plodu živiny a kyslík; plod vrací odpadní produkty metabolismu. Placenta rovněž produkuje hormony a imunoglobuliny IgG. Plod dostává okysličenou krev jen ve vena umbilicalis a ductus venosus, ostatní krev je smíšená. Endokrinní funkce placenta zahrnuje produkci progesteronu a estrogenů; luteo-placentární zkrat ukončený kolem 8. týdne umožňuje, že placenta postupně převezme zajištění těhotenství z žlutého tělíska. Kromě toho placenta produkuje placentární laktogen, který stimuluje růst prsní žlázy a metabolismus živin; jeho vliv se projevuje na délce těhotenství a průtoku krve placentou.

Schéma vývoje placenty a kotyledonů

V průběhu druhé poloviny těhotenství se cytotrofoblast ustupuje, ale v některých klcích zůstávají Langhansovy buňky. Kotyledony a placentární septa vytvářejí systém ploch a chlívečků pro efektivní výměnu mezi matkou a plodem. Placenta přitom zůstává jako dočasný orgán a po porodu se vypuzuje. Po porodu placenta ztrácí svou funkci a je vypuzena v třetí fázi porodu. Placenta tedy zůstává diskoidální a vykazuje choriovou plotnu, která je zásadní pro výměnu plynů a živin mezi matkou a plodem. Pupečník obsahuje jednu umbilikální žílu a dvě umbilikální tepny, které vedou krev mezi placentou a plodem. Po narození placenta obvykle zůstává na místě jen krátkou dobu a poté je z dělohy vyloučena jako biologický odpad.

Infografika: krevní oběh plodu a placenta, kotyledony a ductus venosus

Vynikající dopplerovské vyšetření krevního oběhu plodu a placenty slouží k hodnocení funkce placenty a určení, zda nemusí být zajištěn přísun živin a kyslíku pro plod. V případě snížené placentární funkce může docházet k hypoxii a nedostatečnému růstu plodu; v některých případech je nutný předčasný porod. Během vyšetření lze monitorovat průtok krve a srozumitelně vysvětlit výsledky spolu s doporučeními pro další postup. Plodová voda a plodové obaly se vyvíjejí v období placentace a tvorba základních vrstev a klků umožňuje průtok krve a výživu plodu prostřednictvím placenty. Důležité je, že placenta je schopna připravit tělo na porod a ovlivňuje i vývoj děložních funkcí prostřednictvím hormonů a placentárních látek. Uvedené poznámky a procesy ukazují, jak komplexní a úzce provázaný je vztah mezi embryo, placentou a matkou během těhotenství.

Placenta: její vývoj a funkce

  • Placenta jako dočasný orgán odpovědný za výživu a dýchání plodu.
  • Všechny kroky od oplodnění po implantaci ovlivňují budoucí zdraví dítěte.
  • Dopplerovské vyšetření umožňuje včas odhalit potenciální rizika a navrhnout léčbu.

Informativní shrnutí pro laickou veřejnost: Embryo během prvních týdnů vytváří základy placenty, která zajišťuje výživu a dýchání plodu. Krevní oběh plodu a placenty je komplexně řízený a zahrnuje různé zkratové mechanismy, které umožňují okysličení a odbourání metabolitů. Porodní proces zahrnuje uzavření ductus venosus a ductus arteriosus, uzavření foramen ovale a adaptaci krevního oběhu na novorozenecký. Dopplerovská vyšetření hrají klíčovou roli v monitorování těchto procesů a včasné detekci potenciálních komplikací.

tags: #kdy #se #embryo #spoji #s #obehovym