Oční vady a onemocnění v dětském věku představují specifickou, ale přitom velmi rozmanitou problematiku dětské oftalmologie. Cílem přehledného sdělení je srozumitelnou formou seznámit rodiče a laickou i odbornou veřejnost s očními nemocemi od novorozeneckého věku až po pubertu. Nejde ale jen o vyjmenování, popis a klasifikaci jednotlivých nemocí. Snahou je zdůraznit, čeho bychom si u očí svých dětí měli všímat. Dobré je také vědět, co je typické pro zrakový vývoj v různých věkových obdobích dítěte.
Zrakový vývoj u novorozence: co je normální
Po porodu nejsou oči a pomocné orgány zcela vyvinuty ani po stránce anatomické, ani po stránce funkční. Novorozenec nemá dokonalou centrální zrakovou ostrost, prostorové vidění, periferní vidění ani barevné vidění. Pokud bychom to srovnali, novorozené dítě vidí zhruba asi desetinu toho, co dospělý člověk. Novorozenec velmi dobře vnímá blízké předměty, a to zhruba do padesáti centimetrů před očima. S viděním do dálky je to horší, ale novorozeně nepotřebuje být nějak bystrozraké, bude totiž nějakou dobu plně zrakově fixováno pouze na obličej, ruce a prsy své maminky. Sleduje světelný zdroj a zafixuje jej.
Určit přesnou úroveň zrakové ostrosti u novorozence není jednoduché, protože tento tvoreček neumí při vyšetření spolupracovat, hodně spí a je někdy neklidný. Přesto zkušený oftalmolog může již základním očním vyšetřením do značné míry stupeň vidění zhodnotit. Dnes máme k dispozici metody, které dokážou poměrně přesně hodnotit zrakovou ostrost u novorozenců, kojenců nebo batolat. Jedna z těchto metod je založena na principu preference (upřednostnění) strukturovaných podnětů. Novorozenec s normálním viděním dává přednost pohledu na strukturovaný podnět (například černobílá šachovnice) před pohledem na šedou, jednolitou plochu.
Další možností je vyvolání optokinetického nystagmu u novorozenců. Pomocí rotujícího bubnu se šrafovanými páskami různé velikosti vyvoláme fyziologické pohyby očí. Stimulace zraku u novorozence má svůj určitý význam, protože podporuje vývoj zrakových funkcí v období jejich rozvoje. V prvních měsících života dochází k propojení zrakových vjemů i s jinými smysly, například se sluchem, hmatem, čidly pro rovnováhu a podobně. Zrakové vazby mezi dítětem a matkou se podporují nejen řečí, dotykem a pohlazením, ale i úsměvem a koukáním dítěti do očí.
Prvních několik měsíců: co je u miminka typické
Novorozenec již za několik dnů po porodu začne vidět obličej matky a za několik týdnů rozezná detailně její oči, rty a ruce. Ve dvou měsících věku vidí ostře celý obličej maminky. Je prokázáno, že hluboká citová vazba matka-dítě má pozitivní vliv na rozvoj zrakových vjemů. Rodiče by měli novorozenci nabízet k prohlížení různé hračky a předměty (bezpečné a hygienicky vhodné). Je dobré dávat je dítěti blízko k očím a pohybovat s nimi do stran, nahoru a dolů. Novorozenec má dobře vyvinutý uchopovací reflex, a jakmile hračku uvidí, sáhne po ní a pak si ji prohlíží. Z pohledu maximální stimulace mozkových center jsou vhodné černobílé hračky (vzor šachovnice).
U naprosté většiny novorozených dětí probíhá vývoj zrakových funkcí normálně a maminky se mohou těšit z krásných očíček svých ratolestí. V průběhu prvních měsíců je stimulace zraku rozumný krok k podpoře vývoje dítěte. Rodiče by si měli také všímat eventuálních varovných změn. Vývoj zraku novorozence prochází během prvního roku života mnoha změnami. Zajímá vás, co vidí novorozenec, kdy začíná vidět nebo třeba jak vidí miminko ve 1., 3. a 4. měsících? Jedna z metod pro zjištění ostrosti zraku je preference strukturovaných podnětů a další metoda vyvolání optokinetického nystagmu.
Kdy a jak rozpoznat odchylky a potřeba brýlí
Pokud u svého dítěte spatříte šilhání i po uplynutí 3 měsíců, něco není v pořádku. Správné postavení oka zajišťuje 6 okolních svalů. U dítěte, které šilhá, je vysoká pravděpodobnost, že vidí zdvojený obraz. Tento stav je důležité neignorovat a nečekat, že se upraví sám. Hrozí totiž, že neřešený problém v pozdějším věku přeroste do tupozrakosti, kdy dítě přestane vidět ostře na jedno oko. Dalšími znaky, že dítě dobře nevidí, je narážení do nábytku, třesoucí se oči a také pokud si oči často tře ručičkou. U starších dětí bývá zvykem, že narážejí do předmětů, tisknou si knížky příliš blízko k očím, případně se zhoršily jejich výsledky ve škole.
Dioptrické brýle nebo kontaktní čočky mohou být skvělým řešením. Úloha brýlí je především správná korekce zraku. Brýle musí dobře sedět, musí odpovídat anatomii dětské hlavy, nesmí být moc velké a nesmí tlačit. Plastová skla jsou dnes standardem pro bezpečnost a lehkost. Dítě by mělo nosit své brýle rádo. Pokud dítě potřebuje brýle, je to úloha pro zkušeného očního optika, který poradí nejvhodnější model, vyhotoví je s maximální precizností a upraví podle potřeb. Je důležité naučit děti pravidelně pečovat o brýle a navštěvovat servisní prohlídky, které jsou u dětských brýlí nutností.
Stavba a vývoj zraku během prvního roku až šestého roku života
Oko je úžasný smyslový orgán, který je anatomicky vyvinutý a částečně funkční už po porodu. Jeho vývoj není v děloze ukončen a během prvních měsíců až let dochází k postupnému dozrávání a vývoj je definitivně ukončen kolem 6. roku věku dítěte. Tato nejdůležitější složka zrakových funkcí má svůj etapa‑rozvojový průběh, který začíná po porodu dítěte. Vědět, jak dítě vidí (a to hlavně jak vidí každým okem zvlášť) je důležité a přitom dosti obtížně zjistitelné.
Orientanční zhodnocení zrakové ostrosti, resp. jak novorozenec nebo dítě vidí, může zkušený oftalmolog zjistit již základním klinickým očním vyšetřením. Pokud jsou přítomny normální anatomické poměry oka a pokud se dítě normálně psychomotoricky vyvíjí, lze předpokládat i normální vývoj vidění. U novorozenců a batolat sledujeme stupeň fixace očí, reflex konvergentního souhybu, pohyblivost očí, hodnocení zornicových reakcí na světlo a tmu. Zjistit přesnou úroveň zrakové ostrosti u novorozence není jednoduché, ale dnes jsou k dispozici metody jak zjistit a hodnotit zrakovou ostrost u velmi malých dětí, včetně preferenčního vyšetření a dalších elektrofyziologických metod.
Další možností je vyvolání tzv. optokinetického nystagmu u novorozenců. Pokud se neprojeví, může to znamenat potenciální centrální poruchu zrakové ostrosti. Varovné znaky, že dítě špatně vidí, zahrnují mimo jiné opožděné spojení očí, šilhání, narážení do předmětů, třeštění očí a podobně. V porodnici je prováděn screening vrozených vad oka a pediatr provede jednoduchý test prosvícením očí oftalmoskopem, čímž se vyloučí větší anatomické vady.
Praktické tipy pro rodiče a aktivity pro stimulaci zraku
Pro stimulaci zraku u kojenců jsou vhodné kontrastní vzory a černobílé hračky, které podporují preference pohledu a rozvoj zrakových funkcí. V prvních měsících je vhodné nabízet dítěti hračky a předměty v bezprostřední blízkosti očí a různými pohyby je promítat do stran, nahoru a dolů. Pravidelná stimulace zraku pomáhá rozvoji zrakových center a propojení v mozku. V 1.-4. měsících lze praktikovat jednoduché aktivity jako rozsvícení lampičky, pohyb barevných předmětů před očima a pozorování změn v ostrosti a zorném poli. V 3.-4. měsíci se miminko začíná fixovat na statické i pohybující se předměty a zrakově začíná vnímat obrysy obličejů.
Podrobněji: v 7. měsíci lze hrát „koukací hru“ - schovat se za noviny nebo závěs a nechat dítě hledat. V 8. měsíci se soustředí na jednoduše dosažitelné předměty, které rádo strká do pusy. Ve 12. měsíci lze hrát s míčem a kutálet ho na vzdálenost kolem 2 metrů. Při volbě brýlí pro dítě je důležité zajistit správnou velikost a pohodlné nošen, model a skla volí oční optik po důkladném vyšetření. Důležitá je pravidelná kontrola zraku a včasná spolupráce s odborníkem při jakýchkoli podezřeních na zrakové obtíže.
